Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Většina Evropanů se nyní cítí být pod tlakem mezi expanzivním Ruskem a ekonomicky agresivní Čínou na východě a stále nepředvídatelnějšími Spojenými státy na západě. Podle průzkumů veřejného mínění pociťuje hrozbu více než dvě třetiny obyvatel Evropy. Německý úřad pro civilní ochranu poprvé od dob studené války varoval, že ozbrojený konflikt již není nepravděpodobný. Ačkoliv je Německo stále považováno za bezpečnou zemi, úřady doporučují, aby si lidé pro jistotu udržovali doma zásoby potravin na tři až deset dní.
Německo je aktuálně největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, protože Spojené státy přímou podporu zastavily. Vyvstává otázka, zda tradiční spojenectví v rámci NATO a Evropské unie postačí, nebo zda by se evropské státy měly zaměřit na vytváření koalic s dalšími zeměmi, jako jsou Austrálie, Jižní Korea nebo Japonsko. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bude německý obranný rozpočet do roku 2029 vyšší než rozpočty Spojeného království a Francie dohromady. Němci plánují vynaložit na obranu závratných 150 miliard eur.
Tento posun vnímají i Spojené státy. Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který trvá na tom, aby Evropa dělala pro svou bezpečnost více, jeho tón je však citelně hrozivější. Hlavním tématem víkendové Mnichovské bezpečnostní konference byl právě nejistý stav transatlantických vztahů. Nejočekávanějším bodem programu byl projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který zde zastupoval Trumpovu administrativu. Vztahy mezi Evropou a USA jsou v současnosti nejnapjatější za posledních 80 let.
Během posledního roku Donald Trump opakovaně kritizoval evropské lídry, uvalil cla na jejich export a dokonce zpochybnil dánskou suverenitu nad Grónskem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v Mnichově potvrdila, že Trumpovy záměry s ostrovem trvají, přestože USA prozatím vyloučily použití vojenské síly. Důvěra mezi spojenci byla těmito kroky vážně poškozena. Evropské mocnosti vnímají Trumpa jako pragmatika, který neváhá využít bezpečnostní vazby k prosazení svých zájmů, což potvrdilo i loňské dočasné pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Marco Rubio se ve svém projevu snažil mluvit o historickém příbuzenství a prohlásil, že osudy obou kontinentů zůstanou propojené. Mnoho evropských politiků na jeho vřelá slova reagovalo úlevou a potleskem ve stoje, protože Rubio nebyl tak agresivní jako viceprezident JD Vance v předchozím roce. Přesto byl projev věrný Trumpovým prioritám: skepsi vůči globalizaci, ochraně klimatu a migraci. USA již nemají zájem na udržování starého status quo a partnerství s Evropou podmiňují sdílením stejných hodnot bez ochoty ke kompromisům.
Po svém vystoupení Rubio navštívil Slovensko a Maďarsko, což jsou země, které Brusel vnímá jako problematické kvůli jejich postoji k migraci a vojenské pomoci Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že vztah s USA je křehký a některé dříve nepřekročitelné hranice již byly narušeny. Mezi evropskými zeměmi se navíc začínají objevovat rozdíly v přístupu k výdajům na obranu. Zatímco severské a pobaltské státy spolu s Německem investice zvyšují, země jako Španělsko odmítají rozpočty navýšit na úroveň požadovanou Donaldem Trumpem.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby v Bruselu jasně uvedl, že Evropa již není pro USA prioritou, tou je nyní indicko-pacifická oblast. Spojené státy sice nadále dodržují závazky NATO o vzájemné obraně, ale budou svou přítomnost v Evropě omezovat. Evropa se tak musí stát partnerem, který se o sebe dokáže postarat sám. Tato situace vede k vytváření nových uskupení, jako je například skupina vedená Británií a Francií pro zajištění suverenity Ukrajiny, které se účastní i země mimo Evropu. Přestože je Evropa na americké podpoře stále závislá, probíhající změny v bezpečnostní politice budou zřejmě trvalého rázu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.