Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Diplomatická jednání v Berlíně přinesla zásadní posun v řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Představitelé klíčových evropských mocností, včetně Velké Británie, Francie a Německa, oficiálně vyjádřili připravenost převzít velení nad mnohonárodními silami, které by operovaly přímo na území Ukrajiny.
Tento návrh je ústředním bodem nového balíčku bezpečnostních záruk, který v Německu prezentovala americká delegace pod vedením zmocněnce Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle evropských lídrů by tato „koalice ochotných“ měla za úkol asistovat při regeneraci ukrajinských ozbrojených sil, střežit vzdušný prostor a zajišťovat bezpečnost v námořních koridorech.
Celý plán, který má podporu Bílého domu, počítá s modelem záruk, které jsou v diplomatických kruzích přirovnávány k pověstnému Článku 5 Severoatlantické aliance. Ukrajina by sice prozatím nevstoupila do NATO, což potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj jako možný ústupek, ale získala by právně závazný slib západních mocností zasáhnout v případě jakéhokoli budoucího útoku.
Zatímco Evropa by poskytla své vojáky pro přímé působení v zemi, Spojené státy by se soustředily na vedení mechanismu pro monitorování příměří a včasné varování, přičemž by na ukrajinskou půdu nevysílaly vlastní pozemní jednotky.
Německý kancléř Friedrich Merz po jednání se Zelenským prohlásil, že obě strany jsou nyní k reálnému mírovému procesu nejblíže od roku 2022. Podle amerických vyjednavačů je již vyřešeno přibližně 90 % sporných bodů, včetně podpory Ukrajiny v udržování stálé armády o síle 800 000 vojáků a budoucího členství v Evropské unii.
Přesto zůstávají kritické neshody v otázce územní celistvosti. Donald Trump naznačil, že Ukrajina se pravděpodobně bude muset smířit se ztrátou Donbasu, který již ruské síly fakticky ovládají. Zelenskyj sice připustil pokrok v jednáních, ale zdůraznil, že postoje obou stran k otázce svrchovanosti nad okupovanými územími se stále významně rozcházejí.
Součástí diskusí jsou i praktické aspekty budoucího uspořádání, jako je například správa Záporožské jaderné elektrárny. Američané navrhují, aby se o vyrobenou energii dělily obě strany rovným dílem.
Zároveň se zvažuje transformace okupovaných území na speciální ekonomické zóny, což by mohlo být téma pro další kolo jednání. Přestože je tlak na uzavření dohody do konce roku obrovský, britský premiér Keir Starmer i šéfka tajné služby MI6 varují, že bez skutečně robustních záruk Vladimir Putin jakékoli příměří zneužije pouze k načerpání sil pro další agresi.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.