Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Žádost přichází v době, kdy sílí mezinárodní výzvy k uklidnění situace a obavy z další eskalace konfliktu. Izrael totiž avizoval, že vojenská operace proti Íránu bude pokračovat několik dní, zatímco Teherán slíbil odvetu.
Napětí na Blízkém východě se okamžitě promítlo i do světových trhů. Ceny ropy zaznamenaly největší jednodenní procentuální nárůst za poslední roky, což odráží obavy z možného přerušení dodávek energií v důsledku rozšíření konfliktu.
Cena ropného benchmarku Brent vzrostla o 4,3 % na 72,4 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 5 % na 71,4 USD za barel.
Podle agentury Reuters jde o největší denní nárůst cen ropy od března 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu.
Analytik Ahmad Assiri z finanční společnosti Pepperstone upozornil, že skokový růst odráží okamžité obavy o dodávky i dlouhodobější hrozbu další eskalace v regionu, která by mohla přerušit energetické toky z Blízkého východu.
Napětí se projevilo i na finančních trzích. Americké akciové futures prudce oslabily, Dow Jones futures ztratily 1,3 % (více než 540 bodů), S&P 500 klesl o 1,4 % a Nasdaq Composite oslabil o 1,6 %.
Naopak zájem investorů o tradiční bezpečné přístavy stoupl – cena zlata vzrostla o 1 % na 3 413,6 USD za trojskou unci.
S vývojem konfliktu mezi Íránem a Izraelem hrozí další destabilizace globální ekonomiky i energetického trhu, varují analytici.
Izrael se obává, že rozhovory mezi USA a Íránem (které probíhají od dubna) o nové jaderné dohodě by mohly Íránu zanechat jaderný program, což Izrael nemůže v žádné formě akceptovat.
Již léta varuje před tím, co sám považuje za existenční hrozbu, a sice íránským jaderným programem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tomuto tématu bez ustání věnuje již od poloviny 90. let.
Írán opakovaně popírá, že by se snažil o jaderné zbraně, a trvá na tom, že jeho jaderný program je určen pouze pro mírové, civilní účely.
Západní mocnosti a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však nejsou spokojeny. MAAE ve čtvrtek poprvé za 20 let schválila rezoluci, v níž prohlásila Írán za zemi porušující své jaderné závazky.
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.
Vila Karla Gotta na Bertramce zřejmě zeje prázdnotou, protože muzeum v ní pro tuto chvíli nevznikne. Rozhodla o tom vdova Ivana Gottová, která nákladný projekt zastavila z osobních a zdravotních důvodů. Zatímco budoucnost domu je nejistá, jeho minulost má velmi zajímavé kapitoly.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.