Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Vláda premiéra Sébastiena Lecornua plánuje 8. dubna představit aktualizovaný finanční rámec, který pro tyto účely vyčleňuje 8,5 miliardy eur. Paříž se tak snaží nejen doplnit sklady, ale také nahradit rakety protivzdušné obrany, které francouzské letectvo v uplynulých měsících vypálilo v Perském zálivu při odrážení íránských dronových útoků. Cílem je připravit zemi na fungování v režimu „válečné ekonomiky“.
Francouzský rozpočet na obranu by měl v následujících letech vytrvale stoupat. Zatímco pro rok 2027 se počítá s částkou 63,3 miliardy eur, do roku 2030 by měly výdaje vzrůst až na 76,3 miliardy eur. Tento trend kopíruje chování většiny evropských zemí po ruské invazi v roce 2022, které navíc umocnilo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a s ním spojené obavy o budoucí stabilitu NATO.
Konkrétní cíle pro nákup munice jsou podle návrhu zákona ohromující. Francie chce o celých 400 procent navýšit stavy tzv. vyčkávací munice, tedy kamikadze dronů. O 240 procent mají vzrůst zásoby naváděných bomb AASM Hammer a o 30 procent stavy protiletadlových střel Aster a Mica. Stát tímto způsobem reaguje na dřívější spory s průmyslem, kdy se výrobci zdráhali investovat do linek bez pevných objednávek.
Výrobci zbraní nyní potvrzují, že jsou připraveni poptávku absorbovat. Například evropský raketový gigant MBDA oznámil, že letos zvýší celkovou produkci o 40 procent, přičemž výrobu klíčových střel Aster hodlá zdvojnásobit. Tato akcelerace je nezbytná, pokud má Evropa do konce desetiletí odstrašit potenciální ruskou agresi, před kterou varují vojenští představitelé.
Zajímavým detailem plánu je fakt, že Francie neplánuje plošné rozšiřování ozbrojených sil v oblasti těžké techniky. V dokumentu chybí nákupy dalších stíhaček Rafale nebo nových fregat, což je v kontrastu s dřívějšími sliby prezidenta Emmanuela Macrona. Paříž se namísto toho soustředí na modernizaci a efektivitu stávajících platforem a právě na masivní zásoby munice.
Významným bodem je také úvaha o vývoji nového národního tanku. Návrh zákona počítá se studiemi, které by měly určit nástupce současného vlajkového stroje Leclerc. Tento krok naznačuje, že Paříž přestává plně spoléhat na společný francouzsko-německý projekt (MGCS), který se potýká s průtahy. Francouzská armáda potřebuje řešení pro konec 30. let, kdy Leclercy začnou dosluhovat.
Naopak se zdá, že Francie definitivně „pohřbila“ projekt Eurodrone, tedy evropský dálkový průzkumný bezpilotní letoun vyvíjený s Německem, Itálií a Španělskem. V rozpočtovém návrhu pro tento projekt, který provázela řada zpoždění, nejsou vyčleněny žádné další prostředky. Prioritou jsou nyní zřejmě operativnější a levnější systémy schopné okamžitého nasazení.
I když současný plán sahá až do roku 2030, očekává se, že Macronův nástupce po prezidentských volbách v roce 2027 vypracuje strategii vlastní. Nicméně v otázce zvyšování obranných výdajů panuje ve Francii napříč politickým spektrem vzácná shoda. Například favorizovaný Jordan Bardella se nechal slyšet, že by Francie měla na armádu vynakládat až 3,5 procenta HDP, což vysoko překračuje i standardní cíle NATO.
Vojenský plán pro nadcházející roky tak jasně ukazuje transformaci francouzského myšlení. Paříž už nebuduje armádu jen pro expediční mise v zámoří, ale transformuje své síly pro potřeby rozsáhlého konfliktu vysoké intenzity přímo v Evropě. Důraz na drony, rakety a dělostřelectvo potvrzuje, že lekce z ukrajinských bojišť byly v Elysejském paláci pečlivě prostudovány.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.