Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Evropské společnosti zjevně pomalým tempem implementují AI do svých pracovních procesů. V loňském roce využívalo AI ve své činnosti méně než 14 % evropských podniků, což je číslo výrazně zaostávající za celosvětovým průměrem. Lucilla Sioli, šéfka úřadu pro AI při Evropské komisi, označila toto číslo za „ne zrovna skvělé“.
Zatímco USA, Střední východ a Čína staví AI do popředí svých strategií, pomalé přijímání AI v Evropě ohrožuje nejlepší šanci bloku na obnovení slábnoucího hospodářského růstu. Situaci navíc komplikuje fakt, že EU se nepodařilo vyvinout vlastní základní modely AI, což vede k závislosti na jiných regionech pro hardware a software.
Řešením má být nová strategie, která navrhuje cílená opatření k posílení využití AI v klíčových sektorech ekonomiky. Návrh zahrnuje plány na integraci technologie do jedenácti průmyslových odvětví, od zdravotnictví a obrany až po výrobu a mobilitu. Mezi konkrétními návrhy se objevuje například podpora modelů AI pro autonomní řízení a objevování nových léků, či obchod s aplikacemi (app store) pro zemědělce.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že by se při každé nové výzvě měla položit otázka: „Jak může AI pomoci?“ Využití AI v Evropě se liší podle velikosti firem: zatímco čtyři z deseti velkých společností loni využívaly nějakou formu AI, u menších firem to byla pouze jedna z deseti. Odhady ze Spojených států přitom ukazují, že AI využívá téměř 60 % malých podniků.
Polský ministr pro digitalizaci Dariusz Standerski uvedl, že peníze nejsou vždy hlavním problémem. Více než 600 000 polských firem má v plánu investovat do cloudu a AI během následujících šesti až osmi měsíců. Podle Standerského je překážkou spíše to, že společnosti vidí jen „univerzální řešení“, a ne „specifické řešení šité na míru“ pro jejich podnik. Mnoho firem si stále spojuje AI primárně s velkými chatboty, jako je ChatGPT od OpenAI.
Strategie Komise se proto zaměří na konkrétní zlepšení pro různá odvětví, například plánuje podpořit vývoj specializovaných modelů AI pro robotiku či zrychlení AI řešení ve výrobě. Nejvyšší představitelé Komise však zdůrazňují, že cílem není jen nasazení AI pro podpůrné služby, ale její integrace do hlavních výrobních procesů. „Nejde o to, aby měl každý na stole ChatGPT,“ uvedla Lucilla Sioli. Skutečným testem úspěchu bude schopnost EU přesvědčit společnosti k přetvoření jejich produkčních procesů s využitím AI.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.