Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Vláda premiéra Sébastiena Lecornua plánuje 8. dubna představit aktualizovaný finanční rámec, který pro tyto účely vyčleňuje 8,5 miliardy eur. Paříž se tak snaží nejen doplnit sklady, ale také nahradit rakety protivzdušné obrany, které francouzské letectvo v uplynulých měsících vypálilo v Perském zálivu při odrážení íránských dronových útoků. Cílem je připravit zemi na fungování v režimu „válečné ekonomiky“.
Francouzský rozpočet na obranu by měl v následujících letech vytrvale stoupat. Zatímco pro rok 2027 se počítá s částkou 63,3 miliardy eur, do roku 2030 by měly výdaje vzrůst až na 76,3 miliardy eur. Tento trend kopíruje chování většiny evropských zemí po ruské invazi v roce 2022, které navíc umocnilo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a s ním spojené obavy o budoucí stabilitu NATO.
Konkrétní cíle pro nákup munice jsou podle návrhu zákona ohromující. Francie chce o celých 400 procent navýšit stavy tzv. vyčkávací munice, tedy kamikadze dronů. O 240 procent mají vzrůst zásoby naváděných bomb AASM Hammer a o 30 procent stavy protiletadlových střel Aster a Mica. Stát tímto způsobem reaguje na dřívější spory s průmyslem, kdy se výrobci zdráhali investovat do linek bez pevných objednávek.
Výrobci zbraní nyní potvrzují, že jsou připraveni poptávku absorbovat. Například evropský raketový gigant MBDA oznámil, že letos zvýší celkovou produkci o 40 procent, přičemž výrobu klíčových střel Aster hodlá zdvojnásobit. Tato akcelerace je nezbytná, pokud má Evropa do konce desetiletí odstrašit potenciální ruskou agresi, před kterou varují vojenští představitelé.
Zajímavým detailem plánu je fakt, že Francie neplánuje plošné rozšiřování ozbrojených sil v oblasti těžké techniky. V dokumentu chybí nákupy dalších stíhaček Rafale nebo nových fregat, což je v kontrastu s dřívějšími sliby prezidenta Emmanuela Macrona. Paříž se namísto toho soustředí na modernizaci a efektivitu stávajících platforem a právě na masivní zásoby munice.
Významným bodem je také úvaha o vývoji nového národního tanku. Návrh zákona počítá se studiemi, které by měly určit nástupce současného vlajkového stroje Leclerc. Tento krok naznačuje, že Paříž přestává plně spoléhat na společný francouzsko-německý projekt (MGCS), který se potýká s průtahy. Francouzská armáda potřebuje řešení pro konec 30. let, kdy Leclercy začnou dosluhovat.
Naopak se zdá, že Francie definitivně „pohřbila“ projekt Eurodrone, tedy evropský dálkový průzkumný bezpilotní letoun vyvíjený s Německem, Itálií a Španělskem. V rozpočtovém návrhu pro tento projekt, který provázela řada zpoždění, nejsou vyčleněny žádné další prostředky. Prioritou jsou nyní zřejmě operativnější a levnější systémy schopné okamžitého nasazení.
I když současný plán sahá až do roku 2030, očekává se, že Macronův nástupce po prezidentských volbách v roce 2027 vypracuje strategii vlastní. Nicméně v otázce zvyšování obranných výdajů panuje ve Francii napříč politickým spektrem vzácná shoda. Například favorizovaný Jordan Bardella se nechal slyšet, že by Francie měla na armádu vynakládat až 3,5 procenta HDP, což vysoko překračuje i standardní cíle NATO.
Vojenský plán pro nadcházející roky tak jasně ukazuje transformaci francouzského myšlení. Paříž už nebuduje armádu jen pro expediční mise v zámoří, ale transformuje své síly pro potřeby rozsáhlého konfliktu vysoké intenzity přímo v Evropě. Důraz na drony, rakety a dělostřelectvo potvrzuje, že lekce z ukrajinských bojišť byly v Elysejském paláci pečlivě prostudovány.
Léto se pomalu chýlí ke konci a už by se ve svém zbytku mělo obejít bez dalších tropických epizod. Alespoň to naznačuje nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na konci srpna mohou být teploty dokonce podprůměrné.
Právě měla probíhat hlavní sezóna, ale sběrači hub rozhodně nezažívají žně. Počasí si vybralo daň i ohledně této oblíbené kratochvíle českých občanů. Na mapě prakticky nenajdete místo, na které by se dalo vyrazit na jistotu.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.