Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Evropské společnosti zjevně pomalým tempem implementují AI do svých pracovních procesů. V loňském roce využívalo AI ve své činnosti méně než 14 % evropských podniků, což je číslo výrazně zaostávající za celosvětovým průměrem. Lucilla Sioli, šéfka úřadu pro AI při Evropské komisi, označila toto číslo za „ne zrovna skvělé“.
Zatímco USA, Střední východ a Čína staví AI do popředí svých strategií, pomalé přijímání AI v Evropě ohrožuje nejlepší šanci bloku na obnovení slábnoucího hospodářského růstu. Situaci navíc komplikuje fakt, že EU se nepodařilo vyvinout vlastní základní modely AI, což vede k závislosti na jiných regionech pro hardware a software.
Řešením má být nová strategie, která navrhuje cílená opatření k posílení využití AI v klíčových sektorech ekonomiky. Návrh zahrnuje plány na integraci technologie do jedenácti průmyslových odvětví, od zdravotnictví a obrany až po výrobu a mobilitu. Mezi konkrétními návrhy se objevuje například podpora modelů AI pro autonomní řízení a objevování nových léků, či obchod s aplikacemi (app store) pro zemědělce.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že by se při každé nové výzvě měla položit otázka: „Jak může AI pomoci?“ Využití AI v Evropě se liší podle velikosti firem: zatímco čtyři z deseti velkých společností loni využívaly nějakou formu AI, u menších firem to byla pouze jedna z deseti. Odhady ze Spojených států přitom ukazují, že AI využívá téměř 60 % malých podniků.
Polský ministr pro digitalizaci Dariusz Standerski uvedl, že peníze nejsou vždy hlavním problémem. Více než 600 000 polských firem má v plánu investovat do cloudu a AI během následujících šesti až osmi měsíců. Podle Standerského je překážkou spíše to, že společnosti vidí jen „univerzální řešení“, a ne „specifické řešení šité na míru“ pro jejich podnik. Mnoho firem si stále spojuje AI primárně s velkými chatboty, jako je ChatGPT od OpenAI.
Strategie Komise se proto zaměří na konkrétní zlepšení pro různá odvětví, například plánuje podpořit vývoj specializovaných modelů AI pro robotiku či zrychlení AI řešení ve výrobě. Nejvyšší představitelé Komise však zdůrazňují, že cílem není jen nasazení AI pro podpůrné služby, ale její integrace do hlavních výrobních procesů. „Nejde o to, aby měl každý na stole ChatGPT,“ uvedla Lucilla Sioli. Skutečným testem úspěchu bude schopnost EU přesvědčit společnosti k přetvoření jejich produkčních procesů s využitím AI.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.