Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Vojenská přehlídka se konala u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Jejím cílem bylo posílit legitimitu a moc Komunistické strany Číny a demonstrovat její vojenskou sílu. Na přehlídce se kromě vojáků předvedly i hypersonické střely schopné ničit lodě a podvodní drony, což podle odborníků svědčí o snaze Číny stát se námořní mocností a být připravena na invazi na Tchaj-wan. Podle analytiků šlo o politické divadlo, jehož cílem bylo odvrátit pozornost od domácích ekonomických problémů.
Zatímco se v Pekingu utvářel anti-západní blok, v Paříži se sešli spojenci Ukrajiny v čele s Francouzskou republikou a Velkou Británií, avšak bez svého tradičního lídra, Spojených států.
Vzhledem k rostoucímu napětí mezi spojenci z Aliance je podle odborníků americký prezident Donald Trump paradoxně hlavním faktorem, který urychluje upevňování aliance Číny, Ruska a Severní Koreje. Donald Trump na sociálních sítích obvinil trojici lídrů z toho, že se v Pekingu „spikli“ proti Spojeným státům, ale Kreml to odmítl.
Navzdory demonstraci síly, analytici upozorňují na to, že aliance trpí vnitřními rozpory. Ačkoli Čína prohlašuje, že její vztah s Ruskem „nezná hranic“, v praxi je opatrná a má obavy z tlaku ze strany Západu. Je to vidět i na tom, že Vladimir Putin požádal o vojenskou pomoc Severní Koreu, a ne Čínu.
Severní Korea údajně poslala do Ruska 15 000 vojáků, za což jim Putin na schůzce poděkoval. I přes rostoucí napětí mezi velmocemi, Čína stále stojí před velkými problémy. Její ekonomika je jen o 60 % větší než americká a její stabilita závisí na dohodě s Donaldem Trumpem.
Si Ťin-pching se na přehlídce objevil v ikonickém „Mao obleku“, který poprvé oblékl revolucionář Sun Jat-sen. Oblek sice není v Číně už tak populární, ale je nadále symbolem autority a separace od Západu. Volba tohoto obleku tak potvrdila, že Si Ťin-pching je připraven vést komunistickou revoluci a prosazovat svůj vlastní světový řád.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.