Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Zdá se, že prezident se cítí být ve svém postupu stále více posilněn, i přes hlasitou kritiku ze strany ekonomů a obchodních partnerů. Odborníci varují před negativními dopady, které už jsou patrné v ekonomických datech, hospodářských výsledcích firem a v mezinárodní diplomacii. Trumpův přístup je nicméně nekompromisní a v nadcházejících týdnech hodlá svůj vliv ještě více rozšířit.
Podle vysoce postaveného úředníka administrativa Trump používá cla jako univerzální nástroj k řešení téměř jakéhokoli problému. Příkladem je nový systém, který uvalil cla na země, které tvoří asi 60 % světového HDP.
V platnosti jsou tarify na ocel, hliník, měď a automobilový průmysl. Další cla, která se dotknou polovodičů, léků, dřeva, kritických minerálů, letadel a nákladních vozů, jsou v procesu schvalování a budou zavedena v nadcházejících týdnech. Přesné sazby a data závisí výhradně na rozhodnutí Trumpa a jeho obchodních týmů. U polovodičů a čipů je sazba stanovena na zhruba 100 % a u léků hrozí sazba až 250 %.
Trumpův neústupný přístup dokládá i nedávná návštěva švýcarské prezidentky ve Washingtonu, která se snažila vyjednat nižší cla pro svou zemi, ale neuspěla. Mnoho dalších světových lídrů a firemních zástupců se snažilo vyjednat výjimky, ale i oni narazili na tvrdý odpor. Podle jednoho z lobbistů je Trump sice vždy ochotný naslouchat nabídkám, ale podmínky se neustále mění. Očekává velké závazky a sliby, které by ukázaly úspěch jeho politiky.
Klíčovým prvkem bilaterálních obchodních dohod se pro Trumpa staly investiční závazky, které se počítají na stovky miliard dolarů. Tyto závazky slouží jako způsob, jakým mohou země „splatit“ hrozící cla. Pro Trumpa se jedná o formu „podpisového bonusu“, jak to sám nedávno přirovnal v televizi CNBC, kdy Japonsko poskytlo 550 miliard dolarů jako „bonus“ pro americké investice.
V praxi se jedná o závazky, které mají pomoci posílit americké dodavatelské řetězce. Příkladem je i nedávné oznámení Tima Cooka, generálního ředitele společnosti Apple, který slíbil investovat 100 miliard dolarů do amerických pracovních míst a dodavatelů.
Tento přístup ale ukazuje zajímavý rozpor. Jen pár hodin předtím, než se setkal s Timem Cookem, uvalil Trump 25% cla na Indii za nákupy ruské ropy. Pokud by toto clo vstoupilo v platnost, celková výše by činila 50 %, což je jedna z nejvyšších sazeb na světě.
Podle zdrojů z CNN byla důvodem eskalace situace neochota Indie snížit téměř všechna cla na americké výrobky. Pro Apple, který má v Indii významnou výrobní základnu, by to mohl být velký problém.
Avšak Trump udělal na setkání s Cookem nečekané oznámení: v případě, že firma bude vyrábět ve Spojených státech, bude osvobozena od cel na čipy a polovodiče, která se jinak chystá zavést. To ukazuje, že Trump je ochoten jednat s těmi, kdo jsou ochotni investovat v USA.
Otázky ohledně konečné podoby investičních závazků a rámců obchodních dohod stále přetrvávají. Smlouvy, které byly často upraveny samotným Trumpem, čelí sporům v hlavních městech jiných států. Poradci prezidenta si nicméně s finalizací těchto dohod v budoucích měsících hlavu nelámou. Jednotná metoda, jak přinutit společnosti a země dodržet své závazky, se skládá právě z cel.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.