Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Vláda premiéra Sébastiena Lecornua plánuje 8. dubna představit aktualizovaný finanční rámec, který pro tyto účely vyčleňuje 8,5 miliardy eur. Paříž se tak snaží nejen doplnit sklady, ale také nahradit rakety protivzdušné obrany, které francouzské letectvo v uplynulých měsících vypálilo v Perském zálivu při odrážení íránských dronových útoků. Cílem je připravit zemi na fungování v režimu „válečné ekonomiky“.
Francouzský rozpočet na obranu by měl v následujících letech vytrvale stoupat. Zatímco pro rok 2027 se počítá s částkou 63,3 miliardy eur, do roku 2030 by měly výdaje vzrůst až na 76,3 miliardy eur. Tento trend kopíruje chování většiny evropských zemí po ruské invazi v roce 2022, které navíc umocnilo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a s ním spojené obavy o budoucí stabilitu NATO.
Konkrétní cíle pro nákup munice jsou podle návrhu zákona ohromující. Francie chce o celých 400 procent navýšit stavy tzv. vyčkávací munice, tedy kamikadze dronů. O 240 procent mají vzrůst zásoby naváděných bomb AASM Hammer a o 30 procent stavy protiletadlových střel Aster a Mica. Stát tímto způsobem reaguje na dřívější spory s průmyslem, kdy se výrobci zdráhali investovat do linek bez pevných objednávek.
Výrobci zbraní nyní potvrzují, že jsou připraveni poptávku absorbovat. Například evropský raketový gigant MBDA oznámil, že letos zvýší celkovou produkci o 40 procent, přičemž výrobu klíčových střel Aster hodlá zdvojnásobit. Tato akcelerace je nezbytná, pokud má Evropa do konce desetiletí odstrašit potenciální ruskou agresi, před kterou varují vojenští představitelé.
Zajímavým detailem plánu je fakt, že Francie neplánuje plošné rozšiřování ozbrojených sil v oblasti těžké techniky. V dokumentu chybí nákupy dalších stíhaček Rafale nebo nových fregat, což je v kontrastu s dřívějšími sliby prezidenta Emmanuela Macrona. Paříž se namísto toho soustředí na modernizaci a efektivitu stávajících platforem a právě na masivní zásoby munice.
Významným bodem je také úvaha o vývoji nového národního tanku. Návrh zákona počítá se studiemi, které by měly určit nástupce současného vlajkového stroje Leclerc. Tento krok naznačuje, že Paříž přestává plně spoléhat na společný francouzsko-německý projekt (MGCS), který se potýká s průtahy. Francouzská armáda potřebuje řešení pro konec 30. let, kdy Leclercy začnou dosluhovat.
Naopak se zdá, že Francie definitivně „pohřbila“ projekt Eurodrone, tedy evropský dálkový průzkumný bezpilotní letoun vyvíjený s Německem, Itálií a Španělskem. V rozpočtovém návrhu pro tento projekt, který provázela řada zpoždění, nejsou vyčleněny žádné další prostředky. Prioritou jsou nyní zřejmě operativnější a levnější systémy schopné okamžitého nasazení.
I když současný plán sahá až do roku 2030, očekává se, že Macronův nástupce po prezidentských volbách v roce 2027 vypracuje strategii vlastní. Nicméně v otázce zvyšování obranných výdajů panuje ve Francii napříč politickým spektrem vzácná shoda. Například favorizovaný Jordan Bardella se nechal slyšet, že by Francie měla na armádu vynakládat až 3,5 procenta HDP, což vysoko překračuje i standardní cíle NATO.
Vojenský plán pro nadcházející roky tak jasně ukazuje transformaci francouzského myšlení. Paříž už nebuduje armádu jen pro expediční mise v zámoří, ale transformuje své síly pro potřeby rozsáhlého konfliktu vysoké intenzity přímo v Evropě. Důraz na drony, rakety a dělostřelectvo potvrzuje, že lekce z ukrajinských bojišť byly v Elysejském paláci pečlivě prostudovány.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.