Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Krym jako legálně ruské území v rámci navrhované mírové dohody s Moskvou by podle expertů znamenalo vážný zásah do základních principů mezinárodního práva. Uznání ruské okupace by mohlo zmařit probíhající vyšetřování válečných zločinů, podkopat úsilí Ukrajiny o spravedlnost a vyslat nebezpečný signál dalším agresivním mocnostem, varují právníci a diplomaté.
V dubnu Trumpova administrativa podle informací médií představila návrh, že by v rámci mírové dohody s Ruskem mohlo dojít k oficiálnímu uznání Krymu jako součásti Ruské federace. Tento krok vyvolal ostrou kritiku nejen na Ukrajině, ale i mezi odborníky na mezinárodní právo. „Je to nebezpečný precedens, už jen to, že se o tom vůbec uvažuje,“ uvedla Iryna Marčuková, profesorka trestního práva na univerzitě v Kodani.
Podle odborníků je totiž v sázce základní zásada poválečného mezinárodního uspořádání – že hranice států nemohou být měněny silou. Uznání ruské anexe by znamenalo potvrzení „práva silnějšího“, což by mohlo inspirovat například Čínu k agresivnímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo legitimizovat úvahy o anexi dalších území, které Trump dříve zmínil, jako je Grónsko, Panama či části Kanady.
„Tím se mění pravidla hry. Otevírá to prostor pro to, aby jiné středně silné státy udělaly totéž ve svém okolí a hájily to s odkazem na tento případ,“ upozorňuje estonský právník Lauri Mälksoo z univerzity v Tartu.
Rusko se již dlouho snaží anexi Krymu legalizovat. Když Mezinárodní trestní soud v Haagu označil situaci na poloostrově za okupaci, Moskva v roce 2016 z tohoto soudního tělesa vystoupila. V následných mírových jednáních po ruské invazi v roce 2022 opakovaně požadovala, aby Kyjev uznal Krym jako součást Ruské federace. Ukrajina naopak od roku 2014 vede právní bitvu u řady mezinárodních institucí a dosáhla několika průlomových rozsudků.
Například Evropský soud pro lidská práva v roce 2021 konstatoval, že Rusko nese odpovědnost za rozsáhlé porušování práv v Krymu, včetně mučení, svévolného věznění a únosů. Verdikt jasně označil 27. únor 2014, nikoliv ruské referendum v březnu, za okamžik, kdy Moskva silou převzala kontrolu.
Tato právní kvalifikace jako nelegální okupace je klíčová i pro další žaloby, například kvůli deportacím ukrajinských občanů. „Pokud by bylo Rusko uznáno jako suverén na Krymu, soudy by tyto činy nepovažovaly za nezákonné,“ vysvětluje krymská právnička Darja Svyrydovová. Rusko by v takovém případě mělo pravomoc měnit ústavu, udělovat občanství a vést represivní politiku, pokud by alespoň formálně respektovalo základní lidská práva.
Ukrajinské právní úsilí má však i širší rozměr. Cílem je demaskovat ruskou propagandu, například tvrzení, že Krym se připojil na základě práva na sebeurčení nebo že Moskva chrání ruskou menšinu. „Bojujeme nejen o spravedlnost, ale i o pravdu,“ říká Marharyta Sokorenková, právní zástupkyně Ukrajiny u Evropského soudu.
Historicky Krym připadl Rusku už v roce 1783, ale v roce 1956 ho sovětský vůdce Nikita Chruščov převedl Ukrajině. V roce 1991 se poloostrov vyslovil pro nezávislost společně s celou Ukrajinou a fungoval jako autonomní republika, dokud ho Moskva v roce 2014 neobsadila po svržení proruské vlády v Kyjevě.
Uznání anexe by znamenalo, že veškeré právní akty od roku 2014 na Krymu by byly připisovány Ruské federaci. „Legitimizovalo by to činnost ruské státní správy,“ varuje belgický právník Jan Wouters.
Ukrajina však i nadále odmítá jakýkoli kompromis ohledně statusu Krymu. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že změna statutu poloostrova je protiústavní. Anton Korynevyč, velvyslanec a hlavní postava v přípravách zvláštního tribunálu pro zločin agrese, označil uznání Krymu za ruský za nepřijatelné.
Evropa mezitím pokračuje v přípravě nového mezinárodního tribunálu, který má začít fungovat už příští rok a zabývat se právě zločinem agrese. Podle Korynevyče bude mít mandát sahající až do roku 2014 – tedy i na původní anexi Krymu. Spojené státy však pod vedením prezidenta Trumpa z příprav tribunálu odstoupily a v OSN se v poslední době postavily po bok Ruska při dvou klíčových hlasováních.
Tento obrat americké zahraniční politiky má dalekosáhlé důsledky. Nejenže ohrožuje dosavadní globální konsenzus o nelegálnosti ruské agrese, ale může vést i k ekonomickým změnám – například k obnovení aktivit firem, které musely z Krymu odejít kvůli sankcím.
„Z právního hlediska zůstává Krym okupovaným územím,“ zdůrazňuje Svyrydovová, „ale pokud jeden z hlavních spojenců Ukrajiny změní svou rétoriku, ovlivní to nejen politická rozhodnutí v OSN, ale i celkový postoj mnoha zemí.“
Bývalý krymský vězeň svědomí Nariman Dželjal, dnes velvyslanec Ukrajiny v Turecku, varuje, že největšími oběťmi této změny budou obyvatelé Krymu. Dželjal byl v roce 2021 zatčen po účasti na diplomatické iniciativě Krymská platforma. Po propuštění v rámci výměny zajatců je rozhořčen. „Zanechání obyvatel Krymu pod okupací znamená pokračování represí. Pokud Trump uzná Krym jako ruský, bude to tragédie nejen politická, ale i lidská.“
Závěrem dodává, že ustupování Putinovi v otázce Krymu je marné: „Jeho cílem není jen Krym – jeho cíle jsou mnohem širší.“
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.