Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
Van Aalst, který v minulosti vedl klimatické centrum Mezinárodního červeného kříže a nyní stojí v čele Královského nizozemského meteorologického institutu, popsal situaci jako „děsivou, ale zvládnutelnou“. Podle něj nejde o žádnou složitou vědu, ale o nutnost jednat dříve, než bude pozdě. Nová zpráva ESABCC totiž označuje současné úsilí o adaptaci na rostoucí teploty za nedostatečné, příliš pomalé a často přicházející až v momentě, kdy už ke škodám došlo.
Vědecký sbor radí úředníkům, aby své strategie připravovali na svět, který bude do roku 2100 o 2,8 až 3,3 stupně Celsia teplejší oproti předindustriální éře. Takový nárůst teplot by představoval dvojnásobek hodnoty, ke které se světoví lídři zavázali v Pařížské dohodě z roku 2015. Vědci navíc doporučují provést zátěžové testy i pro ještě extrémnější scénáře oteplení, aby byla Evropa připravena na všechny eventuality.
Extrémní projevy počasí v posledních letech překvapily svou silou i vědeckou komunitu. Klimatický rozvrat stojí za tragickými událostmi, jako byly záplavy v německém údolí Ahr v roce 2021 nebo ničivé povodně ve španělské Valencii v roce 2024. Letní horka navíc ročně zabíjejí desítky tisíc Evropanů, přičemž studie připisují až dvě třetiny těchto úmrtí právě oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv.
Nedávným příkladem kritické situace je Portugalsko, které bylo zasaženo bezprecedentní sérií bouří. Ty si vyžádaly nejméně 16 lidských životů a způsobily škody odhadované na stovky milionů eur. Právě tyto události podle van Aalsta ukazují, že Evropa je zranitelná i vůči podmínkám, kterým v minulosti nikdy nečelila. Zatímco před dvaceti lety se věřilo, že extrémy budou problémem hlavně chudších zemí, dnes se ukazuje, že ani vyspělá Evropa není připravena.
Zpráva ESABCC doporučuje, aby Evropská unie zavedla povinné hodnocení klimatických rizik a začlenila odolnost vůči klimatu do všech svých politik. Je podle nich nezbytné nasměrovat více peněz, včetně soukromých zdrojů, do ochranných opatření a zásadně modernizovat systémy včasného varování. Přestože zpráva neuvádí přesný odhad potřebných investic, zdůrazňuje, že náklady na nečinnost budou mnohem vyšší.
Van Aalst, který se podílel i na zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), však upozorňuje, že nejdůležitějším úkolem zůstává snaha se extrémnímu oteplení vyhnout. Varuje, že pokud teplota poroste příliš rychle a vysoko, u řady rizik narazíme na samotné limity adaptace. V takovém světě už nebude možné následky oteplování efektivně zmírňovat ani se jim přizpůsobit.
Evropa tak nyní stojí před zásadním rozhodnutím, zda investovat do včasné přípravy a modernizace infrastruktury, nebo se neustále vyrovnávat s následky katastrof. Adaptační opatření, jako je změna hospodaření s vodou nebo úprava městského plánování, jsou podle vědců dostupná. Klíčem k úspěchu je však podle nové zprávy politická vůle a okamžité zahájení prací na ochraně obyvatel celého kontinentu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.