Ruská armáda během velikonočního příměří, které jednostranně vyhlásil prezident Vladimir Putin, pokračovala v útocích na Ukrajinu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svém kanálu Telegram zdůraznil, že ačkoli se Rusko snaží budit dojem, že příměří dodržuje, ve skutečnosti dál podniká pokusy o postup a způsobuje Ukrajině ztráty.
Kreml v sobotu oznámil, že na oslavu Velikonoc vyhlašuje příměří trvající do půlnoci neděle. Už v sobotu večer však ukrajinská armáda hlásila pokračující ostřelování a útoky drony, což podle Kyjeva jen potvrzuje ruský vzorec ignorování příměří. Podle Zelenského porušily ruské síly příměří více než 2 000krát a během dne bylo zaznamenáno 67 ruských útoků, zejména v oblasti Pokrovska.
Zelenskyj dále uvedl, že v oblasti Toreck padli v důsledku ruského přepadení ukrajinští vojáci. Zároveň oznámil, že Ukrajina bude reagovat obdobně v ruských regionech Kursk, Belgorod, Záporoží a Doněck.
Naopak ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojáci příměří striktně dodržují a že naopak Ukrajina během noci ostřelovala ruské pozice 444krát a provedla více než 900 útoků drony, což podle Rusů vedlo k civilním obětem a škodám na civilní infrastruktuře.
Zelenskyj však poznamenal, že během dne nebyl vyhlášen žádný letecký poplach, což by podle něj mohlo vytvořit základ pro další prodloužení klidu zbraní. Ukrajina navrhuje zastavit veškeré útoky drony a raketami na civilní infrastrukturu na dobu nejméně 30 dnů s možností prodloužení.
Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zatím neexistuje žádné rozhodnutí o prodloužení příměří.
Spojené státy už několik týdnů usilují o zprostředkování trvalejšího příměří. Moskva však odmítla poslední návrh na měsíční přerušení bojů, který Ukrajina schválila. Putin přitom před týdnem slíbil zastavit útoky na civilní infrastrukturu, ale tento závazek porušil už po hodině.
Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud se obě strany nebudou ochotné dohodnout, Spojené státy přeruší zprostředkovatelské snahy. „Pokud bude jedna ze stran přístup k příměří blokovat, označíme ji za hlupáky a od jednání odstoupíme,“ řekl Trump v pátek.
V neděli na své síti Truth Social dodal: „Doufám, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou dohodu. Pak obě země začnou obchodovat s USA a vydělají nám obrovské peníze!“
Situace zůstává vyhrocená – minulý týden ruský raketový útok zasáhl ukrajinské město Sumy právě při oslavách Květné neděle. Útok si vyžádal více než 30 mrtvých a přes 100 zraněných, což z něj činí jeden z nejkrvavějších incidentů tohoto roku.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.