Čtvrteční hlasování o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen sice skončilo jejím vítězstvím, ale zároveň odhalilo, že její druhé funkční období se bude výrazně lišit od toho prvního – bude složitější, konfliktnější a plné vyjednávání s rozděleným Evropským parlamentem.
Von der Leyen, která ve funkci obhájila svůj post v roce 2024, odvrátila návrh na odvolání, který iniciovala krajní pravice, a získala pohodlnou většinu hlasů přítomných europoslanců. Přesto její triumf není bez následků.
„Evropská lidová strana dnes opět ukázala, že je pilířem stability evropského projektu,“ prohlásil její hlavní spojenec v parlamentu Manfred Weber. I tak ale předsedkyně Komise musela čelit nepříjemným otázkám ohledně skandálu „Pfizergate“ a zároveň nabídnout významné ústupky socialistům a demokratům, aby si zajistila jejich podporu – nebo alespoň jejich zdrženlivost.
„Myslím, že konečně pochopila, co se v parlamentu děje,“ komentoval situaci německý europoslanec René Repasi ze sociálnědemokratické SPD.
Ve čtvrtek se Evropský parlament proměnil. To, co bylo dříve nemyslitelné – otevřená kritika předsedkyně Komise ze strany spojenců i opozice – se stalo realitou. Hlasování odhalilo, že k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry stačí pouhých 72 podpisů. A i když se návrh tentokrát nezdařil, samotné hlasování ukázalo, že hrozba je dostatečně účinným nástrojem pro vyjednávání.
Zkrátka, v Bruselu se začíná uplatňovat styl politiky, jaký známe spíše z národních parlamentů – hra na sílu, tlak a veřejné výhrůžky nahrazují diskrétní jednání v zákulisí.
Zatímco tento návrh přišel od krajně pravicových skupin, často i proruských, další tlak by mohl přijít z úplně opačné strany spektra – od levicově-zelené aliance. Ta je silně nespokojená s tím, že Komise pod vedením von der Leyen ustupuje od Zelené dohody, kterou dříve prosazovala. Šéf frakce Zelených/EFA Bas Eickhout vzkázal, že „Komise musí přestat ustupovat od Zelené dohody pod záminkou snižování byrokracie a konečně naplnit své sliby“.
Tato levicově-zelená frakce má v parlamentu 99 křesel, tedy dost na to, aby sama mohla spustit další hlasování o nedůvěře. A i když nemusí mít zájem předsedkyni Komise přímo odvolat, pouhým tlakem může vynutit ústupky.
Překvapivě ale největší výzvou pro von der Leyen mohou být frakce, které ji samy dostaly k moci – liberální Renew a socialisté a demokraté (S&D). Tyto skupiny v posledních eurovolbách výrazně oslabily, a přestože von der Leyen zatím představuje jejich nejlepší šanci na prosazení vlastních politických priorit, zřejmě si odnesly jasné ponaučení: ti, kdo křičí nejhlasitěji a hrozí nejrazantněji, dosahují největších úspěchů.
A jakmile se tento přístup zakoření, bude pro tradičně zdrženlivý Evropský parlament těžké se vrátit zpět k původní kultuře konsenzu.
Čtvrtek 10. července tak lze vnímat jako skutečný politický začátek druhého období Ursuly von der Leyen. Už nejde o symbol stability nebo neotřesitelnou lídryni evropské integrace. Je to politička, která musí čelit otevřenému odporu, neochotným spojencům a měnící se dynamice moci v Evropské unii. A před sebou má výrazně tvrdší pět let, než jaká zažila poprvé.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.