Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na Putina v roce 2023 kvůli obvinění z válečných zločinů, včetně únosů a prodeje ukrajinských dětí. Zatykač by měl platit ve 125 zemích, které jurisdikci soudu uznávají, a to včetně Francie, Německa nebo Spojeného království. Spojené státy však k těmto zemím nepatří. Odborník na bezpečnost Hamish de Bretton-Gordon v rozhovoru pro deník The Sun potvrdil, že USA neuznávají pravidla ICC.
Vzhledem k tomu, že Spojené státy se nachází ve stejné skupině zemí, které jurisdikci soudu neuznávají, jako například Rusko, Čína, nebo Pákistán, nejsou povinny Putina zatknout. To je podle experta právní klička, která mu umožňuje volně cestovat do zemí, které nejsou členy ICC.
Bretton-Gordon dodal, že Putin by nejel na místo, kde by mu hrozilo potenciální zatčení. Kromě toho Donald Trump s největší pravděpodobností slíbil Putinovi, že se nemusí obávat žádného zatčení.
Místo setkání, Aljaška, je pro obě strany výhodné a symbolické. Aljašku kdysi prodal car Alexandr II. Spojeným státům v roce 1867 za 7,2 milionu dolarů. Setkání zde tak znamená pro Putina symbolický návrat ruské moci na území, které kdysi patřilo Rusku.
Aljaška je zároveň geograficky strategická a nachází se blízko Ruska. Z bezpečnostních důvodů se Putin nechce pohybovat v nepřátelském vzdušném prostoru, takže z pohledu Kremlu je Aljaška ideální volbou.
Pro Trumpa je zase důležité, že Putin cestuje za ním, a ne naopak. Jako hostitel má navíc tu výsadu, že mohl schůzku oznámit na své sociální síti Truth Social. Konkrétní místo jednání však zatím nebylo upřesněno.
Otázkou zůstává, zda se setkání zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Původně se objevily zprávy, že se uskuteční třístranná schůzka, ale Kreml to popřel. Americký senátor JD Vance uvedl, že by měl Trump Putina a Zelenského přinutit, aby se sešli a vyřešili své spory.
Podle Hamishe de Bretton-Gordona by ale bylo bizarní, aby se setkání účastnili pouze Trump a Putin, protože Zelenskyj je v tomto konfliktu tou nejdůležitější osobou. Expert dodal, že pokud Ukrajina nebude u jednacího stolu, je velmi nepravděpodobné, že by mohlo být dosaženo dohody, která by byla pro Ukrajinu přijatelná.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.