Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Žádost přichází v době, kdy sílí mezinárodní výzvy k uklidnění situace a obavy z další eskalace konfliktu. Izrael totiž avizoval, že vojenská operace proti Íránu bude pokračovat několik dní, zatímco Teherán slíbil odvetu.
Napětí na Blízkém východě se okamžitě promítlo i do světových trhů. Ceny ropy zaznamenaly největší jednodenní procentuální nárůst za poslední roky, což odráží obavy z možného přerušení dodávek energií v důsledku rozšíření konfliktu.
Cena ropného benchmarku Brent vzrostla o 4,3 % na 72,4 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 5 % na 71,4 USD za barel.
Podle agentury Reuters jde o největší denní nárůst cen ropy od března 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu.
Analytik Ahmad Assiri z finanční společnosti Pepperstone upozornil, že skokový růst odráží okamžité obavy o dodávky i dlouhodobější hrozbu další eskalace v regionu, která by mohla přerušit energetické toky z Blízkého východu.
Napětí se projevilo i na finančních trzích. Americké akciové futures prudce oslabily, Dow Jones futures ztratily 1,3 % (více než 540 bodů), S&P 500 klesl o 1,4 % a Nasdaq Composite oslabil o 1,6 %.
Naopak zájem investorů o tradiční bezpečné přístavy stoupl – cena zlata vzrostla o 1 % na 3 413,6 USD za trojskou unci.
S vývojem konfliktu mezi Íránem a Izraelem hrozí další destabilizace globální ekonomiky i energetického trhu, varují analytici.
Izrael se obává, že rozhovory mezi USA a Íránem (které probíhají od dubna) o nové jaderné dohodě by mohly Íránu zanechat jaderný program, což Izrael nemůže v žádné formě akceptovat.
Již léta varuje před tím, co sám považuje za existenční hrozbu, a sice íránským jaderným programem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tomuto tématu bez ustání věnuje již od poloviny 90. let.
Írán opakovaně popírá, že by se snažil o jaderné zbraně, a trvá na tom, že jeho jaderný program je určen pouze pro mírové, civilní účely.
Západní mocnosti a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však nejsou spokojeny. MAAE ve čtvrtek poprvé za 20 let schválila rezoluci, v níž prohlásila Írán za zemi porušující své jaderné závazky.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.