Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Diplomatická jednání v Berlíně přinesla zásadní posun v řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Představitelé klíčových evropských mocností, včetně Velké Británie, Francie a Německa, oficiálně vyjádřili připravenost převzít velení nad mnohonárodními silami, které by operovaly přímo na území Ukrajiny.
Tento návrh je ústředním bodem nového balíčku bezpečnostních záruk, který v Německu prezentovala americká delegace pod vedením zmocněnce Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle evropských lídrů by tato „koalice ochotných“ měla za úkol asistovat při regeneraci ukrajinských ozbrojených sil, střežit vzdušný prostor a zajišťovat bezpečnost v námořních koridorech.
Celý plán, který má podporu Bílého domu, počítá s modelem záruk, které jsou v diplomatických kruzích přirovnávány k pověstnému Článku 5 Severoatlantické aliance. Ukrajina by sice prozatím nevstoupila do NATO, což potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj jako možný ústupek, ale získala by právně závazný slib západních mocností zasáhnout v případě jakéhokoli budoucího útoku.
Zatímco Evropa by poskytla své vojáky pro přímé působení v zemi, Spojené státy by se soustředily na vedení mechanismu pro monitorování příměří a včasné varování, přičemž by na ukrajinskou půdu nevysílaly vlastní pozemní jednotky.
Německý kancléř Friedrich Merz po jednání se Zelenským prohlásil, že obě strany jsou nyní k reálnému mírovému procesu nejblíže od roku 2022. Podle amerických vyjednavačů je již vyřešeno přibližně 90 % sporných bodů, včetně podpory Ukrajiny v udržování stálé armády o síle 800 000 vojáků a budoucího členství v Evropské unii.
Přesto zůstávají kritické neshody v otázce územní celistvosti. Donald Trump naznačil, že Ukrajina se pravděpodobně bude muset smířit se ztrátou Donbasu, který již ruské síly fakticky ovládají. Zelenskyj sice připustil pokrok v jednáních, ale zdůraznil, že postoje obou stran k otázce svrchovanosti nad okupovanými územími se stále významně rozcházejí.
Součástí diskusí jsou i praktické aspekty budoucího uspořádání, jako je například správa Záporožské jaderné elektrárny. Američané navrhují, aby se o vyrobenou energii dělily obě strany rovným dílem.
Zároveň se zvažuje transformace okupovaných území na speciální ekonomické zóny, což by mohlo být téma pro další kolo jednání. Přestože je tlak na uzavření dohody do konce roku obrovský, britský premiér Keir Starmer i šéfka tajné služby MI6 varují, že bez skutečně robustních záruk Vladimir Putin jakékoli příměří zneužije pouze k načerpání sil pro další agresi.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.