Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Vláda premiéra Sébastiena Lecornua plánuje 8. dubna představit aktualizovaný finanční rámec, který pro tyto účely vyčleňuje 8,5 miliardy eur. Paříž se tak snaží nejen doplnit sklady, ale také nahradit rakety protivzdušné obrany, které francouzské letectvo v uplynulých měsících vypálilo v Perském zálivu při odrážení íránských dronových útoků. Cílem je připravit zemi na fungování v režimu „válečné ekonomiky“.
Francouzský rozpočet na obranu by měl v následujících letech vytrvale stoupat. Zatímco pro rok 2027 se počítá s částkou 63,3 miliardy eur, do roku 2030 by měly výdaje vzrůst až na 76,3 miliardy eur. Tento trend kopíruje chování většiny evropských zemí po ruské invazi v roce 2022, které navíc umocnilo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a s ním spojené obavy o budoucí stabilitu NATO.
Konkrétní cíle pro nákup munice jsou podle návrhu zákona ohromující. Francie chce o celých 400 procent navýšit stavy tzv. vyčkávací munice, tedy kamikadze dronů. O 240 procent mají vzrůst zásoby naváděných bomb AASM Hammer a o 30 procent stavy protiletadlových střel Aster a Mica. Stát tímto způsobem reaguje na dřívější spory s průmyslem, kdy se výrobci zdráhali investovat do linek bez pevných objednávek.
Výrobci zbraní nyní potvrzují, že jsou připraveni poptávku absorbovat. Například evropský raketový gigant MBDA oznámil, že letos zvýší celkovou produkci o 40 procent, přičemž výrobu klíčových střel Aster hodlá zdvojnásobit. Tato akcelerace je nezbytná, pokud má Evropa do konce desetiletí odstrašit potenciální ruskou agresi, před kterou varují vojenští představitelé.
Zajímavým detailem plánu je fakt, že Francie neplánuje plošné rozšiřování ozbrojených sil v oblasti těžké techniky. V dokumentu chybí nákupy dalších stíhaček Rafale nebo nových fregat, což je v kontrastu s dřívějšími sliby prezidenta Emmanuela Macrona. Paříž se namísto toho soustředí na modernizaci a efektivitu stávajících platforem a právě na masivní zásoby munice.
Významným bodem je také úvaha o vývoji nového národního tanku. Návrh zákona počítá se studiemi, které by měly určit nástupce současného vlajkového stroje Leclerc. Tento krok naznačuje, že Paříž přestává plně spoléhat na společný francouzsko-německý projekt (MGCS), který se potýká s průtahy. Francouzská armáda potřebuje řešení pro konec 30. let, kdy Leclercy začnou dosluhovat.
Naopak se zdá, že Francie definitivně „pohřbila“ projekt Eurodrone, tedy evropský dálkový průzkumný bezpilotní letoun vyvíjený s Německem, Itálií a Španělskem. V rozpočtovém návrhu pro tento projekt, který provázela řada zpoždění, nejsou vyčleněny žádné další prostředky. Prioritou jsou nyní zřejmě operativnější a levnější systémy schopné okamžitého nasazení.
I když současný plán sahá až do roku 2030, očekává se, že Macronův nástupce po prezidentských volbách v roce 2027 vypracuje strategii vlastní. Nicméně v otázce zvyšování obranných výdajů panuje ve Francii napříč politickým spektrem vzácná shoda. Například favorizovaný Jordan Bardella se nechal slyšet, že by Francie měla na armádu vynakládat až 3,5 procenta HDP, což vysoko překračuje i standardní cíle NATO.
Vojenský plán pro nadcházející roky tak jasně ukazuje transformaci francouzského myšlení. Paříž už nebuduje armádu jen pro expediční mise v zámoří, ale transformuje své síly pro potřeby rozsáhlého konfliktu vysoké intenzity přímo v Evropě. Důraz na drony, rakety a dělostřelectvo potvrzuje, že lekce z ukrajinských bojišť byly v Elysejském paláci pečlivě prostudovány.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.