V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Samotné slovo "invaze" zní jednoduše, ale skrývá v sobě složité scénáře. Čína by podle magazínu Time mohla zkusit zahájit výsadkovou invazi například s novými obřími loděmi vybavenými speciálními výsadkovými čluny, které byly letos spatřeny v Guangdongu.
Tento krok by však byl pro armádu, která nemá příliš velké zkušenosti s takovými operacemi, velmi riskantní. Pravděpodobnější variantou je blokáda, podobná té, kterou Peking uplatnil po návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi v Tchaj-peji v roce 2022.
Čína by mohla také spustit masivní kybernetický útok. Ale i kdyby se něco z toho stalo, Tchaj-wan by se nevzdal a nezačal akceptovat násilí. A pokud by Čína nakonec zvítězila – a to je velké "kdyby" – vyhrát mír by bylo mnohem složitější a časově náročnější.
Navíc stále existuje šance, že Spojené státy zasáhnou, a to i přes náladovost prezidenta Donalda Trumpa. Riziko, že by se konflikt stal nejen válkou mezi Čínou a Tchaj-wanem, ale přímou konfrontací mezi dvěma světovými supervelmocemi, je reálné. A to je hrozba, která vzbuzuje obavy i mezi lídry kolem Si Ťin-pchinga v Pekingu.
Úvahy o roce 2027 by měly být posuzovány z hlediska toho, kdo je vyjadřuje, a jaké jsou jejich motivy. Tchajwanci potřebují cítit podporu a ochranu, a proto je pochopitelné, že chtějí, aby svět bral hrozbu vážně. Spojené státy jsou také ve zlomovém konfliktu s Čínou, což dává diskuzím o invazi do Tchaj-wanu rozměr, který mobilizuje zbytek světa, aby se postavil proti Číně ještě před tím, než podnikne nějaký krok.
Jedinou skupinou, která zatím zůstává v tomto ohledu relativně mlčenlivá, jsou, jak se dalo očekávat, Číňané. Si Ťin-pching sice často hovoří o znovusjednocení, ale nikdy se neodvážil zmínit konkrétní časový rámec. Přestože jsou čínští lídři často vnímáni jako agresivní a neústupní, to, co je na nich možné pozorovat, je opatrnost.
Jejich domácí situace je ekonomicky složitá a Komunistická strana se obává, že je jen jeden krok od možného svržení. Velký vojenský krok, který by se nepovedl, by mohl vést k naprostému chaosu. Proto se Čína nezapojí do konfliktu, pokud si nebude zcela jistá, že ho vyhraje.
A právě to je důvod, proč Čína hraje trpělivou hru. V Pekingu mají pocit, že Západ se nachází v úpadku. Politická polarizace ve většině témat je obrovská (kromě, ironicky, hrozby ze strany Číny). Podobná polarizace je patrná i v politice samotného Tchaj-wanu, kde vláda prezidenta Laj Čching-teho začala proces odvolání opozičních poslanců, což je vnímáno jako snaha o získání větší moci.
Čín ale má naději, že Tchajwanci budou postupně vnímat Západ jako méně schopný a silný. Staré rčení, že krev je silnější než voda, znamená, že hlavní apel Číny na jednotu s Tchaj-wanem – kulturní podobnost – tak může mít v budoucnu konečně váhu.
Již nyní existují určité důkazy, že názory na Tchaj-wanu se ubírají tímto směrem. Nedávný průzkum Tchajwanské veřejné nadace ukázal, že 49 % lidí považuje Ameriku za spolehlivější než Čínu, ale 43 % si myslí opak.
Scénář pomalé reunifikace by byl před deseti lety považován za naprostou fantazii. Dnes je však o něco více věrohodný. A v následujících letech, se může stát realitou, protože světové uspořádání vedené Západem vykazuje stále více známek systémového úpadku.
Na Tchaj-wanu stačí, aby Čína vyhrála psychologickou válku. A k tomu nepotřebuje žádné výsadkové čluny nebo vysoce technologické balistické střely. Stačí, aby Západ pokračoval v sebepoškozování.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.