Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Reakce americké administrativy na domnělou žádost o klid zbraní je však nekompromisní. Trump jasně stanovil podmínku, za které je ochoten o zastavení útoků vůbec uvažovat. Zásadním požadavkem je okamžité a úplné otevření Hormuzského průlivu. Tato strategická vodní cesta musí být podle prezidenta „otevřená, volná a čistá“, aby Spojené státy zasedly k jednacímu stolu.
Dokud se tak nestane, hodlá americká armáda v úderech na íránské cíle pokračovat s nebývalou intenzitou. Trump v této souvislosti použil velmi ostrý slovník, když prohlásil, že bude Írán nadále „střílet do zapomnění“. Doslova uvedl, že zemi hodlá bombardovat tak dlouho, dokud ji nevrátí, jak se podle něj říká, zpět do „doby kamenné“.
Zatímco Washington mluví o žádosti o mír, z Teheránu přicházejí zcela opačné signály. Íránské státní televizní stanice sice citovaly Trumpovy výroky, ale prezentovaly je skrze vyjádření mluvčího ministerstva zahraničí Ismáíla Bagháího. Ministerstvo označilo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že země požádala o příměří, za „nepravdivé a neopodstatněné“.
Do hry však razantně vstoupily íránské Islámské revoluční gardy (IRGC), které mají v regionu obrovský vliv. Ty v prohlášení vysílaném státní televizí rezolutně odmítly jakékoli uvolnění blokády. Podle gard zůstane Hormuzský průliv i nadále uzavřen pro všechny, které Teherán označuje za „nepřátele tohoto národa“.
Vedení revolučních gard zdůraznilo, že tato klíčová námořní tepna je „pevně a dominantně“ pod kontrolou jejich námořních sil. Toto vyjádření je přímou odpovědí na Trumpovy požadavky a naznačuje, že íránské ozbrojené složky nehodlají v otázce kontroly nad strategickým průlivem ustoupit ani o krok, a to i navzdory hrozbám totální destrukce země.
Zablokování průlivu je pro Írán hlavním nástrojem nátlaku v probíhajícím konfliktu s USA a Izraelem. Vzhledem k tomu, že tudy proudí významná část světových dodávek ropy, má blokáda okamžitý dopad na globální ekonomiku. IRGC dávají jasně najevo, že tuto kartu hodlají hrát i nadále, bez ohledu na to, zda diplomatické kanály skutečně sondují možnosti příměří.
Nejasnosti kolem identity „prezidenta nového režimu“, o kterém mluví Trump, vyvolávají v mezinárodních kruzích řadu spekulací. Může jít o vnitřní rozkol v íránském vedení, nebo o taktický manévr amerického prezidenta, který se snaží vnést do řad protivníka nejistotu. Absence jména v Trumpově příspěvku každopádně komplikuje ověření pravdivosti informace o žádosti o mír.
Současná situace tak připomíná patovou pozici doprovázenou extrémní agresivitou. Na jedné straně stojí ultimátum o volném obchodu a hrozba totálním vyhlazením, na straně druhé neústupnost vojenských složek, které odmítají vydat kontrolu nad životně důležitým průplavem. Tato konfrontace udržuje svět v napětí, neboť jakýkoli další incident v Hormuzském průlivu může konflikt eskalovat do nezvladatelných rozměrů.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.