Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Zdá se, že prezident se cítí být ve svém postupu stále více posilněn, i přes hlasitou kritiku ze strany ekonomů a obchodních partnerů. Odborníci varují před negativními dopady, které už jsou patrné v ekonomických datech, hospodářských výsledcích firem a v mezinárodní diplomacii. Trumpův přístup je nicméně nekompromisní a v nadcházejících týdnech hodlá svůj vliv ještě více rozšířit.
Podle vysoce postaveného úředníka administrativa Trump používá cla jako univerzální nástroj k řešení téměř jakéhokoli problému. Příkladem je nový systém, který uvalil cla na země, které tvoří asi 60 % světového HDP.
V platnosti jsou tarify na ocel, hliník, měď a automobilový průmysl. Další cla, která se dotknou polovodičů, léků, dřeva, kritických minerálů, letadel a nákladních vozů, jsou v procesu schvalování a budou zavedena v nadcházejících týdnech. Přesné sazby a data závisí výhradně na rozhodnutí Trumpa a jeho obchodních týmů. U polovodičů a čipů je sazba stanovena na zhruba 100 % a u léků hrozí sazba až 250 %.
Trumpův neústupný přístup dokládá i nedávná návštěva švýcarské prezidentky ve Washingtonu, která se snažila vyjednat nižší cla pro svou zemi, ale neuspěla. Mnoho dalších světových lídrů a firemních zástupců se snažilo vyjednat výjimky, ale i oni narazili na tvrdý odpor. Podle jednoho z lobbistů je Trump sice vždy ochotný naslouchat nabídkám, ale podmínky se neustále mění. Očekává velké závazky a sliby, které by ukázaly úspěch jeho politiky.
Klíčovým prvkem bilaterálních obchodních dohod se pro Trumpa staly investiční závazky, které se počítají na stovky miliard dolarů. Tyto závazky slouží jako způsob, jakým mohou země „splatit“ hrozící cla. Pro Trumpa se jedná o formu „podpisového bonusu“, jak to sám nedávno přirovnal v televizi CNBC, kdy Japonsko poskytlo 550 miliard dolarů jako „bonus“ pro americké investice.
V praxi se jedná o závazky, které mají pomoci posílit americké dodavatelské řetězce. Příkladem je i nedávné oznámení Tima Cooka, generálního ředitele společnosti Apple, který slíbil investovat 100 miliard dolarů do amerických pracovních míst a dodavatelů.
Tento přístup ale ukazuje zajímavý rozpor. Jen pár hodin předtím, než se setkal s Timem Cookem, uvalil Trump 25% cla na Indii za nákupy ruské ropy. Pokud by toto clo vstoupilo v platnost, celková výše by činila 50 %, což je jedna z nejvyšších sazeb na světě.
Podle zdrojů z CNN byla důvodem eskalace situace neochota Indie snížit téměř všechna cla na americké výrobky. Pro Apple, který má v Indii významnou výrobní základnu, by to mohl být velký problém.
Avšak Trump udělal na setkání s Cookem nečekané oznámení: v případě, že firma bude vyrábět ve Spojených státech, bude osvobozena od cel na čipy a polovodiče, která se jinak chystá zavést. To ukazuje, že Trump je ochoten jednat s těmi, kdo jsou ochotni investovat v USA.
Otázky ohledně konečné podoby investičních závazků a rámců obchodních dohod stále přetrvávají. Smlouvy, které byly často upraveny samotným Trumpem, čelí sporům v hlavních městech jiných států. Poradci prezidenta si nicméně s finalizací těchto dohod v budoucích měsících hlavu nelámou. Jednotná metoda, jak přinutit společnosti a země dodržet své závazky, se skládá právě z cel.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.