Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
Současný maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě za posledních šestnáct let a hrozí, že celý rozpočet zablokuje. Jeho hlavním požadavkem je zrušení mechanismu, který podmiňuje čerpání unijních peněz dodržováním demokratických standardů a principů právního státu. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka k tomu dodal, že pokud Budapešť neprosadí své politické priority, nemá žádný důvod s dohodou spěchat.
Brusel přitom usiluje o to, aby byl rozpočet schválen ideálně do konce letošního roku. Hlavním důvodem k spěchu je jaro 2027, kdy Francii čekají prezidentské volby. Existují totiž silné obavy, že by k moci mohla nastoupit krajní pravice v čele s Národním sdružením. Ta by se mohla spojit s Viktorem Orbánem a společně držet evropskou pokladnu jako rukojmí pro prosazování vlastních zájmů.
V samotném Maďarsku se však schyluje k dramatické změně. Opoziční lídr Péter Magyar a jeho strana Tisza si v předvolebních průzkumech udržují solidní náskok před Orbánovým Fideszem. Deset vysoce postavených unijních úředníků potvrdilo, že Orbánovo setrvání u moci vnímají jako nejhorší možný scénář, který by vedl k naprostému vykolejení rozpočtových rozhovorů a ohrozil financování klíčových politik EU.
Bohatší severoevropské země, které do unijní pokladny přispívají nejvíce, striktně trvají na zachování vazby mezi penězi a právním státem. Podobně se vyjádřil i polský náměstek ministra pro fondy EU Jan Szyszko, podle něhož bude diskuse s vládou, která má potíže s demokratickými principy, extrémně složitá. Skeptický k finalizaci rozpočtu ještě v letošním roce je i německý kancléř Friedrich Merz.
Maďarský odpor má velmi pragmatický základ. Evropská komise již nyní zemi zmrazila přibližně 17 miliard eur kvůli nedostatkům v oblasti vlády práva. V novém rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034 by Maďarsko mohlo mít nárok na více než 37 miliard eur, ale při zpřísnění pravidel hrozí, že na tyto prostředky vůbec nedosáhne. Bóka se proto otevřeně ptá, proč by jeho země měla souhlasit s rozpočtem, ze kterého reálně nemusí získat ani euro.
Naopak případné vítězství Pétera Magyara by v Bruselu vyvolalo velkou úlevu. Očekává se, že vláda vedená opozicí by obnovila nezávislost soudnictví a akademické sféry, což by automaticky odemklo miliardy zmrazených eur. Magyar se navíc zavázal ke vstupu Maďarska do Úřadu evropského veřejného žalobce, což je pro unijní instituce silný signál o odhodlání bojovat proti korupci.
Analytici z think-tanku Bruegel poukazují na to, že pod Magyarovým vedením by se Budapešť přestala obávat podmínek právního státu. To by výrazně usnadnilo cestu k finální dohodě, protože by zmizel hlavní bod sváru, který momentálně paralyzuje jednání mezi Maďarskem a zbytkem bloku. Brusel by tak získal prostor pro schválení finančního rámce v rekordním čase.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.