V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Významným impulsem pro tyto úvahy jsou lidské ztráty a celková nepopularita konfliktu, v němž dosud zahynulo 18 amerických vojáků. Zástupci armády a zpravodajců se snaží předvídat, jaké kroky by byly přijatelné pro prezidenta, který svou politickou identitu založil na stahování sil ze zahraničí. Donald Trump přitom podle zdrojů CNN z bezpečnostních kruhů nepředložil žádnou jasnou strategii pro poválečné uspořádání.
Přestože se plánují možné škrty, současná přítomnost Spojených států v oblasti zůstává velmi vysoká. V regionu je v současnosti nasazeno přibližně 50 tisíc vojáků, dvě letadlové lodě a více než tucet torpédoborců s řízenými střelami. Do oblasti se navíc vrací příslušníci Ústřední zpravodajské služby, kteří byli během nejintenzivnějších bojů dočasně odvoláni.
Souběžně s úvahami o redukci sil vyhodnocují vojenští plánovači způsoby, jak lépe ochránit jednotky, které na Blízkém východě zůstanou. Jednou z hlavních možností je přesunutí některých klíčových zařízení pod zem, což by je mělo ochránit před raketami a drony. O přesunu základen pod zem se v Pentagonu diskutovalo již dříve, celá záležitost však získala na naléhavosti až po rozsáhlých íránských útocích.
Opakované údery íránských sil způsobily na amerických zařízeních v několika zemích značné škody. Podle zástupců zpravodajských služeb byla téměř zničena základna Ústřední zpravodajské služby v saúdskoarabském Rijádu. Významná poškození hlásí také další americké vojenské objekty v Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu či Spojených arabských emirátech.
Zástupci Pentagonu veřejně odmítli upřesnit rozsah finančních škod i to, zda budou všechny zničené objekty obnoveny. Finanční ředitel ministerstva obrany Jules Hurst uvedl, že konečná částka za opravy závisí na budoucí strategii rozmístění sil v regionu. Zdroje z ministerstva zároveň naznačily, že případná rekonstrukce velkých trvalých základen bude podmíněna finanční spoluúčastí hostitelských států.
Zpravodajská služba i elitní jednotky speciálních sil zvažují plnění úkolů bez nutnosti stálých základen přímo v oblasti. Podle tohoto modelu by personál i vybavení zůstávaly na území Spojených států a do regionu by vysílaly síly pouze na konkrétní časově omezené mise. Tento přístup by mohl snížit riziko pro americké pracovníky a zároveň omezit vysoké náklady na údržbu stálých objektů.
Vojenští činitelé nedávno varovali prezidenta, že vojenská eskalace konfliktu pravděpodobně nepovede k dosažení stanovených cílů. Administrativa se proto zaměřuje především na stupňování ekonomického tlaku s cílem oslabit íránský režim. Analytici však upozorňují, že íránské vedení je připraveno snášet dlouhodobé ekonomické těžkosti a ustoupit v dohledné době nehodlá.
Útoky na americké pozice v zemích, jako jsou Jordánsko nebo Spojené arabské emiráty, nadále pokračují. Velitel námořních operací admirál Daryl Caudle v této souvislosti potvrdil, že návrat amerického personálu na základnu v Bahrajnu v nejbližší době nehrozí. Americké velení proto očekává, že větší část obranného břemene v regionu budou muset převzít místní partnerské státy.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.