Evropa se v posledních dnech potýkala s extrémními vedry, která se přesunula na východ kontinentu. Německo zažilo teploty dosahující 40 °C, zatímco ve Francii rozpoutala vedra politický spor o roli klimatizace.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen využila situace ke kampani před prezidentskými volbami v roce 2027 a oznámila, že v případě vítězství spustí „velký klimatizační plán“. V parlamentu prohlásila, že „klimatizace zachraňuje životy“ a kritizovala stav veřejných služeb, které podle ní kolabují kvůli nedostatku chlazení. Její spojenec Éric Ciotti navrhl zákon, který by nařizoval povinnou klimatizaci ve veřejných prostorách.
Francie přitom v mezinárodním srovnání zaostává – v roce 2020 mělo klimatizaci jen 25 % francouzských domácností, zatímco v roce 2016 to bylo 14 %, uvádí státní agentura Ademe. Na rozdíl od Itálie nebo Španělska tak chybí dostatečná infrastruktura pro ochranu před horkem.
Vláda a ekologické strany ale Le Pen ostře zkritizovaly. Ministryně životního prostředí Agnès Pannier-Runacher označila myšlenku plošné klimatizace za „špatnou odpověď“ a připomněla, že klimatizace je už 20 let povinná v domovech pro seniory. Podle ní je třeba chránit zranitelné skupiny, ale ne plošně chladit celý stát. Šéfka zelených Marine Tondelier navrhla místo toho investice do zeleně ve městech a zateplování budov.
Vedra si mezitím dál vybírají krutou daň. Ve Španělsku shořelo v oblasti Lleidy přes 6 500 hektarů půdy, přičemž v troskách byli nalezeni dva mrtví dělníci. Krajský prezident Salvador Illa varoval před rychlostí a ničivostí současných požárů, které jsou podle něj „jiné než dřív“.
Kromě nich zemřel i malý chlapec, který zřejmě dostal úpal poté, co byl ponechán v autě ve vedru. Francie eviduje dvě úmrtí přímo související s vedry a 300 lidí hospitalizovaných během tohoto týdne.
V Itálii byl nalezen mrtvý 70letý řidič kamionu ve svém vozidle, další úmrtí jsou hlášena z různých regionů – například dělník v Latiu zkolaboval při práci, osmdesátník zemřel dehydratací v Janově a dvě osoby zemřely na pláži na Sardinii, kde teploty přesáhly 40 °C.
Vedra způsobují i rozsáhlé výpadky elektřiny. V Římě, Miláně, Janově a dalších městech přestala fungovat světelná signalizace, lidé uvízli ve výtazích a obchody zavíraly dřív. Energetická společnost Enel uvedla, že příčinou jsou přehřáté podzemní kabely, přetížené kvůli nadměrnému používání klimatizací a ventilátorů.
Italské ministerstvo zdravotnictví vydalo pro 18 měst varování nejvyššího stupně, což znamená, že riziko hrozí i zdravým lidem. Vlna veder má podle předpovědí trvat minimálně do víkendu.
Teploty vážně poškozují také zemědělství – spálené melouny v Toskánsku, pokles mléčné produkce v Lombardii nebo příděly vody na Sicílii ukazují, že horko zasahuje celý jih Evropy. Podle největšího italského zemědělského svazu Coldiretti jsou škody znatelné po celé zemi.
Německo očekává ve středu teploty blížící se historickému rekordu 41,2 °C z roku 2019. V důsledku sucha už více než 40 okresů omezilo spotřebu vody, přičemž v Braniborsku vypukly dva lesní požáry. Zásah hasičů zde komplikovala vysoká teplota i munice v půdě z minulosti.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.