Ruská armáda během velikonočního příměří, které jednostranně vyhlásil prezident Vladimir Putin, pokračovala v útocích na Ukrajinu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svém kanálu Telegram zdůraznil, že ačkoli se Rusko snaží budit dojem, že příměří dodržuje, ve skutečnosti dál podniká pokusy o postup a způsobuje Ukrajině ztráty.
Kreml v sobotu oznámil, že na oslavu Velikonoc vyhlašuje příměří trvající do půlnoci neděle. Už v sobotu večer však ukrajinská armáda hlásila pokračující ostřelování a útoky drony, což podle Kyjeva jen potvrzuje ruský vzorec ignorování příměří. Podle Zelenského porušily ruské síly příměří více než 2 000krát a během dne bylo zaznamenáno 67 ruských útoků, zejména v oblasti Pokrovska.
Zelenskyj dále uvedl, že v oblasti Toreck padli v důsledku ruského přepadení ukrajinští vojáci. Zároveň oznámil, že Ukrajina bude reagovat obdobně v ruských regionech Kursk, Belgorod, Záporoží a Doněck.
Naopak ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojáci příměří striktně dodržují a že naopak Ukrajina během noci ostřelovala ruské pozice 444krát a provedla více než 900 útoků drony, což podle Rusů vedlo k civilním obětem a škodám na civilní infrastruktuře.
Zelenskyj však poznamenal, že během dne nebyl vyhlášen žádný letecký poplach, což by podle něj mohlo vytvořit základ pro další prodloužení klidu zbraní. Ukrajina navrhuje zastavit veškeré útoky drony a raketami na civilní infrastrukturu na dobu nejméně 30 dnů s možností prodloužení.
Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zatím neexistuje žádné rozhodnutí o prodloužení příměří.
Spojené státy už několik týdnů usilují o zprostředkování trvalejšího příměří. Moskva však odmítla poslední návrh na měsíční přerušení bojů, který Ukrajina schválila. Putin přitom před týdnem slíbil zastavit útoky na civilní infrastrukturu, ale tento závazek porušil už po hodině.
Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud se obě strany nebudou ochotné dohodnout, Spojené státy přeruší zprostředkovatelské snahy. „Pokud bude jedna ze stran přístup k příměří blokovat, označíme ji za hlupáky a od jednání odstoupíme,“ řekl Trump v pátek.
V neděli na své síti Truth Social dodal: „Doufám, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou dohodu. Pak obě země začnou obchodovat s USA a vydělají nám obrovské peníze!“
Situace zůstává vyhrocená – minulý týden ruský raketový útok zasáhl ukrajinské město Sumy právě při oslavách Květné neděle. Útok si vyžádal více než 30 mrtvých a přes 100 zraněných, což z něj činí jeden z nejkrvavějších incidentů tohoto roku.
Člen prezidentské ochranky čelí obžalobě kvůli únorové nehodě pod vlivem alkoholu, která se stala v obci na Náchodsku, kde má prezident Petr Pavel chalupu. Šofér, který je od nehody mimo službu, může dostat až dvouletý trest odnětí svobody.
Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua.
Felix Slováček a Dáda Patrasová mají za sebou nejsmutnější Vánoce, jaké si pamatují. Poprvé totiž nesháněli dárky pro milovanou dceru Aničku, která letos podlehla vážné nemoci.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.