Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Krym jako legálně ruské území v rámci navrhované mírové dohody s Moskvou by podle expertů znamenalo vážný zásah do základních principů mezinárodního práva. Uznání ruské okupace by mohlo zmařit probíhající vyšetřování válečných zločinů, podkopat úsilí Ukrajiny o spravedlnost a vyslat nebezpečný signál dalším agresivním mocnostem, varují právníci a diplomaté.
V dubnu Trumpova administrativa podle informací médií představila návrh, že by v rámci mírové dohody s Ruskem mohlo dojít k oficiálnímu uznání Krymu jako součásti Ruské federace. Tento krok vyvolal ostrou kritiku nejen na Ukrajině, ale i mezi odborníky na mezinárodní právo. „Je to nebezpečný precedens, už jen to, že se o tom vůbec uvažuje,“ uvedla Iryna Marčuková, profesorka trestního práva na univerzitě v Kodani.
Podle odborníků je totiž v sázce základní zásada poválečného mezinárodního uspořádání – že hranice států nemohou být měněny silou. Uznání ruské anexe by znamenalo potvrzení „práva silnějšího“, což by mohlo inspirovat například Čínu k agresivnímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo legitimizovat úvahy o anexi dalších území, které Trump dříve zmínil, jako je Grónsko, Panama či části Kanady.
„Tím se mění pravidla hry. Otevírá to prostor pro to, aby jiné středně silné státy udělaly totéž ve svém okolí a hájily to s odkazem na tento případ,“ upozorňuje estonský právník Lauri Mälksoo z univerzity v Tartu.
Rusko se již dlouho snaží anexi Krymu legalizovat. Když Mezinárodní trestní soud v Haagu označil situaci na poloostrově za okupaci, Moskva v roce 2016 z tohoto soudního tělesa vystoupila. V následných mírových jednáních po ruské invazi v roce 2022 opakovaně požadovala, aby Kyjev uznal Krym jako součást Ruské federace. Ukrajina naopak od roku 2014 vede právní bitvu u řady mezinárodních institucí a dosáhla několika průlomových rozsudků.
Například Evropský soud pro lidská práva v roce 2021 konstatoval, že Rusko nese odpovědnost za rozsáhlé porušování práv v Krymu, včetně mučení, svévolného věznění a únosů. Verdikt jasně označil 27. únor 2014, nikoliv ruské referendum v březnu, za okamžik, kdy Moskva silou převzala kontrolu.
Tato právní kvalifikace jako nelegální okupace je klíčová i pro další žaloby, například kvůli deportacím ukrajinských občanů. „Pokud by bylo Rusko uznáno jako suverén na Krymu, soudy by tyto činy nepovažovaly za nezákonné,“ vysvětluje krymská právnička Darja Svyrydovová. Rusko by v takovém případě mělo pravomoc měnit ústavu, udělovat občanství a vést represivní politiku, pokud by alespoň formálně respektovalo základní lidská práva.
Ukrajinské právní úsilí má však i širší rozměr. Cílem je demaskovat ruskou propagandu, například tvrzení, že Krym se připojil na základě práva na sebeurčení nebo že Moskva chrání ruskou menšinu. „Bojujeme nejen o spravedlnost, ale i o pravdu,“ říká Marharyta Sokorenková, právní zástupkyně Ukrajiny u Evropského soudu.
Historicky Krym připadl Rusku už v roce 1783, ale v roce 1956 ho sovětský vůdce Nikita Chruščov převedl Ukrajině. V roce 1991 se poloostrov vyslovil pro nezávislost společně s celou Ukrajinou a fungoval jako autonomní republika, dokud ho Moskva v roce 2014 neobsadila po svržení proruské vlády v Kyjevě.
Uznání anexe by znamenalo, že veškeré právní akty od roku 2014 na Krymu by byly připisovány Ruské federaci. „Legitimizovalo by to činnost ruské státní správy,“ varuje belgický právník Jan Wouters.
Ukrajina však i nadále odmítá jakýkoli kompromis ohledně statusu Krymu. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že změna statutu poloostrova je protiústavní. Anton Korynevyč, velvyslanec a hlavní postava v přípravách zvláštního tribunálu pro zločin agrese, označil uznání Krymu za ruský za nepřijatelné.
Evropa mezitím pokračuje v přípravě nového mezinárodního tribunálu, který má začít fungovat už příští rok a zabývat se právě zločinem agrese. Podle Korynevyče bude mít mandát sahající až do roku 2014 – tedy i na původní anexi Krymu. Spojené státy však pod vedením prezidenta Trumpa z příprav tribunálu odstoupily a v OSN se v poslední době postavily po bok Ruska při dvou klíčových hlasováních.
Tento obrat americké zahraniční politiky má dalekosáhlé důsledky. Nejenže ohrožuje dosavadní globální konsenzus o nelegálnosti ruské agrese, ale může vést i k ekonomickým změnám – například k obnovení aktivit firem, které musely z Krymu odejít kvůli sankcím.
„Z právního hlediska zůstává Krym okupovaným územím,“ zdůrazňuje Svyrydovová, „ale pokud jeden z hlavních spojenců Ukrajiny změní svou rétoriku, ovlivní to nejen politická rozhodnutí v OSN, ale i celkový postoj mnoha zemí.“
Bývalý krymský vězeň svědomí Nariman Dželjal, dnes velvyslanec Ukrajiny v Turecku, varuje, že největšími oběťmi této změny budou obyvatelé Krymu. Dželjal byl v roce 2021 zatčen po účasti na diplomatické iniciativě Krymská platforma. Po propuštění v rámci výměny zajatců je rozhořčen. „Zanechání obyvatel Krymu pod okupací znamená pokračování represí. Pokud Trump uzná Krym jako ruský, bude to tragédie nejen politická, ale i lidská.“
Závěrem dodává, že ustupování Putinovi v otázce Krymu je marné: „Jeho cílem není jen Krym – jeho cíle jsou mnohem širší.“
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.