Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Žádost přichází v době, kdy sílí mezinárodní výzvy k uklidnění situace a obavy z další eskalace konfliktu. Izrael totiž avizoval, že vojenská operace proti Íránu bude pokračovat několik dní, zatímco Teherán slíbil odvetu.
Napětí na Blízkém východě se okamžitě promítlo i do světových trhů. Ceny ropy zaznamenaly největší jednodenní procentuální nárůst za poslední roky, což odráží obavy z možného přerušení dodávek energií v důsledku rozšíření konfliktu.
Cena ropného benchmarku Brent vzrostla o 4,3 % na 72,4 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 5 % na 71,4 USD za barel.
Podle agentury Reuters jde o největší denní nárůst cen ropy od března 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu.
Analytik Ahmad Assiri z finanční společnosti Pepperstone upozornil, že skokový růst odráží okamžité obavy o dodávky i dlouhodobější hrozbu další eskalace v regionu, která by mohla přerušit energetické toky z Blízkého východu.
Napětí se projevilo i na finančních trzích. Americké akciové futures prudce oslabily, Dow Jones futures ztratily 1,3 % (více než 540 bodů), S&P 500 klesl o 1,4 % a Nasdaq Composite oslabil o 1,6 %.
Naopak zájem investorů o tradiční bezpečné přístavy stoupl – cena zlata vzrostla o 1 % na 3 413,6 USD za trojskou unci.
S vývojem konfliktu mezi Íránem a Izraelem hrozí další destabilizace globální ekonomiky i energetického trhu, varují analytici.
Izrael se obává, že rozhovory mezi USA a Íránem (které probíhají od dubna) o nové jaderné dohodě by mohly Íránu zanechat jaderný program, což Izrael nemůže v žádné formě akceptovat.
Již léta varuje před tím, co sám považuje za existenční hrozbu, a sice íránským jaderným programem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tomuto tématu bez ustání věnuje již od poloviny 90. let.
Írán opakovaně popírá, že by se snažil o jaderné zbraně, a trvá na tom, že jeho jaderný program je určen pouze pro mírové, civilní účely.
Západní mocnosti a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však nejsou spokojeny. MAAE ve čtvrtek poprvé za 20 let schválila rezoluci, v níž prohlásila Írán za zemi porušující své jaderné závazky.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.