Ukrajina se v posledních dnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských leteckých útoků od začátku války. Moskva se podle analytiků uchyluje k cílenému zastrašování civilního obyvatelstva, aby vyvolala dojem, že má konflikt pod kontrolou, a aby demoralizovala ukrajinskou společnost i její západní spojence.
Jedním ze symbolů nové tragédie se stala trojice sourozenců Martynyukových z města Korostyšiv. Osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman zemřeli o víkendu při ruském náletu na jejich dům. Jejich fotografie byly vystaveny na provizorním památníku před školou, kterou navštěvovali, a obletěly sociální sítě jako připomínka civilních obětí ruské agrese.
Podle údajů OSN bylo jen během dubna na Ukrajině zabito nejméně 209 civilistů, což z něj činí nejkrvavější měsíc od září 2024. Mezi oběťmi bylo také 19 dětí, dalších 78 jich utrpělo zranění. Letošní květen přinesl podobnou hrůzu – výbuchy, zničené domy a traumatizovanou populaci.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruská strategie je zřejmá: vyvolat chaos, demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo a přesvědčit Západ, že odpor je marný a že Moskva vítězí. Reálně je však situace na frontě dlouhodobě patová. Od listopadu 2023, kdy Ukrajinci osvobodili Cherson, se linie příliš neposunula. Rusko získalo některé pozice, ale nedosáhlo žádného zásadního průlomu ani dobytí většího města.
Ruské nálety využívají zejména drony typu Šáhid, vyráběné podle íránského vzoru. Jejich produkci Moskva výrazně navýšila v průběhu loňského roku. Nová vlna útoků však přišla po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Od ledna 2025 podniklo Rusko pět největších dronových útoků za celou dobu války, z toho čtyři během posledních deseti dnů.
Trump sám válku v kampani označoval za konflikt, který by ukončil během 24 hodin. Od té doby ale opakovaně střídá tvrdá slova s váhavými kroky. Po víkendovém náletu označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „šíleného“ a řekl, že s jeho jednáním „není spokojen“. Zároveň však napadl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že svými slovy údajně provokuje Rusko.
Podle expertů se Putin snaží vystupovat jako údajný mírotvůrce a přehazuje odpovědnost za neúspěšné příměří na Ukrajinu. Místo přímého odmítnutí Trumpova mírového návrhu postupně vznáší nové požadavky a vyzývá ke „dvoustranným jednáním“, což Trump sám přijal, a to bez konzultace se západními partnery Kyjeva.
Zatímco Evropa nadále podporuje Ukrajinu, včetně rozšíření pravidel pro použití západních zbraní i na území Ruska, Spojené státy podle kritiků vysílají rozporuplné signály. Trump už dříve dočasně pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině kvůli sporům se Zelenským. A i když byla následně obnovena, ruské vedení získalo dojem, že Washington je ochoten Kyjev opustit.
Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině William Taylor upozornil, že Trump opakovaně vyjadřuje frustraci nad ruskými útoky, ale zatím nepřistoupil k žádným konkrétním krokům. Sekundární sankce vůči Rusku, o kterých uvažoval, zatím zůstávají pouze možností, stejně jako případná další vojenská podpora Ukrajiny včetně dodávek systémů Patriot.
Podle ruského analytika Marka Galeottiho není válku možné popsat jinak než jako konflikt, kde prohrávají obě strany – jen Ukrajina prohrává rychleji. Ruská strategie spoléhá na to, že západní podpora jednou opadne. Sabotáže, kyberútoky a žhářské incidenty na území evropských států mají občany Západu přesvědčit, že podpora Ukrajiny přináší rizika.
Zprávy o smrti sourozenců Martynyukových hluboce otřásly celou komunitou v Korostyšivu. Podle učitele Tamary, Oleha Hodovaniuka, bylo pondělí ve škole velmi těžké. Okna budovy byla rozbitá tlakovou vlnou výbuchu a u vchodu vznikl improvizovaný památník plný květin a plyšových hraček. Mnoho dětí nedokázalo přijít do školy.
„Nikdo se nedomlouval, ale většina přišla v černém,“ řekl Hodovaniuk. „Tamara byla velmi slušná a skromná, stejně jako ostatní děti z její rodiny.“
Válka, která trvá už více než tři roky, se stále více proměňuje v konflikt morálky, vytrvalosti a strategických iluzí. A zatímco Putin zvyšuje tlak na Západ, osud Ukrajiny může opět záviset na rozhodnutí Spojených států – a tím i na vůli jejich prezidenta skutečně jednat.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
