Ukrajina se v posledních dnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských leteckých útoků od začátku války. Moskva se podle analytiků uchyluje k cílenému zastrašování civilního obyvatelstva, aby vyvolala dojem, že má konflikt pod kontrolou, a aby demoralizovala ukrajinskou společnost i její západní spojence.
Jedním ze symbolů nové tragédie se stala trojice sourozenců Martynyukových z města Korostyšiv. Osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman zemřeli o víkendu při ruském náletu na jejich dům. Jejich fotografie byly vystaveny na provizorním památníku před školou, kterou navštěvovali, a obletěly sociální sítě jako připomínka civilních obětí ruské agrese.
Podle údajů OSN bylo jen během dubna na Ukrajině zabito nejméně 209 civilistů, což z něj činí nejkrvavější měsíc od září 2024. Mezi oběťmi bylo také 19 dětí, dalších 78 jich utrpělo zranění. Letošní květen přinesl podobnou hrůzu – výbuchy, zničené domy a traumatizovanou populaci.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruská strategie je zřejmá: vyvolat chaos, demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo a přesvědčit Západ, že odpor je marný a že Moskva vítězí. Reálně je však situace na frontě dlouhodobě patová. Od listopadu 2023, kdy Ukrajinci osvobodili Cherson, se linie příliš neposunula. Rusko získalo některé pozice, ale nedosáhlo žádného zásadního průlomu ani dobytí většího města.
Ruské nálety využívají zejména drony typu Šáhid, vyráběné podle íránského vzoru. Jejich produkci Moskva výrazně navýšila v průběhu loňského roku. Nová vlna útoků však přišla po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Od ledna 2025 podniklo Rusko pět největších dronových útoků za celou dobu války, z toho čtyři během posledních deseti dnů.
Trump sám válku v kampani označoval za konflikt, který by ukončil během 24 hodin. Od té doby ale opakovaně střídá tvrdá slova s váhavými kroky. Po víkendovém náletu označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „šíleného“ a řekl, že s jeho jednáním „není spokojen“. Zároveň však napadl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že svými slovy údajně provokuje Rusko.
Podle expertů se Putin snaží vystupovat jako údajný mírotvůrce a přehazuje odpovědnost za neúspěšné příměří na Ukrajinu. Místo přímého odmítnutí Trumpova mírového návrhu postupně vznáší nové požadavky a vyzývá ke „dvoustranným jednáním“, což Trump sám přijal, a to bez konzultace se západními partnery Kyjeva.
Zatímco Evropa nadále podporuje Ukrajinu, včetně rozšíření pravidel pro použití západních zbraní i na území Ruska, Spojené státy podle kritiků vysílají rozporuplné signály. Trump už dříve dočasně pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině kvůli sporům se Zelenským. A i když byla následně obnovena, ruské vedení získalo dojem, že Washington je ochoten Kyjev opustit.
Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině William Taylor upozornil, že Trump opakovaně vyjadřuje frustraci nad ruskými útoky, ale zatím nepřistoupil k žádným konkrétním krokům. Sekundární sankce vůči Rusku, o kterých uvažoval, zatím zůstávají pouze možností, stejně jako případná další vojenská podpora Ukrajiny včetně dodávek systémů Patriot.
Podle ruského analytika Marka Galeottiho není válku možné popsat jinak než jako konflikt, kde prohrávají obě strany – jen Ukrajina prohrává rychleji. Ruská strategie spoléhá na to, že západní podpora jednou opadne. Sabotáže, kyberútoky a žhářské incidenty na území evropských států mají občany Západu přesvědčit, že podpora Ukrajiny přináší rizika.
Zprávy o smrti sourozenců Martynyukových hluboce otřásly celou komunitou v Korostyšivu. Podle učitele Tamary, Oleha Hodovaniuka, bylo pondělí ve škole velmi těžké. Okna budovy byla rozbitá tlakovou vlnou výbuchu a u vchodu vznikl improvizovaný památník plný květin a plyšových hraček. Mnoho dětí nedokázalo přijít do školy.
„Nikdo se nedomlouval, ale většina přišla v černém,“ řekl Hodovaniuk. „Tamara byla velmi slušná a skromná, stejně jako ostatní děti z její rodiny.“
Válka, která trvá už více než tři roky, se stále více proměňuje v konflikt morálky, vytrvalosti a strategických iluzí. A zatímco Putin zvyšuje tlak na Západ, osud Ukrajiny může opět záviset na rozhodnutí Spojených států – a tím i na vůli jejich prezidenta skutečně jednat.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
