Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
AI Act, který je první komplexní legislativou na světě regulující umělou inteligenci, vstoupil v platnost v srpnu 2024. Většina povinností pro společnosti vyvíjející vysoce rizikové systémy AI, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, má nicméně nabýt účinnosti až v srpnu 2026 nebo o rok později.
Podle listu Financial Times Komise uvažuje o poskytnutí roční "odkladné lhůty" pro společnosti, které poruší pravidla pro nejvyšší rizika AI. Poskytovatelé generativní umělé inteligence (systémů, které dokážou produkovat text nebo obrázky), kteří uvedli produkty na trh před datem implementace, by mohli získat roční pozastavení platnosti zákonů. Důvodem je snaha poskytnout jim "dostatečný čas... na přizpůsobení svých praktik bez narušení trhu".
Komise také zvažuje odklad ukládání pokut za porušení nových pravidel pro transparentnost AI až do srpna 2027. Cílem je dát dostatek času na přizpůsobení poskytovatelům a uživatelům systémů AI. Dále se zkoumá větší flexibilita pro vývojáře vysoce rizikových systémů při monitorování výkonu produktů na trhu, což by mohlo vést k méně závazným pokynům, než bylo původně plánováno.
Americká administrativa Donalda Trumpa opakovaně tlačila na EU, aby oslabila regulaci technologických společností. Prezident USA nedávno pohrozil uvalením cel na země, které zavedou regulace nebo digitální daně, jež považuje za „navržené tak, aby poškozovaly nebo diskriminovaly americké technologie“. Společnost Meta letos oznámila, že nepodepíše kodex chování Komise pro modely AI pro obecné účely, a její šéf pro globální záležitosti Joel Kaplan prohlásil, že „Evropa se vydává špatným směrem“.
Nespokojenost však vyjadřují i desítky evropských společností. Otevřený dopis podepsaný šéfy 46 firem, včetně Airbusu, Lufthansy a Mercedes-Benz, vyzval k dvouletému pozastavení zákona, aby byl čas na „rozumnou implementaci“ a „další zjednodušení nových pravidel“.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier potvrdil, že diskuse o potenciálním zpoždění probíhá, ale dodal, že žádné rozhodnutí nepadlo. Zdůraznil, že Komise si „vždy plně stojí za AI Act a jeho cíli“. Regnier také poznamenal, že Brusel má sice „neustálé kontakty s partnery po celém světě“, ale není věcí třetí země, aby rozhodovala o tom, jak EU vydává zákony, což je suverénní právo EU. Očekává se, že návrhy by mohly být zveřejněny 19. listopadu a poté budou muset být schváleny členskými státy a Evropským parlamentem.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.