Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
AI Act, který je první komplexní legislativou na světě regulující umělou inteligenci, vstoupil v platnost v srpnu 2024. Většina povinností pro společnosti vyvíjející vysoce rizikové systémy AI, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, má nicméně nabýt účinnosti až v srpnu 2026 nebo o rok později.
Podle listu Financial Times Komise uvažuje o poskytnutí roční "odkladné lhůty" pro společnosti, které poruší pravidla pro nejvyšší rizika AI. Poskytovatelé generativní umělé inteligence (systémů, které dokážou produkovat text nebo obrázky), kteří uvedli produkty na trh před datem implementace, by mohli získat roční pozastavení platnosti zákonů. Důvodem je snaha poskytnout jim "dostatečný čas... na přizpůsobení svých praktik bez narušení trhu".
Komise také zvažuje odklad ukládání pokut za porušení nových pravidel pro transparentnost AI až do srpna 2027. Cílem je dát dostatek času na přizpůsobení poskytovatelům a uživatelům systémů AI. Dále se zkoumá větší flexibilita pro vývojáře vysoce rizikových systémů při monitorování výkonu produktů na trhu, což by mohlo vést k méně závazným pokynům, než bylo původně plánováno.
Americká administrativa Donalda Trumpa opakovaně tlačila na EU, aby oslabila regulaci technologických společností. Prezident USA nedávno pohrozil uvalením cel na země, které zavedou regulace nebo digitální daně, jež považuje za „navržené tak, aby poškozovaly nebo diskriminovaly americké technologie“. Společnost Meta letos oznámila, že nepodepíše kodex chování Komise pro modely AI pro obecné účely, a její šéf pro globální záležitosti Joel Kaplan prohlásil, že „Evropa se vydává špatným směrem“.
Nespokojenost však vyjadřují i desítky evropských společností. Otevřený dopis podepsaný šéfy 46 firem, včetně Airbusu, Lufthansy a Mercedes-Benz, vyzval k dvouletému pozastavení zákona, aby byl čas na „rozumnou implementaci“ a „další zjednodušení nových pravidel“.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier potvrdil, že diskuse o potenciálním zpoždění probíhá, ale dodal, že žádné rozhodnutí nepadlo. Zdůraznil, že Komise si „vždy plně stojí za AI Act a jeho cíli“. Regnier také poznamenal, že Brusel má sice „neustálé kontakty s partnery po celém světě“, ale není věcí třetí země, aby rozhodovala o tom, jak EU vydává zákony, což je suverénní právo EU. Očekává se, že návrhy by mohly být zveřejněny 19. listopadu a poté budou muset být schváleny členskými státy a Evropským parlamentem.
Žena, která si na platformě Tinder domluvila schůzku s notoricky známým podvodníkem a násilníkem Christopherem Harkinsem, popsala, jak ji kvůli pouhým 20 minutám stráveným v jeho společnosti léta sužovaly výhrůžky smrtí a zneužívání, které zásadně narušily její duševní zdraví. Nadia, sportovní masérka, promluvila poprvé o svém setkání s Harkinsem v roce 2018. Uvedla, že zneužívání začalo poté, co rande předčasně ukončila kvůli "varovným signálům".
Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
Konference smluvních stran (COP) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) se rozrostly do obřích rozměrů, přičemž COP28 v Dubaji zaznamenala rekordních 83 884 účastníků. I když se počet na loňském COP29 v Baku snížil, stále zůstává vysoko nad úrovní před Pařížskou dohodou. Tento trend "mega-COPů" vyvolává kritiku kvůli obrovské uhlíkové stopě, kterou generují. Výzkum však poukazuje na dva zásadní problémy, které narušují kvalitu a legitimitu celého procesu.
Rok poté, co se Demokratická strana ocitla bez moci a bez jasného lídra, se ocitá na rozcestí. Po měsících sklíčeného zpytování svědomí jí tři volební vítězství z tohoto týdne dodala tolik potřebnou vlnu energie. V New Yorku zvítězil 34letý demokratický socialista Zohran Mamdani a stal se starostou největšího města země. Ve Virginii vyhrála Abigail Spanberger, bývalá agentka CIA, a stala se tak první guvernérkou státu. A v New Jersey Mikie Sherrill, bývalá pilotka námořního vrtulníku, dosáhla rozhodujícího vítězství nad republikánským kandidátem podporovaným exprezidentem Donaldem Trumpem.
Nepřítomnost ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na klíčovém zasedání Ruské bezpečnostní rady ve středu, kde prezident Vladimir Putin diskutoval o možnosti úplného obnovení jaderných testů, vyvolala v Moskvě intenzivní mediální spekulace o možných změnách v nejvyšších patrech ruské diplomacie. Lavrov, který je tváří ruské zahraniční politiky již přes dvě desetiletí, byl jediným stálým členem Bezpečnostní rady, jenž se schůzky nezúčastnil.
Francie již dlouho usilovala o to, jak se vypořádat s obchodním modelem čínské e-commerce platformy Shein. Vládě se k tomu naskytla příležitost poté, co bylo zjištěno, že platforma prodávala sexuální panenky s podobou dětí, což vyvolalo rozhořčení a vedlo Paříž k pokusu o pozastavení provozu webu. Shein nicméně tvrdí, že jednal okamžitě, nelegální nabídky odstranil a dočasně zastavil svůj marketplace mezi kupujícími a prodejci ve Francii. Zároveň slíbil globální "úplný zákaz prodeje produktů typu sexuálních panenek".
Tropické cyklóny, hurikány nebo tajfuny patří mezi nejničivější a nejdražší klimatické katastrofy na světě. Přímé dopady, jako jsou zranění a utonutí, jsou dobře známé, ale méně se ví o širších zdravotních důsledcích v dnech a týdnech po katastrofě. Nová globální studie analyzovala 14,8 milionu úmrtí ve více než tisíci komunitách, které zasáhlo 217 tropických cyklón v letech 2000 až 2019.
Evropská komise prosazuje nový Společný evropský systém navracení, který má urychlit deportace imigrantů, ale zároveň zavádí represivnější opatření, jako jsou delší vazby, přísnější podmínky a vytváření "návratových center" ve třetích zemích. Autoři výzkumu však tvrdí, že navrhovaný systém je nejen neefektivní, ale také zhoršuje situaci migrantů a porušuje jejich lidská práva.
Soud rozhodl v případu Julie Wandelt, ženy, která tvrdila, že je pohřešovaná Madeleine McCann. Porota u soudu shledala Wandelt nevinnou z vážnějšího obvinění, kterým bylo stalking (pronásledování) manželů Kate a Gerryho McCannových. Byla však uznána vinnou z mírnějšího obvinění, a to obtěžování. Její spolubžalovaná, Karen Spragg, byla zproštěna viny v plném rozsahu.
Několik vysoce postavených ruských úředníků veřejně varovalo, že NATO se připravuje na válku s Ruskem. Moskva konkrétně obviňuje Severoatlantickou alianci, že během nedávných rozsáhlých cvičení v Baltském moři trénovala blokádu Kaliningradské oblasti. Vztahy mezi Ruskem a NATO se po zahájení invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety alarmujícím způsobem zhoršily.
Podle prezidenta USA Donalda Trumpa a ředitele CIA Johna Ratcliffa provádí američtí protivníci nízkoúrovňové jaderné testy a získávají tak nad Spojenými státy výhodu v modernizaci svých arzenálů. USA považují tyto testy Ruska a Číny za porušení dobrovolného moratoria na „nulový výtěžek" (zero-yield), které státy s jadernými zbraněmi dodržují od 90. let.
Uprostřed stále křehkého příměří podnikají obyvatelé Gazy první nejisté kroky na dlouhé cestě k obnově. Buldozery sice odklízejí cesty a hromady suti, ale rozsah zkázy je ohromující a v některých částech města Gazy je rozpoznání původní podoby téměř nemožné. Abu Iyad Hamdouna, 63letý obyvatel čtvrti Šajch Radwan, ukazuje na zničenou hromadu betonu a oceli, kde kdysi stál jeho dům, a s rezignací odhaduje, že obnova potrvá nejméně deset let. Vyčerpaný muž nevěří, že se jí dožije.