Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Zdá se, že prezident se cítí být ve svém postupu stále více posilněn, i přes hlasitou kritiku ze strany ekonomů a obchodních partnerů. Odborníci varují před negativními dopady, které už jsou patrné v ekonomických datech, hospodářských výsledcích firem a v mezinárodní diplomacii. Trumpův přístup je nicméně nekompromisní a v nadcházejících týdnech hodlá svůj vliv ještě více rozšířit.
Podle vysoce postaveného úředníka administrativa Trump používá cla jako univerzální nástroj k řešení téměř jakéhokoli problému. Příkladem je nový systém, který uvalil cla na země, které tvoří asi 60 % světového HDP.
V platnosti jsou tarify na ocel, hliník, měď a automobilový průmysl. Další cla, která se dotknou polovodičů, léků, dřeva, kritických minerálů, letadel a nákladních vozů, jsou v procesu schvalování a budou zavedena v nadcházejících týdnech. Přesné sazby a data závisí výhradně na rozhodnutí Trumpa a jeho obchodních týmů. U polovodičů a čipů je sazba stanovena na zhruba 100 % a u léků hrozí sazba až 250 %.
Trumpův neústupný přístup dokládá i nedávná návštěva švýcarské prezidentky ve Washingtonu, která se snažila vyjednat nižší cla pro svou zemi, ale neuspěla. Mnoho dalších světových lídrů a firemních zástupců se snažilo vyjednat výjimky, ale i oni narazili na tvrdý odpor. Podle jednoho z lobbistů je Trump sice vždy ochotný naslouchat nabídkám, ale podmínky se neustále mění. Očekává velké závazky a sliby, které by ukázaly úspěch jeho politiky.
Klíčovým prvkem bilaterálních obchodních dohod se pro Trumpa staly investiční závazky, které se počítají na stovky miliard dolarů. Tyto závazky slouží jako způsob, jakým mohou země „splatit“ hrozící cla. Pro Trumpa se jedná o formu „podpisového bonusu“, jak to sám nedávno přirovnal v televizi CNBC, kdy Japonsko poskytlo 550 miliard dolarů jako „bonus“ pro americké investice.
V praxi se jedná o závazky, které mají pomoci posílit americké dodavatelské řetězce. Příkladem je i nedávné oznámení Tima Cooka, generálního ředitele společnosti Apple, který slíbil investovat 100 miliard dolarů do amerických pracovních míst a dodavatelů.
Tento přístup ale ukazuje zajímavý rozpor. Jen pár hodin předtím, než se setkal s Timem Cookem, uvalil Trump 25% cla na Indii za nákupy ruské ropy. Pokud by toto clo vstoupilo v platnost, celková výše by činila 50 %, což je jedna z nejvyšších sazeb na světě.
Podle zdrojů z CNN byla důvodem eskalace situace neochota Indie snížit téměř všechna cla na americké výrobky. Pro Apple, který má v Indii významnou výrobní základnu, by to mohl být velký problém.
Avšak Trump udělal na setkání s Cookem nečekané oznámení: v případě, že firma bude vyrábět ve Spojených státech, bude osvobozena od cel na čipy a polovodiče, která se jinak chystá zavést. To ukazuje, že Trump je ochoten jednat s těmi, kdo jsou ochotni investovat v USA.
Otázky ohledně konečné podoby investičních závazků a rámců obchodních dohod stále přetrvávají. Smlouvy, které byly často upraveny samotným Trumpem, čelí sporům v hlavních městech jiných států. Poradci prezidenta si nicméně s finalizací těchto dohod v budoucích měsících hlavu nelámou. Jednotná metoda, jak přinutit společnosti a země dodržet své závazky, se skládá právě z cel.
Generace teenagerů, která se narodila s chytrým telefonem v ruce, často odmítá přijímat hovory. To může být pro rodiče frustrující, absurdní, nebo dokonce alarmující. Neochota „zvednout telefon“ však není jen generační rys. Naznačuje hlubší proměnu v komunikačních praktikách, sociálních normách a digitální etiketě. Za stereotypem „nedostupného“ teenagera se skrývá mnohem víc, co stojí za to rozluštit.
Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Ministerstvo obrany USA zavedlo novou politiku, která by mohla znamenat odklon zbraní určených pro Ukrajinu zpět do amerických zásob. Tato změna je popsána v nedávno sepsaném interním dokumentu, který dává Pentagonu možnost přesměrovat určité zbraňové systémy a vybavení. Tímto by se miliardy dolarů, původně vyčleněné pro Ukrajinu, mohly využít na doplnění amerických vojenských zásob. Tento krok přichází v době, kdy se schyluje k možnému setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Rodiny rukojmích se ostře vymezily proti rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu, které schválilo rozšíření války v Pásmu Gazy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedly, že současná vláda takto vede Izrael k rozsáhlé katastrofě, která se dotkne nejen rukojmích, ale i vojáků.
Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Po Karlu Gottovi by se mohlo jmenovat místo v blízkosti vily, kterou dlouhá léta pobýval. Městská část Praha 5 informovala, že radní podpořili návrh na změnu názvu veřejného prostranství, které se nachází na rozhraní ulic U Mrázovky, U Blaženky a Nad Bertramkou, na Náměstíčko Karla Gotta.
Jiřina Bohdalová oslavila na jaře již 94. narozeniny, takže není divu, že jí zdraví už neslouží tak dobře jako v minulosti. Naposledy vyděsila fanoušky její červnová operace, po které se herečka stále dává dohromady. Nyní ale přišly dobré zprávy.