Čtvrteční hlasování o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen sice skončilo jejím vítězstvím, ale zároveň odhalilo, že její druhé funkční období se bude výrazně lišit od toho prvního – bude složitější, konfliktnější a plné vyjednávání s rozděleným Evropským parlamentem.
Von der Leyen, která ve funkci obhájila svůj post v roce 2024, odvrátila návrh na odvolání, který iniciovala krajní pravice, a získala pohodlnou většinu hlasů přítomných europoslanců. Přesto její triumf není bez následků.
„Evropská lidová strana dnes opět ukázala, že je pilířem stability evropského projektu,“ prohlásil její hlavní spojenec v parlamentu Manfred Weber. I tak ale předsedkyně Komise musela čelit nepříjemným otázkám ohledně skandálu „Pfizergate“ a zároveň nabídnout významné ústupky socialistům a demokratům, aby si zajistila jejich podporu – nebo alespoň jejich zdrženlivost.
„Myslím, že konečně pochopila, co se v parlamentu děje,“ komentoval situaci německý europoslanec René Repasi ze sociálnědemokratické SPD.
Ve čtvrtek se Evropský parlament proměnil. To, co bylo dříve nemyslitelné – otevřená kritika předsedkyně Komise ze strany spojenců i opozice – se stalo realitou. Hlasování odhalilo, že k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry stačí pouhých 72 podpisů. A i když se návrh tentokrát nezdařil, samotné hlasování ukázalo, že hrozba je dostatečně účinným nástrojem pro vyjednávání.
Zkrátka, v Bruselu se začíná uplatňovat styl politiky, jaký známe spíše z národních parlamentů – hra na sílu, tlak a veřejné výhrůžky nahrazují diskrétní jednání v zákulisí.
Zatímco tento návrh přišel od krajně pravicových skupin, často i proruských, další tlak by mohl přijít z úplně opačné strany spektra – od levicově-zelené aliance. Ta je silně nespokojená s tím, že Komise pod vedením von der Leyen ustupuje od Zelené dohody, kterou dříve prosazovala. Šéf frakce Zelených/EFA Bas Eickhout vzkázal, že „Komise musí přestat ustupovat od Zelené dohody pod záminkou snižování byrokracie a konečně naplnit své sliby“.
Tato levicově-zelená frakce má v parlamentu 99 křesel, tedy dost na to, aby sama mohla spustit další hlasování o nedůvěře. A i když nemusí mít zájem předsedkyni Komise přímo odvolat, pouhým tlakem může vynutit ústupky.
Překvapivě ale největší výzvou pro von der Leyen mohou být frakce, které ji samy dostaly k moci – liberální Renew a socialisté a demokraté (S&D). Tyto skupiny v posledních eurovolbách výrazně oslabily, a přestože von der Leyen zatím představuje jejich nejlepší šanci na prosazení vlastních politických priorit, zřejmě si odnesly jasné ponaučení: ti, kdo křičí nejhlasitěji a hrozí nejrazantněji, dosahují největších úspěchů.
A jakmile se tento přístup zakoření, bude pro tradičně zdrženlivý Evropský parlament těžké se vrátit zpět k původní kultuře konsenzu.
Čtvrtek 10. července tak lze vnímat jako skutečný politický začátek druhého období Ursuly von der Leyen. Už nejde o symbol stability nebo neotřesitelnou lídryni evropské integrace. Je to politička, která musí čelit otevřenému odporu, neochotným spojencům a měnící se dynamice moci v Evropské unii. A před sebou má výrazně tvrdší pět let, než jaká zažila poprvé.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.