Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
První kolo prezidentských voleb se odehraje v polovině dubna a případné rozhodující druhé kolo o dva týdny později. Právní cesta ke kandidatuře se pro Le Penovou otevřela poté, co odvolací soud zkrátil její zákaz výkonu politických funkcí udělený za neoprávněné využívání prostředků Evropského parlamentu. Konečné rozhodnutí o jejím odvolání má nyní v rukou nejvyšší soudní instance v zemi. K zamezení jejího postupu do finálového duelu by podle analytiků webu Kyiv Post byl nutný zásadní právní nebo politický zvrat.
Tradiční bariéra v podobě takzvané republikánské fronty, která v minulosti bránila krajní pravici v získání moci, postupně slábne. V roce 2002 se napříč politickým spektrem zorganizovala masivní mobilizace voličů, která s převahou porazila jejího otce Jeana-Marie Le Pena. Marine Le Penová však po převzetí vedení zahájila dlouholetý proces proměny image strany, kterou přejmenovala na Národní sdružení a zaměřila se na témata kupní síly či veřejných služeb. Hlavní političtí rivalové již nemohou automaticky počítat s tím, že pro ně v druhém kole odevzdají hlasy voliči neúspěšných kandidátů.
Geografická základna Národního sdružení se postupně rozšířila z tradičních severních a jižních oblastí do většiny francouzských obcí. Strana získává silnou podporu zejména ve venkovských regionech a menších městech, kde rezonují témata ekonomického znevýhodnění. Naopak kandidáti středu a levice čerpají své hlasy z mnohem užších sociálních a regionálních skupin. Volební účast a ochota voličů poražených kandidátů jít k druhému kolu tak mohou stát v samotném centru volebního výsledku.
Výsledek francouzského prezidentského klání má zásadní význam pro mezinárodní politiku i pro budoucí směřování podpory Ukrajině. Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil jaderné mocnosti a stálého člena Rady bezpečnosti OSN disponuje výjimečným vlivem na zahraniční a obrannou politiku. Současná francouzská administrativa silně podporuje vojenské dodávky, sankční opatření i přístupové rozhovory Kyjeva s Evropskou unií. Jakákoli změna v Elysejském paláci by přitom mohla ovlivnit potřebnou jednomyslnost členských států při schvalování přístupových smluv.
Po vyhlášení plnohodnotné invaze na Ukrajinu Le Penová změnila svou dřívější proruskou rétoriku a agresi veřejně odsoudila. Její praktické postoje však nadále obsahují řadu omezení ohledně vojenské pomoci. Dlouhodobě odmítá vyslání francouzského vojenského personálu na ukrajinské území i používání dodaných zbraní dlouhého doletu k úderům na cíle uvnitř Ruska. Zároveň kritizuje hospodářské sankce dopadající na francouzské domácnosti a prosazuje odchod Francie z integrovaného vojenského velení NATO.
Proukrajinsky orientovaní kandidáti zůstávají roztříštěni napříč centrem a umírněnou levicí. Bývalý premiér Édouard Philippe podporuje pokračování vojenské pomoci, vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO i případné nasazení evropských sil po skončení bojů. Gabriel Attal představuje zachování dosavadní linie prezidentské politiky včetně využití zmrazených ruských aktiv. Na levici prosazuje silnou podporu Ukrajině Raphaël Glucksmann, který však čelí složitému úkolu sjednotit středolevé voliče.
Významnou výjimku na levicovém křídle představuje Jean-Luc Mélenchon, který upřednostňuje okamžitá jednání a staví se proti vojenské struktuře NATO. Jeho předchozí postoje k anexi Krymu a zpochybňování západní bezpečnostní politiky z něj činí nepřijatelného partnera pro část umírněných sociálních demokratů. Tradiční konzervativce reprezentuje Bruno Retailleau a Zelené Marine Tondelierová, kteří rovněž podporují bezpečnostní záruky pro Kyjev. Tato roztříštěnost zatím znemožňuje vznik jediného silného protikandidáta.
Hlavní výhoda Marine Le Penové tak v současnosti spočívá v rozdělení jejích soupeřů. Představitelé středu, levice i tradiční pravice mezi sebou soupeří o to, kdo dokáže postoupit do rozhodujícího duelu. Aktuální průzkumy naznačují, že nejednotnost opozice může zkomplikovat vytvoření společné volební blokády v druhém kole. Konečný vývoj bude záviset na schopnosti jednotlivých stran najít společnou řeč před prvním kolem hlasování.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.