Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Za celostátní vlnou protestů stojí čin devatenáctiletého studenta Michala. Ten sepsal vzkazy křídou před popradským gymnáziem, v den plánované návštěvy premiéra. Svůj nesouhlas s politickým směřováním státu vyjádřila i část jeho spolužáků, kteří se na protest oblékli do černého oblečení.
Předseda slovenské vlády svou ohlášenou návštěvu na gymnáziu nakonec zrušil. Za oficiální důvod označil neodkladnou ústavní agendu a rezolutně odmítl, že by se tak stalo kvůli křídovým nápisům. Nicméně tentýž den dorazila do školy policie, která si pro Michala přišla a odvedla ho k podání vysvětlení. Důvodem pro policejní akci bylo oznámení, že student nebyl identifikován zaměstnanci gymnázia a panovaly obavy z ohrožení bezpečnosti premiéra.
Policejní zákrok v Popradu nicméně nevedl k utlumení, ale naopak k rozšíření křídových nápisů a protivládních hesel do mnoha dalších slovenských měst. Studenti i aktivisté používají křídu jako prostředek mírumilovného, ale dobře viditelného odporu. Tímto způsobem připomínají občanům, že svoboda projevu není v současné době samozřejmostí.
„Křídové protesty“ se dnes přenesly i do Bratislavy. Její centrum odpoledne ožilo silnými emocemi i vzpomínkami, s jasným poselstvím, že svoboda je hodnota, kterou je nutné aktivně žít, a nikoli pouze jednou ročně připomínat. V neděli 16. listopadu se z Náměstí Nežné revoluce vydal vzpomínkový průvod v rámci akce „Nežná! – oslava slobody a demokracie“.
Do ulic hlavního města se vydaly stovky lidí, jejichž pohyb usměrňovaly policejní složky. Podle zpráv se na místě nacházelo velké množství policistů, kteří dávali najevo svou nevoli vůči přítomnosti novinářů. Navzdory tomu slovenské sdělovací prostředky informovaly, že město zaplnila klidná, ale zřetelně odhodlaná atmosféra.
Tento průvod se koná v předvečer výročí Sametové revoluce, která před 36 lety zásadně změnila směřování Slovenska. Organizátoři připomněli, že tehdy vyšly do ulic tisíce lidí, kteří s klíči v rukou nesli přesvědčení, že „pravda a láska dokážou zvítězit“. Dnešní setkání je podle jejich slov živoucím prostorem, kde je možné svobodu prožívat společně, a není jen pouhou nostalgickou vzpomínkou. V ulicích slovenské metropole se objevili i studenti s křídami, kteří zanechávají veřejnosti své vzkazy a poselství.
Organizátoři akce chtějí propojit generace a znovu zdůraznit hodnoty klíčové pro další rozvoj Slovenska. Uvedli, že je „na nás, abychom jejich odkaz nesli dál“. Akce s názvem „Nežná!“ není určena pro jednu konkrétní skupinu, ale náleží všem občanům bez rozdílu věku či víry. Na bratislavském pódiu již vystoupil zakladatel studentského hnutí, Radoslav Števčík, v symbolické žluté bundě.
Cílem celého víkendového programu je, aby se dny 16. a 17. listopadu staly okamžiky, kdy se Slováci „znovu nadechnou“. Program zahrnuje veřejné diskuse o svobodě, demokracii a médiích, výstavy a instalace ve veřejném prostoru, a dokonce i živé podcastové studio. Nedílnou součástí jsou i street artové projekty, tvůrčí dílny a koncert slovenských interpretů věnovaný svobodě. Závěr akce bude patřit symbolickému světelnému průvodu.
Na nedělní večer byl původně ohlášen mimořádný projev premiéra Roberta Fica v televizi a rozhlase (STVR). Měl být odvysílán v 18:45 na hlavních kanálech. Nicméně Úřad vlády SR informoval STVR, že se avizovaný projev neuskuteční.
Místopředseda strany Smer Erik Kaliňák uvedl, že důvodem zrušení je viróza, která premiéra skosila. Kaliňák poznamenal, že se premiér nejevil v dobré kondici již na sobotní poradě. Přesto očekává, že se Fico do práce vrátí již v pondělí. Premiér se přesto v pátek zúčastnil diskuse se studenty na Okresním úřadu v Popradu.
Setkání se zúčastnilo přibližně sto studentů ze tří místních středních škol, z nichž většina přišla v černém oděvu jako projev nesouhlasu se současným vedením země. Někteří studenti navíc odešli z diskuse před jejím koncem. Původně se beseda měla uskutečnit na půdě Gymnázia Dominika Tatarku, ale byla přesunuta kvůli změnám v premiérově programu.
Po páteční diskusi Fico na sociální síti konstatoval, že „právě v Poprade diskutujeme o medzinárodných vzťahoch a predstavte si, máme aj rozdielne názory“. Později se vyjádřil k předčasnému odchodu části studentů. Prohlásil, že ač měli možnost hovořit, odešli. Dodal, že na jejich místo přišli jiní, připravení diskutovat a „respektovat iný názor“. Podle něj bez tolerance odlišných postojů nemůže existovat svobodná diskuse, a bez ní ani demokracie. Tímto výrokem se snažil oddělit protestující mládež od těch, kteří jsou ochotni vést dialog.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.