Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Cesta na přední pozice ukrajinské armády připomínala apokalyptické výjevy. Vozidla zásobující jednotky se pohybují výhradně za tmy, se zhasnutými světly a systémem nočního vidění, aby neposkytla snadný cíl ruským průzkumným prostředkům. Cesty lemují vraky zničené techniky i hořící pole zapálená leteckými pumami. Každé zastavení na nekrytém prostranství přitom znamená téměř jistou smrt.
Ukrajinští vojáci se v tomto sektoru spoléhají na rozsáhlou síť krytých podzemních bunkrů a propletených zákopů. Ty slouží nejen jako úkryt před neustálým ostřelováním a nálety, ale především jako řídicí centra pro vlastní operace. Válečné prostředí se podle operativců zásadně proměnilo a tradiční vedení boje ustoupilo souboji pokročilých technologií.
Klíčovou roli v obraně hraje koordinovaný postup různých druhů bezpilotních prostředků a dělostřelectva. Klasické průzkumné drony vyhledávají pohyb nepřátelských jednotek a okamžitě předávají souřadnice. Následuje rychlý zásah dělostřelectvem nebo nasazení kamikadze dronů s výbušninou, které dokáží velmi přesně zasáhnout i pohybující se cíle či kryté úkryty.
Dopad neustálého nasazení bezpilotních letounů na psychiku i každodenní život vojáků je obrovský. Vojáci si zvykli žít v prostředí permanentního hluku spalovacích motorů, rotorů i rušiček elektronického boje. Výkonní operátoři navíc čelí neustálému tlaku, neboť rozhodnutí o zásahu živého cíle se odehrává v řádu sekund přímo na obrazovkách monitorů.
Významnou posilu na nebezpečných úsecích představují bezpilotní pozemní robotická vozidla. Tyto stroje přebírají nejrizikovější úkoly, mezi které patří zásobování municí, dovoz baterií a především evakuace zraněných vojáků z míst, kam by se lidská osádka už nedostala. Bez jejich nasazení by byla obrana mnoha úseků prakticky nemožná.
Ruská strana v tomto sektoru uplatňuje taktiku masivních lidských vln, kdy vpřed vysílá početné skupiny pěchoty bez ohledu na vysoké ztráty. Podle ukrajinských operátorů je primárním cílem těchto útoků odhalit pozice ukrajinského dělostřelectva a naváděcích stanic. Postupující voják tak často funguje pouze jako návnada s velmi malou šancí na přežití.
Válka dronů přinesla také zcela novou ekonomickou logiku bojových operací. Náklady na zničení živé síly nebo těžké techniky pomocí nízkonákladových dronů dosahují zlomku ceny samotného cíle. Investice do bezpilotních technologií a systémů elektronického rušení se tak ukazuje jako zásadní pro udržení obranných linií.
Přestože drony výrazně zvyšují efektivitu, lidský faktor zůstává rozhodující. Ukrajinští obránci v zákopech čelí každodenní fyzické i psychické vyčerpanosti, nedostatku spánku a neustálému riziku průlomu. V případě promlčení obranné linie musí operátoři odložit ovladače dronů, uchopit ruční zbraně a bránit své pozice zblízka.
Rostoucí hrozbou pro obě strany se stávají drony řízené přes optická vlákna, které jsou imunní vůči běžnému elektronickému rušení. Tyto stroje dokážou celé hodiny číhat u cest a útočit na zásobovací vozidla s mimořádnou přesností. Procházet zónou zabíjení tak vyžaduje od řidičů maximální obezřetnost a neustálé sledování okolí.
Kiričenkova zkušenost z první linie ukazuje transformaci moderního válčení v přímém přenosu. Bojiště se stalo transparentním a extrémně nebezpečným prostorem, kde technika dominuje každému pohybu. Novinářský záznam z nitra ukrajinské obrany tak podává syrové svědectví o podmínkách, v nichž obránci čelí agresorovi.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.