Americký prezident Donald Trump vyzval Američany, aby se definitivně přenesli přes skandál spojený s Jeffrey Epsteinem. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je čas věnovat se důležitějším tématům, jako je zdravotní péče. Podle Trumpa nejnovější zveřejněné dokumenty prokázaly, že proti němu Epstein a další lidé osnovali spiknutí, a odmítl jakékoli vlastní pochybení.
Zatímco Trump volá po ukončení kauzy, v Británii vedly nové informace k pádu vlivného politika. Peter Mandelson rezignoval na své členství ve Sněmovně lordů i v Labouristické straně. Čelí totiž podezření, že v době svého působení ve vládě předával Epsteinovi citlivé hospodářské informace, včetně detailů o záchraně eura. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Mandelson zklamal svou zemi, a policie již začala prověřovat možná trestná pochybení.
V USA mezitím pokračuje vyšetřování v Kongresu, kam byli k podání svědectví předvoláni Bill a Hillary Clintonovi. Trump se pokusil kauzu využít proti svým politickým rivalům a označil ji za „demokratický problém“. Zároveň se však snažil odvést pozornost od faktu, že v souborech figurují i jména jeho spojenců, včetně miliardáře Elona Muska nebo ministra obchodu Howarda Lutnicka.
Kromě dozvuků Epsteinovy kauzy rozvířil Trump politické vody návrhem na „znárodnění“ voleb v patnácti státech USA. Prezident v podcastu Dana Bongina naznačil, že by nad procesem měli převzít kontrolu republikánští úředníci, aby zabránili údajnému hlasování nelegálních imigrantů. Tento krok vyvolal ostrou kritiku demokratů, kteří jej označili za přímý útok na základy americké demokracie.
Napětí se projevilo i v mezinárodních vztazích, konkrétně v reakci Mexika na Trumpův příspěvek oslavující americkou invazi z 19. století. Trump označil tehdejší porážku Mexika za „legendární vítězství“, což mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová vnímá jako skrytou hrozbu. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Mexiko bude vždy bránit svou suverenitu a nenechá se zastrašit imperialistickou rétorikou.
V oblasti národní bezpečnosti probíhá paralelní prověřování voleb z roku 2020, které vede ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Ta se minulý týden osobně zúčastnila razie FBI v Gruzii, kde agentské týmy zabavovaly volební materiály. Její přítomnost u law enforcement akce vyvolala otázky o nestrannosti tajných služeb, Gabbardová však trvá na tom, že pouze koordinuje prověrku integrity volebních systémů.
Na poli zahraniční politiky došlo k vojenskému incidentu v Arabském moři, kde americká stíhačka F-35 sestřelila íránský dron. Stroj typu Šáhid-139 se podle Pentagonu agresivně přibližoval k letadlové lodi Abraham Lincoln. K incidentu došlo v době, kdy se Trumpova administrativa snaží obnovit politiku maximálního tlaku na Teherán, ačkoliv íránský prezident Pezeškiján vyjádřil ochotu k novým jednáním.
Domácí konflikty Trumpovy administrativy pokračují také útokem na akademickou půdu. Prezident oznámil, že jeho vláda požaduje po Harvardově univerzitě odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Důvodem je údajný antisemitismus na kampusu a neschopnost vedení školy situaci vyřešit. Harvard tato obvinění odmítá a označuje kroky administrativy za politicky motivovanou šikanu.
Vláda v rámci boje proti univerzitám již dříve zmrazila miliardy dolarů určené na výzkumné granty. Soudy sice některé tyto kroky označily za nezákonné, ale Bílý dům v tlaku na elitní instituce nepolevuje. Trump v příspěvku na své síti Truth Social uvedl, že s Harvardem nechce mít v budoucnu nic společného, a kritizoval rektora Alana Garbera za jeho dosavadní práci.
Situace kolem Epsteinových spisů a souvisejících vyšetřování v Kongresu zůstává i přes Trumpovy výzvy k „posunu vpřed“ hlavním tématem americké politické scény. Očekává se, že blížící se slyšení s manžely Clintonovými přinese další detaily o vazbách elit na zesnulého finančníka, což může ovlivnit nálady před nadcházejícími podzimními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října.
Projekt Svoboda amerického prezidenta Donalda Trumpa se pozastavuje. Podle jeho slov jsou důvodem pokračující diplomatická jednání s Íránem, která by mohla vést ke konečné mírové dohodě. Nadále však pokračuje americká námořní blokáda v Hormuzském průlivu.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu předčasně užili letní počasí, ale od středy se ochladí. Meteorologové ale nemají jen předpověď na další dny, ale i výhled na celý zbytek května. Jak bude podle aktuálního měsíčního výhledu?
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.