Epstein a další proti mně osnovali spiknutí, přes skandál se konečně přeneste, vyzval Trump Američany

Zatímco Trump volá po ukončení kauzy, v Británii vedly nové informace k pádu vlivného politika. Peter Mandelson rezignoval na své členství ve Sněmovně lordů i v Labouristické straně. Čelí totiž podezření, že v době svého působení ve vládě předával Epsteinovi citlivé hospodářské informace, včetně detailů o záchraně eura. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Mandelson zklamal svou zemi, a policie již začala prověřovat možná trestná pochybení.

V USA mezitím pokračuje vyšetřování v Kongresu, kam byli k podání svědectví předvoláni Bill a Hillary Clintonovi. Trump se pokusil kauzu využít proti svým politickým rivalům a označil ji za „demokratický problém“. Zároveň se však snažil odvést pozornost od faktu, že v souborech figurují i jména jeho spojenců, včetně miliardáře Elona Muska nebo ministra obchodu Howarda Lutnicka.

Kromě dozvuků Epsteinovy kauzy rozvířil Trump politické vody návrhem na „znárodnění“ voleb v patnácti státech USA. Prezident v podcastu Dana Bongina naznačil, že by nad procesem měli převzít kontrolu republikánští úředníci, aby zabránili údajnému hlasování nelegálních imigrantů. Tento krok vyvolal ostrou kritiku demokratů, kteří jej označili za přímý útok na základy americké demokracie.

Napětí se projevilo i v mezinárodních vztazích, konkrétně v reakci Mexika na Trumpův příspěvek oslavující americkou invazi z 19. století. Trump označil tehdejší porážku Mexika za „legendární vítězství“, což mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová vnímá jako skrytou hrozbu. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Mexiko bude vždy bránit svou suverenitu a nenechá se zastrašit imperialistickou rétorikou.

V oblasti národní bezpečnosti probíhá paralelní prověřování voleb z roku 2020, které vede ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Ta se minulý týden osobně zúčastnila razie FBI v Gruzii, kde agentské týmy zabavovaly volební materiály. Její přítomnost u law enforcement akce vyvolala otázky o nestrannosti tajných služeb, Gabbardová však trvá na tom, že pouze koordinuje prověrku integrity volebních systémů.

Na poli zahraniční politiky došlo k vojenskému incidentu v Arabském moři, kde americká stíhačka F-35 sestřelila íránský dron. Stroj typu Šáhid-139 se podle Pentagonu agresivně přibližoval k letadlové lodi Abraham Lincoln. K incidentu došlo v době, kdy se Trumpova administrativa snaží obnovit politiku maximálního tlaku na Teherán, ačkoliv íránský prezident Pezeškiján vyjádřil ochotu k novým jednáním.

Domácí konflikty Trumpovy administrativy pokračují také útokem na akademickou půdu. Prezident oznámil, že jeho vláda požaduje po Harvardově univerzitě odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Důvodem je údajný antisemitismus na kampusu a neschopnost vedení školy situaci vyřešit. Harvard tato obvinění odmítá a označuje kroky administrativy za politicky motivovanou šikanu.

Vláda v rámci boje proti univerzitám již dříve zmrazila miliardy dolarů určené na výzkumné granty. Soudy sice některé tyto kroky označily za nezákonné, ale Bílý dům v tlaku na elitní instituce nepolevuje. Trump v příspěvku na své síti Truth Social uvedl, že s Harvardem nechce mít v budoucnu nic společného, a kritizoval rektora Alana Garbera za jeho dosavadní práci.

Situace kolem Epsteinových spisů a souvisejících vyšetřování v Kongresu zůstává i přes Trumpovy výzvy k „posunu vpřed“ hlavním tématem americké politické scény. Očekává se, že blížící se slyšení s manžely Clintonovými přinese další detaily o vazbách elit na zesnulého finančníka, což může ovlivnit nálady před nadcházejícími podzimními volbami.