Evropa se v posledních dnech potýkala s extrémními vedry, která se přesunula na východ kontinentu. Německo zažilo teploty dosahující 40 °C, zatímco ve Francii rozpoutala vedra politický spor o roli klimatizace.
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen využila situace ke kampani před prezidentskými volbami v roce 2027 a oznámila, že v případě vítězství spustí „velký klimatizační plán“. V parlamentu prohlásila, že „klimatizace zachraňuje životy“ a kritizovala stav veřejných služeb, které podle ní kolabují kvůli nedostatku chlazení. Její spojenec Éric Ciotti navrhl zákon, který by nařizoval povinnou klimatizaci ve veřejných prostorách.
Francie přitom v mezinárodním srovnání zaostává – v roce 2020 mělo klimatizaci jen 25 % francouzských domácností, zatímco v roce 2016 to bylo 14 %, uvádí státní agentura Ademe. Na rozdíl od Itálie nebo Španělska tak chybí dostatečná infrastruktura pro ochranu před horkem.
Vláda a ekologické strany ale Le Pen ostře zkritizovaly. Ministryně životního prostředí Agnès Pannier-Runacher označila myšlenku plošné klimatizace za „špatnou odpověď“ a připomněla, že klimatizace je už 20 let povinná v domovech pro seniory. Podle ní je třeba chránit zranitelné skupiny, ale ne plošně chladit celý stát. Šéfka zelených Marine Tondelier navrhla místo toho investice do zeleně ve městech a zateplování budov.
Vedra si mezitím dál vybírají krutou daň. Ve Španělsku shořelo v oblasti Lleidy přes 6 500 hektarů půdy, přičemž v troskách byli nalezeni dva mrtví dělníci. Krajský prezident Salvador Illa varoval před rychlostí a ničivostí současných požárů, které jsou podle něj „jiné než dřív“.
Kromě nich zemřel i malý chlapec, který zřejmě dostal úpal poté, co byl ponechán v autě ve vedru. Francie eviduje dvě úmrtí přímo související s vedry a 300 lidí hospitalizovaných během tohoto týdne.
V Itálii byl nalezen mrtvý 70letý řidič kamionu ve svém vozidle, další úmrtí jsou hlášena z různých regionů – například dělník v Latiu zkolaboval při práci, osmdesátník zemřel dehydratací v Janově a dvě osoby zemřely na pláži na Sardinii, kde teploty přesáhly 40 °C.
Vedra způsobují i rozsáhlé výpadky elektřiny. V Římě, Miláně, Janově a dalších městech přestala fungovat světelná signalizace, lidé uvízli ve výtazích a obchody zavíraly dřív. Energetická společnost Enel uvedla, že příčinou jsou přehřáté podzemní kabely, přetížené kvůli nadměrnému používání klimatizací a ventilátorů.
Italské ministerstvo zdravotnictví vydalo pro 18 měst varování nejvyššího stupně, což znamená, že riziko hrozí i zdravým lidem. Vlna veder má podle předpovědí trvat minimálně do víkendu.
Teploty vážně poškozují také zemědělství – spálené melouny v Toskánsku, pokles mléčné produkce v Lombardii nebo příděly vody na Sicílii ukazují, že horko zasahuje celý jih Evropy. Podle největšího italského zemědělského svazu Coldiretti jsou škody znatelné po celé zemi.
Německo očekává ve středu teploty blížící se historickému rekordu 41,2 °C z roku 2019. V důsledku sucha už více než 40 okresů omezilo spotřebu vody, přičemž v Braniborsku vypukly dva lesní požáry. Zásah hasičů zde komplikovala vysoká teplota i munice v půdě z minulosti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.