Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
AI Act, který je první komplexní legislativou na světě regulující umělou inteligenci, vstoupil v platnost v srpnu 2024. Většina povinností pro společnosti vyvíjející vysoce rizikové systémy AI, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, má nicméně nabýt účinnosti až v srpnu 2026 nebo o rok později.
Podle listu Financial Times Komise uvažuje o poskytnutí roční "odkladné lhůty" pro společnosti, které poruší pravidla pro nejvyšší rizika AI. Poskytovatelé generativní umělé inteligence (systémů, které dokážou produkovat text nebo obrázky), kteří uvedli produkty na trh před datem implementace, by mohli získat roční pozastavení platnosti zákonů. Důvodem je snaha poskytnout jim "dostatečný čas... na přizpůsobení svých praktik bez narušení trhu".
Komise také zvažuje odklad ukládání pokut za porušení nových pravidel pro transparentnost AI až do srpna 2027. Cílem je dát dostatek času na přizpůsobení poskytovatelům a uživatelům systémů AI. Dále se zkoumá větší flexibilita pro vývojáře vysoce rizikových systémů při monitorování výkonu produktů na trhu, což by mohlo vést k méně závazným pokynům, než bylo původně plánováno.
Americká administrativa Donalda Trumpa opakovaně tlačila na EU, aby oslabila regulaci technologických společností. Prezident USA nedávno pohrozil uvalením cel na země, které zavedou regulace nebo digitální daně, jež považuje za „navržené tak, aby poškozovaly nebo diskriminovaly americké technologie“. Společnost Meta letos oznámila, že nepodepíše kodex chování Komise pro modely AI pro obecné účely, a její šéf pro globální záležitosti Joel Kaplan prohlásil, že „Evropa se vydává špatným směrem“.
Nespokojenost však vyjadřují i desítky evropských společností. Otevřený dopis podepsaný šéfy 46 firem, včetně Airbusu, Lufthansy a Mercedes-Benz, vyzval k dvouletému pozastavení zákona, aby byl čas na „rozumnou implementaci“ a „další zjednodušení nových pravidel“.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier potvrdil, že diskuse o potenciálním zpoždění probíhá, ale dodal, že žádné rozhodnutí nepadlo. Zdůraznil, že Komise si „vždy plně stojí za AI Act a jeho cíli“. Regnier také poznamenal, že Brusel má sice „neustálé kontakty s partnery po celém světě“, ale není věcí třetí země, aby rozhodovala o tom, jak EU vydává zákony, což je suverénní právo EU. Očekává se, že návrhy by mohly být zveřejněny 19. listopadu a poté budou muset být schváleny členskými státy a Evropským parlamentem.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
