Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Příkladem tohoto trendu je jednapadesátiletý Nelson Yeh, který pracuje ve finančním sektoru v Tchaj-peji. Před třemi lety převedl pětinu svého majetku do Singapuru a pro sebe i svou manželku získal turecké občanství. Věří, že v případě útoku mu tyto kroky zajistí přístup k nouzovým financím a možnost volně cestovat. Podle něj je sice pravděpodobnost konfliktu nízká, ale potenciální ztráty by byly natolik zdrcující, že je nezbytné mít záložní plán.
Současná globální nejistota, prohloubená konflikty na Blízkém východě, u mnoha Tchajwanců podkopává víru ve stávající světový řád. Pocit, že éra jedné dominantní mocnosti končí, vede k nárůstu dotazů u imigračních poradců. Zatímco někteří obyvatelé se učí první pomoc nebo střelbu v rámci civilní obrany, jiní se soustředí na diverzifikaci svého majetku a identit v zahraničí.
Mnoho lidí na ostrově ovlivnila zkušenost z Hongkongu. Slogan „Dnes Hongkong, zítra Tchaj-wan“, který zněl během tamních prodemokratických protestů v roce 2019, v nich vzbudil obavy, že by jejich domov mohl potkat stejný osud pod nadvládou čínské komunistické strany. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se k tomuto pocitu přidal i strach z přímého vojenského napadení velmoci vůči menšímu sousedovi.
Tato geopolitická nervozita se projevuje i na realitním trhu. Edward Lai, tchajwanský makléř působící v Bangkoku, uvádí, že poptávka po nemovitostech v Thajsku ze strany jeho krajanů prudce roste. Odhaduje, že až 70 % zájemců tvoří lidé, kteří mají silný pocit, že jejich země je v ohrožení. Podobně uvažují i investoři v Kambodži, kteří si tamní majetek a pasy drží jako pojistku pro případ blokády nebo invaze.
Analytici upozorňují, že ochota civilistů klást odpor je pro bezpečnost ostrova naprosto klíčová. Pokud by Čína nabyla dojmu, že se Tchajwanci vzdávají vůle k boji, mohlo by to ovlivnit její strategii. Charles Wu, profesor politologie, podotýká, že vnímaná připravenost obyvatel utéct či bojovat má přímý dopad na politiku Pekingu i Washingtonu. Američtí zákonodárci zdůrazňují, že Tchaj-wan musí ukázat vlastní iniciativu a nespoléhat se výhradně na pomoc USA.
Data o tom, kolik lidí by skutečně zůstalo a bojovalo, jsou však nejednoznačná. Průzkumy z roku 2025 ukazují roztříštěnost názorů: přibližně 20 % dotázaných by se aktivně zapojilo do odporu nebo vstoupilo do armády, zatímco 11 % by se snažilo uprchnout. Zbytek respondentů by se buď podřídil rozhodnutí vlády, nebo by se nechal unášet okolnostmi. Tato nejistota komplikuje odhady skutečné odolnosti společnosti.
Tchajwanská vláda se snaží obyvatelstvo na možný střet připravit nejen vojensky, ale i prakticky. Od roku 2024 vydává oficiální příručky pro krizové situace a pořádá nácviky civilní obrany. Snahou je zvýšit povědomí o tom, jak se chovat v případě katastrofy nebo napadení, a posílit tak vnitřní stabilitu státu v době míru i případného konfliktu.
Imigrační poradci zaznamenali v posledních pěti letech posun v prioritách klientů. Dříve lidé usilovali o trvalý pobyt v USA nebo Kanadě, dnes se zaměřují na rychlé získání občanství v zemích jako Vanuatu, Svatá Lucie nebo Spojené arabské emiráty. Cílem již není jen emigrace, ale rozptýlení rizik. Mít v kapse druhý pas je vnímáno jako nejrychlejší cesta k bezpečí, i když logistika útěku během války zůstává problematická.
Pro mladší generaci, jako je třiatřicetiletá datová vědkyně Kathy Chen, je řešením odchod do USA za prací s cílem získat zelenou kartu. Její motivací je vyhnout se riziku, že by se někdy v budoucnu stala občankou pod nadvládou Číny. Tento individuální přístup k bezpečnosti podtrhuje složitou situaci Tchaj-wanu, kde se osobní touha po klidném životě střetává s národní potřebou kolektivního odhodlání k obraně.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.