EU se ocitá v kritickém bodě. Hrozí, že skončí jako rukojmí

Sídlo EU
Sídlo EU, foto: Pixabay
Klára Marková 5. dubna 2026 19:02
Sdílej:

Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.

Současný maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě za posledních šestnáct let a hrozí, že celý rozpočet zablokuje. Jeho hlavním požadavkem je zrušení mechanismu, který podmiňuje čerpání unijních peněz dodržováním demokratických standardů a principů právního státu. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka k tomu dodal, že pokud Budapešť neprosadí své politické priority, nemá žádný důvod s dohodou spěchat.

Brusel přitom usiluje o to, aby byl rozpočet schválen ideálně do konce letošního roku. Hlavním důvodem k spěchu je jaro 2027, kdy Francii čekají prezidentské volby. Existují totiž silné obavy, že by k moci mohla nastoupit krajní pravice v čele s Národním sdružením. Ta by se mohla spojit s Viktorem Orbánem a společně držet evropskou pokladnu jako rukojmí pro prosazování vlastních zájmů.

V samotném Maďarsku se však schyluje k dramatické změně. Opoziční lídr Péter Magyar a jeho strana Tisza si v předvolebních průzkumech udržují solidní náskok před Orbánovým Fideszem. Deset vysoce postavených unijních úředníků potvrdilo, že Orbánovo setrvání u moci vnímají jako nejhorší možný scénář, který by vedl k naprostému vykolejení rozpočtových rozhovorů a ohrozil financování klíčových politik EU.

Bohatší severoevropské země, které do unijní pokladny přispívají nejvíce, striktně trvají na zachování vazby mezi penězi a právním státem. Podobně se vyjádřil i polský náměstek ministra pro fondy EU Jan Szyszko, podle něhož bude diskuse s vládou, která má potíže s demokratickými principy, extrémně složitá. Skeptický k finalizaci rozpočtu ještě v letošním roce je i německý kancléř Friedrich Merz.

Maďarský odpor má velmi pragmatický základ. Evropská komise již nyní zemi zmrazila přibližně 17 miliard eur kvůli nedostatkům v oblasti vlády práva. V novém rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034 by Maďarsko mohlo mít nárok na více než 37 miliard eur, ale při zpřísnění pravidel hrozí, že na tyto prostředky vůbec nedosáhne. Bóka se proto otevřeně ptá, proč by jeho země měla souhlasit s rozpočtem, ze kterého reálně nemusí získat ani euro.

Naopak případné vítězství Pétera Magyara by v Bruselu vyvolalo velkou úlevu. Očekává se, že vláda vedená opozicí by obnovila nezávislost soudnictví a akademické sféry, což by automaticky odemklo miliardy zmrazených eur. Magyar se navíc zavázal ke vstupu Maďarska do Úřadu evropského veřejného žalobce, což je pro unijní instituce silný signál o odhodlání bojovat proti korupci.

Analytici z think-tanku Bruegel poukazují na to, že pod Magyarovým vedením by se Budapešť přestala obávat podmínek právního státu. To by výrazně usnadnilo cestu k finální dohodě, protože by zmizel hlavní bod sváru, který momentálně paralyzuje jednání mezi Maďarskem a zbytkem bloku. Brusel by tak získal prostor pro schválení finančního rámce v rekordním čase.

Stalo se