Evropa se v posledních dnech potýkala s extrémními vedry, která se přesunula na východ kontinentu. Německo zažilo teploty dosahující 40 °C, zatímco ve Francii rozpoutala vedra politický spor o roli klimatizace.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen využila situace ke kampani před prezidentskými volbami v roce 2027 a oznámila, že v případě vítězství spustí „velký klimatizační plán“. V parlamentu prohlásila, že „klimatizace zachraňuje životy“ a kritizovala stav veřejných služeb, které podle ní kolabují kvůli nedostatku chlazení. Její spojenec Éric Ciotti navrhl zákon, který by nařizoval povinnou klimatizaci ve veřejných prostorách.
Francie přitom v mezinárodním srovnání zaostává – v roce 2020 mělo klimatizaci jen 25 % francouzských domácností, zatímco v roce 2016 to bylo 14 %, uvádí státní agentura Ademe. Na rozdíl od Itálie nebo Španělska tak chybí dostatečná infrastruktura pro ochranu před horkem.
Vláda a ekologické strany ale Le Pen ostře zkritizovaly. Ministryně životního prostředí Agnès Pannier-Runacher označila myšlenku plošné klimatizace za „špatnou odpověď“ a připomněla, že klimatizace je už 20 let povinná v domovech pro seniory. Podle ní je třeba chránit zranitelné skupiny, ale ne plošně chladit celý stát. Šéfka zelených Marine Tondelier navrhla místo toho investice do zeleně ve městech a zateplování budov.
Vedra si mezitím dál vybírají krutou daň. Ve Španělsku shořelo v oblasti Lleidy přes 6 500 hektarů půdy, přičemž v troskách byli nalezeni dva mrtví dělníci. Krajský prezident Salvador Illa varoval před rychlostí a ničivostí současných požárů, které jsou podle něj „jiné než dřív“.
Kromě nich zemřel i malý chlapec, který zřejmě dostal úpal poté, co byl ponechán v autě ve vedru. Francie eviduje dvě úmrtí přímo související s vedry a 300 lidí hospitalizovaných během tohoto týdne.
V Itálii byl nalezen mrtvý 70letý řidič kamionu ve svém vozidle, další úmrtí jsou hlášena z různých regionů – například dělník v Latiu zkolaboval při práci, osmdesátník zemřel dehydratací v Janově a dvě osoby zemřely na pláži na Sardinii, kde teploty přesáhly 40 °C.
Vedra způsobují i rozsáhlé výpadky elektřiny. V Římě, Miláně, Janově a dalších městech přestala fungovat světelná signalizace, lidé uvízli ve výtazích a obchody zavíraly dřív. Energetická společnost Enel uvedla, že příčinou jsou přehřáté podzemní kabely, přetížené kvůli nadměrnému používání klimatizací a ventilátorů.
Italské ministerstvo zdravotnictví vydalo pro 18 měst varování nejvyššího stupně, což znamená, že riziko hrozí i zdravým lidem. Vlna veder má podle předpovědí trvat minimálně do víkendu.
Teploty vážně poškozují také zemědělství – spálené melouny v Toskánsku, pokles mléčné produkce v Lombardii nebo příděly vody na Sicílii ukazují, že horko zasahuje celý jih Evropy. Podle největšího italského zemědělského svazu Coldiretti jsou škody znatelné po celé zemi.
Německo očekává ve středu teploty blížící se historickému rekordu 41,2 °C z roku 2019. V důsledku sucha už více než 40 okresů omezilo spotřebu vody, přičemž v Braniborsku vypukly dva lesní požáry. Zásah hasičů zde komplikovala vysoká teplota i munice v půdě z minulosti.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.