Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Pro hostitelské země bývá šampionát mimořádnou příležitostí k posílení vlivu a prezentaci vlastní kultury a hodnot před miliardami diváků po celém světě, což je hlavní princip takzvané sportovní či fotbalové diplomacie. Vlády investují do fotbalu s cílem uspět i mimo samotné hřiště, budovat lepší mezinárodní vztahy, přilákat investice a získat globální prestiž.
Spojené státy by po osmnácti měsících polarizujícího vedení Donalda Trumpa takový impuls nepochybně potřebovaly, avšak mezi budováním pozitivního vlivu a pouhou velkolepou show je zásadní rozdíl. První náznaky ukazují, že letošní mistrovství světa nabídne Trumpově Americe spíše druhou jmenovanou variantu, přičemž se do popředí dostává tvrdá síla, vyloučení a prosazování vlastních zájmů.
Pojem „soft power“ (měkká síla) zavedl v devadesátých letech politolog Joseph Nye Jr. Označuje schopnost země ovlivňovat ostatní nikoliv vojenskou silou nebo ekonomickým tlakem, ale skrze atraktivitu, jako je jihokorejský k-pop, britské univerzity nebo skandinávský důraz na udržitelnost a dobrou správu věcí veřejných.
Tento koncept se však postupem času proměnil a čelí kritice, že může být zneužit autoritářskými režimy. Politologové Christopher Walker a Jessica Ludwig zavedli termín „sharp power“ (ostrá síla) pro popis situací, kdy státy jako Rusko nebo Čína využívají svůj vliv k manipulaci. Sám Nye nedávno uznal, že měkká síla se zkomplikovala a může být obrácena dovnitř způsobem, který podkopává otevřenost, na níž závisí. V dnešním světě se kultura a velkolepé události stávají spíše nástroji k prosazení dominance nad ostatními.
Letošní šampionát s rozšířeným formátem 48 týmů a rekordními 104 zápasy v šestnácti městech tří států označil prezident FIFA Gianni Infantino za největší událost v dějinách lidstva. Z pohledu sportovní diplomacie se však již nyní jedná o promarněnou příležitost.
Turnaj měl být oslavou severoamerického partnerství mezi USA, Mexikem a Kanadou, ale vztahy poškodilo zavedení 25% cel na zboží z Kanady a Mexika ze strany Trumpovy administrativy. Sám Trump napětí přiživil prohlášením, že cla udělají mistrovství světa napínavějším, a dodal, že napětí je dobrá věc.
Kanadský premiér Mark Carney se ve svém prohlášení k zahájení turnaje o Spojených státech zmínil jen stroze, zatímco mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová se neúčastnila zahajovacího zápasu v Mexico City na znamení solidarity s Mexičany, kteří si nemohou dovolit drahé vstupenky.
Vize fotbalu sjednocujícího svět ustoupila turnaji, který definuje vyloučení. Profesor Jules Boykoff, autor knihy o pozadí šampionátu a fungování FIFA, poukazuje na paradox, kdy na jedné straně sice startuje více týmů než kdy dříve, ale kvůli politice Trumpovy administrativy turnaj působí spíše restriktivně.
Kromě vysokých cen lístků to dokládá i fakt, že mnoha fanouškům z Afriky a Blízkého východu byla bez vysvětlení zamítnuta víza. Omezení postihla i realizační tým íránské reprezentace a somálskému rozhodčímu Omaru Artanovi byl odepřen vstup v Miami, což zhatilo jeho šanci stát se prvním somálským sudím na mistrovství světa.
Obavy z exkluzivní povahy turnaje přitom vedení FIFA přechází bez většího zájmu. Infantino označil situaci rozhodčího Artana za nešťastnou, ale dodal, že je občas dobré prostě hodit věci za hlavu a relaxovat. Příliš se nevyjadřoval ani k postupu USA vůči íránskému týmu, který byl náhle přesunut z tréninkové základny v USA za hranice do Mexika a jehož fanouškům FIFA na poslední chvíli zrušila vstupenky. Infantino pouze poznamenal, že by tým klidně sám odvezl autobusem z Íránu, aby mohl hrát, což se však zjevně netýkalo íránských příznivců.
Měkká síla v mezinárodních vztazích funguje na základě skutečné otevřenosti, dialogu a spolupráce, což se ukázalo například při mistrovství světa žen v Austrálii v roce 2023, kdy australská ministryně zahraničí Penny Wongová otevřela témata rovnosti pohlaví a situace žen v Afghánistánu pod vládou Tálibánu. Letošní mužský šampionát však nabízí spíše scénu pro sebeprezentaci politického lídra, který staví na rozdělení a napětí, a řídícího orgánu, který se kvůli komerčnímu zisku nestará o společenské příkopy, jež svým přístupem pomáhá vytvářet.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.