Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Pro hostitelské země bývá šampionát mimořádnou příležitostí k posílení vlivu a prezentaci vlastní kultury a hodnot před miliardami diváků po celém světě, což je hlavní princip takzvané sportovní či fotbalové diplomacie. Vlády investují do fotbalu s cílem uspět i mimo samotné hřiště, budovat lepší mezinárodní vztahy, přilákat investice a získat globální prestiž.
Spojené státy by po osmnácti měsících polarizujícího vedení Donalda Trumpa takový impuls nepochybně potřebovaly, avšak mezi budováním pozitivního vlivu a pouhou velkolepou show je zásadní rozdíl. První náznaky ukazují, že letošní mistrovství světa nabídne Trumpově Americe spíše druhou jmenovanou variantu, přičemž se do popředí dostává tvrdá síla, vyloučení a prosazování vlastních zájmů.
Pojem „soft power“ (měkká síla) zavedl v devadesátých letech politolog Joseph Nye Jr. Označuje schopnost země ovlivňovat ostatní nikoliv vojenskou silou nebo ekonomickým tlakem, ale skrze atraktivitu, jako je jihokorejský k-pop, britské univerzity nebo skandinávský důraz na udržitelnost a dobrou správu věcí veřejných.
Tento koncept se však postupem času proměnil a čelí kritice, že může být zneužit autoritářskými režimy. Politologové Christopher Walker a Jessica Ludwig zavedli termín „sharp power“ (ostrá síla) pro popis situací, kdy státy jako Rusko nebo Čína využívají svůj vliv k manipulaci. Sám Nye nedávno uznal, že měkká síla se zkomplikovala a může být obrácena dovnitř způsobem, který podkopává otevřenost, na níž závisí. V dnešním světě se kultura a velkolepé události stávají spíše nástroji k prosazení dominance nad ostatními.
Letošní šampionát s rozšířeným formátem 48 týmů a rekordními 104 zápasy v šestnácti městech tří států označil prezident FIFA Gianni Infantino za největší událost v dějinách lidstva. Z pohledu sportovní diplomacie se však již nyní jedná o promarněnou příležitost.
Turnaj měl být oslavou severoamerického partnerství mezi USA, Mexikem a Kanadou, ale vztahy poškodilo zavedení 25% cel na zboží z Kanady a Mexika ze strany Trumpovy administrativy. Sám Trump napětí přiživil prohlášením, že cla udělají mistrovství světa napínavějším, a dodal, že napětí je dobrá věc.
Kanadský premiér Mark Carney se ve svém prohlášení k zahájení turnaje o Spojených státech zmínil jen stroze, zatímco mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová se neúčastnila zahajovacího zápasu v Mexico City na znamení solidarity s Mexičany, kteří si nemohou dovolit drahé vstupenky.
Vize fotbalu sjednocujícího svět ustoupila turnaji, který definuje vyloučení. Profesor Jules Boykoff, autor knihy o pozadí šampionátu a fungování FIFA, poukazuje na paradox, kdy na jedné straně sice startuje více týmů než kdy dříve, ale kvůli politice Trumpovy administrativy turnaj působí spíše restriktivně.
Kromě vysokých cen lístků to dokládá i fakt, že mnoha fanouškům z Afriky a Blízkého východu byla bez vysvětlení zamítnuta víza. Omezení postihla i realizační tým íránské reprezentace a somálskému rozhodčímu Omaru Artanovi byl odepřen vstup v Miami, což zhatilo jeho šanci stát se prvním somálským sudím na mistrovství světa.
Obavy z exkluzivní povahy turnaje přitom vedení FIFA přechází bez většího zájmu. Infantino označil situaci rozhodčího Artana za nešťastnou, ale dodal, že je občas dobré prostě hodit věci za hlavu a relaxovat. Příliš se nevyjadřoval ani k postupu USA vůči íránskému týmu, který byl náhle přesunut z tréninkové základny v USA za hranice do Mexika a jehož fanouškům FIFA na poslední chvíli zrušila vstupenky. Infantino pouze poznamenal, že by tým klidně sám odvezl autobusem z Íránu, aby mohl hrát, což se však zjevně netýkalo íránských příznivců.
Měkká síla v mezinárodních vztazích funguje na základě skutečné otevřenosti, dialogu a spolupráce, což se ukázalo například při mistrovství světa žen v Austrálii v roce 2023, kdy australská ministryně zahraničí Penny Wongová otevřela témata rovnosti pohlaví a situace žen v Afghánistánu pod vládou Tálibánu. Letošní mužský šampionát však nabízí spíše scénu pro sebeprezentaci politického lídra, který staví na rozdělení a napětí, a řídícího orgánu, který se kvůli komerčnímu zisku nestará o společenské příkopy, jež svým přístupem pomáhá vytvářet.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.