Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Krym jako legálně ruské území v rámci navrhované mírové dohody s Moskvou by podle expertů znamenalo vážný zásah do základních principů mezinárodního práva. Uznání ruské okupace by mohlo zmařit probíhající vyšetřování válečných zločinů, podkopat úsilí Ukrajiny o spravedlnost a vyslat nebezpečný signál dalším agresivním mocnostem, varují právníci a diplomaté.
V dubnu Trumpova administrativa podle informací médií představila návrh, že by v rámci mírové dohody s Ruskem mohlo dojít k oficiálnímu uznání Krymu jako součásti Ruské federace. Tento krok vyvolal ostrou kritiku nejen na Ukrajině, ale i mezi odborníky na mezinárodní právo. „Je to nebezpečný precedens, už jen to, že se o tom vůbec uvažuje,“ uvedla Iryna Marčuková, profesorka trestního práva na univerzitě v Kodani.
Podle odborníků je totiž v sázce základní zásada poválečného mezinárodního uspořádání – že hranice států nemohou být měněny silou. Uznání ruské anexe by znamenalo potvrzení „práva silnějšího“, což by mohlo inspirovat například Čínu k agresivnímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo legitimizovat úvahy o anexi dalších území, které Trump dříve zmínil, jako je Grónsko, Panama či části Kanady.
„Tím se mění pravidla hry. Otevírá to prostor pro to, aby jiné středně silné státy udělaly totéž ve svém okolí a hájily to s odkazem na tento případ,“ upozorňuje estonský právník Lauri Mälksoo z univerzity v Tartu.
Rusko se již dlouho snaží anexi Krymu legalizovat. Když Mezinárodní trestní soud v Haagu označil situaci na poloostrově za okupaci, Moskva v roce 2016 z tohoto soudního tělesa vystoupila. V následných mírových jednáních po ruské invazi v roce 2022 opakovaně požadovala, aby Kyjev uznal Krym jako součást Ruské federace. Ukrajina naopak od roku 2014 vede právní bitvu u řady mezinárodních institucí a dosáhla několika průlomových rozsudků.
Například Evropský soud pro lidská práva v roce 2021 konstatoval, že Rusko nese odpovědnost za rozsáhlé porušování práv v Krymu, včetně mučení, svévolného věznění a únosů. Verdikt jasně označil 27. únor 2014, nikoliv ruské referendum v březnu, za okamžik, kdy Moskva silou převzala kontrolu.
Tato právní kvalifikace jako nelegální okupace je klíčová i pro další žaloby, například kvůli deportacím ukrajinských občanů. „Pokud by bylo Rusko uznáno jako suverén na Krymu, soudy by tyto činy nepovažovaly za nezákonné,“ vysvětluje krymská právnička Darja Svyrydovová. Rusko by v takovém případě mělo pravomoc měnit ústavu, udělovat občanství a vést represivní politiku, pokud by alespoň formálně respektovalo základní lidská práva.
Ukrajinské právní úsilí má však i širší rozměr. Cílem je demaskovat ruskou propagandu, například tvrzení, že Krym se připojil na základě práva na sebeurčení nebo že Moskva chrání ruskou menšinu. „Bojujeme nejen o spravedlnost, ale i o pravdu,“ říká Marharyta Sokorenková, právní zástupkyně Ukrajiny u Evropského soudu.
Historicky Krym připadl Rusku už v roce 1783, ale v roce 1956 ho sovětský vůdce Nikita Chruščov převedl Ukrajině. V roce 1991 se poloostrov vyslovil pro nezávislost společně s celou Ukrajinou a fungoval jako autonomní republika, dokud ho Moskva v roce 2014 neobsadila po svržení proruské vlády v Kyjevě.
Uznání anexe by znamenalo, že veškeré právní akty od roku 2014 na Krymu by byly připisovány Ruské federaci. „Legitimizovalo by to činnost ruské státní správy,“ varuje belgický právník Jan Wouters.
Ukrajina však i nadále odmítá jakýkoli kompromis ohledně statusu Krymu. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že změna statutu poloostrova je protiústavní. Anton Korynevyč, velvyslanec a hlavní postava v přípravách zvláštního tribunálu pro zločin agrese, označil uznání Krymu za ruský za nepřijatelné.
Evropa mezitím pokračuje v přípravě nového mezinárodního tribunálu, který má začít fungovat už příští rok a zabývat se právě zločinem agrese. Podle Korynevyče bude mít mandát sahající až do roku 2014 – tedy i na původní anexi Krymu. Spojené státy však pod vedením prezidenta Trumpa z příprav tribunálu odstoupily a v OSN se v poslední době postavily po bok Ruska při dvou klíčových hlasováních.
Tento obrat americké zahraniční politiky má dalekosáhlé důsledky. Nejenže ohrožuje dosavadní globální konsenzus o nelegálnosti ruské agrese, ale může vést i k ekonomickým změnám – například k obnovení aktivit firem, které musely z Krymu odejít kvůli sankcím.
„Z právního hlediska zůstává Krym okupovaným územím,“ zdůrazňuje Svyrydovová, „ale pokud jeden z hlavních spojenců Ukrajiny změní svou rétoriku, ovlivní to nejen politická rozhodnutí v OSN, ale i celkový postoj mnoha zemí.“
Bývalý krymský vězeň svědomí Nariman Dželjal, dnes velvyslanec Ukrajiny v Turecku, varuje, že největšími oběťmi této změny budou obyvatelé Krymu. Dželjal byl v roce 2021 zatčen po účasti na diplomatické iniciativě Krymská platforma. Po propuštění v rámci výměny zajatců je rozhořčen. „Zanechání obyvatel Krymu pod okupací znamená pokračování represí. Pokud Trump uzná Krym jako ruský, bude to tragédie nejen politická, ale i lidská.“
Závěrem dodává, že ustupování Putinovi v otázce Krymu je marné: „Jeho cílem není jen Krym – jeho cíle jsou mnohem širší.“
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.