Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na Putina v roce 2023 kvůli obvinění z válečných zločinů, včetně únosů a prodeje ukrajinských dětí. Zatykač by měl platit ve 125 zemích, které jurisdikci soudu uznávají, a to včetně Francie, Německa nebo Spojeného království. Spojené státy však k těmto zemím nepatří. Odborník na bezpečnost Hamish de Bretton-Gordon v rozhovoru pro deník The Sun potvrdil, že USA neuznávají pravidla ICC.
Vzhledem k tomu, že Spojené státy se nachází ve stejné skupině zemí, které jurisdikci soudu neuznávají, jako například Rusko, Čína, nebo Pákistán, nejsou povinny Putina zatknout. To je podle experta právní klička, která mu umožňuje volně cestovat do zemí, které nejsou členy ICC.
Bretton-Gordon dodal, že Putin by nejel na místo, kde by mu hrozilo potenciální zatčení. Kromě toho Donald Trump s největší pravděpodobností slíbil Putinovi, že se nemusí obávat žádného zatčení.
Místo setkání, Aljaška, je pro obě strany výhodné a symbolické. Aljašku kdysi prodal car Alexandr II. Spojeným státům v roce 1867 za 7,2 milionu dolarů. Setkání zde tak znamená pro Putina symbolický návrat ruské moci na území, které kdysi patřilo Rusku.
Aljaška je zároveň geograficky strategická a nachází se blízko Ruska. Z bezpečnostních důvodů se Putin nechce pohybovat v nepřátelském vzdušném prostoru, takže z pohledu Kremlu je Aljaška ideální volbou.
Pro Trumpa je zase důležité, že Putin cestuje za ním, a ne naopak. Jako hostitel má navíc tu výsadu, že mohl schůzku oznámit na své sociální síti Truth Social. Konkrétní místo jednání však zatím nebylo upřesněno.
Otázkou zůstává, zda se setkání zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Původně se objevily zprávy, že se uskuteční třístranná schůzka, ale Kreml to popřel. Americký senátor JD Vance uvedl, že by měl Trump Putina a Zelenského přinutit, aby se sešli a vyřešili své spory.
Podle Hamishe de Bretton-Gordona by ale bylo bizarní, aby se setkání účastnili pouze Trump a Putin, protože Zelenskyj je v tomto konfliktu tou nejdůležitější osobou. Expert dodal, že pokud Ukrajina nebude u jednacího stolu, je velmi nepravděpodobné, že by mohlo být dosaženo dohody, která by byla pro Ukrajinu přijatelná.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.