Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Oficiální linie Moskvy tvrdí, že T-14 je příliš cenný a moderní, než aby byl vystaven riziku. Skutečnost však může být jiná – Kreml zřejmě nechce riskovat, že by se skutečné slabiny tanku ukázaly na veřejnosti, což by mohlo odradit potenciální zahraniční zájemce.
Šéf státního zbrojařského koncernu Rostec, Sergej Čemezov, sice loni označil Armatu za „revoluční tank poslední dekády“, zároveň ale přiznal, že je „příliš drahá“ na nasazení. Armáda podle něj raději pořizuje levnější a osvědčenější T-90.
Pokud by ale Armata skutečně nabízela výraznou technologickou převahu, jak tvrdí Moskva, její absence na frontě je podle odborníků velmi výmluvná. Pro server National Interest to uvedla Maya Carlin, analytička Centra pro bezpečnostní politiku.
Od začátku invaze v únoru 2022 ztratily obě strany tisíce hlavních bojových tanků. Podle nezávislého zpravodajského portálu Oryx Rusko pravděpodobně přišlo o více než 4 000 tanků. Ačkoliv přesná čísla jsou kvůli mlžení obou stran těžko ověřitelná, dostupné záběry a analýzy naznačují, že odhady jsou reálné. Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) odhaduje, že Rusko už ztratilo více než polovinu svých moderních tanků – u modelu T-80 dokonce dvě třetiny.
V takové situaci by se dalo očekávat, že Moskva sáhne i po své nejmodernější zbrani. Místo toho se ale T-14 drží v ústraní.
T-14 Armata byl slavnostně představen v roce 2015 jako technologický skok vpřed. Vyvinut byl na základě zrušeného projektu T-94 a nese označení Objekt 148. Už v roce 2019 ruské úřady tvrdily, že tank prochází bojovým testováním. Jeho zavádění ale opakovaně brzdily zpoždění ve výrobě, pandemie COVID-19 a následně válka na Ukrajině.
Na papíře působí T-14 působivě. Disponuje silným pancéřováním, reaktivním i aktivním ochranným systémem AFGHANIT a hlavní výzbrojí je 125mm kanón se zásobníkem na 45 nábojů. Moderní věž i ochranné prvky výrazně zvyšují šanci tanku na přežití v přímém boji.
Skutečnou výkonnost ale zatím nebylo možné ověřit. Pokud je Armata tak pokročilá, jak tvrdí ruská propaganda, proč zůstává mimo hlavní bojiště? Odpověď může být prostá – Kreml se obává, že by selhání v reálném nasazení mohlo poškodit reputaci této drahé zbraně doma i v zahraničí.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
Pozítří začne červenec, tedy měsíc, v němž si posledních několik připomínáme Karla Gotta. Spadají do něj totiž jeho nedožité narozeniny. Na podzim totiž uplyne již šest let od odchodu nejslavnějšího českého zpěváka na věčnost. Pokud si ale myslíte, že o Mistrovi již bylo řečeno všechno, jste na omylu.