Evropská komise v pondělí představila návrh čtyř klíčových obranných projektů. Jedním z nich je i "dronová zeď", která má Evropu chránit před leteckou agresí ze strany Ruska.
Tento devítistránkový dokument byl rozeslán členským státům před neformálním setkáním lídrů Evropské unie v Kodani. Na středeční schůzce mají představitelé EU jednat o obranné politice a také o další podpoře Ukrajiny. Politické vedení, na kterém se mají dohodnout, poslouží předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové a šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové. Obě dostaly za úkol předložit "cestovní mapu" pro posílení obrany EU na říjnovém summitu.
Kromě dronové zdi dokument zmiňuje další tři projekty. Jedná se o Východní hlídku (Eastern Flank Watch), která má za cíl odhalovat hrozby od hybridních operací až po pronikání dronů. Dále je navrhován Štít vzdušné obrany (Air Defence Shield), což je společná snaha EU a dalších evropských zemí o posílení obrany proti raketám a letadlům. Posledním je Obranný vesmírný štít (Defence Space Shield), jehož cílem je udržet konkurenceschopnost bloku v monitorování hrozeb ve vesmíru.
Návrh přichází poté, co v uplynulých týdnech došlo k narušení vzdušného prostoru dronů v Polsku, Rumunsku, Dánsku a Norsku. Také ruské stíhačky musely být doprovázeny z estonského území. Komise proto píše, že projekty dronové zdi a Východní hlídky „vyžadují zvláštní naléhavost a mělo by se s nimi urychleně pokročit.“
Projekty musí získat jednomyslný souhlas všech členských států, aby mohly být financovány z rozpočtu EU. To znamená, že bude nutné přesvědčit i země, které leží dále od ruské hrozby. Projekty se budou moci alespoň částečně financovat z Evropského programu obranného průmyslu s rozpočtem 1,5 miliardy eur, o kterém se stále jedná.
Komise dronovou zeď popsala jako „vícevrstvou, hlubokou zónu technologicky vyspělých systémů“ se schopnostmi detekce, sledování a neutralizace dronů, ale neuvedla konkrétní finanční detaily. Zároveň se objevují pochybnosti o proveditelnosti takového plánu, když německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí vyjádřil pochybnosti o rychlém harmonogramu navrženém eurokomisařem Andriusem Kubiliusem.
V případě Východní hlídky Komise naznačila, že bude financována „z různých zdrojů, národních i unijních.“ Implementace jednotlivých projektů bude pravidelně hodnocena v rámci výroční zprávy o připravenosti obrany.
Evropská komise v pondělí představila návrh čtyř klíčových obranných projektů. Jedním z nich je i "dronová zeď", která má Evropu chránit před leteckou agresí ze strany Ruska.
Prezident Donald Trump v úterý sdělil novinářům, že dává Hamásu tři až čtyři dny na to, aby se vyjádřil k mírovému plánu pro Gazu. Ten představil den předtím po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Reakce Hamásu na mírový plán pro Gazu, který v pondělí představil prezident Donald Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se očekává až za několik dní. Katarští vyjednavači uvedli, že vedoucí představitelé Hamásu slíbili, že 20bodový plán prostudují „zodpovědně“. Dnes jsou v plánu další jednání s vyjednavači Hamásu a tureckými představiteli.
Afghánistán čelil v úterý plošnému internetovému výpadku, který následoval po hrozbách vládnoucího Tálibánu, že přeruší přístup k sítím v rámci tažení proti "nemorálním aktivitám". Tato situace vyvolala paniku a obavy z ještě větší izolace u milionů lidí žijících pod stále tvrdším režimem. Podle organizace Netblocks, která monitoruje stav internetu, došlo již v pondělí k odpojení mnoha sítí a narušení telefonních služeb, což vyústilo v to, co označila za "úplný internetový blackout" v zemi se 43 miliony obyvatel.
Nejnovější mírový plán pro Blízký východ, sponzorovaný Spojenými státy, byl představen v Bílém domě 29. září 2025. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej okamžitě přijal, a americký prezident Donald Trump ho označil za „historický“ okamžik, který je „velmi blízko“ k ukončení dva roky trvající války v Gaze. Návrh byl doručen hnutí Hamás egyptskými a katarskými zprostředkovateli, přičemž palestinská skupina uvedla, že dokument analyzuje.
Spojené království vysílá do Dánska protidronovou technologii. K tomuto kroku dochází poté, co dánská letiště v posledních dnech nahlásila opakované incidenty s bezpilotními letouny v jejich vzdušném prostoru. Nasazení britské technologie potvrdil ministr obrany John Healey v pondělí na Labouristické konferenci.
Dnes se v Bruselu koná klíčové jednání Evropské komise, takzvané "bezpečnostní kolegium", které je zaměřeno na otázky obrany a bezpečnosti. Přítomný je i generální tajemník NATO, Mark Rutte. Schůzka se koná v době rostoucích obav kvůli dronům narušujícím evropský vzdušný prostor. Tyto incidenty způsobují neustálé problémy, zejména v severských zemích. I když se zatím nepotvrdilo, kdo nebo co za nimi stojí, vyvolaly v regionu silnou odezvu. Například Dánsko, kde se tento týden konají dva významné evropské summity, okamžitě posílilo svou protivzdušnou obranu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho návrh na ukončení konfliktu v Gaze by mohl být jedním z největších dnů v dějinách civilizace a přinést "věčný mír na Blízkém východě". Ačkoliv je tato hyperbola pro prezidenta typická, jeho dvacetibodový návrh oznámený v Bílém domě po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem představuje významný diplomatický krok, byť neodpovídá jeho exotickému nadsazování.
Americký prezident Donald Trump nazval svůj nový, dvacetibodový mírový plán pro Gazu „potenciálně jedním z největších dnů v dějinách civilizace“. I od politika známého pro nadsázku se jedná o neuvěřitelně vysoké nastavení očekávání. Jeho administrativa má ve zvyku podávat svá prohlášení jako převratné a svět měnící úspěchy. Má jen jeden mírotvorný nástroj, kterým je silný optimismus, jenž má dotlačit strany ke kompromisu.
Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.