Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Klíčovou roli sehrál nový generální tajemník NATO Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér, který podle diplomatických zdrojů „rozluštil kód“ chování k Trumpovi: dával mu najevo respekt, chválil jeho zásahy na Blízkém východě a dokonce ho v žertu oslovoval „tati“. Summit byl záměrně zkrácen, bez zdlouhavých komuniké a složitých debat o financování obrany. To vše přispělo k překvapivě hladkému průběhu.
Oproti chaotickému summitu v Bruselu v roce 2018, kde Trump vyhrožoval odchodem USA z NATO, byl letošní summit jako z jiného světa. Trump ani jednou nezvýšil hlas, nepožadoval okamžité splnění obranných výdajů a jeho vystoupení vyznělo smířlivě. Prohlásil dokonce, že NATO „není podvod“ a že „všichni opravdu milují své země“. Evropským představitelům se podle všeho podařilo oslovit Trumpa i jeho okolí – známé jako „Trumpworld“ – právě prostřednictvím stylu komunikace, který vychází vstříc jeho egu.
Jedním z momentů, který Trump ocenil, bylo slavnostní přijetí nizozemským králem Willemem-Alexandrem, který prezidentovi USA nabídl nocleh na královském zámku. Na večeři pak evropští diplomaté oslavovali Trumpovu roli při zprostředkování příměří mezi Izraelem a Íránem.
Ne všechny rozpory se ale podařilo zakrýt. Španělsko na poslední chvíli odmítlo podepsat ambiciózní závazek zvýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035, což Trump ostře odsoudil. Pohrozil Madridu dvojnásobnými cly, i když není jasné, jak by to mohl prosadit vůči členské zemi EU. Jednání o americko-evropské obchodní dohodě tak zůstávají napjatá a mnozí evropskí lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kritizovali rozpor mezi americkými požadavky na vyšší výdaje na obranu a současným tlakem na evropskou ekonomiku pomocí cel.
Navzdory těmto třenicím byl summit hodnocen jako úspěch. Komuniké bylo sice neobvykle krátké – pouhých pět odstavců oproti loňským 38 –, ale obsahovalo klíčové body: závazek, že pomoc Ukrajině bude začleněna do národních obranných rozpočtů, a obecné potvrzení o nevratnosti ukrajinské cesty do NATO. Na Ukrajinu samotnou ale nezbyl velký prostor, což vyvolalo kritiku některých zemí, které považují válku s Ruskem za existenční hrozbu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sešel na hodinovém jednání, které podle poradců proběhlo v pozitivní atmosféře. Zelenskyj dokonce oblékl černý oblek místo svého tradičního bojového outfitu – gesto, které mělo vyvrátit výtky, že se v únoru při návštěvě Bílého domu neoblékl „dostatečně slavnostně“.
Zatímco většina diplomatů se Trumpovu chování vyjadřovala opatrně pozitivně, ozvaly se i kritické hlasy. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis poznamenal, že summit „nemusel být nejhorší v historii – protože NATO stále existuje“. Rovněž tvrdě kritizoval Rutteho „ponižující styl“ vůči Trumpovi.
Přesto zůstává hlavní dojem z Haagu pozitivní. Trump, který dlouhodobě zpochybňuje klíčový článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně, tentokrát na summitu prohlásil, že věří v jednotu aliance. Dokonce řekl, že byl dojat „vášní a láskou ke své zemi“, kterou pozoroval u ostatních lídrů. „Bez Spojených států to nebude stejné,“ uzavřel prezident.
Summit tak ukázal, že cesta k Trumpovu srdci vede přes pochvaly, klidnou atmosféru a minimum detailních závazků. Evropa však zaplatila cenu – tichým ustoupením v otázkách Ukrajiny, financí i obchodu. Jak dlouho bude tento přístup fungovat, zůstává nejasné.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).