Evropští poradci vydali naléhavé varování: EU se musí připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení

Van Aalst, který v minulosti vedl klimatické centrum Mezinárodního červeného kříže a nyní stojí v čele Královského nizozemského meteorologického institutu, popsal situaci jako „děsivou, ale zvládnutelnou“. Podle něj nejde o žádnou složitou vědu, ale o nutnost jednat dříve, než bude pozdě. Nová zpráva ESABCC totiž označuje současné úsilí o adaptaci na rostoucí teploty za nedostatečné, příliš pomalé a často přicházející až v momentě, kdy už ke škodám došlo.

Vědecký sbor radí úředníkům, aby své strategie připravovali na svět, který bude do roku 2100 o 2,8 až 3,3 stupně Celsia teplejší oproti předindustriální éře. Takový nárůst teplot by představoval dvojnásobek hodnoty, ke které se světoví lídři zavázali v Pařížské dohodě z roku 2015. Vědci navíc doporučují provést zátěžové testy i pro ještě extrémnější scénáře oteplení, aby byla Evropa připravena na všechny eventuality.

Extrémní projevy počasí v posledních letech překvapily svou silou i vědeckou komunitu. Klimatický rozvrat stojí za tragickými událostmi, jako byly záplavy v německém údolí Ahr v roce 2021 nebo ničivé povodně ve španělské Valencii v roce 2024. Letní horka navíc ročně zabíjejí desítky tisíc Evropanů, přičemž studie připisují až dvě třetiny těchto úmrtí právě oteplování způsobenému spalováním fosilních paliv.

Nedávným příkladem kritické situace je Portugalsko, které bylo zasaženo bezprecedentní sérií bouří. Ty si vyžádaly nejméně 16 lidských životů a způsobily škody odhadované na stovky milionů eur. Právě tyto události podle van Aalsta ukazují, že Evropa je zranitelná i vůči podmínkám, kterým v minulosti nikdy nečelila. Zatímco před dvaceti lety se věřilo, že extrémy budou problémem hlavně chudších zemí, dnes se ukazuje, že ani vyspělá Evropa není připravena.

Zpráva ESABCC doporučuje, aby Evropská unie zavedla povinné hodnocení klimatických rizik a začlenila odolnost vůči klimatu do všech svých politik. Je podle nich nezbytné nasměrovat více peněz, včetně soukromých zdrojů, do ochranných opatření a zásadně modernizovat systémy včasného varování. Přestože zpráva neuvádí přesný odhad potřebných investic, zdůrazňuje, že náklady na nečinnost budou mnohem vyšší.

Van Aalst, který se podílel i na zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), však upozorňuje, že nejdůležitějším úkolem zůstává snaha se extrémnímu oteplení vyhnout. Varuje, že pokud teplota poroste příliš rychle a vysoko, u řady rizik narazíme na samotné limity adaptace. V takovém světě už nebude možné následky oteplování efektivně zmírňovat ani se jim přizpůsobit.

Evropa tak nyní stojí před zásadním rozhodnutím, zda investovat do včasné přípravy a modernizace infrastruktury, nebo se neustále vyrovnávat s následky katastrof. Adaptační opatření, jako je změna hospodaření s vodou nebo úprava městského plánování, jsou podle vědců dostupná. Klíčem k úspěchu je však podle nové zprávy politická vůle a okamžité zahájení prací na ochraně obyvatel celého kontinentu.