Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Diplomatická jednání v Berlíně přinesla zásadní posun v řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Představitelé klíčových evropských mocností, včetně Velké Británie, Francie a Německa, oficiálně vyjádřili připravenost převzít velení nad mnohonárodními silami, které by operovaly přímo na území Ukrajiny.
Tento návrh je ústředním bodem nového balíčku bezpečnostních záruk, který v Německu prezentovala americká delegace pod vedením zmocněnce Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle evropských lídrů by tato „koalice ochotných“ měla za úkol asistovat při regeneraci ukrajinských ozbrojených sil, střežit vzdušný prostor a zajišťovat bezpečnost v námořních koridorech.
Celý plán, který má podporu Bílého domu, počítá s modelem záruk, které jsou v diplomatických kruzích přirovnávány k pověstnému Článku 5 Severoatlantické aliance. Ukrajina by sice prozatím nevstoupila do NATO, což potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj jako možný ústupek, ale získala by právně závazný slib západních mocností zasáhnout v případě jakéhokoli budoucího útoku.
Zatímco Evropa by poskytla své vojáky pro přímé působení v zemi, Spojené státy by se soustředily na vedení mechanismu pro monitorování příměří a včasné varování, přičemž by na ukrajinskou půdu nevysílaly vlastní pozemní jednotky.
Německý kancléř Friedrich Merz po jednání se Zelenským prohlásil, že obě strany jsou nyní k reálnému mírovému procesu nejblíže od roku 2022. Podle amerických vyjednavačů je již vyřešeno přibližně 90 % sporných bodů, včetně podpory Ukrajiny v udržování stálé armády o síle 800 000 vojáků a budoucího členství v Evropské unii.
Přesto zůstávají kritické neshody v otázce územní celistvosti. Donald Trump naznačil, že Ukrajina se pravděpodobně bude muset smířit se ztrátou Donbasu, který již ruské síly fakticky ovládají. Zelenskyj sice připustil pokrok v jednáních, ale zdůraznil, že postoje obou stran k otázce svrchovanosti nad okupovanými územími se stále významně rozcházejí.
Součástí diskusí jsou i praktické aspekty budoucího uspořádání, jako je například správa Záporožské jaderné elektrárny. Američané navrhují, aby se o vyrobenou energii dělily obě strany rovným dílem.
Zároveň se zvažuje transformace okupovaných území na speciální ekonomické zóny, což by mohlo být téma pro další kolo jednání. Přestože je tlak na uzavření dohody do konce roku obrovský, britský premiér Keir Starmer i šéfka tajné služby MI6 varují, že bez skutečně robustních záruk Vladimir Putin jakékoli příměří zneužije pouze k načerpání sil pro další agresi.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.