Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Klíčovou roli sehrál nový generální tajemník NATO Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér, který podle diplomatických zdrojů „rozluštil kód“ chování k Trumpovi: dával mu najevo respekt, chválil jeho zásahy na Blízkém východě a dokonce ho v žertu oslovoval „tati“. Summit byl záměrně zkrácen, bez zdlouhavých komuniké a složitých debat o financování obrany. To vše přispělo k překvapivě hladkému průběhu.
Oproti chaotickému summitu v Bruselu v roce 2018, kde Trump vyhrožoval odchodem USA z NATO, byl letošní summit jako z jiného světa. Trump ani jednou nezvýšil hlas, nepožadoval okamžité splnění obranných výdajů a jeho vystoupení vyznělo smířlivě. Prohlásil dokonce, že NATO „není podvod“ a že „všichni opravdu milují své země“. Evropským představitelům se podle všeho podařilo oslovit Trumpa i jeho okolí – známé jako „Trumpworld“ – právě prostřednictvím stylu komunikace, který vychází vstříc jeho egu.
Jedním z momentů, který Trump ocenil, bylo slavnostní přijetí nizozemským králem Willemem-Alexandrem, který prezidentovi USA nabídl nocleh na královském zámku. Na večeři pak evropští diplomaté oslavovali Trumpovu roli při zprostředkování příměří mezi Izraelem a Íránem.
Ne všechny rozpory se ale podařilo zakrýt. Španělsko na poslední chvíli odmítlo podepsat ambiciózní závazek zvýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035, což Trump ostře odsoudil. Pohrozil Madridu dvojnásobnými cly, i když není jasné, jak by to mohl prosadit vůči členské zemi EU. Jednání o americko-evropské obchodní dohodě tak zůstávají napjatá a mnozí evropskí lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kritizovali rozpor mezi americkými požadavky na vyšší výdaje na obranu a současným tlakem na evropskou ekonomiku pomocí cel.
Navzdory těmto třenicím byl summit hodnocen jako úspěch. Komuniké bylo sice neobvykle krátké – pouhých pět odstavců oproti loňským 38 –, ale obsahovalo klíčové body: závazek, že pomoc Ukrajině bude začleněna do národních obranných rozpočtů, a obecné potvrzení o nevratnosti ukrajinské cesty do NATO. Na Ukrajinu samotnou ale nezbyl velký prostor, což vyvolalo kritiku některých zemí, které považují válku s Ruskem za existenční hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sešel na hodinovém jednání, které podle poradců proběhlo v pozitivní atmosféře. Zelenskyj dokonce oblékl černý oblek místo svého tradičního bojového outfitu – gesto, které mělo vyvrátit výtky, že se v únoru při návštěvě Bílého domu neoblékl „dostatečně slavnostně“.
Zatímco většina diplomatů se Trumpovu chování vyjadřovala opatrně pozitivně, ozvaly se i kritické hlasy. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis poznamenal, že summit „nemusel být nejhorší v historii – protože NATO stále existuje“. Rovněž tvrdě kritizoval Rutteho „ponižující styl“ vůči Trumpovi.
Přesto zůstává hlavní dojem z Haagu pozitivní. Trump, který dlouhodobě zpochybňuje klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně, tentokrát na summitu prohlásil, že věří v jednotu aliance. Dokonce řekl, že byl dojat „vášní a láskou ke své zemi“, kterou pozoroval u ostatních lídrů. „Bez Spojených států to nebude stejné,“ uzavřel prezident.
Summit tak ukázal, že cesta k Trumpovu srdci vede přes pochvaly, klidnou atmosféru a minimum detailních závazků. Evropa však zaplatila cenu – tichým ustoupením v otázkách Ukrajiny, financí i obchodu. Jak dlouho bude tento přístup fungovat, zůstává nejasné.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.