Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
Van Aalst, který v minulosti vedl klimatické centrum Mezinárodního červeného kříže a nyní stojí v čele Královského nizozemského meteorologického institutu, popsal situaci jako „děsivou, ale zvládnutelnou“. Podle něj nejde o žádnou složitou vědu, ale o nutnost jednat dříve, než bude pozdě. Nová zpráva ESABCC totiž označuje současné úsilí o adaptaci na rostoucí teploty za nedostatečné, příliš pomalé a často přicházející až v momentě, kdy už ke škodám došlo.
Vědecký sbor radí úředníkům, aby své strategie připravovali na svět, který bude do roku 2100 o 2,8 až 3,3 stupně Celsia teplejší oproti předindustriální éře. Takový nárůst teplot by představoval dvojnásobek hodnoty, ke které se světoví lídři zavázali v Pařížské dohodě z roku 2015. Vědci navíc doporučují provést zátěžové testy i pro ještě extrémnější scénáře oteplení, aby byla Evropa připravena na všechny eventuality.
Extrémní projevy počasí v posledních letech překvapily svou silou i vědeckou komunitu. Klimatický rozvrat stojí za tragickými událostmi, jako byly záplavy v německém údolí Ahr v roce 2021 nebo ničivé povodně ve španělské Valencii v roce 2024. Letní horka navíc ročně zabíjejí desítky tisíc Evropanů, přičemž studie připisují až dvě třetiny těchto úmrtí právě oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv.
Nedávným příkladem kritické situace je Portugalsko, které bylo zasaženo bezprecedentní sérií bouří. Ty si vyžádaly nejméně 16 lidských životů a způsobily škody odhadované na stovky milionů eur. Právě tyto události podle van Aalsta ukazují, že Evropa je zranitelná i vůči podmínkám, kterým v minulosti nikdy nečelila. Zatímco před dvaceti lety se věřilo, že extrémy budou problémem hlavně chudších zemí, dnes se ukazuje, že ani vyspělá Evropa není připravena.
Zpráva ESABCC doporučuje, aby Evropská unie zavedla povinné hodnocení klimatických rizik a začlenila odolnost vůči klimatu do všech svých politik. Je podle nich nezbytné nasměrovat více peněz, včetně soukromých zdrojů, do ochranných opatření a zásadně modernizovat systémy včasného varování. Přestože zpráva neuvádí přesný odhad potřebných investic, zdůrazňuje, že náklady na nečinnost budou mnohem vyšší.
Van Aalst, který se podílel i na zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), však upozorňuje, že nejdůležitějším úkolem zůstává snaha se extrémnímu oteplení vyhnout. Varuje, že pokud teplota poroste příliš rychle a vysoko, u řady rizik narazíme na samotné limity adaptace. V takovém světě už nebude možné následky oteplování efektivně zmírňovat ani se jim přizpůsobit.
Evropa tak nyní stojí před zásadním rozhodnutím, zda investovat do včasné přípravy a modernizace infrastruktury, nebo se neustále vyrovnávat s následky katastrof. Adaptační opatření, jako je změna hospodaření s vodou nebo úprava městského plánování, jsou podle vědců dostupná. Klíčem k úspěchu je však podle nové zprávy politická vůle a okamžité zahájení prací na ochraně obyvatel celého kontinentu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.