Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na Putina v roce 2023 kvůli obvinění z válečných zločinů, včetně únosů a prodeje ukrajinských dětí. Zatykač by měl platit ve 125 zemích, které jurisdikci soudu uznávají, a to včetně Francie, Německa nebo Spojeného království. Spojené státy však k těmto zemím nepatří. Odborník na bezpečnost Hamish de Bretton-Gordon v rozhovoru pro deník The Sun potvrdil, že USA neuznávají pravidla ICC.
Vzhledem k tomu, že Spojené státy se nachází ve stejné skupině zemí, které jurisdikci soudu neuznávají, jako například Rusko, Čína, nebo Pákistán, nejsou povinny Putina zatknout. To je podle experta právní klička, která mu umožňuje volně cestovat do zemí, které nejsou členy ICC.
Bretton-Gordon dodal, že Putin by nejel na místo, kde by mu hrozilo potenciální zatčení. Kromě toho Donald Trump s největší pravděpodobností slíbil Putinovi, že se nemusí obávat žádného zatčení.
Místo setkání, Aljaška, je pro obě strany výhodné a symbolické. Aljašku kdysi prodal car Alexandr II. Spojeným státům v roce 1867 za 7,2 milionu dolarů. Setkání zde tak znamená pro Putina symbolický návrat ruské moci na území, které kdysi patřilo Rusku.
Aljaška je zároveň geograficky strategická a nachází se blízko Ruska. Z bezpečnostních důvodů se Putin nechce pohybovat v nepřátelském vzdušném prostoru, takže z pohledu Kremlu je Aljaška ideální volbou.
Pro Trumpa je zase důležité, že Putin cestuje za ním, a ne naopak. Jako hostitel má navíc tu výsadu, že mohl schůzku oznámit na své sociální síti Truth Social. Konkrétní místo jednání však zatím nebylo upřesněno.
Otázkou zůstává, zda se setkání zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Původně se objevily zprávy, že se uskuteční třístranná schůzka, ale Kreml to popřel. Americký senátor JD Vance uvedl, že by měl Trump Putina a Zelenského přinutit, aby se sešli a vyřešili své spory.
Podle Hamishe de Bretton-Gordona by ale bylo bizarní, aby se setkání účastnili pouze Trump a Putin, protože Zelenskyj je v tomto konfliktu tou nejdůležitější osobou. Expert dodal, že pokud Ukrajina nebude u jednacího stolu, je velmi nepravděpodobné, že by mohlo být dosaženo dohody, která by byla pro Ukrajinu přijatelná.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.