Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Evropské společnosti zjevně pomalým tempem implementují AI do svých pracovních procesů. V loňském roce využívalo AI ve své činnosti méně než 14 % evropských podniků, což je číslo výrazně zaostávající za celosvětovým průměrem. Lucilla Sioli, šéfka úřadu pro AI při Evropské komisi, označila toto číslo za „ne zrovna skvělé“.
Zatímco USA, Střední východ a Čína staví AI do popředí svých strategií, pomalé přijímání AI v Evropě ohrožuje nejlepší šanci bloku na obnovení slábnoucího hospodářského růstu. Situaci navíc komplikuje fakt, že EU se nepodařilo vyvinout vlastní základní modely AI, což vede k závislosti na jiných regionech pro hardware a software.
Řešením má být nová strategie, která navrhuje cílená opatření k posílení využití AI v klíčových sektorech ekonomiky. Návrh zahrnuje plány na integraci technologie do jedenácti průmyslových odvětví, od zdravotnictví a obrany až po výrobu a mobilitu. Mezi konkrétními návrhy se objevuje například podpora modelů AI pro autonomní řízení a objevování nových léků, či obchod s aplikacemi (app store) pro zemědělce.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že by se při každé nové výzvě měla položit otázka: „Jak může AI pomoci?“ Využití AI v Evropě se liší podle velikosti firem: zatímco čtyři z deseti velkých společností loni využívaly nějakou formu AI, u menších firem to byla pouze jedna z deseti. Odhady ze Spojených států přitom ukazují, že AI využívá téměř 60 % malých podniků.
Polský ministr pro digitalizaci Dariusz Standerski uvedl, že peníze nejsou vždy hlavním problémem. Více než 600 000 polských firem má v plánu investovat do cloudu a AI během následujících šesti až osmi měsíců. Podle Standerského je překážkou spíše to, že společnosti vidí jen „univerzální řešení“, a ne „specifické řešení šité na míru“ pro jejich podnik. Mnoho firem si stále spojuje AI primárně s velkými chatboty, jako je ChatGPT od OpenAI.
Strategie Komise se proto zaměří na konkrétní zlepšení pro různá odvětví, například plánuje podpořit vývoj specializovaných modelů AI pro robotiku či zrychlení AI řešení ve výrobě. Nejvyšší představitelé Komise však zdůrazňují, že cílem není jen nasazení AI pro podpůrné služby, ale její integrace do hlavních výrobních procesů. „Nejde o to, aby měl každý na stole ChatGPT,“ uvedla Lucilla Sioli. Skutečným testem úspěchu bude schopnost EU přesvědčit společnosti k přetvoření jejich produkčních procesů s využitím AI.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.