Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Krym jako legálně ruské území v rámci navrhované mírové dohody s Moskvou by podle expertů znamenalo vážný zásah do základních principů mezinárodního práva. Uznání ruské okupace by mohlo zmařit probíhající vyšetřování válečných zločinů, podkopat úsilí Ukrajiny o spravedlnost a vyslat nebezpečný signál dalším agresivním mocnostem, varují právníci a diplomaté.
V dubnu Trumpova administrativa podle informací médií představila návrh, že by v rámci mírové dohody s Ruskem mohlo dojít k oficiálnímu uznání Krymu jako součásti Ruské federace. Tento krok vyvolal ostrou kritiku nejen na Ukrajině, ale i mezi odborníky na mezinárodní právo. „Je to nebezpečný precedens, už jen to, že se o tom vůbec uvažuje,“ uvedla Iryna Marčuková, profesorka trestního práva na univerzitě v Kodani.
Podle odborníků je totiž v sázce základní zásada poválečného mezinárodního uspořádání – že hranice států nemohou být měněny silou. Uznání ruské anexe by znamenalo potvrzení „práva silnějšího“, což by mohlo inspirovat například Čínu k agresivnímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo legitimizovat úvahy o anexi dalších území, které Trump dříve zmínil, jako je Grónsko, Panama či části Kanady.
„Tím se mění pravidla hry. Otevírá to prostor pro to, aby jiné středně silné státy udělaly totéž ve svém okolí a hájily to s odkazem na tento případ,“ upozorňuje estonský právník Lauri Mälksoo z univerzity v Tartu.
Rusko se již dlouho snaží anexi Krymu legalizovat. Když Mezinárodní trestní soud v Haagu označil situaci na poloostrově za okupaci, Moskva v roce 2016 z tohoto soudního tělesa vystoupila. V následných mírových jednáních po ruské invazi v roce 2022 opakovaně požadovala, aby Kyjev uznal Krym jako součást Ruské federace. Ukrajina naopak od roku 2014 vede právní bitvu u řady mezinárodních institucí a dosáhla několika průlomových rozsudků.
Například Evropský soud pro lidská práva v roce 2021 konstatoval, že Rusko nese odpovědnost za rozsáhlé porušování práv v Krymu, včetně mučení, svévolného věznění a únosů. Verdikt jasně označil 27. únor 2014, nikoliv ruské referendum v březnu, za okamžik, kdy Moskva silou převzala kontrolu.
Tato právní kvalifikace jako nelegální okupace je klíčová i pro další žaloby, například kvůli deportacím ukrajinských občanů. „Pokud by bylo Rusko uznáno jako suverén na Krymu, soudy by tyto činy nepovažovaly za nezákonné,“ vysvětluje krymská právnička Darja Svyrydovová. Rusko by v takovém případě mělo pravomoc měnit ústavu, udělovat občanství a vést represivní politiku, pokud by alespoň formálně respektovalo základní lidská práva.
Ukrajinské právní úsilí má však i širší rozměr. Cílem je demaskovat ruskou propagandu, například tvrzení, že Krym se připojil na základě práva na sebeurčení nebo že Moskva chrání ruskou menšinu. „Bojujeme nejen o spravedlnost, ale i o pravdu,“ říká Marharyta Sokorenková, právní zástupkyně Ukrajiny u Evropského soudu.
Historicky Krym připadl Rusku už v roce 1783, ale v roce 1956 ho sovětský vůdce Nikita Chruščov převedl Ukrajině. V roce 1991 se poloostrov vyslovil pro nezávislost společně s celou Ukrajinou a fungoval jako autonomní republika, dokud ho Moskva v roce 2014 neobsadila po svržení proruské vlády v Kyjevě.
Uznání anexe by znamenalo, že veškeré právní akty od roku 2014 na Krymu by byly připisovány Ruské federaci. „Legitimizovalo by to činnost ruské státní správy,“ varuje belgický právník Jan Wouters.
Ukrajina však i nadále odmítá jakýkoli kompromis ohledně statusu Krymu. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že změna statutu poloostrova je protiústavní. Anton Korynevyč, velvyslanec a hlavní postava v přípravách zvláštního tribunálu pro zločin agrese, označil uznání Krymu za ruský za nepřijatelné.
Evropa mezitím pokračuje v přípravě nového mezinárodního tribunálu, který má začít fungovat už příští rok a zabývat se právě zločinem agrese. Podle Korynevyče bude mít mandát sahající až do roku 2014 – tedy i na původní anexi Krymu. Spojené státy však pod vedením prezidenta Trumpa z příprav tribunálu odstoupily a v OSN se v poslední době postavily po bok Ruska při dvou klíčových hlasováních.
Tento obrat americké zahraniční politiky má dalekosáhlé důsledky. Nejenže ohrožuje dosavadní globální konsenzus o nelegálnosti ruské agrese, ale může vést i k ekonomickým změnám – například k obnovení aktivit firem, které musely z Krymu odejít kvůli sankcím.
„Z právního hlediska zůstává Krym okupovaným územím,“ zdůrazňuje Svyrydovová, „ale pokud jeden z hlavních spojenců Ukrajiny změní svou rétoriku, ovlivní to nejen politická rozhodnutí v OSN, ale i celkový postoj mnoha zemí.“
Bývalý krymský vězeň svědomí Nariman Dželjal, dnes velvyslanec Ukrajiny v Turecku, varuje, že největšími oběťmi této změny budou obyvatelé Krymu. Dželjal byl v roce 2021 zatčen po účasti na diplomatické iniciativě Krymská platforma. Po propuštění v rámci výměny zajatců je rozhořčen. „Zanechání obyvatel Krymu pod okupací znamená pokračování represí. Pokud Trump uzná Krym jako ruský, bude to tragédie nejen politická, ale i lidská.“
Závěrem dodává, že ustupování Putinovi v otázce Krymu je marné: „Jeho cílem není jen Krym – jeho cíle jsou mnohem širší.“
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.