Evropská komise zvažuje odložení účinnosti některých částí Zákona o umělé inteligenci (AI Act), a to v důsledku intenzivního tlaku ze strany velkých technologických společností a administrativy Donalda Trumpa. Komise potvrdila, že "reflexe stále probíhá" ohledně možného odkladu některých aspektů nařízení s cílem zmírnit požadavky kladené na firmy.
AI Act, který je první komplexní legislativou na světě regulující umělou inteligenci, vstoupil v platnost v srpnu 2024. Většina povinností pro společnosti vyvíjející vysoce rizikové systémy AI, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, má nicméně nabýt účinnosti až v srpnu 2026 nebo o rok později.
Podle listu Financial Times Komise uvažuje o poskytnutí roční "odkladné lhůty" pro společnosti, které poruší pravidla pro nejvyšší rizika AI. Poskytovatelé generativní umělé inteligence (systémů, které dokážou produkovat text nebo obrázky), kteří uvedli produkty na trh před datem implementace, by mohli získat roční pozastavení platnosti zákonů. Důvodem je snaha poskytnout jim "dostatečný čas... na přizpůsobení svých praktik bez narušení trhu".
Komise také zvažuje odklad ukládání pokut za porušení nových pravidel pro transparentnost AI až do srpna 2027. Cílem je dát dostatek času na přizpůsobení poskytovatelům a uživatelům systémů AI. Dále se zkoumá větší flexibilita pro vývojáře vysoce rizikových systémů při monitorování výkonu produktů na trhu, což by mohlo vést k méně závazným pokynům, než bylo původně plánováno.
Americká administrativa Donalda Trumpa opakovaně tlačila na EU, aby oslabila regulaci technologických společností. Prezident USA nedávno pohrozil uvalením cel na země, které zavedou regulace nebo digitální daně, jež považuje za „navržené tak, aby poškozovaly nebo diskriminovaly americké technologie“. Společnost Meta letos oznámila, že nepodepíše kodex chování Komise pro modely AI pro obecné účely, a její šéf pro globální záležitosti Joel Kaplan prohlásil, že „Evropa se vydává špatným směrem“.
Nespokojenost však vyjadřují i desítky evropských společností. Otevřený dopis podepsaný šéfy 46 firem, včetně Airbusu, Lufthansy a Mercedes-Benz, vyzval k dvouletému pozastavení zákona, aby byl čas na „rozumnou implementaci“ a „další zjednodušení nových pravidel“.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier potvrdil, že diskuse o potenciálním zpoždění probíhá, ale dodal, že žádné rozhodnutí nepadlo. Zdůraznil, že Komise si „vždy plně stojí za AI Act a jeho cíli“. Regnier také poznamenal, že Brusel má sice „neustálé kontakty s partnery po celém světě“, ale není věcí třetí země, aby rozhodovala o tom, jak EU vydává zákony, což je suverénní právo EU. Očekává se, že návrhy by mohly být zveřejněny 19. listopadu a poté budou muset být schváleny členskými státy a Evropským parlamentem.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.