Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Příkladem tohoto trendu je jednapadesátiletý Nelson Yeh, který pracuje ve finančním sektoru v Tchaj-peji. Před třemi lety převedl pětinu svého majetku do Singapuru a pro sebe i svou manželku získal turecké občanství. Věří, že v případě útoku mu tyto kroky zajistí přístup k nouzovým financím a možnost volně cestovat. Podle něj je sice pravděpodobnost konfliktu nízká, ale potenciální ztráty by byly natolik zdrcující, že je nezbytné mít záložní plán.
Současná globální nejistota, prohloubená konflikty na Blízkém východě, u mnoha Tchajwanců podkopává víru ve stávající světový řád. Pocit, že éra jedné dominantní mocnosti končí, vede k nárůstu dotazů u imigračních poradců. Zatímco někteří obyvatelé se učí první pomoc nebo střelbu v rámci civilní obrany, jiní se soustředí na diverzifikaci svého majetku a identit v zahraničí.
Mnoho lidí na ostrově ovlivnila zkušenost z Hongkongu. Slogan „Dnes Hongkong, zítra Tchaj-wan“, který zněl během tamních prodemokratických protestů v roce 2019, v nich vzbudil obavy, že by jejich domov mohl potkat stejný osud pod nadvládou čínské komunistické strany. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se k tomuto pocitu přidal i strach z přímého vojenského napadení velmoci vůči menšímu sousedovi.
Tato geopolitická nervozita se projevuje i na realitním trhu. Edward Lai, tchajwanský makléř působící v Bangkoku, uvádí, že poptávka po nemovitostech v Thajsku ze strany jeho krajanů prudce roste. Odhaduje, že až 70 % zájemců tvoří lidé, kteří mají silný pocit, že jejich země je v ohrožení. Podobně uvažují i investoři v Kambodži, kteří si tamní majetek a pasy drží jako pojistku pro případ blokády nebo invaze.
Analytici upozorňují, že ochota civilistů klást odpor je pro bezpečnost ostrova naprosto klíčová. Pokud by Čína nabyla dojmu, že se Tchajwanci vzdávají vůle k boji, mohlo by to ovlivnit její strategii. Charles Wu, profesor politologie, podotýká, že vnímaná připravenost obyvatel utéct či bojovat má přímý dopad na politiku Pekingu i Washingtonu. Američtí zákonodárci zdůrazňují, že Tchaj-wan musí ukázat vlastní iniciativu a nespoléhat se výhradně na pomoc USA.
Data o tom, kolik lidí by skutečně zůstalo a bojovalo, jsou však nejednoznačná. Průzkumy z roku 2025 ukazují roztříštěnost názorů: přibližně 20 % dotázaných by se aktivně zapojilo do odporu nebo vstoupilo do armády, zatímco 11 % by se snažilo uprchnout. Zbytek respondentů by se buď podřídil rozhodnutí vlády, nebo by se nechal unášet okolnostmi. Tato nejistota komplikuje odhady skutečné odolnosti společnosti.
Tchajwanská vláda se snaží obyvatelstvo na možný střet připravit nejen vojensky, ale i prakticky. Od roku 2024 vydává oficiální příručky pro krizové situace a pořádá nácviky civilní obrany. Snahou je zvýšit povědomí o tom, jak se chovat v případě katastrofy nebo napadení, a posílit tak vnitřní stabilitu státu v době míru i případného konfliktu.
Imigrační poradci zaznamenali v posledních pěti letech posun v prioritách klientů. Dříve lidé usilovali o trvalý pobyt v USA nebo Kanadě, dnes se zaměřují na rychlé získání občanství v zemích jako Vanuatu, Svatá Lucie nebo Spojené arabské emiráty. Cílem již není jen emigrace, ale rozptýlení rizik. Mít v kapse druhý pas je vnímáno jako nejrychlejší cesta k bezpečí, i když logistika útěku během války zůstává problematická.
Pro mladší generaci, jako je třiatřicetiletá datová vědkyně Kathy Chen, je řešením odchod do USA za prací s cílem získat zelenou kartu. Její motivací je vyhnout se riziku, že by se někdy v budoucnu stala občankou pod nadvládou Číny. Tento individuální přístup k bezpečnosti podtrhuje složitou situaci Tchaj-wanu, kde se osobní touha po klidném životě střetává s národní potřebou kolektivního odhodlání k obraně.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.