Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Žádost přichází v době, kdy sílí mezinárodní výzvy k uklidnění situace a obavy z další eskalace konfliktu. Izrael totiž avizoval, že vojenská operace proti Íránu bude pokračovat několik dní, zatímco Teherán slíbil odvetu.
Napětí na Blízkém východě se okamžitě promítlo i do světových trhů. Ceny ropy zaznamenaly největší jednodenní procentuální nárůst za poslední roky, což odráží obavy z možného přerušení dodávek energií v důsledku rozšíření konfliktu.
Cena ropného benchmarku Brent vzrostla o 4,3 % na 72,4 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 5 % na 71,4 USD za barel.
Podle agentury Reuters jde o největší denní nárůst cen ropy od března 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu.
Analytik Ahmad Assiri z finanční společnosti Pepperstone upozornil, že skokový růst odráží okamžité obavy o dodávky i dlouhodobější hrozbu další eskalace v regionu, která by mohla přerušit energetické toky z Blízkého východu.
Napětí se projevilo i na finančních trzích. Americké akciové futures prudce oslabily, Dow Jones futures ztratily 1,3 % (více než 540 bodů), S&P 500 klesl o 1,4 % a Nasdaq Composite oslabil o 1,6 %.
Naopak zájem investorů o tradiční bezpečné přístavy stoupl – cena zlata vzrostla o 1 % na 3 413,6 USD za trojskou unci.
S vývojem konfliktu mezi Íránem a Izraelem hrozí další destabilizace globální ekonomiky i energetického trhu, varují analytici.
Izrael se obává, že rozhovory mezi USA a Íránem (které probíhají od dubna) o nové jaderné dohodě by mohly Íránu zanechat jaderný program, což Izrael nemůže v žádné formě akceptovat.
Již léta varuje před tím, co sám považuje za existenční hrozbu, a sice íránským jaderným programem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tomuto tématu bez ustání věnuje již od poloviny 90. let.
Írán opakovaně popírá, že by se snažil o jaderné zbraně, a trvá na tom, že jeho jaderný program je určen pouze pro mírové, civilní účely.
Západní mocnosti a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však nejsou spokojeny. MAAE ve čtvrtek poprvé za 20 let schválila rezoluci, v níž prohlásila Írán za zemi porušující své jaderné závazky.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.