Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
AI Act, který je první komplexní legislativou na světě regulující umělou inteligenci, vstoupil v platnost v srpnu 2024. Většina povinností pro společnosti vyvíjející vysoce rizikové systémy AI, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, má nicméně nabýt účinnosti až v srpnu 2026 nebo o rok později.
Podle listu Financial Times Komise uvažuje o poskytnutí roční "odkladné lhůty" pro společnosti, které poruší pravidla pro nejvyšší rizika AI. Poskytovatelé generativní umělé inteligence (systémů, které dokážou produkovat text nebo obrázky), kteří uvedli produkty na trh před datem implementace, by mohli získat roční pozastavení platnosti zákonů. Důvodem je snaha poskytnout jim "dostatečný čas... na přizpůsobení svých praktik bez narušení trhu".
Komise také zvažuje odklad ukládání pokut za porušení nových pravidel pro transparentnost AI až do srpna 2027. Cílem je dát dostatek času na přizpůsobení poskytovatelům a uživatelům systémů AI. Dále se zkoumá větší flexibilita pro vývojáře vysoce rizikových systémů při monitorování výkonu produktů na trhu, což by mohlo vést k méně závazným pokynům, než bylo původně plánováno.
Americká administrativa Donalda Trumpa opakovaně tlačila na EU, aby oslabila regulaci technologických společností. Prezident USA nedávno pohrozil uvalením cel na země, které zavedou regulace nebo digitální daně, jež považuje za „navržené tak, aby poškozovaly nebo diskriminovaly americké technologie“. Společnost Meta letos oznámila, že nepodepíše kodex chování Komise pro modely AI pro obecné účely, a její šéf pro globální záležitosti Joel Kaplan prohlásil, že „Evropa se vydává špatným směrem“.
Nespokojenost však vyjadřují i desítky evropských společností. Otevřený dopis podepsaný šéfy 46 firem, včetně Airbusu, Lufthansy a Mercedes-Benz, vyzval k dvouletému pozastavení zákona, aby byl čas na „rozumnou implementaci“ a „další zjednodušení nových pravidel“.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier potvrdil, že diskuse o potenciálním zpoždění probíhá, ale dodal, že žádné rozhodnutí nepadlo. Zdůraznil, že Komise si „vždy plně stojí za AI Act a jeho cíli“. Regnier také poznamenal, že Brusel má sice „neustálé kontakty s partnery po celém světě“, ale není věcí třetí země, aby rozhodovala o tom, jak EU vydává zákony, což je suverénní právo EU. Očekává se, že návrhy by mohly být zveřejněny 19. listopadu a poté budou muset být schváleny členskými státy a Evropským parlamentem.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.