Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Reakce americké administrativy na domnělou žádost o klid zbraní je však nekompromisní. Trump jasně stanovil podmínku, za které je ochoten o zastavení útoků vůbec uvažovat. Zásadním požadavkem je okamžité a úplné otevření Hormuzského průlivu. Tato strategická vodní cesta musí být podle prezidenta „otevřená, volná a čistá“, aby Spojené státy zasedly k jednacímu stolu.
Dokud se tak nestane, hodlá americká armáda v úderech na íránské cíle pokračovat s nebývalou intenzitou. Trump v této souvislosti použil velmi ostrý slovník, když prohlásil, že bude Írán nadále „střílet do zapomnění“. Doslova uvedl, že zemi hodlá bombardovat tak dlouho, dokud ji nevrátí, jak se podle něj říká, zpět do „doby kamenné“.
Zatímco Washington mluví o žádosti o mír, z Teheránu přicházejí zcela opačné signály. Íránské státní televizní stanice sice citovaly Trumpovy výroky, ale prezentovaly je skrze vyjádření mluvčího ministerstva zahraničí Ismáíla Bagháího. Ministerstvo označilo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že země požádala o příměří, za „nepravdivé a neopodstatněné“.
Do hry však razantně vstoupily íránské Islámské revoluční gardy (IRGC), které mají v regionu obrovský vliv. Ty v prohlášení vysílaném státní televizí rezolutně odmítly jakékoli uvolnění blokády. Podle gard zůstane Hormuzský průliv i nadále uzavřen pro všechny, které Teherán označuje za „nepřátele tohoto národa“.
Vedení revolučních gard zdůraznilo, že tato klíčová námořní tepna je „pevně a dominantně“ pod kontrolou jejich námořních sil. Toto vyjádření je přímou odpovědí na Trumpovy požadavky a naznačuje, že íránské ozbrojené složky nehodlají v otázce kontroly nad strategickým průlivem ustoupit ani o krok, a to i navzdory hrozbám totální destrukce země.
Zablokování průlivu je pro Írán hlavním nástrojem nátlaku v probíhajícím konfliktu s USA a Izraelem. Vzhledem k tomu, že tudy proudí významná část světových dodávek ropy, má blokáda okamžitý dopad na globální ekonomiku. IRGC dávají jasně najevo, že tuto kartu hodlají hrát i nadále, bez ohledu na to, zda diplomatické kanály skutečně sondují možnosti příměří.
Nejasnosti kolem identity „prezidenta nového režimu“, o kterém mluví Trump, vyvolávají v mezinárodních kruzích řadu spekulací. Může jít o vnitřní rozkol v íránském vedení, nebo o taktický manévr amerického prezidenta, který se snaží vnést do řad protivníka nejistotu. Absence jména v Trumpově příspěvku každopádně komplikuje ověření pravdivosti informace o žádosti o mír.
Současná situace tak připomíná patovou pozici doprovázenou extrémní agresivitou. Na jedné straně stojí ultimátum o volném obchodu a hrozba totálním vyhlazením, na straně druhé neústupnost vojenských složek, které odmítají vydat kontrolu nad životně důležitým průplavem. Tato konfrontace udržuje svět v napětí, neboť jakýkoli další incident v Hormuzském průlivu může konflikt eskalovat do nezvladatelných rozměrů.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.