Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Většina Evropanů se nyní cítí být pod tlakem mezi expanzivním Ruskem a ekonomicky agresivní Čínou na východě a stále nepředvídatelnějšími Spojenými státy na západě. Podle průzkumů veřejného mínění pociťuje hrozbu více než dvě třetiny obyvatel Evropy. Německý úřad pro civilní ochranu poprvé od dob studené války varoval, že ozbrojený konflikt již není nepravděpodobný. Ačkoliv je Německo stále považováno za bezpečnou zemi, úřady doporučují, aby si lidé pro jistotu udržovali doma zásoby potravin na tři až deset dní.
Německo je aktuálně největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, protože Spojené státy přímou podporu zastavily. Vyvstává otázka, zda tradiční spojenectví v rámci NATO a Evropské unie postačí, nebo zda by se evropské státy měly zaměřit na vytváření koalic s dalšími zeměmi, jako jsou Austrálie, Jižní Korea nebo Japonsko. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bude německý obranný rozpočet do roku 2029 vyšší než rozpočty Spojeného království a Francie dohromady. Němci plánují vynaložit na obranu závratných 150 miliard eur.
Tento posun vnímají i Spojené státy. Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který trvá na tom, aby Evropa dělala pro svou bezpečnost více, jeho tón je však citelně hrozivější. Hlavním tématem víkendové Mnichovské bezpečnostní konference byl právě nejistý stav transatlantických vztahů. Nejočekávanějším bodem programu byl projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který zde zastupoval Trumpovu administrativu. Vztahy mezi Evropou a USA jsou v současnosti nejnapjatější za posledních 80 let.
Během posledního roku Donald Trump opakovaně kritizoval evropské lídry, uvalil cla na jejich export a dokonce zpochybnil dánskou suverenitu nad Grónskem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v Mnichově potvrdila, že Trumpovy záměry s ostrovem trvají, přestože USA prozatím vyloučily použití vojenské síly. Důvěra mezi spojenci byla těmito kroky vážně poškozena. Evropské mocnosti vnímají Trumpa jako pragmatika, který neváhá využít bezpečnostní vazby k prosazení svých zájmů, což potvrdilo i loňské dočasné pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Marco Rubio se ve svém projevu snažil mluvit o historickém příbuzenství a prohlásil, že osudy obou kontinentů zůstanou propojené. Mnoho evropských politiků na jeho vřelá slova reagovalo úlevou a potleskem ve stoje, protože Rubio nebyl tak agresivní jako viceprezident JD Vance v předchozím roce. Přesto byl projev věrný Trumpovým prioritám: skepsi vůči globalizaci, ochraně klimatu a migraci. USA již nemají zájem na udržování starého status quo a partnerství s Evropou podmiňují sdílením stejných hodnot bez ochoty ke kompromisům.
Po svém vystoupení Rubio navštívil Slovensko a Maďarsko, což jsou země, které Brusel vnímá jako problematické kvůli jejich postoji k migraci a vojenské pomoci Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že vztah s USA je křehký a některé dříve nepřekročitelné hranice již byly narušeny. Mezi evropskými zeměmi se navíc začínají objevovat rozdíly v přístupu k výdajům na obranu. Zatímco severské a pobaltské státy spolu s Německem investice zvyšují, země jako Španělsko odmítají rozpočty navýšit na úroveň požadovanou Donaldem Trumpem.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby v Bruselu jasně uvedl, že Evropa již není pro USA prioritou, tou je nyní indicko-pacifická oblast. Spojené státy sice nadále dodržují závazky NATO o vzájemné obraně, ale budou svou přítomnost v Evropě omezovat. Evropa se tak musí stát partnerem, který se o sebe dokáže postarat sám. Tato situace vede k vytváření nových uskupení, jako je například skupina vedená Británií a Francií pro zajištění suverenity Ukrajiny, které se účastní i země mimo Evropu. Přestože je Evropa na americké podpoře stále závislá, probíhající změny v bezpečnostní politice budou zřejmě trvalého rázu.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.
Ještě dlouhé měsíce zbývají do zahájení nové řady StarDance, ale už bývá zvykem, že diváci se jména soutěžících dozvídají s velkým předstihem. Však oni účastníci potřebují čas, aby se naučili kroky a choreografie. Již každopádně známe první čtyři hvězdy, které se představí.
Polsko se zásadním způsobem zapojilo do vyšetřování teroristického útoku na halu v Pardubicích. Polská kontrarozvědka ve středu oznámila zadržení dvou mladých propalestinských aktivistů. Informovala o tom televizní stanice TVP Info.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po desítkách let se opět přiblížil okamžik, kdy lidstvo přistane na Měsíci. V nočních hodin totiž byla zahájena desetidenní mise Artemis, v jejímž rámci posílá NASA čtyři astronauty do vesmíru. Všechno zatím probíhá bez komplikací.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.