Evropa se v posledních dnech potýkala s extrémními vedry, která se přesunula na východ kontinentu. Německo zažilo teploty dosahující 40 °C, zatímco ve Francii rozpoutala vedra politický spor o roli klimatizace.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen využila situace ke kampani před prezidentskými volbami v roce 2027 a oznámila, že v případě vítězství spustí „velký klimatizační plán“. V parlamentu prohlásila, že „klimatizace zachraňuje životy“ a kritizovala stav veřejných služeb, které podle ní kolabují kvůli nedostatku chlazení. Její spojenec Éric Ciotti navrhl zákon, který by nařizoval povinnou klimatizaci ve veřejných prostorách.
Francie přitom v mezinárodním srovnání zaostává – v roce 2020 mělo klimatizaci jen 25 % francouzských domácností, zatímco v roce 2016 to bylo 14 %, uvádí státní agentura Ademe. Na rozdíl od Itálie nebo Španělska tak chybí dostatečná infrastruktura pro ochranu před horkem.
Vláda a ekologické strany ale Le Pen ostře zkritizovaly. Ministryně životního prostředí Agnès Pannier-Runacher označila myšlenku plošné klimatizace za „špatnou odpověď“ a připomněla, že klimatizace je už 20 let povinná v domovech pro seniory. Podle ní je třeba chránit zranitelné skupiny, ale ne plošně chladit celý stát. Šéfka zelených Marine Tondelier navrhla místo toho investice do zeleně ve městech a zateplování budov.
Vedra si mezitím dál vybírají krutou daň. Ve Španělsku shořelo v oblasti Lleidy přes 6 500 hektarů půdy, přičemž v troskách byli nalezeni dva mrtví dělníci. Krajský prezident Salvador Illa varoval před rychlostí a ničivostí současných požárů, které jsou podle něj „jiné než dřív“.
Kromě nich zemřel i malý chlapec, který zřejmě dostal úpal poté, co byl ponechán v autě ve vedru. Francie eviduje dvě úmrtí přímo související s vedry a 300 lidí hospitalizovaných během tohoto týdne.
V Itálii byl nalezen mrtvý 70letý řidič kamionu ve svém vozidle, další úmrtí jsou hlášena z různých regionů – například dělník v Latiu zkolaboval při práci, osmdesátník zemřel dehydratací v Janově a dvě osoby zemřely na pláži na Sardinii, kde teploty přesáhly 40 °C.
Vedra způsobují i rozsáhlé výpadky elektřiny. V Římě, Miláně, Janově a dalších městech přestala fungovat světelná signalizace, lidé uvízli ve výtazích a obchody zavíraly dřív. Energetická společnost Enel uvedla, že příčinou jsou přehřáté podzemní kabely, přetížené kvůli nadměrnému používání klimatizací a ventilátorů.
Italské ministerstvo zdravotnictví vydalo pro 18 měst varování nejvyššího stupně, což znamená, že riziko hrozí i zdravým lidem. Vlna veder má podle předpovědí trvat minimálně do víkendu.
Teploty vážně poškozují také zemědělství – spálené melouny v Toskánsku, pokles mléčné produkce v Lombardii nebo příděly vody na Sicílii ukazují, že horko zasahuje celý jih Evropy. Podle největšího italského zemědělského svazu Coldiretti jsou škody znatelné po celé zemi.
Německo očekává ve středu teploty blížící se historickému rekordu 41,2 °C z roku 2019. V důsledku sucha už více než 40 okresů omezilo spotřebu vody, přičemž v Braniborsku vypukly dva lesní požáry. Zásah hasičů zde komplikovala vysoká teplota i munice v půdě z minulosti.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.