Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Za celostátní vlnou protestů stojí čin devatenáctiletého studenta Michala. Ten sepsal vzkazy křídou před popradským gymnáziem, v den plánované návštěvy premiéra. Svůj nesouhlas s politickým směřováním státu vyjádřila i část jeho spolužáků, kteří se na protest oblékli do černého oblečení.
Předseda slovenské vlády svou ohlášenou návštěvu na gymnáziu nakonec zrušil. Za oficiální důvod označil neodkladnou ústavní agendu a rezolutně odmítl, že by se tak stalo kvůli křídovým nápisům. Nicméně tentýž den dorazila do školy policie, která si pro Michala přišla a odvedla ho k podání vysvětlení. Důvodem pro policejní akci bylo oznámení, že student nebyl identifikován zaměstnanci gymnázia a panovaly obavy z ohrožení bezpečnosti premiéra.
Policejní zákrok v Popradu nicméně nevedl k utlumení, ale naopak k rozšíření křídových nápisů a protivládních hesel do mnoha dalších slovenských měst. Studenti i aktivisté používají křídu jako prostředek mírumilovného, ale dobře viditelného odporu. Tímto způsobem připomínají občanům, že svoboda projevu není v současné době samozřejmostí.
„Křídové protesty“ se dnes přenesly i do Bratislavy. Její centrum odpoledne ožilo silnými emocemi i vzpomínkami, s jasným poselstvím, že svoboda je hodnota, kterou je nutné aktivně žít, a nikoli pouze jednou ročně připomínat. V neděli 16. listopadu se z Náměstí Nežné revoluce vydal vzpomínkový průvod v rámci akce „Nežná! – oslava slobody a demokracie“.
Do ulic hlavního města se vydaly stovky lidí, jejichž pohyb usměrňovaly policejní složky. Podle zpráv se na místě nacházelo velké množství policistů, kteří dávali najevo svou nevoli vůči přítomnosti novinářů. Navzdory tomu slovenské sdělovací prostředky informovaly, že město zaplnila klidná, ale zřetelně odhodlaná atmosféra.
Tento průvod se koná v předvečer výročí Sametové revoluce, která před 36 lety zásadně změnila směřování Slovenska. Organizátoři připomněli, že tehdy vyšly do ulic tisíce lidí, kteří s klíči v rukou nesli přesvědčení, že „pravda a láska dokážou zvítězit“. Dnešní setkání je podle jejich slov živoucím prostorem, kde je možné svobodu prožívat společně, a není jen pouhou nostalgickou vzpomínkou. V ulicích slovenské metropole se objevili i studenti s křídami, kteří zanechávají veřejnosti své vzkazy a poselství.
Organizátoři akce chtějí propojit generace a znovu zdůraznit hodnoty klíčové pro další rozvoj Slovenska. Uvedli, že je „na nás, abychom jejich odkaz nesli dál“. Akce s názvem „Nežná!“ není určena pro jednu konkrétní skupinu, ale náleží všem občanům bez rozdílu věku či víry. Na bratislavském pódiu již vystoupil zakladatel studentského hnutí, Radoslav Števčík, v symbolické žluté bundě.
Cílem celého víkendového programu je, aby se dny 16. a 17. listopadu staly okamžiky, kdy se Slováci „znovu nadechnou“. Program zahrnuje veřejné diskuse o svobodě, demokracii a médiích, výstavy a instalace ve veřejném prostoru, a dokonce i živé podcastové studio. Nedílnou součástí jsou i street artové projekty, tvůrčí dílny a koncert slovenských interpretů věnovaný svobodě. Závěr akce bude patřit symbolickému světelnému průvodu.
Na nedělní večer byl původně ohlášen mimořádný projev premiéra Roberta Fica v televizi a rozhlase (STVR). Měl být odvysílán v 18:45 na hlavních kanálech. Nicméně Úřad vlády SR informoval STVR, že se avizovaný projev neuskuteční.
Místopředseda strany Smer Erik Kaliňák uvedl, že důvodem zrušení je viróza, která premiéra skosila. Kaliňák poznamenal, že se premiér nejevil v dobré kondici již na sobotní poradě. Přesto očekává, že se Fico do práce vrátí již v pondělí. Premiér se přesto v pátek zúčastnil diskuse se studenty na Okresním úřadu v Popradu.
Setkání se zúčastnilo přibližně sto studentů ze tří místních středních škol, z nichž většina přišla v černém oděvu jako projev nesouhlasu se současným vedením země. Někteří studenti navíc odešli z diskuse před jejím koncem. Původně se beseda měla uskutečnit na půdě Gymnázia Dominika Tatarku, ale byla přesunuta kvůli změnám v premiérově programu.
Po páteční diskusi Fico na sociální síti konstatoval, že „právě v Poprade diskutujeme o medzinárodných vzťahoch a predstavte si, máme aj rozdielne názory“. Později se vyjádřil k předčasnému odchodu části studentů. Prohlásil, že ač měli možnost hovořit, odešli. Dodal, že na jejich místo přišli jiní, připravení diskutovat a „respektovat iný názor“. Podle něj bez tolerance odlišných postojů nemůže existovat svobodná diskuse, a bez ní ani demokracie. Tímto výrokem se snažil oddělit protestující mládež od těch, kteří jsou ochotni vést dialog.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.