Experti vysvětlili, proč Rusko právě teď podniká proti Ukrajině nejsilnější útoky od začátku války

Jedním ze symbolů nové tragédie se stala trojice sourozenců Martynyukových z města Korostyšiv. Osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman zemřeli o víkendu při ruském náletu na jejich dům. Jejich fotografie byly vystaveny na provizorním památníku před školou, kterou navštěvovali, a obletěly sociální sítě jako připomínka civilních obětí ruské agrese.

Podle údajů OSN bylo jen během dubna na Ukrajině zabito nejméně 209 civilistů, což z něj činí nejkrvavější měsíc od září 2024. Mezi oběťmi bylo také 19 dětí, dalších 78 jich utrpělo zranění. Letošní květen přinesl podobnou hrůzu – výbuchy, zničené domy a traumatizovanou populaci.

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruská strategie je zřejmá: vyvolat chaos, demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo a přesvědčit Západ, že odpor je marný a že Moskva vítězí. Reálně je však situace na frontě dlouhodobě patová. Od listopadu 2023, kdy Ukrajinci osvobodili Cherson, se linie příliš neposunula. Rusko získalo některé pozice, ale nedosáhlo žádného zásadního průlomu ani dobytí většího města.

Ruské nálety využívají zejména drony typu Šáhid, vyráběné podle íránského vzoru. Jejich produkci Moskva výrazně navýšila v průběhu loňského roku. Nová vlna útoků však přišla po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Od ledna 2025 podniklo Rusko pět největších dronových útoků za celou dobu války, z toho čtyři během posledních deseti dnů.

Trump sám válku v kampani označoval za konflikt, který by ukončil během 24 hodin. Od té doby ale opakovaně střídá tvrdá slova s váhavými kroky. Po víkendovém náletu označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „šíleného“ a řekl, že s jeho jednáním „není spokojen“. Zároveň však napadl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že svými slovy údajně provokuje Rusko.

Podle expertů se Putin snaží vystupovat jako údajný mírotvůrce a přehazuje odpovědnost za neúspěšné příměří na Ukrajinu. Místo přímého odmítnutí Trumpova mírového návrhu postupně vznáší nové požadavky a vyzývá ke „dvoustranným jednáním“, což Trump sám přijal, a to bez konzultace se západními partnery Kyjeva.

Zatímco Evropa nadále podporuje Ukrajinu, včetně rozšíření pravidel pro použití západních zbraní i na území Ruska, Spojené státy podle kritiků vysílají rozporuplné signály. Trump už dříve dočasně pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině kvůli sporům se Zelenským. A i když byla následně obnovena, ruské vedení získalo dojem, že Washington je ochoten Kyjev opustit.

Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině William Taylor upozornil, že Trump opakovaně vyjadřuje frustraci nad ruskými útoky, ale zatím nepřistoupil k žádným konkrétním krokům. Sekundární sankce vůči Rusku, o kterých uvažoval, zatím zůstávají pouze možností, stejně jako případná další vojenská podpora Ukrajiny včetně dodávek systémů Patriot.

Podle ruského analytika Marka Galeottiho není válku možné popsat jinak než jako konflikt, kde prohrávají obě strany – jen Ukrajina prohrává rychleji. Ruská strategie spoléhá na to, že západní podpora jednou opadne. Sabotáže, kyberútoky a žhářské incidenty na území evropských států mají občany Západu přesvědčit, že podpora Ukrajiny přináší rizika.

Zprávy o smrti sourozenců Martynyukových hluboce otřásly celou komunitou v Korostyšivu. Podle učitele Tamary, Oleha Hodovaniuka, bylo pondělí ve škole velmi těžké. Okna budovy byla rozbitá tlakovou vlnou výbuchu a u vchodu vznikl improvizovaný památník plný květin a plyšových hraček. Mnoho dětí nedokázalo přijít do školy.

„Nikdo se nedomlouval, ale většina přišla v černém,“ řekl Hodovaniuk. „Tamara byla velmi slušná a skromná, stejně jako ostatní děti z její rodiny.“

Válka, která trvá už více než tři roky, se stále více proměňuje v konflikt morálky, vytrvalosti a strategických iluzí. A zatímco Putin zvyšuje tlak na Západ, osud Ukrajiny může opět záviset na rozhodnutí Spojených států – a tím i na vůli jejich prezidenta skutečně jednat.