Ukrajina se v posledních dnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských leteckých útoků od začátku války. Moskva se podle analytiků uchyluje k cílenému zastrašování civilního obyvatelstva, aby vyvolala dojem, že má konflikt pod kontrolou, a aby demoralizovala ukrajinskou společnost i její západní spojence.
Jedním ze symbolů nové tragédie se stala trojice sourozenců Martynyukových z města Korostyšiv. Osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman zemřeli o víkendu při ruském náletu na jejich dům. Jejich fotografie byly vystaveny na provizorním památníku před školou, kterou navštěvovali, a obletěly sociální sítě jako připomínka civilních obětí ruské agrese.
Podle údajů OSN bylo jen během dubna na Ukrajině zabito nejméně 209 civilistů, což z něj činí nejkrvavější měsíc od září 2024. Mezi oběťmi bylo také 19 dětí, dalších 78 jich utrpělo zranění. Letošní květen přinesl podobnou hrůzu – výbuchy, zničené domy a traumatizovanou populaci.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruská strategie je zřejmá: vyvolat chaos, demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo a přesvědčit Západ, že odpor je marný a že Moskva vítězí. Reálně je však situace na frontě dlouhodobě patová. Od listopadu 2023, kdy Ukrajinci osvobodili Cherson, se linie příliš neposunula. Rusko získalo některé pozice, ale nedosáhlo žádného zásadního průlomu ani dobytí většího města.
Ruské nálety využívají zejména drony typu Šáhid, vyráběné podle íránského vzoru. Jejich produkci Moskva výrazně navýšila v průběhu loňského roku. Nová vlna útoků však přišla po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Od ledna 2025 podniklo Rusko pět největších dronových útoků za celou dobu války, z toho čtyři během posledních deseti dnů.
Trump sám válku v kampani označoval za konflikt, který by ukončil během 24 hodin. Od té doby ale opakovaně střídá tvrdá slova s váhavými kroky. Po víkendovém náletu označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „šíleného“ a řekl, že s jeho jednáním „není spokojen“. Zároveň však napadl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že svými slovy údajně provokuje Rusko.
Podle expertů se Putin snaží vystupovat jako údajný mírotvůrce a přehazuje odpovědnost za neúspěšné příměří na Ukrajinu. Místo přímého odmítnutí Trumpova mírového návrhu postupně vznáší nové požadavky a vyzývá ke „dvoustranným jednáním“, což Trump sám přijal, a to bez konzultace se západními partnery Kyjeva.
Zatímco Evropa nadále podporuje Ukrajinu, včetně rozšíření pravidel pro použití západních zbraní i na území Ruska, Spojené státy podle kritiků vysílají rozporuplné signály. Trump už dříve dočasně pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině kvůli sporům se Zelenským. A i když byla následně obnovena, ruské vedení získalo dojem, že Washington je ochoten Kyjev opustit.
Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině William Taylor upozornil, že Trump opakovaně vyjadřuje frustraci nad ruskými útoky, ale zatím nepřistoupil k žádným konkrétním krokům. Sekundární sankce vůči Rusku, o kterých uvažoval, zatím zůstávají pouze možností, stejně jako případná další vojenská podpora Ukrajiny včetně dodávek systémů Patriot.
Podle ruského analytika Marka Galeottiho není válku možné popsat jinak než jako konflikt, kde prohrávají obě strany – jen Ukrajina prohrává rychleji. Ruská strategie spoléhá na to, že západní podpora jednou opadne. Sabotáže, kyberútoky a žhářské incidenty na území evropských států mají občany Západu přesvědčit, že podpora Ukrajiny přináší rizika.
Zprávy o smrti sourozenců Martynyukových hluboce otřásly celou komunitou v Korostyšivu. Podle učitele Tamary, Oleha Hodovaniuka, bylo pondělí ve škole velmi těžké. Okna budovy byla rozbitá tlakovou vlnou výbuchu a u vchodu vznikl improvizovaný památník plný květin a plyšových hraček. Mnoho dětí nedokázalo přijít do školy.
„Nikdo se nedomlouval, ale většina přišla v černém,“ řekl Hodovaniuk. „Tamara byla velmi slušná a skromná, stejně jako ostatní děti z její rodiny.“
Válka, která trvá už více než tři roky, se stále více proměňuje v konflikt morálky, vytrvalosti a strategických iluzí. A zatímco Putin zvyšuje tlak na Západ, osud Ukrajiny může opět záviset na rozhodnutí Spojených států – a tím i na vůli jejich prezidenta skutečně jednat.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.
Více než šest let po smrti Karla Gotta se stále mohou dít velké věci. Jedna taková se stala v Plzni, odkud nejslavnější český zpěvák pocházel. Místní politik přislíbil, že po Gottovi pojmenuje jedno z prostranství v západočeském městě. Teď se to opravdu povedlo.
Český premiér se po čase opět setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poprvé to bude Andrej Babiš (ANO), který se do čela vlády vrátil na konci loňského roku po vítězství v říjnových parlamentních volbách.
Varování meteorologů před nebezpečím požárů se brzy naplnilo. Hasiči z Ústeckého kraje zasahují v sobotu odpoledne u požáru lesa v národním parku České Švýcarsko, kde v roce 2022 došlo k nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii České republiky. Platí zvláštní stupeň poplachu.
