Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Oficiální linie Moskvy tvrdí, že T-14 je příliš cenný a moderní, než aby byl vystaven riziku. Skutečnost však může být jiná – Kreml zřejmě nechce riskovat, že by se skutečné slabiny tanku ukázaly na veřejnosti, což by mohlo odradit potenciální zahraniční zájemce.
Šéf státního zbrojařského koncernu Rostec, Sergej Čemezov, sice loni označil Armatu za „revoluční tank poslední dekády“, zároveň ale přiznal, že je „příliš drahá“ na nasazení. Armáda podle něj raději pořizuje levnější a osvědčenější T-90.
Pokud by ale Armata skutečně nabízela výraznou technologickou převahu, jak tvrdí Moskva, její absence na frontě je podle odborníků velmi výmluvná. Pro server National Interest to uvedla Maya Carlin, analytička Centra pro bezpečnostní politiku.
Od začátku invaze v únoru 2022 ztratily obě strany tisíce hlavních bojových tanků. Podle nezávislého zpravodajského portálu Oryx Rusko pravděpodobně přišlo o více než 4 000 tanků. Ačkoliv přesná čísla jsou kvůli mlžení obou stran těžko ověřitelná, dostupné záběry a analýzy naznačují, že odhady jsou reálné. Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) odhaduje, že Rusko už ztratilo více než polovinu svých moderních tanků – u modelu T-80 dokonce dvě třetiny.
V takové situaci by se dalo očekávat, že Moskva sáhne i po své nejmodernější zbrani. Místo toho se ale T-14 drží v ústraní.
T-14 Armata byl slavnostně představen v roce 2015 jako technologický skok vpřed. Vyvinut byl na základě zrušeného projektu T-94 a nese označení Objekt 148. Už v roce 2019 ruské úřady tvrdily, že tank prochází bojovým testováním. Jeho zavádění ale opakovaně brzdily zpoždění ve výrobě, pandemie COVID-19 a následně válka na Ukrajině.
Na papíře působí T-14 působivě. Disponuje silným pancéřováním, reaktivním i aktivním ochranným systémem AFGHANIT a hlavní výzbrojí je 125mm kanón se zásobníkem na 45 nábojů. Moderní věž i ochranné prvky výrazně zvyšují šanci tanku na přežití v přímém boji.
Skutečnou výkonnost ale zatím nebylo možné ověřit. Pokud je Armata tak pokročilá, jak tvrdí ruská propaganda, proč zůstává mimo hlavní bojiště? Odpověď může být prostá – Kreml se obává, že by selhání v reálném nasazení mohlo poškodit reputaci této drahé zbraně doma i v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.