Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
Van Aalst, který v minulosti vedl klimatické centrum Mezinárodního červeného kříže a nyní stojí v čele Královského nizozemského meteorologického institutu, popsal situaci jako „děsivou, ale zvládnutelnou“. Podle něj nejde o žádnou složitou vědu, ale o nutnost jednat dříve, než bude pozdě. Nová zpráva ESABCC totiž označuje současné úsilí o adaptaci na rostoucí teploty za nedostatečné, příliš pomalé a často přicházející až v momentě, kdy už ke škodám došlo.
Vědecký sbor radí úředníkům, aby své strategie připravovali na svět, který bude do roku 2100 o 2,8 až 3,3 stupně Celsia teplejší oproti předindustriální éře. Takový nárůst teplot by představoval dvojnásobek hodnoty, ke které se světoví lídři zavázali v Pařížské dohodě z roku 2015. Vědci navíc doporučují provést zátěžové testy i pro ještě extrémnější scénáře oteplení, aby byla Evropa připravena na všechny eventuality.
Extrémní projevy počasí v posledních letech překvapily svou silou i vědeckou komunitu. Klimatický rozvrat stojí za tragickými událostmi, jako byly záplavy v německém údolí Ahr v roce 2021 nebo ničivé povodně ve španělské Valencii v roce 2024. Letní horka navíc ročně zabíjejí desítky tisíc Evropanů, přičemž studie připisují až dvě třetiny těchto úmrtí právě oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv.
Nedávným příkladem kritické situace je Portugalsko, které bylo zasaženo bezprecedentní sérií bouří. Ty si vyžádaly nejméně 16 lidských životů a způsobily škody odhadované na stovky milionů eur. Právě tyto události podle van Aalsta ukazují, že Evropa je zranitelná i vůči podmínkám, kterým v minulosti nikdy nečelila. Zatímco před dvaceti lety se věřilo, že extrémy budou problémem hlavně chudších zemí, dnes se ukazuje, že ani vyspělá Evropa není připravena.
Zpráva ESABCC doporučuje, aby Evropská unie zavedla povinné hodnocení klimatických rizik a začlenila odolnost vůči klimatu do všech svých politik. Je podle nich nezbytné nasměrovat více peněz, včetně soukromých zdrojů, do ochranných opatření a zásadně modernizovat systémy včasného varování. Přestože zpráva neuvádí přesný odhad potřebných investic, zdůrazňuje, že náklady na nečinnost budou mnohem vyšší.
Van Aalst, který se podílel i na zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), však upozorňuje, že nejdůležitějším úkolem zůstává snaha se extrémnímu oteplení vyhnout. Varuje, že pokud teplota poroste příliš rychle a vysoko, u řady rizik narazíme na samotné limity adaptace. V takovém světě už nebude možné následky oteplování efektivně zmírňovat ani se jim přizpůsobit.
Evropa tak nyní stojí před zásadním rozhodnutím, zda investovat do včasné přípravy a modernizace infrastruktury, nebo se neustále vyrovnávat s následky katastrof. Adaptační opatření, jako je změna hospodaření s vodou nebo úprava městského plánování, jsou podle vědců dostupná. Klíčem k úspěchu je však podle nové zprávy politická vůle a okamžité zahájení prací na ochraně obyvatel celého kontinentu.
Léto se pomalu chýlí ke konci a už by se ve svém zbytku mělo obejít bez dalších tropických epizod. Alespoň to naznačuje nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na konci srpna mohou být teploty dokonce podprůměrné.
Právě měla probíhat hlavní sezóna, ale sběrači hub rozhodně nezažívají žně. Počasí si vybralo daň i ohledně této oblíbené kratochvíle českých občanů. Na mapě prakticky nenajdete místo, na které by se dalo vyrazit na jistotu.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.