Íránský „prezident nového režimu“ požádal o uzavření příměří, tvrdí Trump. Podle Teheránu je to lež

Reakce americké administrativy na domnělou žádost o klid zbraní je však nekompromisní. Trump jasně stanovil podmínku, za které je ochoten o zastavení útoků vůbec uvažovat. Zásadním požadavkem je okamžité a úplné otevření Hormuzského průlivu. Tato strategická vodní cesta musí být podle prezidenta „otevřená, volná a čistá“, aby Spojené státy zasedly k jednacímu stolu.

Dokud se tak nestane, hodlá americká armáda v úderech na íránské cíle pokračovat s nebývalou intenzitou. Trump v této souvislosti použil velmi ostrý slovník, když prohlásil, že bude Írán nadále „střílet do zapomnění“. Doslova uvedl, že zemi hodlá bombardovat tak dlouho, dokud ji nevrátí, jak se podle něj říká, zpět do „doby kamenné“.

Zatímco Washington mluví o žádosti o mír, z Teheránu přicházejí zcela opačné signály. Íránské státní televizní stanice sice citovaly Trumpovy výroky, ale prezentovaly je skrze vyjádření mluvčího ministerstva zahraničí Ismáíla Bagháího. Ministerstvo označilo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že země požádala o příměří, za „nepravdivé a neopodstatněné“.

Do hry však razantně vstoupily íránské Islámské revoluční gardy (IRGC), které mají v regionu obrovský vliv. Ty v prohlášení vysílaném státní televizí rezolutně odmítly jakékoli uvolnění blokády. Podle gard zůstane Hormuzský průliv i nadále uzavřen pro všechny, které Teherán označuje za „nepřátele tohoto národa“.

Vedení revolučních gard zdůraznilo, že tato klíčová námořní tepna je „pevně a dominantně“ pod kontrolou jejich námořních sil. Toto vyjádření je přímou odpovědí na Trumpovy požadavky a naznačuje, že íránské ozbrojené složky nehodlají v otázce kontroly nad strategickým průlivem ustoupit ani o krok, a to i navzdory hrozbám totální destrukce země.

Zablokování průlivu je pro Írán hlavním nástrojem nátlaku v probíhajícím konfliktu s USA a Izraelem. Vzhledem k tomu, že tudy proudí významná část světových dodávek ropy, má blokáda okamžitý dopad na globální ekonomiku. IRGC dávají jasně najevo, že tuto kartu hodlají hrát i nadále, bez ohledu na to, zda diplomatické kanály skutečně sondují možnosti příměří.

Nejasnosti kolem identity „prezidenta nového režimu“, o kterém mluví Trump, vyvolávají v mezinárodních kruzích řadu spekulací. Může jít o vnitřní rozkol v íránském vedení, nebo o taktický manévr amerického prezidenta, který se snaží vnést do řad protivníka nejistotu. Absence jména v Trumpově příspěvku každopádně komplikuje ověření pravdivosti informace o žádosti o mír.

Současná situace tak připomíná patovou pozici doprovázenou extrémní agresivitou. Na jedné straně stojí ultimátum o volném obchodu a hrozba totálním vyhlazením, na straně druhé neústupnost vojenských složek, které odmítají vydat kontrolu nad životně důležitým průplavem. Tato konfrontace udržuje svět v napětí, neboť jakýkoli další incident v Hormuzském průlivu může konflikt eskalovat do nezvladatelných rozměrů.