Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Reakce americké administrativy na domnělou žádost o klid zbraní je však nekompromisní. Trump jasně stanovil podmínku, za které je ochoten o zastavení útoků vůbec uvažovat. Zásadním požadavkem je okamžité a úplné otevření Hormuzského průlivu. Tato strategická vodní cesta musí být podle prezidenta „otevřená, volná a čistá“, aby Spojené státy zasedly k jednacímu stolu.
Dokud se tak nestane, hodlá americká armáda v úderech na íránské cíle pokračovat s nebývalou intenzitou. Trump v této souvislosti použil velmi ostrý slovník, když prohlásil, že bude Írán nadále „střílet do zapomnění“. Doslova uvedl, že zemi hodlá bombardovat tak dlouho, dokud ji nevrátí, jak se podle něj říká, zpět do „doby kamenné“.
Zatímco Washington mluví o žádosti o mír, z Teheránu přicházejí zcela opačné signály. Íránské státní televizní stanice sice citovaly Trumpovy výroky, ale prezentovaly je skrze vyjádření mluvčího ministerstva zahraničí Ismáíla Bagháího. Ministerstvo označilo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že země požádala o příměří, za „nepravdivé a neopodstatněné“.
Do hry však razantně vstoupily íránské Islámské revoluční gardy (IRGC), které mají v regionu obrovský vliv. Ty v prohlášení vysílaném státní televizí rezolutně odmítly jakékoli uvolnění blokády. Podle gard zůstane Hormuzský průliv i nadále uzavřen pro všechny, které Teherán označuje za „nepřátele tohoto národa“.
Vedení revolučních gard zdůraznilo, že tato klíčová námořní tepna je „pevně a dominantně“ pod kontrolou jejich námořních sil. Toto vyjádření je přímou odpovědí na Trumpovy požadavky a naznačuje, že íránské ozbrojené složky nehodlají v otázce kontroly nad strategickým průlivem ustoupit ani o krok, a to i navzdory hrozbám totální destrukce země.
Zablokování průlivu je pro Írán hlavním nástrojem nátlaku v probíhajícím konfliktu s USA a Izraelem. Vzhledem k tomu, že tudy proudí významná část světových dodávek ropy, má blokáda okamžitý dopad na globální ekonomiku. IRGC dávají jasně najevo, že tuto kartu hodlají hrát i nadále, bez ohledu na to, zda diplomatické kanály skutečně sondují možnosti příměří.
Nejasnosti kolem identity „prezidenta nového režimu“, o kterém mluví Trump, vyvolávají v mezinárodních kruzích řadu spekulací. Může jít o vnitřní rozkol v íránském vedení, nebo o taktický manévr amerického prezidenta, který se snaží vnést do řad protivníka nejistotu. Absence jména v Trumpově příspěvku každopádně komplikuje ověření pravdivosti informace o žádosti o mír.
Současná situace tak připomíná patovou pozici doprovázenou extrémní agresivitou. Na jedné straně stojí ultimátum o volném obchodu a hrozba totálním vyhlazením, na straně druhé neústupnost vojenských složek, které odmítají vydat kontrolu nad životně důležitým průplavem. Tato konfrontace udržuje svět v napětí, neboť jakýkoli další incident v Hormuzském průlivu může konflikt eskalovat do nezvladatelných rozměrů.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.