Evropa se v posledních dnech potýkala s extrémními vedry, která se přesunula na východ kontinentu. Německo zažilo teploty dosahující 40 °C, zatímco ve Francii rozpoutala vedra politický spor o roli klimatizace.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen využila situace ke kampani před prezidentskými volbami v roce 2027 a oznámila, že v případě vítězství spustí „velký klimatizační plán“. V parlamentu prohlásila, že „klimatizace zachraňuje životy“ a kritizovala stav veřejných služeb, které podle ní kolabují kvůli nedostatku chlazení. Její spojenec Éric Ciotti navrhl zákon, který by nařizoval povinnou klimatizaci ve veřejných prostorách.
Francie přitom v mezinárodním srovnání zaostává – v roce 2020 mělo klimatizaci jen 25 % francouzských domácností, zatímco v roce 2016 to bylo 14 %, uvádí státní agentura Ademe. Na rozdíl od Itálie nebo Španělska tak chybí dostatečná infrastruktura pro ochranu před horkem.
Vláda a ekologické strany ale Le Pen ostře zkritizovaly. Ministryně životního prostředí Agnès Pannier-Runacher označila myšlenku plošné klimatizace za „špatnou odpověď“ a připomněla, že klimatizace je už 20 let povinná v domovech pro seniory. Podle ní je třeba chránit zranitelné skupiny, ale ne plošně chladit celý stát. Šéfka zelených Marine Tondelier navrhla místo toho investice do zeleně ve městech a zateplování budov.
Vedra si mezitím dál vybírají krutou daň. Ve Španělsku shořelo v oblasti Lleidy přes 6 500 hektarů půdy, přičemž v troskách byli nalezeni dva mrtví dělníci. Krajský prezident Salvador Illa varoval před rychlostí a ničivostí současných požárů, které jsou podle něj „jiné než dřív“.
Kromě nich zemřel i malý chlapec, který zřejmě dostal úpal poté, co byl ponechán v autě ve vedru. Francie eviduje dvě úmrtí přímo související s vedry a 300 lidí hospitalizovaných během tohoto týdne.
V Itálii byl nalezen mrtvý 70letý řidič kamionu ve svém vozidle, další úmrtí jsou hlášena z různých regionů – například dělník v Latiu zkolaboval při práci, osmdesátník zemřel dehydratací v Janově a dvě osoby zemřely na pláži na Sardinii, kde teploty přesáhly 40 °C.
Vedra způsobují i rozsáhlé výpadky elektřiny. V Římě, Miláně, Janově a dalších městech přestala fungovat světelná signalizace, lidé uvízli ve výtazích a obchody zavíraly dřív. Energetická společnost Enel uvedla, že příčinou jsou přehřáté podzemní kabely, přetížené kvůli nadměrnému používání klimatizací a ventilátorů.
Italské ministerstvo zdravotnictví vydalo pro 18 měst varování nejvyššího stupně, což znamená, že riziko hrozí i zdravým lidem. Vlna veder má podle předpovědí trvat minimálně do víkendu.
Teploty vážně poškozují také zemědělství – spálené melouny v Toskánsku, pokles mléčné produkce v Lombardii nebo příděly vody na Sicílii ukazují, že horko zasahuje celý jih Evropy. Podle největšího italského zemědělského svazu Coldiretti jsou škody znatelné po celé zemi.
Německo očekává ve středu teploty blížící se historickému rekordu 41,2 °C z roku 2019. V důsledku sucha už více než 40 okresů omezilo spotřebu vody, přičemž v Braniborsku vypukly dva lesní požáry. Zásah hasičů zde komplikovala vysoká teplota i munice v půdě z minulosti.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Rusko ve čtvrtek ráno zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie v Kyjevě. Během masivního ostřelování balistickými raketami a drony došlo k značným škodám. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové byl objekt „vážně poškozen tlakovou vlnou“. V důsledku tohoto útoku bylo zabito nejméně deset lidí a třicet jich bylo zraněno.
Příští týden se v Pekingu uskuteční vojenská přehlídka, které se zúčastní severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin. Oznámila to Čína, která tímto setkáním dosáhla významného diplomatického úspěchu. Půjde o první multilaterální schůzku, jíž se Kim Čong-un kdy účastnil.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.