Evropská komise v pondělí představila návrh čtyř klíčových obranných projektů. Jedním z nich je i "dronová zeď", která má Evropu chránit před leteckou agresí ze strany Ruska.
Tento devítistránkový dokument byl rozeslán členským státům před neformálním setkáním lídrů Evropské unie v Kodani. Na středeční schůzce mají představitelé EU jednat o obranné politice a také o další podpoře Ukrajiny. Politické vedení, na kterém se mají dohodnout, poslouží předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové a šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové. Obě dostaly za úkol předložit "cestovní mapu" pro posílení obrany EU na říjnovém summitu.
Kromě dronové zdi dokument zmiňuje další tři projekty. Jedná se o Východní hlídku (Eastern Flank Watch), která má za cíl odhalovat hrozby od hybridních operací až po pronikání dronů. Dále je navrhován Štít vzdušné obrany (Air Defence Shield), což je společná snaha EU a dalších evropských zemí o posílení obrany proti raketám a letadlům. Posledním je Obranný vesmírný štít (Defence Space Shield), jehož cílem je udržet konkurenceschopnost bloku v monitorování hrozeb ve vesmíru.
Návrh přichází poté, co v uplynulých týdnech došlo k narušení vzdušného prostoru dronů v Polsku, Rumunsku, Dánsku a Norsku. Také ruské stíhačky musely být doprovázeny z estonského území. Komise proto píše, že projekty dronové zdi a Východní hlídky „vyžadují zvláštní naléhavost a mělo by se s nimi urychleně pokročit.“
Projekty musí získat jednomyslný souhlas všech členských států, aby mohly být financovány z rozpočtu EU. To znamená, že bude nutné přesvědčit i země, které leží dále od ruské hrozby. Projekty se budou moci alespoň částečně financovat z Evropského programu obranného průmyslu s rozpočtem 1,5 miliardy eur, o kterém se stále jedná.
Komise dronovou zeď popsala jako „vícevrstvou, hlubokou zónu technologicky vyspělých systémů“ se schopnostmi detekce, sledování a neutralizace dronů, ale neuvedla konkrétní finanční detaily. Zároveň se objevují pochybnosti o proveditelnosti takového plánu, když německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí vyjádřil pochybnosti o rychlém harmonogramu navrženém eurokomisařem Andriusem Kubiliusem.
V případě Východní hlídky Komise naznačila, že bude financována „z různých zdrojů, národních i unijních.“ Implementace jednotlivých projektů bude pravidelně hodnocena v rámci výroční zprávy o připravenosti obrany.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.