Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Evropské společnosti zjevně pomalým tempem implementují AI do svých pracovních procesů. V loňském roce využívalo AI ve své činnosti méně než 14 % evropských podniků, což je číslo výrazně zaostávající za celosvětovým průměrem. Lucilla Sioli, šéfka úřadu pro AI při Evropské komisi, označila toto číslo za „ne zrovna skvělé“.
Zatímco USA, Střední východ a Čína staví AI do popředí svých strategií, pomalé přijímání AI v Evropě ohrožuje nejlepší šanci bloku na obnovení slábnoucího hospodářského růstu. Situaci navíc komplikuje fakt, že EU se nepodařilo vyvinout vlastní základní modely AI, což vede k závislosti na jiných regionech pro hardware a software.
Řešením má být nová strategie, která navrhuje cílená opatření k posílení využití AI v klíčových sektorech ekonomiky. Návrh zahrnuje plány na integraci technologie do jedenácti průmyslových odvětví, od zdravotnictví a obrany až po výrobu a mobilitu. Mezi konkrétními návrhy se objevuje například podpora modelů AI pro autonomní řízení a objevování nových léků, či obchod s aplikacemi (app store) pro zemědělce.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že by se při každé nové výzvě měla položit otázka: „Jak může AI pomoci?“ Využití AI v Evropě se liší podle velikosti firem: zatímco čtyři z deseti velkých společností loni využívaly nějakou formu AI, u menších firem to byla pouze jedna z deseti. Odhady ze Spojených států přitom ukazují, že AI využívá téměř 60 % malých podniků.
Polský ministr pro digitalizaci Dariusz Standerski uvedl, že peníze nejsou vždy hlavním problémem. Více než 600 000 polských firem má v plánu investovat do cloudu a AI během následujících šesti až osmi měsíců. Podle Standerského je překážkou spíše to, že společnosti vidí jen „univerzální řešení“, a ne „specifické řešení šité na míru“ pro jejich podnik. Mnoho firem si stále spojuje AI primárně s velkými chatboty, jako je ChatGPT od OpenAI.
Strategie Komise se proto zaměří na konkrétní zlepšení pro různá odvětví, například plánuje podpořit vývoj specializovaných modelů AI pro robotiku či zrychlení AI řešení ve výrobě. Nejvyšší představitelé Komise však zdůrazňují, že cílem není jen nasazení AI pro podpůrné služby, ale její integrace do hlavních výrobních procesů. „Nejde o to, aby měl každý na stole ChatGPT,“ uvedla Lucilla Sioli. Skutečným testem úspěchu bude schopnost EU přesvědčit společnosti k přetvoření jejich produkčních procesů s využitím AI.
Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Působivý design letounů, jako je Suchoj Su-57 Felon, sice dokazuje, že Rusko má stále talentované inženýry, ale přetrvávající potíže s masovou výrobou ukazují na zastaralé výrobní procesy a řadu dalších problémů. Zatímco Sovětský svaz dokázal sériově vyrábět spolehlivé stroje, jako byl stíhací letoun Su-27 nebo transportní Il-76, moderní ruské programy se potýkají s nízkým tempem dodávek – ročně je to pouze hrstka letadel. Příčiny tohoto stavu spočívají v kombinaci historických, ekonomických a technologických faktorů.
V rakouském Laxenburgu se nedávno sešlo přibližně 180 vědců, výzkumníků a právních expertů na první mezinárodní konferenci, která se věnovala kontroverznímu scénáři klimatického „překročení“ (overshoot). Tento předpokládaný scénář počítá s tím, že globální teploty nejprve překročí ambiciózní pařížský limit 1,5 °C, ale později budou sníženy pomocí technik odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Experti na okraj konference identifikovali řadu klíčových neznámých, které představují zásadní rizika pro tento plán.
Prezident Donald Trump ve středu dopoledne na sociální síti Truth Social vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra Illinois JB Pritzkera. Oba demokratičtí představitelé podle něj selhali v ochraně příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že nechránil důstojníky ICE!“ napsal Trump. Dodal, že totéž platí i pro guvernéra Pritzkera.
Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, varovala ve středu, že Rusko vede kampaň s cílem „znepokojit“ evropské občany pomocí přeletů dronů do vzdušného prostoru Evropy. Během svého projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že „na naší obloze se děje něco nového a nebezpečného“.
Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.
Zatímco hnutí ANO a SPD náhle mlčí o zmanipulovaných volbách. Zřejmě proto, že tentokrát vyhrály, se jejich dřívější výhrady k „nedemokratickému systému“ rozplynuly. Stejně jako Donald Trump po svém návratu k moci, i čeští politici potvrzují, že víra ve férovost voleb trvá jen do chvíle, kdy jim přináší vítězství. Jde pouze o prachsprostý obchod s důvěrou voličů.
Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že sice americký prezident Donald Trump na Grónsko nyní možná pozapomněl, ale vrátí se. Dánsko ani Grónsko si proto nemohou dovolit „vydechnout úlevou“. I když se pozornost amerického prezidenta přesunula jinam, úleva je jen dočasná, prohlásila Frederiksenová při zahájení dánského parlamentu.