Ruská armáda během velikonočního příměří, které jednostranně vyhlásil prezident Vladimir Putin, pokračovala v útocích na Ukrajinu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svém kanálu Telegram zdůraznil, že ačkoli se Rusko snaží budit dojem, že příměří dodržuje, ve skutečnosti dál podniká pokusy o postup a způsobuje Ukrajině ztráty.
Kreml v sobotu oznámil, že na oslavu Velikonoc vyhlašuje příměří trvající do půlnoci neděle. Už v sobotu večer však ukrajinská armáda hlásila pokračující ostřelování a útoky drony, což podle Kyjeva jen potvrzuje ruský vzorec ignorování příměří. Podle Zelenského porušily ruské síly příměří více než 2 000krát a během dne bylo zaznamenáno 67 ruských útoků, zejména v oblasti Pokrovska.
Zelenskyj dále uvedl, že v oblasti Toreck padli v důsledku ruského přepadení ukrajinští vojáci. Zároveň oznámil, že Ukrajina bude reagovat obdobně v ruských regionech Kursk, Belgorod, Záporoží a Doněck.
Naopak ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojáci příměří striktně dodržují a že naopak Ukrajina během noci ostřelovala ruské pozice 444krát a provedla více než 900 útoků drony, což podle Rusů vedlo k civilním obětem a škodám na civilní infrastruktuře.
Zelenskyj však poznamenal, že během dne nebyl vyhlášen žádný letecký poplach, což by podle něj mohlo vytvořit základ pro další prodloužení klidu zbraní. Ukrajina navrhuje zastavit veškeré útoky drony a raketami na civilní infrastrukturu na dobu nejméně 30 dnů s možností prodloužení.
Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zatím neexistuje žádné rozhodnutí o prodloužení příměří.
Spojené státy už několik týdnů usilují o zprostředkování trvalejšího příměří. Moskva však odmítla poslední návrh na měsíční přerušení bojů, který Ukrajina schválila. Putin přitom před týdnem slíbil zastavit útoky na civilní infrastrukturu, ale tento závazek porušil už po hodině.
Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud se obě strany nebudou ochotné dohodnout, Spojené státy přeruší zprostředkovatelské snahy. „Pokud bude jedna ze stran přístup k příměří blokovat, označíme ji za hlupáky a od jednání odstoupíme,“ řekl Trump v pátek.
V neděli na své síti Truth Social dodal: „Doufám, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou dohodu. Pak obě země začnou obchodovat s USA a vydělají nám obrovské peníze!“
Situace zůstává vyhrocená – minulý týden ruský raketový útok zasáhl ukrajinské město Sumy právě při oslavách Květné neděle. Útok si vyžádal více než 30 mrtvých a přes 100 zraněných, což z něj činí jeden z nejkrvavějších incidentů tohoto roku.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.