Americký prezident Donald Trump vyzval Američany, aby se definitivně přenesli přes skandál spojený s Jeffrey Epsteinem. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je čas věnovat se důležitějším tématům, jako je zdravotní péče. Podle Trumpa nejnovější zveřejněné dokumenty prokázaly, že proti němu Epstein a další lidé osnovali spiknutí, a odmítl jakékoli vlastní pochybení.
Zatímco Trump volá po ukončení kauzy, v Británii vedly nové informace k pádu vlivného politika. Peter Mandelson rezignoval na své členství ve Sněmovně lordů i v Labouristické straně. Čelí totiž podezření, že v době svého působení ve vládě předával Epsteinovi citlivé hospodářské informace, včetně detailů o záchraně eura. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Mandelson zklamal svou zemi, a policie již začala prověřovat možná trestná pochybení.
V USA mezitím pokračuje vyšetřování v Kongresu, kam byli k podání svědectví předvoláni Bill a Hillary Clintonovi. Trump se pokusil kauzu využít proti svým politickým rivalům a označil ji za „demokratický problém“. Zároveň se však snažil odvést pozornost od faktu, že v souborech figurují i jména jeho spojenců, včetně miliardáře Elona Muska nebo ministra obchodu Howarda Lutnicka.
Kromě dozvuků Epsteinovy kauzy rozvířil Trump politické vody návrhem na „znárodnění“ voleb v patnácti státech USA. Prezident v podcastu Dana Bongina naznačil, že by nad procesem měli převzít kontrolu republikánští úředníci, aby zabránili údajnému hlasování nelegálních imigrantů. Tento krok vyvolal ostrou kritiku demokratů, kteří jej označili za přímý útok na základy americké demokracie.
Napětí se projevilo i v mezinárodních vztazích, konkrétně v reakci Mexika na Trumpův příspěvek oslavující americkou invazi z 19. století. Trump označil tehdejší porážku Mexika za „legendární vítězství“, což mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová vnímá jako skrytou hrozbu. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Mexiko bude vždy bránit svou suverenitu a nenechá se zastrašit imperialistickou rétorikou.
V oblasti národní bezpečnosti probíhá paralelní prověřování voleb z roku 2020, které vede ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Ta se minulý týden osobně zúčastnila razie FBI v Gruzii, kde agentské týmy zabavovaly volební materiály. Její přítomnost u law enforcement akce vyvolala otázky o nestrannosti tajných služeb, Gabbardová však trvá na tom, že pouze koordinuje prověrku integrity volebních systémů.
Na poli zahraniční politiky došlo k vojenskému incidentu v Arabském moři, kde americká stíhačka F-35 sestřelila íránský dron. Stroj typu Šáhid-139 se podle Pentagonu agresivně přibližoval k letadlové lodi Abraham Lincoln. K incidentu došlo v době, kdy se Trumpova administrativa snaží obnovit politiku maximálního tlaku na Teherán, ačkoliv íránský prezident Pezeškiján vyjádřil ochotu k novým jednáním.
Domácí konflikty Trumpovy administrativy pokračují také útokem na akademickou půdu. Prezident oznámil, že jeho vláda požaduje po Harvardově univerzitě odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Důvodem je údajný antisemitismus na kampusu a neschopnost vedení školy situaci vyřešit. Harvard tato obvinění odmítá a označuje kroky administrativy za politicky motivovanou šikanu.
Vláda v rámci boje proti univerzitám již dříve zmrazila miliardy dolarů určené na výzkumné granty. Soudy sice některé tyto kroky označily za nezákonné, ale Bílý dům v tlaku na elitní instituce nepolevuje. Trump v příspěvku na své síti Truth Social uvedl, že s Harvardem nechce mít v budoucnu nic společného, a kritizoval rektora Alana Garbera za jeho dosavadní práci.
Situace kolem Epsteinových spisů a souvisejících vyšetřování v Kongresu zůstává i přes Trumpovy výzvy k „posunu vpřed“ hlavním tématem americké politické scény. Očekává se, že blížící se slyšení s manžely Clintonovými přinese další detaily o vazbách elit na zesnulého finančníka, což může ovlivnit nálady před nadcházejícími podzimními volbami.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.