Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Evropské společnosti zjevně pomalým tempem implementují AI do svých pracovních procesů. V loňském roce využívalo AI ve své činnosti méně než 14 % evropských podniků, což je číslo výrazně zaostávající za celosvětovým průměrem. Lucilla Sioli, šéfka úřadu pro AI při Evropské komisi, označila toto číslo za „ne zrovna skvělé“.
Zatímco USA, Střední východ a Čína staví AI do popředí svých strategií, pomalé přijímání AI v Evropě ohrožuje nejlepší šanci bloku na obnovení slábnoucího hospodářského růstu. Situaci navíc komplikuje fakt, že EU se nepodařilo vyvinout vlastní základní modely AI, což vede k závislosti na jiných regionech pro hardware a software.
Řešením má být nová strategie, která navrhuje cílená opatření k posílení využití AI v klíčových sektorech ekonomiky. Návrh zahrnuje plány na integraci technologie do jedenácti průmyslových odvětví, od zdravotnictví a obrany až po výrobu a mobilitu. Mezi konkrétními návrhy se objevuje například podpora modelů AI pro autonomní řízení a objevování nových léků, či obchod s aplikacemi (app store) pro zemědělce.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že by se při každé nové výzvě měla položit otázka: „Jak může AI pomoci?“ Využití AI v Evropě se liší podle velikosti firem: zatímco čtyři z deseti velkých společností loni využívaly nějakou formu AI, u menších firem to byla pouze jedna z deseti. Odhady ze Spojených států přitom ukazují, že AI využívá téměř 60 % malých podniků.
Polský ministr pro digitalizaci Dariusz Standerski uvedl, že peníze nejsou vždy hlavním problémem. Více než 600 000 polských firem má v plánu investovat do cloudu a AI během následujících šesti až osmi měsíců. Podle Standerského je překážkou spíše to, že společnosti vidí jen „univerzální řešení“, a ne „specifické řešení šité na míru“ pro jejich podnik. Mnoho firem si stále spojuje AI primárně s velkými chatboty, jako je ChatGPT od OpenAI.
Strategie Komise se proto zaměří na konkrétní zlepšení pro různá odvětví, například plánuje podpořit vývoj specializovaných modelů AI pro robotiku či zrychlení AI řešení ve výrobě. Nejvyšší představitelé Komise však zdůrazňují, že cílem není jen nasazení AI pro podpůrné služby, ale její integrace do hlavních výrobních procesů. „Nejde o to, aby měl každý na stole ChatGPT,“ uvedla Lucilla Sioli. Skutečným testem úspěchu bude schopnost EU přesvědčit společnosti k přetvoření jejich produkčních procesů s využitím AI.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.