Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na Putina v roce 2023 kvůli obvinění z válečných zločinů, včetně únosů a prodeje ukrajinských dětí. Zatykač by měl platit ve 125 zemích, které jurisdikci soudu uznávají, a to včetně Francie, Německa nebo Spojeného království. Spojené státy však k těmto zemím nepatří. Odborník na bezpečnost Hamish de Bretton-Gordon v rozhovoru pro deník The Sun potvrdil, že USA neuznávají pravidla ICC.
Vzhledem k tomu, že Spojené státy se nachází ve stejné skupině zemí, které jurisdikci soudu neuznávají, jako například Rusko, Čína, nebo Pákistán, nejsou povinny Putina zatknout. To je podle experta právní klička, která mu umožňuje volně cestovat do zemí, které nejsou členy ICC.
Bretton-Gordon dodal, že Putin by nejel na místo, kde by mu hrozilo potenciální zatčení. Kromě toho Donald Trump s největší pravděpodobností slíbil Putinovi, že se nemusí obávat žádného zatčení.
Místo setkání, Aljaška, je pro obě strany výhodné a symbolické. Aljašku kdysi prodal car Alexandr II. Spojeným státům v roce 1867 za 7,2 milionu dolarů. Setkání zde tak znamená pro Putina symbolický návrat ruské moci na území, které kdysi patřilo Rusku.
Aljaška je zároveň geograficky strategická a nachází se blízko Ruska. Z bezpečnostních důvodů se Putin nechce pohybovat v nepřátelském vzdušném prostoru, takže z pohledu Kremlu je Aljaška ideální volbou.
Pro Trumpa je zase důležité, že Putin cestuje za ním, a ne naopak. Jako hostitel má navíc tu výsadu, že mohl schůzku oznámit na své sociální síti Truth Social. Konkrétní místo jednání však zatím nebylo upřesněno.
Otázkou zůstává, zda se setkání zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Původně se objevily zprávy, že se uskuteční třístranná schůzka, ale Kreml to popřel. Americký senátor JD Vance uvedl, že by měl Trump Putina a Zelenského přinutit, aby se sešli a vyřešili své spory.
Podle Hamishe de Bretton-Gordona by ale bylo bizarní, aby se setkání účastnili pouze Trump a Putin, protože Zelenskyj je v tomto konfliktu tou nejdůležitější osobou. Expert dodal, že pokud Ukrajina nebude u jednacího stolu, je velmi nepravděpodobné, že by mohlo být dosaženo dohody, která by byla pro Ukrajinu přijatelná.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.