Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
První kolo prezidentských voleb se odehraje v polovině dubna a případné rozhodující druhé kolo o dva týdny později. Právní cesta ke kandidatuře se pro Le Penovou otevřela poté, co odvolací soud zkrátil její zákaz výkonu politických funkcí udělený za neoprávněné využívání prostředků Evropského parlamentu. Konečné rozhodnutí o jejím odvolání má nyní v rukou nejvyšší soudní instance v zemi. K zamezení jejího postupu do finálového duelu by podle analytiků webu Kyiv Post byl nutný zásadní právní nebo politický zvrat.
Tradiční bariéra v podobě takzvané republikánské fronty, která v minulosti bránila krajní pravici v získání moci, postupně slábne. V roce 2002 se napříč politickým spektrem zorganizovala masivní mobilizace voličů, která s převahou porazila jejího otce Jeana-Marie Le Pena. Marine Le Penová však po převzetí vedení zahájila dlouholetý proces proměny image strany, kterou přejmenovala na Národní sdružení a zaměřila se na témata kupní síly či veřejných služeb. Hlavní političtí rivalové již nemohou automaticky počítat s tím, že pro ně v druhém kole odevzdají hlasy voliči neúspěšných kandidátů.
Geografická základna Národního sdružení se postupně rozšířila z tradičních severních a jižních oblastí do většiny francouzských obcí. Strana získává silnou podporu zejména ve venkovských regionech a menších městech, kde rezonují témata ekonomického znevýhodnění. Naopak kandidáti středu a levice čerpají své hlasy z mnohem užších sociálních a regionálních skupin. Volební účast a ochota voličů poražených kandidátů jít k druhému kolu tak mohou stát v samotném centru volebního výsledku.
Výsledek francouzského prezidentského klání má zásadní význam pro mezinárodní politiku i pro budoucí směřování podpory Ukrajině. Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil jaderné mocnosti a stálého člena Rady bezpečnosti OSN disponuje výjimečným vlivem na zahraniční a obrannou politiku. Současná francouzská administrativa silně podporuje vojenské dodávky, sankční opatření i přístupové rozhovory Kyjeva s Evropskou unií. Jakákoli změna v Elysejském paláci by přitom mohla ovlivnit potřebnou jednomyslnost členských států při schvalování přístupových smluv.
Po vyhlášení plnohodnotné invaze na Ukrajinu Le Penová změnila svou dřívější proruskou rétoriku a agresi veřejně odsoudila. Její praktické postoje však nadále obsahují řadu omezení ohledně vojenské pomoci. Dlouhodobě odmítá vyslání francouzského vojenského personálu na ukrajinské území i používání dodaných zbraní dlouhého doletu k úderům na cíle uvnitř Ruska. Zároveň kritizuje hospodářské sankce dopadající na francouzské domácnosti a prosazuje odchod Francie z integrovaného vojenského velení NATO.
Proukrajinsky orientovaní kandidáti zůstávají roztříštěni napříč centrem a umírněnou levicí. Bývalý premiér Édouard Philippe podporuje pokračování vojenské pomoci, vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO i případné nasazení evropských sil po skončení bojů. Gabriel Attal představuje zachování dosavadní linie prezidentské politiky včetně využití zmrazených ruských aktiv. Na levici prosazuje silnou podporu Ukrajině Raphaël Glucksmann, který však čelí složitému úkolu sjednotit středolevé voliče.
Významnou výjimku na levicovém křídle představuje Jean-Luc Mélenchon, který upřednostňuje okamžitá jednání a staví se proti vojenské struktuře NATO. Jeho předchozí postoje k anexi Krymu a zpochybňování západní bezpečnostní politiky z něj činí nepřijatelného partnera pro část umírněných sociálních demokratů. Tradiční konzervativce reprezentuje Bruno Retailleau a Zelené Marine Tondelierová, kteří rovněž podporují bezpečnostní záruky pro Kyjev. Tato roztříštěnost zatím znemožňuje vznik jediného silného protikandidáta.
Hlavní výhoda Marine Le Penové tak v současnosti spočívá v rozdělení jejích soupeřů. Představitelé středu, levice i tradiční pravice mezi sebou soupeří o to, kdo dokáže postoupit do rozhodujícího duelu. Aktuální průzkumy naznačují, že nejednotnost opozice může zkomplikovat vytvoření společné volební blokády v druhém kole. Konečný vývoj bude záviset na schopnosti jednotlivých stran najít společnou řeč před prvním kolem hlasování.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
