Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Diplomatická jednání v Berlíně přinesla zásadní posun v řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Představitelé klíčových evropských mocností, včetně Velké Británie, Francie a Německa, oficiálně vyjádřili připravenost převzít velení nad mnohonárodními silami, které by operovaly přímo na území Ukrajiny.
Tento návrh je ústředním bodem nového balíčku bezpečnostních záruk, který v Německu prezentovala americká delegace pod vedením zmocněnce Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle evropských lídrů by tato „koalice ochotných“ měla za úkol asistovat při regeneraci ukrajinských ozbrojených sil, střežit vzdušný prostor a zajišťovat bezpečnost v námořních koridorech.
Celý plán, který má podporu Bílého domu, počítá s modelem záruk, které jsou v diplomatických kruzích přirovnávány k pověstnému Článku 5 Severoatlantické aliance. Ukrajina by sice prozatím nevstoupila do NATO, což potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj jako možný ústupek, ale získala by právně závazný slib západních mocností zasáhnout v případě jakéhokoli budoucího útoku.
Zatímco Evropa by poskytla své vojáky pro přímé působení v zemi, Spojené státy by se soustředily na vedení mechanismu pro monitorování příměří a včasné varování, přičemž by na ukrajinskou půdu nevysílaly vlastní pozemní jednotky.
Německý kancléř Friedrich Merz po jednání se Zelenským prohlásil, že obě strany jsou nyní k reálnému mírovému procesu nejblíže od roku 2022. Podle amerických vyjednavačů je již vyřešeno přibližně 90 % sporných bodů, včetně podpory Ukrajiny v udržování stálé armády o síle 800 000 vojáků a budoucího členství v Evropské unii.
Přesto zůstávají kritické neshody v otázce územní celistvosti. Donald Trump naznačil, že Ukrajina se pravděpodobně bude muset smířit se ztrátou Donbasu, který již ruské síly fakticky ovládají. Zelenskyj sice připustil pokrok v jednáních, ale zdůraznil, že postoje obou stran k otázce svrchovanosti nad okupovanými územími se stále významně rozcházejí.
Součástí diskusí jsou i praktické aspekty budoucího uspořádání, jako je například správa Záporožské jaderné elektrárny. Američané navrhují, aby se o vyrobenou energii dělily obě strany rovným dílem.
Zároveň se zvažuje transformace okupovaných území na speciální ekonomické zóny, což by mohlo být téma pro další kolo jednání. Přestože je tlak na uzavření dohody do konce roku obrovský, britský premiér Keir Starmer i šéfka tajné služby MI6 varují, že bez skutečně robustních záruk Vladimir Putin jakékoli příměří zneužije pouze k načerpání sil pro další agresi.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.
V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.
Spojené státy a Írán vedou tajná jednání s cílem odvrátit hrozbu nového rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump totiž po nepříznivých výsledcích své strany v nedávných volbách do poloviny mandátu naznačil, že intenzivnější diplomacie může přinést dohodu. Diplomatické aktivity se zintenzivnily, ačkoliv podrobnosti obě strany sdílejí jen velmi zřídka.
Americká vesmírná agentura NASA oficiálně zahájila nábor nové generace astronautů, kteří by se měli v budoucnu podílet na dlouhodobém pobytu a práci na Měsíci i na plánovaných lidských misích směřujících na Mars.
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.