Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Vedoucí Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině Danielle Bellová upozornila, že tamní okupace představuje jeden z nejlépe zdokumentovaných systémů útlaku. Ruské úřady od počátku invaze zavedly minimálně šestnáct zákonů a výnosů, které zásadním způsobem omezují základní práva ukrajinských občanů. Jakýkoliv projev ukrajinské identity, vyjádření sympatií ke své vlasti nebo používání ukrajinského jazyka postihuje režim jako extremismus. Současně dochází k aktivní podpoře přesidlování ruských obyvatel do těchto zabraných území s cílem narušit původní etnické složení.
Klíčovým nástrojem rusifikace se stala takzvaná pasportizace, tedy vynucené udílení ruského státního občanství. Ruské okupační orgány označují místní Ukrajince za cizince a podmiňují získání dokladů přístupem ke zdravotní péči, práci nebo sociálním dávkám. Lidé bez ruského pasu tak prakticky nemohou v okupovaných městech a vesnicích legálně fungovat ani vlastnit majetek. Ti, kteří podlehnou tlaku a pas přijmou, se však často stávají terčem obvinění ze zrady či špionáže ze strany ruských bezpečnostních složek.
Dopad pasportizace dokládá příběh Liudmily Chubové z okupovaného Melitopolu. Zaměstnavatel ji donutil požádat o ruský pas pod hrozbou vysoké pokuty a uzavření obchodu. Poté, co Chubová v pasové kanceláři natočila kritické video označující doklad za pas s dvouhlavou slepicí, byla okamžitě zatčena. V zadržovací vazbě strávila osm měsíců, než byla pod ozbrojeným dohledem nuceně deportována přes hranice do Gruzie.
Mnoho dalších obyvatel okupovaných území však mizí bez jakéhokoliv kontaktu s rodinou či právníkem. Příkladem je podle webu Politico devětapadesátiletý IT specialista Serhij Hryščenkov ze Sevastopolu, kterého ruské síly odvedly z domova bez udání důvodů. Rodina o něm neměla žádné zprávy celý rok, během něhož byl držen v tajné vazbě a vystaven mučení. Teprve po roce byl oficiálně obviněn ze vlastizrady, přičemž podobný osud podle pozorovatelů potkal stovky dalších lidí.
Okupační správa dále prosazuje demografické změny zabavováním nemovitostí ukrajinských občanů, kteří před válkou uprchli. Nové ruské předpisy umožňují zabavit jakýkoliv opuštěný majetek, pokud jej majitel osobně nepřeregistruje podle ruského práva a neprokáže se ruským pasem. Pro Ukrajince ze svobodného území je však návrat téměř nemožný kvůli přísným filtracím na moskevském letišti Šeremetěvo. Do poloviny roku bylo jako takzvaně bezprizorních označeno přes šedesát tisíc soukromých nemovitostí a tisíce z nich již úřady zkonfiskovaly.
Zabavené domy a byty jsou následně přidělovány ruským válečným veteránům nebo prodávány přistěhovalcům z Ruska za zvýhodněných podmínek. Novinářka Olena z okupovaného Doněcku popsala, že i přes dvanáctileté řádné placení poplatků za byt byla zařazena na černou listinu nepřátel. Podobně jako mnozí další obdržela dlouholetý zákaz vstupu na území ovládané Ruskem, čímž definitivně přišla o možnost se vrátit. Systém tak znemožňuje původním obyvatelům jakýkoliv návrat do jejich domovů.
Zásadní proměnou prochází také školství, kde byl zaveden militarizovaný ruský učební plán. Nové učebnice předkládají kremelskou verzi historie a tvrdí, že okupované oblasti nikdy nepodporovaly ukrajinskou nezávislost. Rodičům, kteří odmítají posílat děti do těchto škol nebo preferují ukrajinskou výuku online, hrozí pokuty i odebrání rodičovských práv. Dospívající studenti s ruskými pasy navíc čelí riziku, že budou odvedeni do ruské armády a přinuceni bojovat proti vlastní zemi.
Přestože jsou projevované známky ukrajinské identity tvrdě potlačovány, většina místních obyvatel si své ukrajinské pasy nadále schovává. Lidé je často zakopávají na zahradách nebo ukrývají pod podlahou jako symbol naděje a budoucí svobody. Podle novináře Andrija Dichtjarenka představuje tento uschovaný doklad pro místní lidi jedinou vstupenku ke svobodě. Obyvatelé tak v utajení uchovávají svou národní identitu i v podmínkách extrémního tlaku a nejisté budoucnosti.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.