Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Klíčovou roli sehrál nový generální tajemník NATO Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér, který podle diplomatických zdrojů „rozluštil kód“ chování k Trumpovi: dával mu najevo respekt, chválil jeho zásahy na Blízkém východě a dokonce ho v žertu oslovoval „tati“. Summit byl záměrně zkrácen, bez zdlouhavých komuniké a složitých debat o financování obrany. To vše přispělo k překvapivě hladkému průběhu.
Oproti chaotickému summitu v Bruselu v roce 2018, kde Trump vyhrožoval odchodem USA z NATO, byl letošní summit jako z jiného světa. Trump ani jednou nezvýšil hlas, nepožadoval okamžité splnění obranných výdajů a jeho vystoupení vyznělo smířlivě. Prohlásil dokonce, že NATO „není podvod“ a že „všichni opravdu milují své země“. Evropským představitelům se podle všeho podařilo oslovit Trumpa i jeho okolí – známé jako „Trumpworld“ – právě prostřednictvím stylu komunikace, který vychází vstříc jeho egu.
Jedním z momentů, který Trump ocenil, bylo slavnostní přijetí nizozemským králem Willemem-Alexandrem, který prezidentovi USA nabídl nocleh na královském zámku. Na večeři pak evropští diplomaté oslavovali Trumpovu roli při zprostředkování příměří mezi Izraelem a Íránem.
Ne všechny rozpory se ale podařilo zakrýt. Španělsko na poslední chvíli odmítlo podepsat ambiciózní závazek zvýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035, což Trump ostře odsoudil. Pohrozil Madridu dvojnásobnými cly, i když není jasné, jak by to mohl prosadit vůči členské zemi EU. Jednání o americko-evropské obchodní dohodě tak zůstávají napjatá a mnozí evropskí lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kritizovali rozpor mezi americkými požadavky na vyšší výdaje na obranu a současným tlakem na evropskou ekonomiku pomocí cel.
Navzdory těmto třenicím byl summit hodnocen jako úspěch. Komuniké bylo sice neobvykle krátké – pouhých pět odstavců oproti loňským 38 –, ale obsahovalo klíčové body: závazek, že pomoc Ukrajině bude začleněna do národních obranných rozpočtů, a obecné potvrzení o nevratnosti ukrajinské cesty do NATO. Na Ukrajinu samotnou ale nezbyl velký prostor, což vyvolalo kritiku některých zemí, které považují válku s Ruskem za existenční hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sešel na hodinovém jednání, které podle poradců proběhlo v pozitivní atmosféře. Zelenskyj dokonce oblékl černý oblek místo svého tradičního bojového outfitu – gesto, které mělo vyvrátit výtky, že se v únoru při návštěvě Bílého domu neoblékl „dostatečně slavnostně“.
Zatímco většina diplomatů se Trumpovu chování vyjadřovala opatrně pozitivně, ozvaly se i kritické hlasy. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis poznamenal, že summit „nemusel být nejhorší v historii – protože NATO stále existuje“. Rovněž tvrdě kritizoval Rutteho „ponižující styl“ vůči Trumpovi.
Přesto zůstává hlavní dojem z Haagu pozitivní. Trump, který dlouhodobě zpochybňuje klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně, tentokrát na summitu prohlásil, že věří v jednotu aliance. Dokonce řekl, že byl dojat „vášní a láskou ke své zemi“, kterou pozoroval u ostatních lídrů. „Bez Spojených států to nebude stejné,“ uzavřel prezident.
Summit tak ukázal, že cesta k Trumpovu srdci vede přes pochvaly, klidnou atmosféru a minimum detailních závazků. Evropa však zaplatila cenu – tichým ustoupením v otázkách Ukrajiny, financí i obchodu. Jak dlouho bude tento přístup fungovat, zůstává nejasné.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.