Americký prezident Donald Trump vyzval Američany, aby se definitivně přenesli přes skandál spojený s Jeffrey Epsteinem. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je čas věnovat se důležitějším tématům, jako je zdravotní péče. Podle Trumpa nejnovější zveřejněné dokumenty prokázaly, že proti němu Epstein a další lidé osnovali spiknutí, a odmítl jakékoli vlastní pochybení.
Zatímco Trump volá po ukončení kauzy, v Británii vedly nové informace k pádu vlivného politika. Peter Mandelson rezignoval na své členství ve Sněmovně lordů i v Labouristické straně. Čelí totiž podezření, že v době svého působení ve vládě předával Epsteinovi citlivé hospodářské informace, včetně detailů o záchraně eura. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Mandelson zklamal svou zemi, a policie již začala prověřovat možná trestná pochybení.
V USA mezitím pokračuje vyšetřování v Kongresu, kam byli k podání svědectví předvoláni Bill a Hillary Clintonovi. Trump se pokusil kauzu využít proti svým politickým rivalům a označil ji za „demokratický problém“. Zároveň se však snažil odvést pozornost od faktu, že v souborech figurují i jména jeho spojenců, včetně miliardáře Elona Muska nebo ministra obchodu Howarda Lutnicka.
Kromě dozvuků Epsteinovy kauzy rozvířil Trump politické vody návrhem na „znárodnění“ voleb v patnácti státech USA. Prezident v podcastu Dana Bongina naznačil, že by nad procesem měli převzít kontrolu republikánští úředníci, aby zabránili údajnému hlasování nelegálních imigrantů. Tento krok vyvolal ostrou kritiku demokratů, kteří jej označili za přímý útok na základy americké demokracie.
Napětí se projevilo i v mezinárodních vztazích, konkrétně v reakci Mexika na Trumpův příspěvek oslavující americkou invazi z 19. století. Trump označil tehdejší porážku Mexika za „legendární vítězství“, což mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová vnímá jako skrytou hrozbu. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Mexiko bude vždy bránit svou suverenitu a nenechá se zastrašit imperialistickou rétorikou.
V oblasti národní bezpečnosti probíhá paralelní prověřování voleb z roku 2020, které vede ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Ta se minulý týden osobně zúčastnila razie FBI v Gruzii, kde agentské týmy zabavovaly volební materiály. Její přítomnost u law enforcement akce vyvolala otázky o nestrannosti tajných služeb, Gabbardová však trvá na tom, že pouze koordinuje prověrku integrity volebních systémů.
Na poli zahraniční politiky došlo k vojenskému incidentu v Arabském moři, kde americká stíhačka F-35 sestřelila íránský dron. Stroj typu Šáhid-139 se podle Pentagonu agresivně přibližoval k letadlové lodi Abraham Lincoln. K incidentu došlo v době, kdy se Trumpova administrativa snaží obnovit politiku maximálního tlaku na Teherán, ačkoliv íránský prezident Pezeškiján vyjádřil ochotu k novým jednáním.
Domácí konflikty Trumpovy administrativy pokračují také útokem na akademickou půdu. Prezident oznámil, že jeho vláda požaduje po Harvardově univerzitě odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Důvodem je údajný antisemitismus na kampusu a neschopnost vedení školy situaci vyřešit. Harvard tato obvinění odmítá a označuje kroky administrativy za politicky motivovanou šikanu.
Vláda v rámci boje proti univerzitám již dříve zmrazila miliardy dolarů určené na výzkumné granty. Soudy sice některé tyto kroky označily za nezákonné, ale Bílý dům v tlaku na elitní instituce nepolevuje. Trump v příspěvku na své síti Truth Social uvedl, že s Harvardem nechce mít v budoucnu nic společného, a kritizoval rektora Alana Garbera za jeho dosavadní práci.
Situace kolem Epsteinových spisů a souvisejících vyšetřování v Kongresu zůstává i přes Trumpovy výzvy k „posunu vpřed“ hlavním tématem americké politické scény. Očekává se, že blížící se slyšení s manžely Clintonovými přinese další detaily o vazbách elit na zesnulého finančníka, což může ovlivnit nálady před nadcházejícími podzimními volbami.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
