Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
Van Aalst, který v minulosti vedl klimatické centrum Mezinárodního červeného kříže a nyní stojí v čele Královského nizozemského meteorologického institutu, popsal situaci jako „děsivou, ale zvládnutelnou“. Podle něj nejde o žádnou složitou vědu, ale o nutnost jednat dříve, než bude pozdě. Nová zpráva ESABCC totiž označuje současné úsilí o adaptaci na rostoucí teploty za nedostatečné, příliš pomalé a často přicházející až v momentě, kdy už ke škodám došlo.
Vědecký sbor radí úředníkům, aby své strategie připravovali na svět, který bude do roku 2100 o 2,8 až 3,3 stupně Celsia teplejší oproti předindustriální éře. Takový nárůst teplot by představoval dvojnásobek hodnoty, ke které se světoví lídři zavázali v Pařížské dohodě z roku 2015. Vědci navíc doporučují provést zátěžové testy i pro ještě extrémnější scénáře oteplení, aby byla Evropa připravena na všechny eventuality.
Extrémní projevy počasí v posledních letech překvapily svou silou i vědeckou komunitu. Klimatický rozvrat stojí za tragickými událostmi, jako byly záplavy v německém údolí Ahr v roce 2021 nebo ničivé povodně ve španělské Valencii v roce 2024. Letní horka navíc ročně zabíjejí desítky tisíc Evropanů, přičemž studie připisují až dvě třetiny těchto úmrtí právě oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv.
Nedávným příkladem kritické situace je Portugalsko, které bylo zasaženo bezprecedentní sérií bouří. Ty si vyžádaly nejméně 16 lidských životů a způsobily škody odhadované na stovky milionů eur. Právě tyto události podle van Aalsta ukazují, že Evropa je zranitelná i vůči podmínkám, kterým v minulosti nikdy nečelila. Zatímco před dvaceti lety se věřilo, že extrémy budou problémem hlavně chudších zemí, dnes se ukazuje, že ani vyspělá Evropa není připravena.
Zpráva ESABCC doporučuje, aby Evropská unie zavedla povinné hodnocení klimatických rizik a začlenila odolnost vůči klimatu do všech svých politik. Je podle nich nezbytné nasměrovat více peněz, včetně soukromých zdrojů, do ochranných opatření a zásadně modernizovat systémy včasného varování. Přestože zpráva neuvádí přesný odhad potřebných investic, zdůrazňuje, že náklady na nečinnost budou mnohem vyšší.
Van Aalst, který se podílel i na zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), však upozorňuje, že nejdůležitějším úkolem zůstává snaha se extrémnímu oteplení vyhnout. Varuje, že pokud teplota poroste příliš rychle a vysoko, u řady rizik narazíme na samotné limity adaptace. V takovém světě už nebude možné následky oteplování efektivně zmírňovat ani se jim přizpůsobit.
Evropa tak nyní stojí před zásadním rozhodnutím, zda investovat do včasné přípravy a modernizace infrastruktury, nebo se neustále vyrovnávat s následky katastrof. Adaptační opatření, jako je změna hospodaření s vodou nebo úprava městského plánování, jsou podle vědců dostupná. Klíčem k úspěchu je však podle nové zprávy politická vůle a okamžité zahájení prací na ochraně obyvatel celého kontinentu.
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Už i léto s přízviskem babí se neúprosně chýlí ke konci. Meteorologové prozradili, kdy začne ten pravý podzim, takže se již doopravdy budeme muset teple obléknout. Příští týden přinese zásadní změnu počasí.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.