Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Zdá se, že prezident se cítí být ve svém postupu stále více posilněn, i přes hlasitou kritiku ze strany ekonomů a obchodních partnerů. Odborníci varují před negativními dopady, které už jsou patrné v ekonomických datech, hospodářských výsledcích firem a v mezinárodní diplomacii. Trumpův přístup je nicméně nekompromisní a v nadcházejících týdnech hodlá svůj vliv ještě více rozšířit.
Podle vysoce postaveného úředníka administrativa Trump používá cla jako univerzální nástroj k řešení téměř jakéhokoli problému. Příkladem je nový systém, který uvalil cla na země, které tvoří asi 60 % světového HDP.
V platnosti jsou tarify na ocel, hliník, měď a automobilový průmysl. Další cla, která se dotknou polovodičů, léků, dřeva, kritických minerálů, letadel a nákladních vozů, jsou v procesu schvalování a budou zavedena v nadcházejících týdnech. Přesné sazby a data závisí výhradně na rozhodnutí Trumpa a jeho obchodních týmů. U polovodičů a čipů je sazba stanovena na zhruba 100 % a u léků hrozí sazba až 250 %.
Trumpův neústupný přístup dokládá i nedávná návštěva švýcarské prezidentky ve Washingtonu, která se snažila vyjednat nižší cla pro svou zemi, ale neuspěla. Mnoho dalších světových lídrů a firemních zástupců se snažilo vyjednat výjimky, ale i oni narazili na tvrdý odpor. Podle jednoho z lobbistů je Trump sice vždy ochotný naslouchat nabídkám, ale podmínky se neustále mění. Očekává velké závazky a sliby, které by ukázaly úspěch jeho politiky.
Klíčovým prvkem bilaterálních obchodních dohod se pro Trumpa staly investiční závazky, které se počítají na stovky miliard dolarů. Tyto závazky slouží jako způsob, jakým mohou země „splatit“ hrozící cla. Pro Trumpa se jedná o formu „podpisového bonusu“, jak to sám nedávno přirovnal v televizi CNBC, kdy Japonsko poskytlo 550 miliard dolarů jako „bonus“ pro americké investice.
V praxi se jedná o závazky, které mají pomoci posílit americké dodavatelské řetězce. Příkladem je i nedávné oznámení Tima Cooka, generálního ředitele společnosti Apple, který slíbil investovat 100 miliard dolarů do amerických pracovních míst a dodavatelů.
Tento přístup ale ukazuje zajímavý rozpor. Jen pár hodin předtím, než se setkal s Timem Cookem, uvalil Trump 25% cla na Indii za nákupy ruské ropy. Pokud by toto clo vstoupilo v platnost, celková výše by činila 50 %, což je jedna z nejvyšších sazeb na světě.
Podle zdrojů z CNN byla důvodem eskalace situace neochota Indie snížit téměř všechna cla na americké výrobky. Pro Apple, který má v Indii významnou výrobní základnu, by to mohl být velký problém.
Avšak Trump udělal na setkání s Cookem nečekané oznámení: v případě, že firma bude vyrábět ve Spojených státech, bude osvobozena od cel na čipy a polovodiče, která se jinak chystá zavést. To ukazuje, že Trump je ochoten jednat s těmi, kdo jsou ochotni investovat v USA.
Otázky ohledně konečné podoby investičních závazků a rámců obchodních dohod stále přetrvávají. Smlouvy, které byly často upraveny samotným Trumpem, čelí sporům v hlavních městech jiných států. Poradci prezidenta si nicméně s finalizací těchto dohod v budoucích měsících hlavu nelámou. Jednotná metoda, jak přinutit společnosti a země dodržet své závazky, se skládá právě z cel.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.