Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Reakce americké administrativy na domnělou žádost o klid zbraní je však nekompromisní. Trump jasně stanovil podmínku, za které je ochoten o zastavení útoků vůbec uvažovat. Zásadním požadavkem je okamžité a úplné otevření Hormuzského průlivu. Tato strategická vodní cesta musí být podle prezidenta „otevřená, volná a čistá“, aby Spojené státy zasedly k jednacímu stolu.
Dokud se tak nestane, hodlá americká armáda v úderech na íránské cíle pokračovat s nebývalou intenzitou. Trump v této souvislosti použil velmi ostrý slovník, když prohlásil, že bude Írán nadále „střílet do zapomnění“. Doslova uvedl, že zemi hodlá bombardovat tak dlouho, dokud ji nevrátí, jak se podle něj říká, zpět do „doby kamenné“.
Zatímco Washington mluví o žádosti o mír, z Teheránu přicházejí zcela opačné signály. Íránské státní televizní stanice sice citovaly Trumpovy výroky, ale prezentovaly je skrze vyjádření mluvčího ministerstva zahraničí Ismáíla Bagháího. Ministerstvo označilo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že země požádala o příměří, za „nepravdivé a neopodstatněné“.
Do hry však razantně vstoupily íránské Islámské revoluční gardy (IRGC), které mají v regionu obrovský vliv. Ty v prohlášení vysílaném státní televizí rezolutně odmítly jakékoli uvolnění blokády. Podle gard zůstane Hormuzský průliv i nadále uzavřen pro všechny, které Teherán označuje za „nepřátele tohoto národa“.
Vedení revolučních gard zdůraznilo, že tato klíčová námořní tepna je „pevně a dominantně“ pod kontrolou jejich námořních sil. Toto vyjádření je přímou odpovědí na Trumpovy požadavky a naznačuje, že íránské ozbrojené složky nehodlají v otázce kontroly nad strategickým průlivem ustoupit ani o krok, a to i navzdory hrozbám totální destrukce země.
Zablokování průlivu je pro Írán hlavním nástrojem nátlaku v probíhajícím konfliktu s USA a Izraelem. Vzhledem k tomu, že tudy proudí významná část světových dodávek ropy, má blokáda okamžitý dopad na globální ekonomiku. IRGC dávají jasně najevo, že tuto kartu hodlají hrát i nadále, bez ohledu na to, zda diplomatické kanály skutečně sondují možnosti příměří.
Nejasnosti kolem identity „prezidenta nového režimu“, o kterém mluví Trump, vyvolávají v mezinárodních kruzích řadu spekulací. Může jít o vnitřní rozkol v íránském vedení, nebo o taktický manévr amerického prezidenta, který se snaží vnést do řad protivníka nejistotu. Absence jména v Trumpově příspěvku každopádně komplikuje ověření pravdivosti informace o žádosti o mír.
Současná situace tak připomíná patovou pozici doprovázenou extrémní agresivitou. Na jedné straně stojí ultimátum o volném obchodu a hrozba totálním vyhlazením, na straně druhé neústupnost vojenských složek, které odmítají vydat kontrolu nad životně důležitým průplavem. Tato konfrontace udržuje svět v napětí, neboť jakýkoli další incident v Hormuzském průlivu může konflikt eskalovat do nezvladatelných rozměrů.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.