Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Většina Evropanů se nyní cítí být pod tlakem mezi expanzivním Ruskem a ekonomicky agresivní Čínou na východě a stále nepředvídatelnějšími Spojenými státy na západě. Podle průzkumů veřejného mínění pociťuje hrozbu více než dvě třetiny obyvatel Evropy. Německý úřad pro civilní ochranu poprvé od dob studené války varoval, že ozbrojený konflikt již není nepravděpodobný. Ačkoliv je Německo stále považováno za bezpečnou zemi, úřady doporučují, aby si lidé pro jistotu udržovali doma zásoby potravin na tři až deset dní.
Německo je aktuálně největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, protože Spojené státy přímou podporu zastavily. Vyvstává otázka, zda tradiční spojenectví v rámci NATO a Evropské unie postačí, nebo zda by se evropské státy měly zaměřit na vytváření koalic s dalšími zeměmi, jako jsou Austrálie, Jižní Korea nebo Japonsko. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bude německý obranný rozpočet do roku 2029 vyšší než rozpočty Spojeného království a Francie dohromady. Němci plánují vynaložit na obranu závratných 150 miliard eur.
Tento posun vnímají i Spojené státy. Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který trvá na tom, aby Evropa dělala pro svou bezpečnost více, jeho tón je však citelně hrozivější. Hlavním tématem víkendové Mnichovské bezpečnostní konference byl právě nejistý stav transatlantických vztahů. Nejočekávanějším bodem programu byl projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který zde zastupoval Trumpovu administrativu. Vztahy mezi Evropou a USA jsou v současnosti nejnapjatější za posledních 80 let.
Během posledního roku Donald Trump opakovaně kritizoval evropské lídry, uvalil cla na jejich export a dokonce zpochybnil dánskou suverenitu nad Grónskem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v Mnichově potvrdila, že Trumpovy záměry s ostrovem trvají, přestože USA prozatím vyloučily použití vojenské síly. Důvěra mezi spojenci byla těmito kroky vážně poškozena. Evropské mocnosti vnímají Trumpa jako pragmatika, který neváhá využít bezpečnostní vazby k prosazení svých zájmů, což potvrdilo i loňské dočasné pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Marco Rubio se ve svém projevu snažil mluvit o historickém příbuzenství a prohlásil, že osudy obou kontinentů zůstanou propojené. Mnoho evropských politiků na jeho vřelá slova reagovalo úlevou a potleskem ve stoje, protože Rubio nebyl tak agresivní jako viceprezident JD Vance v předchozím roce. Přesto byl projev věrný Trumpovým prioritám: skepsi vůči globalizaci, ochraně klimatu a migraci. USA již nemají zájem na udržování starého status quo a partnerství s Evropou podmiňují sdílením stejných hodnot bez ochoty ke kompromisům.
Po svém vystoupení Rubio navštívil Slovensko a Maďarsko, což jsou země, které Brusel vnímá jako problematické kvůli jejich postoji k migraci a vojenské pomoci Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že vztah s USA je křehký a některé dříve nepřekročitelné hranice již byly narušeny. Mezi evropskými zeměmi se navíc začínají objevovat rozdíly v přístupu k výdajům na obranu. Zatímco severské a pobaltské státy spolu s Německem investice zvyšují, země jako Španělsko odmítají rozpočty navýšit na úroveň požadovanou Donaldem Trumpem.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby v Bruselu jasně uvedl, že Evropa již není pro USA prioritou, tou je nyní indicko-pacifická oblast. Spojené státy sice nadále dodržují závazky NATO o vzájemné obraně, ale budou svou přítomnost v Evropě omezovat. Evropa se tak musí stát partnerem, který se o sebe dokáže postarat sám. Tato situace vede k vytváření nových uskupení, jako je například skupina vedená Británií a Francií pro zajištění suverenity Ukrajiny, které se účastní i země mimo Evropu. Přestože je Evropa na americké podpoře stále závislá, probíhající změny v bezpečnostní politice budou zřejmě trvalého rázu.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.