V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Samotné slovo "invaze" zní jednoduše, ale skrývá v sobě složité scénáře. Čína by podle magazínu Time mohla zkusit zahájit výsadkovou invazi například s novými obřími loděmi vybavenými speciálními výsadkovými čluny, které byly letos spatřeny v Guangdongu.
Tento krok by však byl pro armádu, která nemá příliš velké zkušenosti s takovými operacemi, velmi riskantní. Pravděpodobnější variantou je blokáda, podobná té, kterou Peking uplatnil po návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi v Tchaj-peji v roce 2022.
Čína by mohla také spustit masivní kybernetický útok. Ale i kdyby se něco z toho stalo, Tchaj-wan by se nevzdal a nezačal akceptovat násilí. A pokud by Čína nakonec zvítězila – a to je velké "kdyby" – vyhrát mír by bylo mnohem složitější a časově náročnější.
Navíc stále existuje šance, že Spojené státy zasáhnou, a to i přes náladovost prezidenta Donalda Trumpa. Riziko, že by se konflikt stal nejen válkou mezi Čínou a Tchaj-wanem, ale přímou konfrontací mezi dvěma světovými supervelmocemi, je reálné. A to je hrozba, která vzbuzuje obavy i mezi lídry kolem Si Ťin-pchinga v Pekingu.
Úvahy o roce 2027 by měly být posuzovány z hlediska toho, kdo je vyjadřuje, a jaké jsou jejich motivy. Tchajwanci potřebují cítit podporu a ochranu, a proto je pochopitelné, že chtějí, aby svět bral hrozbu vážně. Spojené státy jsou také ve zlomovém konfliktu s Čínou, což dává diskuzím o invazi do Tchaj-wanu rozměr, který mobilizuje zbytek světa, aby se postavil proti Číně ještě před tím, než podnikne nějaký krok.
Jedinou skupinou, která zatím zůstává v tomto ohledu relativně mlčenlivá, jsou, jak se dalo očekávat, Číňané. Si Ťin-pching sice často hovoří o znovusjednocení, ale nikdy se neodvážil zmínit konkrétní časový rámec. Přestože jsou čínští lídři často vnímáni jako agresivní a neústupní, to, co je na nich možné pozorovat, je opatrnost.
Jejich domácí situace je ekonomicky složitá a Komunistická strana se obává, že je jen jeden krok od možného svržení. Velký vojenský krok, který by se nepovedl, by mohl vést k naprostému chaosu. Proto se Čína nezapojí do konfliktu, pokud si nebude zcela jistá, že ho vyhraje.
A právě to je důvod, proč Čína hraje trpělivou hru. V Pekingu mají pocit, že Západ se nachází v úpadku. Politická polarizace ve většině témat je obrovská (kromě, ironicky, hrozby ze strany Číny). Podobná polarizace je patrná i v politice samotného Tchaj-wanu, kde vláda prezidenta Laj Čching-teho začala proces odvolání opozičních poslanců, což je vnímáno jako snaha o získání větší moci.
Čín ale má naději, že Tchajwanci budou postupně vnímat Západ jako méně schopný a silný. Staré rčení, že krev je silnější než voda, znamená, že hlavní apel Číny na jednotu s Tchaj-wanem – kulturní podobnost – tak může mít v budoucnu konečně váhu.
Již nyní existují určité důkazy, že názory na Tchaj-wanu se ubírají tímto směrem. Nedávný průzkum Tchajwanské veřejné nadace ukázal, že 49 % lidí považuje Ameriku za spolehlivější než Čínu, ale 43 % si myslí opak.
Scénář pomalé reunifikace by byl před deseti lety považován za naprostou fantazii. Dnes je však o něco více věrohodný. A v následujících letech, se může stát realitou, protože světové uspořádání vedené Západem vykazuje stále více známek systémového úpadku.
Na Tchaj-wanu stačí, aby Čína vyhrála psychologickou válku. A k tomu nepotřebuje žádné výsadkové čluny nebo vysoce technologické balistické střely. Stačí, aby Západ pokračoval v sebepoškozování.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
