Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Vláda premiéra Sébastiena Lecornua plánuje 8. dubna představit aktualizovaný finanční rámec, který pro tyto účely vyčleňuje 8,5 miliardy eur. Paříž se tak snaží nejen doplnit sklady, ale také nahradit rakety protivzdušné obrany, které francouzské letectvo v uplynulých měsících vypálilo v Perském zálivu při odrážení íránských dronových útoků. Cílem je připravit zemi na fungování v režimu „válečné ekonomiky“.
Francouzský rozpočet na obranu by měl v následujících letech vytrvale stoupat. Zatímco pro rok 2027 se počítá s částkou 63,3 miliardy eur, do roku 2030 by měly výdaje vzrůst až na 76,3 miliardy eur. Tento trend kopíruje chování většiny evropských zemí po ruské invazi v roce 2022, které navíc umocnilo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a s ním spojené obavy o budoucí stabilitu NATO.
Konkrétní cíle pro nákup munice jsou podle návrhu zákona ohromující. Francie chce o celých 400 procent navýšit stavy tzv. vyčkávací munice, tedy kamikadze dronů. O 240 procent mají vzrůst zásoby naváděných bomb AASM Hammer a o 30 procent stavy protiletadlových střel Aster a Mica. Stát tímto způsobem reaguje na dřívější spory s průmyslem, kdy se výrobci zdráhali investovat do linek bez pevných objednávek.
Výrobci zbraní nyní potvrzují, že jsou připraveni poptávku absorbovat. Například evropský raketový gigant MBDA oznámil, že letos zvýší celkovou produkci o 40 procent, přičemž výrobu klíčových střel Aster hodlá zdvojnásobit. Tato akcelerace je nezbytná, pokud má Evropa do konce desetiletí odstrašit potenciální ruskou agresi, před kterou varují vojenští představitelé.
Zajímavým detailem plánu je fakt, že Francie neplánuje plošné rozšiřování ozbrojených sil v oblasti těžké techniky. V dokumentu chybí nákupy dalších stíhaček Rafale nebo nových fregat, což je v kontrastu s dřívějšími sliby prezidenta Emmanuela Macrona. Paříž se namísto toho soustředí na modernizaci a efektivitu stávajících platforem a právě na masivní zásoby munice.
Významným bodem je také úvaha o vývoji nového národního tanku. Návrh zákona počítá se studiemi, které by měly určit nástupce současného vlajkového stroje Leclerc. Tento krok naznačuje, že Paříž přestává plně spoléhat na společný francouzsko-německý projekt (MGCS), který se potýká s průtahy. Francouzská armáda potřebuje řešení pro konec 30. let, kdy Leclercy začnou dosluhovat.
Naopak se zdá, že Francie definitivně „pohřbila“ projekt Eurodrone, tedy evropský dálkový průzkumný bezpilotní letoun vyvíjený s Německem, Itálií a Španělskem. V rozpočtovém návrhu pro tento projekt, který provázela řada zpoždění, nejsou vyčleněny žádné další prostředky. Prioritou jsou nyní zřejmě operativnější a levnější systémy schopné okamžitého nasazení.
I když současný plán sahá až do roku 2030, očekává se, že Macronův nástupce po prezidentských volbách v roce 2027 vypracuje strategii vlastní. Nicméně v otázce zvyšování obranných výdajů panuje ve Francii napříč politickým spektrem vzácná shoda. Například favorizovaný Jordan Bardella se nechal slyšet, že by Francie měla na armádu vynakládat až 3,5 procenta HDP, což vysoko překračuje i standardní cíle NATO.
Vojenský plán pro nadcházející roky tak jasně ukazuje transformaci francouzského myšlení. Paříž už nebuduje armádu jen pro expediční mise v zámoří, ale transformuje své síly pro potřeby rozsáhlého konfliktu vysoké intenzity přímo v Evropě. Důraz na drony, rakety a dělostřelectvo potvrzuje, že lekce z ukrajinských bojišť byly v Elysejském paláci pečlivě prostudovány.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.
Český šoubyznys se připravuje na jedno velké dubnové jubileum. Lucie Bílá oslaví kulaté 60. narozeniny, přípravy už jsou v plném proudu. Například vznikají speciální známky. Do oběhu se dostanou příští týden.
Policie objasnila případ z posledního ryze březnového týdne, který rozohnil Moskvu. Jde o útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Obviněnému cizinci, který je ve vazbě, hrozí za obecné ohrožení mu až osm let za mřížemi.
StarDance nezastavila odhalování soutěžících, ačkoliv dobře věděla, že dnešní pátek je sváteční. Televizní diváci se mohou těšit na ženu, která se opravdu ničeho nezalekne. O koho jde?
Motoristé opět ukázali, co jsou zač. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se rozhodl pomstít svému předchůdci Martinu Baxovi za některá kritická vyjádření. Svými slovy ho "vyřešil" tím způsobem, že jej odvolal ze správní rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.