Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Příkladem tohoto trendu je jednapadesátiletý Nelson Yeh, který pracuje ve finančním sektoru v Tchaj-peji. Před třemi lety převedl pětinu svého majetku do Singapuru a pro sebe i svou manželku získal turecké občanství. Věří, že v případě útoku mu tyto kroky zajistí přístup k nouzovým financím a možnost volně cestovat. Podle něj je sice pravděpodobnost konfliktu nízká, ale potenciální ztráty by byly natolik zdrcující, že je nezbytné mít záložní plán.
Současná globální nejistota, prohloubená konflikty na Blízkém východě, u mnoha Tchajwanců podkopává víru ve stávající světový řád. Pocit, že éra jedné dominantní mocnosti končí, vede k nárůstu dotazů u imigračních poradců. Zatímco někteří obyvatelé se učí první pomoc nebo střelbu v rámci civilní obrany, jiní se soustředí na diverzifikaci svého majetku a identit v zahraničí.
Mnoho lidí na ostrově ovlivnila zkušenost z Hongkongu. Slogan „Dnes Hongkong, zítra Tchaj-wan“, který zněl během tamních prodemokratických protestů v roce 2019, v nich vzbudil obavy, že by jejich domov mohl potkat stejný osud pod nadvládou čínské komunistické strany. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se k tomuto pocitu přidal i strach z přímého vojenského napadení velmoci vůči menšímu sousedovi.
Tato geopolitická nervozita se projevuje i na realitním trhu. Edward Lai, tchajwanský makléř působící v Bangkoku, uvádí, že poptávka po nemovitostech v Thajsku ze strany jeho krajanů prudce roste. Odhaduje, že až 70 % zájemců tvoří lidé, kteří mají silný pocit, že jejich země je v ohrožení. Podobně uvažují i investoři v Kambodži, kteří si tamní majetek a pasy drží jako pojistku pro případ blokády nebo invaze.
Analytici upozorňují, že ochota civilistů klást odpor je pro bezpečnost ostrova naprosto klíčová. Pokud by Čína nabyla dojmu, že se Tchajwanci vzdávají vůle k boji, mohlo by to ovlivnit její strategii. Charles Wu, profesor politologie, podotýká, že vnímaná připravenost obyvatel utéct či bojovat má přímý dopad na politiku Pekingu i Washingtonu. Američtí zákonodárci zdůrazňují, že Tchaj-wan musí ukázat vlastní iniciativu a nespoléhat se výhradně na pomoc USA.
Data o tom, kolik lidí by skutečně zůstalo a bojovalo, jsou však nejednoznačná. Průzkumy z roku 2025 ukazují roztříštěnost názorů: přibližně 20 % dotázaných by se aktivně zapojilo do odporu nebo vstoupilo do armády, zatímco 11 % by se snažilo uprchnout. Zbytek respondentů by se buď podřídil rozhodnutí vlády, nebo by se nechal unášet okolnostmi. Tato nejistota komplikuje odhady skutečné odolnosti společnosti.
Tchajwanská vláda se snaží obyvatelstvo na možný střet připravit nejen vojensky, ale i prakticky. Od roku 2024 vydává oficiální příručky pro krizové situace a pořádá nácviky civilní obrany. Snahou je zvýšit povědomí o tom, jak se chovat v případě katastrofy nebo napadení, a posílit tak vnitřní stabilitu státu v době míru i případného konfliktu.
Imigrační poradci zaznamenali v posledních pěti letech posun v prioritách klientů. Dříve lidé usilovali o trvalý pobyt v USA nebo Kanadě, dnes se zaměřují na rychlé získání občanství v zemích jako Vanuatu, Svatá Lucie nebo Spojené arabské emiráty. Cílem již není jen emigrace, ale rozptýlení rizik. Mít v kapse druhý pas je vnímáno jako nejrychlejší cesta k bezpečí, i když logistika útěku během války zůstává problematická.
Pro mladší generaci, jako je třiatřicetiletá datová vědkyně Kathy Chen, je řešením odchod do USA za prací s cílem získat zelenou kartu. Její motivací je vyhnout se riziku, že by se někdy v budoucnu stala občankou pod nadvládou Číny. Tento individuální přístup k bezpečnosti podtrhuje složitou situaci Tchaj-wanu, kde se osobní touha po klidném životě střetává s národní potřebou kolektivního odhodlání k obraně.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.