Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října.
Klíčovým důvodem zrychlení inflace z březnové úrovně 1,9 procenta je zdražení pohonných hmot. Položka, do níž spadají, tedy „Energie“, přidala oproti březnu hned 2,3 procenta. Meziročně pak 1,5 procenta. Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta.
Do kladné hodnoty ji „přetáčí“ právě zejména růst cen pohonných hmot. Ty (včetně maziv) ještě letos v únoru podle konečných údajů ČSÚ zlevňovaly meziročně o 3,5 procenta, v březnu už ale zdražovaly o 15,2 procenta.
Za duben lze předpokládat meziroční zdražení pohonných hmot na úrovni 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně z nafty a stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od 8. dubna. Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější.
Dražší energie se budou během dalších měsíců letoška promítat také v dalších segmentech spotřebního koše, než jsou pohonné hmoty, takže meziroční inflace může ve druhé polovině roku atakovat i úroveň tříprocentní, měla by však zůstat v tolerančním pásmu České národní banky. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.
Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB, přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů, zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října.
Projekt Svoboda amerického prezidenta Donalda Trumpa se pozastavuje. Podle jeho slov jsou důvodem pokračující diplomatická jednání s Íránem, která by mohla vést ke konečné mírové dohodě. Nadále však pokračuje americká námořní blokáda v Hormuzském průlivu.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu předčasně užili letní počasí, ale od středy se ochladí. Meteorologové ale nemají jen předpověď na další dny, ale i výhled na celý zbytek května. Jak bude podle aktuálního měsíčního výhledu?
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.