Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Příkladem tohoto trendu je jednapadesátiletý Nelson Yeh, který pracuje ve finančním sektoru v Tchaj-peji. Před třemi lety převedl pětinu svého majetku do Singapuru a pro sebe i svou manželku získal turecké občanství. Věří, že v případě útoku mu tyto kroky zajistí přístup k nouzovým financím a možnost volně cestovat. Podle něj je sice pravděpodobnost konfliktu nízká, ale potenciální ztráty by byly natolik zdrcující, že je nezbytné mít záložní plán.
Současná globální nejistota, prohloubená konflikty na Blízkém východě, u mnoha Tchajwanců podkopává víru ve stávající světový řád. Pocit, že éra jedné dominantní mocnosti končí, vede k nárůstu dotazů u imigračních poradců. Zatímco někteří obyvatelé se učí první pomoc nebo střelbu v rámci civilní obrany, jiní se soustředí na diverzifikaci svého majetku a identit v zahraničí.
Mnoho lidí na ostrově ovlivnila zkušenost z Hongkongu. Slogan „Dnes Hongkong, zítra Tchaj-wan“, který zněl během tamních prodemokratických protestů v roce 2019, v nich vzbudil obavy, že by jejich domov mohl potkat stejný osud pod nadvládou čínské komunistické strany. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se k tomuto pocitu přidal i strach z přímého vojenského napadení velmoci vůči menšímu sousedovi.
Tato geopolitická nervozita se projevuje i na realitním trhu. Edward Lai, tchajwanský makléř působící v Bangkoku, uvádí, že poptávka po nemovitostech v Thajsku ze strany jeho krajanů prudce roste. Odhaduje, že až 70 % zájemců tvoří lidé, kteří mají silný pocit, že jejich země je v ohrožení. Podobně uvažují i investoři v Kambodži, kteří si tamní majetek a pasy drží jako pojistku pro případ blokády nebo invaze.
Analytici upozorňují, že ochota civilistů klást odpor je pro bezpečnost ostrova naprosto klíčová. Pokud by Čína nabyla dojmu, že se Tchajwanci vzdávají vůle k boji, mohlo by to ovlivnit její strategii. Charles Wu, profesor politologie, podotýká, že vnímaná připravenost obyvatel utéct či bojovat má přímý dopad na politiku Pekingu i Washingtonu. Američtí zákonodárci zdůrazňují, že Tchaj-wan musí ukázat vlastní iniciativu a nespoléhat se výhradně na pomoc USA.
Data o tom, kolik lidí by skutečně zůstalo a bojovalo, jsou však nejednoznačná. Průzkumy z roku 2025 ukazují roztříštěnost názorů: přibližně 20 % dotázaných by se aktivně zapojilo do odporu nebo vstoupilo do armády, zatímco 11 % by se snažilo uprchnout. Zbytek respondentů by se buď podřídil rozhodnutí vlády, nebo by se nechal unášet okolnostmi. Tato nejistota komplikuje odhady skutečné odolnosti společnosti.
Tchajwanská vláda se snaží obyvatelstvo na možný střet připravit nejen vojensky, ale i prakticky. Od roku 2024 vydává oficiální příručky pro krizové situace a pořádá nácviky civilní obrany. Snahou je zvýšit povědomí o tom, jak se chovat v případě katastrofy nebo napadení, a posílit tak vnitřní stabilitu státu v době míru i případného konfliktu.
Imigrační poradci zaznamenali v posledních pěti letech posun v prioritách klientů. Dříve lidé usilovali o trvalý pobyt v USA nebo Kanadě, dnes se zaměřují na rychlé získání občanství v zemích jako Vanuatu, Svatá Lucie nebo Spojené arabské emiráty. Cílem již není jen emigrace, ale rozptýlení rizik. Mít v kapse druhý pas je vnímáno jako nejrychlejší cesta k bezpečí, i když logistika útěku během války zůstává problematická.
Pro mladší generaci, jako je třiatřicetiletá datová vědkyně Kathy Chen, je řešením odchod do USA za prací s cílem získat zelenou kartu. Její motivací je vyhnout se riziku, že by se někdy v budoucnu stala občankou pod nadvládou Číny. Tento individuální přístup k bezpečnosti podtrhuje složitou situaci Tchaj-wanu, kde se osobní touha po klidném životě střetává s národní potřebou kolektivního odhodlání k obraně.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.