Čtvrteční hlasování o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen sice skončilo jejím vítězstvím, ale zároveň odhalilo, že její druhé funkční období se bude výrazně lišit od toho prvního – bude složitější, konfliktnější a plné vyjednávání s rozděleným Evropským parlamentem.
Von der Leyen, která ve funkci obhájila svůj post v roce 2024, odvrátila návrh na odvolání, který iniciovala krajní pravice, a získala pohodlnou většinu hlasů přítomných europoslanců. Přesto její triumf není bez následků.
„Evropská lidová strana dnes opět ukázala, že je pilířem stability evropského projektu,“ prohlásil její hlavní spojenec v parlamentu Manfred Weber. I tak ale předsedkyně Komise musela čelit nepříjemným otázkám ohledně skandálu „Pfizergate“ a zároveň nabídnout významné ústupky socialistům a demokratům, aby si zajistila jejich podporu – nebo alespoň jejich zdrženlivost.
„Myslím, že konečně pochopila, co se v parlamentu děje,“ komentoval situaci německý europoslanec René Repasi ze sociálnědemokratické SPD.
Ve čtvrtek se Evropský parlament proměnil. To, co bylo dříve nemyslitelné – otevřená kritika předsedkyně Komise ze strany spojenců i opozice – se stalo realitou. Hlasování odhalilo, že k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry stačí pouhých 72 podpisů. A i když se návrh tentokrát nezdařil, samotné hlasování ukázalo, že hrozba je dostatečně účinným nástrojem pro vyjednávání.
Zkrátka, v Bruselu se začíná uplatňovat styl politiky, jaký známe spíše z národních parlamentů – hra na sílu, tlak a veřejné výhrůžky nahrazují diskrétní jednání v zákulisí.
Zatímco tento návrh přišel od krajně pravicových skupin, často i proruských, další tlak by mohl přijít z úplně opačné strany spektra – od levicově-zelené aliance. Ta je silně nespokojená s tím, že Komise pod vedením von der Leyen ustupuje od Zelené dohody, kterou dříve prosazovala. Šéf frakce Zelených/EFA Bas Eickhout vzkázal, že „Komise musí přestat ustupovat od Zelené dohody pod záminkou snižování byrokracie a konečně naplnit své sliby“.
Tato levicově-zelená frakce má v parlamentu 99 křesel, tedy dost na to, aby sama mohla spustit další hlasování o nedůvěře. A i když nemusí mít zájem předsedkyni Komise přímo odvolat, pouhým tlakem může vynutit ústupky.
Překvapivě ale největší výzvou pro von der Leyen mohou být frakce, které ji samy dostaly k moci – liberální Renew a socialisté a demokraté (S&D). Tyto skupiny v posledních eurovolbách výrazně oslabily, a přestože von der Leyen zatím představuje jejich nejlepší šanci na prosazení vlastních politických priorit, zřejmě si odnesly jasné ponaučení: ti, kdo křičí nejhlasitěji a hrozí nejrazantněji, dosahují největších úspěchů.
A jakmile se tento přístup zakoření, bude pro tradičně zdrženlivý Evropský parlament těžké se vrátit zpět k původní kultuře konsenzu.
Čtvrtek 10. července tak lze vnímat jako skutečný politický začátek druhého období Ursuly von der Leyen. Už nejde o symbol stability nebo neotřesitelnou lídryni evropské integrace. Je to politička, která musí čelit otevřenému odporu, neochotným spojencům a měnící se dynamice moci v Evropské unii. A před sebou má výrazně tvrdší pět let, než jaká zažila poprvé.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Rusko ve čtvrtek ráno zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie v Kyjevě. Během masivního ostřelování balistickými raketami a drony došlo k značným škodám. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové byl objekt „vážně poškozen tlakovou vlnou“. V důsledku tohoto útoku bylo zabito nejméně deset lidí a třicet jich bylo zraněno.
Příští týden se v Pekingu uskuteční vojenská přehlídka, které se zúčastní severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámila to Čína, která tímto setkáním dosáhla významného diplomatického úspěchu. Půjde o první multilaterální schůzku, jíž se Kim Čong-un kdy účastnil.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.