Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Oficiální linie Moskvy tvrdí, že T-14 je příliš cenný a moderní, než aby byl vystaven riziku. Skutečnost však může být jiná – Kreml zřejmě nechce riskovat, že by se skutečné slabiny tanku ukázaly na veřejnosti, což by mohlo odradit potenciální zahraniční zájemce.
Šéf státního zbrojařského koncernu Rostec, Sergej Čemezov, sice loni označil Armatu za „revoluční tank poslední dekády“, zároveň ale přiznal, že je „příliš drahá“ na nasazení. Armáda podle něj raději pořizuje levnější a osvědčenější T-90.
Pokud by ale Armata skutečně nabízela výraznou technologickou převahu, jak tvrdí Moskva, její absence na frontě je podle odborníků velmi výmluvná. Pro server National Interest to uvedla Maya Carlin, analytička Centra pro bezpečnostní politiku.
Od začátku invaze v únoru 2022 ztratily obě strany tisíce hlavních bojových tanků. Podle nezávislého zpravodajského portálu Oryx Rusko pravděpodobně přišlo o více než 4 000 tanků. Ačkoliv přesná čísla jsou kvůli mlžení obou stran těžko ověřitelná, dostupné záběry a analýzy naznačují, že odhady jsou reálné. Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) odhaduje, že Rusko už ztratilo více než polovinu svých moderních tanků – u modelu T-80 dokonce dvě třetiny.
V takové situaci by se dalo očekávat, že Moskva sáhne i po své nejmodernější zbrani. Místo toho se ale T-14 drží v ústraní.
T-14 Armata byl slavnostně představen v roce 2015 jako technologický skok vpřed. Vyvinut byl na základě zrušeného projektu T-94 a nese označení Objekt 148. Už v roce 2019 ruské úřady tvrdily, že tank prochází bojovým testováním. Jeho zavádění ale opakovaně brzdily zpoždění ve výrobě, pandemie COVID-19 a následně válka na Ukrajině.
Na papíře působí T-14 působivě. Disponuje silným pancéřováním, reaktivním i aktivním ochranným systémem AFGHANIT a hlavní výzbrojí je 125mm kanón se zásobníkem na 45 nábojů. Moderní věž i ochranné prvky výrazně zvyšují šanci tanku na přežití v přímém boji.
Skutečnou výkonnost ale zatím nebylo možné ověřit. Pokud je Armata tak pokročilá, jak tvrdí ruská propaganda, proč zůstává mimo hlavní bojiště? Odpověď může být prostá – Kreml se obává, že by selhání v reálném nasazení mohlo poškodit reputaci této drahé zbraně doma i v zahraničí.
Český fotbal se po dvou desetiletích vrátí na největší a nejsledovanější jeviště. Rozhodlo o tom barážové finále s Dánskem, v němž fotbalisté zopakovali scénář z předchozího duelu s Irskem a zvítězili na penalty. Zatímco Matěj Kovář jednu penaltu chytil a u dalších dvou přihlížel střelám mimo branku, na straně našich reprezentantů se trefili tři ze čtyř.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.
Ještě dlouhé měsíce zbývají do zahájení nové řady StarDance, ale už bývá zvykem, že diváci se jména soutěžících dozvídají s velkým předstihem. Však oni účastníci potřebují čas, aby se naučili kroky a choreografie. Již každopádně známe první čtyři hvězdy, které se představí.
Polsko se zásadním způsobem zapojilo do vyšetřování teroristického útoku na halu v Pardubicích. Polská kontrarozvědka ve středu oznámila zadržení dvou mladých propalestinských aktivistů. Informovala o tom televizní stanice TVP Info.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po desítkách let se opět přiblížil okamžik, kdy lidstvo přistane na Měsíci. V nočních hodin totiž byla zahájena desetidenní mise Artemis, v jejímž rámci posílá NASA čtyři astronauty do vesmíru. Všechno zatím probíhá bez komplikací.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.