Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Oficiální linie Moskvy tvrdí, že T-14 je příliš cenný a moderní, než aby byl vystaven riziku. Skutečnost však může být jiná – Kreml zřejmě nechce riskovat, že by se skutečné slabiny tanku ukázaly na veřejnosti, což by mohlo odradit potenciální zahraniční zájemce.
Šéf státního zbrojařského koncernu Rostec, Sergej Čemezov, sice loni označil Armatu za „revoluční tank poslední dekády“, zároveň ale přiznal, že je „příliš drahá“ na nasazení. Armáda podle něj raději pořizuje levnější a osvědčenější T-90.
Pokud by ale Armata skutečně nabízela výraznou technologickou převahu, jak tvrdí Moskva, její absence na frontě je podle odborníků velmi výmluvná. Pro server National Interest to uvedla Maya Carlin, analytička Centra pro bezpečnostní politiku.
Od začátku invaze v únoru 2022 ztratily obě strany tisíce hlavních bojových tanků. Podle nezávislého zpravodajského portálu Oryx Rusko pravděpodobně přišlo o více než 4 000 tanků. Ačkoliv přesná čísla jsou kvůli mlžení obou stran těžko ověřitelná, dostupné záběry a analýzy naznačují, že odhady jsou reálné. Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) odhaduje, že Rusko už ztratilo více než polovinu svých moderních tanků – u modelu T-80 dokonce dvě třetiny.
V takové situaci by se dalo očekávat, že Moskva sáhne i po své nejmodernější zbrani. Místo toho se ale T-14 drží v ústraní.
T-14 Armata byl slavnostně představen v roce 2015 jako technologický skok vpřed. Vyvinut byl na základě zrušeného projektu T-94 a nese označení Objekt 148. Už v roce 2019 ruské úřady tvrdily, že tank prochází bojovým testováním. Jeho zavádění ale opakovaně brzdily zpoždění ve výrobě, pandemie COVID-19 a následně válka na Ukrajině.
Na papíře působí T-14 působivě. Disponuje silným pancéřováním, reaktivním i aktivním ochranným systémem AFGHANIT a hlavní výzbrojí je 125mm kanón se zásobníkem na 45 nábojů. Moderní věž i ochranné prvky výrazně zvyšují šanci tanku na přežití v přímém boji.
Skutečnou výkonnost ale zatím nebylo možné ověřit. Pokud je Armata tak pokročilá, jak tvrdí ruská propaganda, proč zůstává mimo hlavní bojiště? Odpověď může být prostá – Kreml se obává, že by selhání v reálném nasazení mohlo poškodit reputaci této drahé zbraně doma i v zahraničí.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.