Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
Současný maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě za posledních šestnáct let a hrozí, že celý rozpočet zablokuje. Jeho hlavním požadavkem je zrušení mechanismu, který podmiňuje čerpání unijních peněz dodržováním demokratických standardů a principů právního státu. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka k tomu dodal, že pokud Budapešť neprosadí své politické priority, nemá žádný důvod s dohodou spěchat.
Brusel přitom usiluje o to, aby byl rozpočet schválen ideálně do konce letošního roku. Hlavním důvodem k spěchu je jaro 2027, kdy Francii čekají prezidentské volby. Existují totiž silné obavy, že by k moci mohla nastoupit krajní pravice v čele s Národním sdružením. Ta by se mohla spojit s Viktorem Orbánem a společně držet evropskou pokladnu jako rukojmí pro prosazování vlastních zájmů.
V samotném Maďarsku se však schyluje k dramatické změně. Opoziční lídr Péter Magyar a jeho strana Tisza si v předvolebních průzkumech udržují solidní náskok před Orbánovým Fideszem. Deset vysoce postavených unijních úředníků potvrdilo, že Orbánovo setrvání u moci vnímají jako nejhorší možný scénář, který by vedl k naprostému vykolejení rozpočtových rozhovorů a ohrozil financování klíčových politik EU.
Bohatší severoevropské země, které do unijní pokladny přispívají nejvíce, striktně trvají na zachování vazby mezi penězi a právním státem. Podobně se vyjádřil i polský náměstek ministra pro fondy EU Jan Szyszko, podle něhož bude diskuse s vládou, která má potíže s demokratickými principy, extrémně složitá. Skeptický k finalizaci rozpočtu ještě v letošním roce je i německý kancléř Friedrich Merz.
Maďarský odpor má velmi pragmatický základ. Evropská komise již nyní zemi zmrazila přibližně 17 miliard eur kvůli nedostatkům v oblasti vlády práva. V novém rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034 by Maďarsko mohlo mít nárok na více než 37 miliard eur, ale při zpřísnění pravidel hrozí, že na tyto prostředky vůbec nedosáhne. Bóka se proto otevřeně ptá, proč by jeho země měla souhlasit s rozpočtem, ze kterého reálně nemusí získat ani euro.
Naopak případné vítězství Pétera Magyara by v Bruselu vyvolalo velkou úlevu. Očekává se, že vláda vedená opozicí by obnovila nezávislost soudnictví a akademické sféry, což by automaticky odemklo miliardy zmrazených eur. Magyar se navíc zavázal ke vstupu Maďarska do Úřadu evropského veřejného žalobce, což je pro unijní instituce silný signál o odhodlání bojovat proti korupci.
Analytici z think-tanku Bruegel poukazují na to, že pod Magyarovým vedením by se Budapešť přestala obávat podmínek právního státu. To by výrazně usnadnilo cestu k finální dohodě, protože by zmizel hlavní bod sváru, který momentálně paralyzuje jednání mezi Maďarskem a zbytkem bloku. Brusel by tak získal prostor pro schválení finančního rámce v rekordním čase.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.