Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Většina Evropanů se nyní cítí být pod tlakem mezi expanzivním Ruskem a ekonomicky agresivní Čínou na východě a stále nepředvídatelnějšími Spojenými státy na západě. Podle průzkumů veřejného mínění pociťuje hrozbu více než dvě třetiny obyvatel Evropy. Německý úřad pro civilní ochranu poprvé od dob studené války varoval, že ozbrojený konflikt již není nepravděpodobný. Ačkoliv je Německo stále považováno za bezpečnou zemi, úřady doporučují, aby si lidé pro jistotu udržovali doma zásoby potravin na tři až deset dní.
Německo je aktuálně největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, protože Spojené státy přímou podporu zastavily. Vyvstává otázka, zda tradiční spojenectví v rámci NATO a Evropské unie postačí, nebo zda by se evropské státy měly zaměřit na vytváření koalic s dalšími zeměmi, jako jsou Austrálie, Jižní Korea nebo Japonsko. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bude německý obranný rozpočet do roku 2029 vyšší než rozpočty Spojeného království a Francie dohromady. Němci plánují vynaložit na obranu závratných 150 miliard eur.
Tento posun vnímají i Spojené státy. Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který trvá na tom, aby Evropa dělala pro svou bezpečnost více, jeho tón je však citelně hrozivější. Hlavním tématem víkendové Mnichovské bezpečnostní konference byl právě nejistý stav transatlantických vztahů. Nejočekávanějším bodem programu byl projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který zde zastupoval Trumpovu administrativu. Vztahy mezi Evropou a USA jsou v současnosti nejnapjatější za posledních 80 let.
Během posledního roku Donald Trump opakovaně kritizoval evropské lídry, uvalil cla na jejich export a dokonce zpochybnil dánskou suverenitu nad Grónskem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v Mnichově potvrdila, že Trumpovy záměry s ostrovem trvají, přestože USA prozatím vyloučily použití vojenské síly. Důvěra mezi spojenci byla těmito kroky vážně poškozena. Evropské mocnosti vnímají Trumpa jako pragmatika, který neváhá využít bezpečnostní vazby k prosazení svých zájmů, což potvrdilo i loňské dočasné pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Marco Rubio se ve svém projevu snažil mluvit o historickém příbuzenství a prohlásil, že osudy obou kontinentů zůstanou propojené. Mnoho evropských politiků na jeho vřelá slova reagovalo úlevou a potleskem ve stoje, protože Rubio nebyl tak agresivní jako viceprezident JD Vance v předchozím roce. Přesto byl projev věrný Trumpovým prioritám: skepsi vůči globalizaci, ochraně klimatu a migraci. USA již nemají zájem na udržování starého status quo a partnerství s Evropou podmiňují sdílením stejných hodnot bez ochoty ke kompromisům.
Po svém vystoupení Rubio navštívil Slovensko a Maďarsko, což jsou země, které Brusel vnímá jako problematické kvůli jejich postoji k migraci a vojenské pomoci Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že vztah s USA je křehký a některé dříve nepřekročitelné hranice již byly narušeny. Mezi evropskými zeměmi se navíc začínají objevovat rozdíly v přístupu k výdajům na obranu. Zatímco severské a pobaltské státy spolu s Německem investice zvyšují, země jako Španělsko odmítají rozpočty navýšit na úroveň požadovanou Donaldem Trumpem.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby v Bruselu jasně uvedl, že Evropa již není pro USA prioritou, tou je nyní indicko-pacifická oblast. Spojené státy sice nadále dodržují závazky NATO o vzájemné obraně, ale budou svou přítomnost v Evropě omezovat. Evropa se tak musí stát partnerem, který se o sebe dokáže postarat sám. Tato situace vede k vytváření nových uskupení, jako je například skupina vedená Británií a Francií pro zajištění suverenity Ukrajiny, které se účastní i země mimo Evropu. Přestože je Evropa na americké podpoře stále závislá, probíhající změny v bezpečnostní politice budou zřejmě trvalého rázu.
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.