Experti: Setkání Číny, KLDR a Ruska je osou převratu. Naposledy proběhlo za studené války

Vladimír Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un
Vladimír Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un, foto: reprofoto YouTube
Klára Marková 6. září 2025 20:01
Sdílej:

Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.

Vojenská přehlídka se konala u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Jejím cílem bylo posílit legitimitu a moc Komunistické strany Číny a demonstrovat její vojenskou sílu. Na přehlídce se kromě vojáků předvedly i hypersonické střely schopné ničit lodě a podvodní drony, což podle odborníků svědčí o snaze Číny stát se námořní mocností a být připravena na invazi na Tchaj-wan. Podle analytiků šlo o politické divadlo, jehož cílem bylo odvrátit pozornost od domácích ekonomických problémů.

Zatímco se v Pekingu utvářel anti-západní blok, v Paříži se sešli spojenci Ukrajiny v čele s Francouzskou republikou a Velkou Británií, avšak bez svého tradičního lídra, Spojených států.

Vzhledem k rostoucímu napětí mezi spojenci z Aliance je podle odborníků americký prezident Donald Trump paradoxně hlavním faktorem, který urychluje upevňování aliance Číny, Ruska a Severní Koreje. Donald Trump na sociálních sítích obvinil trojici lídrů z toho, že se v Pekingu „spikli“ proti Spojeným státům, ale Kreml to odmítl. 

Navzdory demonstraci síly, analytici upozorňují na to, že aliance trpí vnitřními rozpory. Ačkoli Čína prohlašuje, že její vztah s Ruskem „nezná hranic“, v praxi je opatrná a má obavy z tlaku ze strany Západu. Je to vidět i na tom, že Vladimir Putin požádal o vojenskou pomoc Severní Koreu, a ne Čínu.

Severní Korea údajně poslala do Ruska 15 000 vojáků, za což jim Putin na schůzce poděkoval. I přes rostoucí napětí mezi velmocemi, Čína stále stojí před velkými problémy. Její ekonomika je jen o 60 % větší než americká a její stabilita závisí na dohodě s Donaldem Trumpem.

Si Ťin-pching se na přehlídce objevil v ikonickém „Mao obleku“, který poprvé oblékl revolucionář Sun Jat-sen. Oblek sice není v Číně už tak populární, ale je nadále symbolem autority a separace od Západu. Volba tohoto obleku tak potvrdila, že Si Ťin-pching je připraven vést komunistickou revoluci a prosazovat svůj vlastní světový řád.

Stalo se