Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Většina Evropanů se nyní cítí být pod tlakem mezi expanzivním Ruskem a ekonomicky agresivní Čínou na východě a stále nepředvídatelnějšími Spojenými státy na západě. Podle průzkumů veřejného mínění pociťuje hrozbu více než dvě třetiny obyvatel Evropy. Německý úřad pro civilní ochranu poprvé od dob studené války varoval, že ozbrojený konflikt již není nepravděpodobný. Ačkoliv je Německo stále považováno za bezpečnou zemi, úřady doporučují, aby si lidé pro jistotu udržovali doma zásoby potravin na tři až deset dní.
Německo je aktuálně největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, protože Spojené státy přímou podporu zastavily. Vyvstává otázka, zda tradiční spojenectví v rámci NATO a Evropské unie postačí, nebo zda by se evropské státy měly zaměřit na vytváření koalic s dalšími zeměmi, jako jsou Austrálie, Jižní Korea nebo Japonsko. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bude německý obranný rozpočet do roku 2029 vyšší než rozpočty Spojeného království a Francie dohromady. Němci plánují vynaložit na obranu závratných 150 miliard eur.
Tento posun vnímají i Spojené státy. Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který trvá na tom, aby Evropa dělala pro svou bezpečnost více, jeho tón je však citelně hrozivější. Hlavním tématem víkendové Mnichovské bezpečnostní konference byl právě nejistý stav transatlantických vztahů. Nejočekávanějším bodem programu byl projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který zde zastupoval Trumpovu administrativu. Vztahy mezi Evropou a USA jsou v současnosti nejnapjatější za posledních 80 let.
Během posledního roku Donald Trump opakovaně kritizoval evropské lídry, uvalil cla na jejich export a dokonce zpochybnil dánskou suverenitu nad Grónskem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v Mnichově potvrdila, že Trumpovy záměry s ostrovem trvají, přestože USA prozatím vyloučily použití vojenské síly. Důvěra mezi spojenci byla těmito kroky vážně poškozena. Evropské mocnosti vnímají Trumpa jako pragmatika, který neváhá využít bezpečnostní vazby k prosazení svých zájmů, což potvrdilo i loňské dočasné pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Marco Rubio se ve svém projevu snažil mluvit o historickém příbuzenství a prohlásil, že osudy obou kontinentů zůstanou propojené. Mnoho evropských politiků na jeho vřelá slova reagovalo úlevou a potleskem ve stoje, protože Rubio nebyl tak agresivní jako viceprezident JD Vance v předchozím roce. Přesto byl projev věrný Trumpovým prioritám: skepsi vůči globalizaci, ochraně klimatu a migraci. USA již nemají zájem na udržování starého status quo a partnerství s Evropou podmiňují sdílením stejných hodnot bez ochoty ke kompromisům.
Po svém vystoupení Rubio navštívil Slovensko a Maďarsko, což jsou země, které Brusel vnímá jako problematické kvůli jejich postoji k migraci a vojenské pomoci Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že vztah s USA je křehký a některé dříve nepřekročitelné hranice již byly narušeny. Mezi evropskými zeměmi se navíc začínají objevovat rozdíly v přístupu k výdajům na obranu. Zatímco severské a pobaltské státy spolu s Německem investice zvyšují, země jako Španělsko odmítají rozpočty navýšit na úroveň požadovanou Donaldem Trumpem.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby v Bruselu jasně uvedl, že Evropa již není pro USA prioritou, tou je nyní indicko-pacifická oblast. Spojené státy sice nadále dodržují závazky NATO o vzájemné obraně, ale budou svou přítomnost v Evropě omezovat. Evropa se tak musí stát partnerem, který se o sebe dokáže postarat sám. Tato situace vede k vytváření nových uskupení, jako je například skupina vedená Británií a Francií pro zajištění suverenity Ukrajiny, které se účastní i země mimo Evropu. Přestože je Evropa na americké podpoře stále závislá, probíhající změny v bezpečnostní politice budou zřejmě trvalého rázu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.