Ukrajina se v posledních dnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských leteckých útoků od začátku války. Moskva se podle analytiků uchyluje k cílenému zastrašování civilního obyvatelstva, aby vyvolala dojem, že má konflikt pod kontrolou, a aby demoralizovala ukrajinskou společnost i její západní spojence.
Jedním ze symbolů nové tragédie se stala trojice sourozenců Martynyukových z města Korostyšiv. Osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman zemřeli o víkendu při ruském náletu na jejich dům. Jejich fotografie byly vystaveny na provizorním památníku před školou, kterou navštěvovali, a obletěly sociální sítě jako připomínka civilních obětí ruské agrese.
Podle údajů OSN bylo jen během dubna na Ukrajině zabito nejméně 209 civilistů, což z něj činí nejkrvavější měsíc od září 2024. Mezi oběťmi bylo také 19 dětí, dalších 78 jich utrpělo zranění. Letošní květen přinesl podobnou hrůzu – výbuchy, zničené domy a traumatizovanou populaci.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruská strategie je zřejmá: vyvolat chaos, demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo a přesvědčit Západ, že odpor je marný a že Moskva vítězí. Reálně je však situace na frontě dlouhodobě patová. Od listopadu 2023, kdy Ukrajinci osvobodili Cherson, se linie příliš neposunula. Rusko získalo některé pozice, ale nedosáhlo žádného zásadního průlomu ani dobytí většího města.
Ruské nálety využívají zejména drony typu Šáhid, vyráběné podle íránského vzoru. Jejich produkci Moskva výrazně navýšila v průběhu loňského roku. Nová vlna útoků však přišla po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Od ledna 2025 podniklo Rusko pět největších dronových útoků za celou dobu války, z toho čtyři během posledních deseti dnů.
Trump sám válku v kampani označoval za konflikt, který by ukončil během 24 hodin. Od té doby ale opakovaně střídá tvrdá slova s váhavými kroky. Po víkendovém náletu označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „šíleného“ a řekl, že s jeho jednáním „není spokojen“. Zároveň však napadl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že svými slovy údajně provokuje Rusko.
Podle expertů se Putin snaží vystupovat jako údajný mírotvůrce a přehazuje odpovědnost za neúspěšné příměří na Ukrajinu. Místo přímého odmítnutí Trumpova mírového návrhu postupně vznáší nové požadavky a vyzývá ke „dvoustranným jednáním“, což Trump sám přijal, a to bez konzultace se západními partnery Kyjeva.
Zatímco Evropa nadále podporuje Ukrajinu, včetně rozšíření pravidel pro použití západních zbraní i na území Ruska, Spojené státy podle kritiků vysílají rozporuplné signály. Trump už dříve dočasně pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině kvůli sporům se Zelenským. A i když byla následně obnovena, ruské vedení získalo dojem, že Washington je ochoten Kyjev opustit.
Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině William Taylor upozornil, že Trump opakovaně vyjadřuje frustraci nad ruskými útoky, ale zatím nepřistoupil k žádným konkrétním krokům. Sekundární sankce vůči Rusku, o kterých uvažoval, zatím zůstávají pouze možností, stejně jako případná další vojenská podpora Ukrajiny včetně dodávek systémů Patriot.
Podle ruského analytika Marka Galeottiho není válku možné popsat jinak než jako konflikt, kde prohrávají obě strany – jen Ukrajina prohrává rychleji. Ruská strategie spoléhá na to, že západní podpora jednou opadne. Sabotáže, kyberútoky a žhářské incidenty na území evropských států mají občany Západu přesvědčit, že podpora Ukrajiny přináší rizika.
Zprávy o smrti sourozenců Martynyukových hluboce otřásly celou komunitou v Korostyšivu. Podle učitele Tamary, Oleha Hodovaniuka, bylo pondělí ve škole velmi těžké. Okna budovy byla rozbitá tlakovou vlnou výbuchu a u vchodu vznikl improvizovaný památník plný květin a plyšových hraček. Mnoho dětí nedokázalo přijít do školy.
„Nikdo se nedomlouval, ale většina přišla v černém,“ řekl Hodovaniuk. „Tamara byla velmi slušná a skromná, stejně jako ostatní děti z její rodiny.“
Válka, která trvá už více než tři roky, se stále více proměňuje v konflikt morálky, vytrvalosti a strategických iluzí. A zatímco Putin zvyšuje tlak na Západ, osud Ukrajiny může opět záviset na rozhodnutí Spojených států – a tím i na vůli jejich prezidenta skutečně jednat.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.
Íránská metropole Teherán čelí vážné hrozbě vyčerpání vodních zdrojů, a to během několika týdnů, jak naznačují odborníci. Hlavní rezervoáry se ztenčují, úřady se zoufale snaží snížit spotřebu vody a obyvatelé se pokoušejí šetřit, aby se vyhnuli katastrofě. Pokud se okamžitě neprovedou nezbytná opatření, Írán může čelit situaci, kterou nebude možné vyřešit, varuje prezident Masoud Pezeshkian.
Hladomor v Gaze je podle webu The Guardian výsledkem pečlivě spočítané politiky. Izrael má pod kontrolou tok potravin do Gazy a na základě dlouholetých analýz přesně ví, kolik kalorií Palestinci potřebují k přežití. Podle těchto výpočtů byla do Gazy dopravena jen malá část toho, co je nezbytné pro základní přežití jejího obyvatelstva.
Dne 2. dubna 2025 oznámil americký prezident Donald Trump historické rozhodnutí o zavedení nových obchodních tarifů, které měly zásadní dopad na mezinárodní obchod. V reakci na rostoucí obchodní deficit USA s mnoha zeměmi světa Trump vyhlásil ekonomickou nouzi a rozhodl se zavést celková cla ve výši minimálně 10 % pro všechny země, s tím, že pro státy a obchodní bloky s vysokým obchodním deficitem vůči USA byly stanoveny tarifní sazby ještě vyšší. Tento krok, označený jako „Den osvobození“, měl za cíl přinést „spravedlivější“ obchodní podmínky pro Spojené státy a snížit jejich negativní bilanci.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
