Ruská armáda během velikonočního příměří, které jednostranně vyhlásil prezident Vladimir Putin, pokračovala v útocích na Ukrajinu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svém kanálu Telegram zdůraznil, že ačkoli se Rusko snaží budit dojem, že příměří dodržuje, ve skutečnosti dál podniká pokusy o postup a způsobuje Ukrajině ztráty.
Kreml v sobotu oznámil, že na oslavu Velikonoc vyhlašuje příměří trvající do půlnoci neděle. Už v sobotu večer však ukrajinská armáda hlásila pokračující ostřelování a útoky drony, což podle Kyjeva jen potvrzuje ruský vzorec ignorování příměří. Podle Zelenského porušily ruské síly příměří více než 2 000krát a během dne bylo zaznamenáno 67 ruských útoků, zejména v oblasti Pokrovska.
Zelenskyj dále uvedl, že v oblasti Toreck padli v důsledku ruského přepadení ukrajinští vojáci. Zároveň oznámil, že Ukrajina bude reagovat obdobně v ruských regionech Kursk, Belgorod, Záporoží a Doněck.
Naopak ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojáci příměří striktně dodržují a že naopak Ukrajina během noci ostřelovala ruské pozice 444krát a provedla více než 900 útoků drony, což podle Rusů vedlo k civilním obětem a škodám na civilní infrastruktuře.
Zelenskyj však poznamenal, že během dne nebyl vyhlášen žádný letecký poplach, což by podle něj mohlo vytvořit základ pro další prodloužení klidu zbraní. Ukrajina navrhuje zastavit veškeré útoky drony a raketami na civilní infrastrukturu na dobu nejméně 30 dnů s možností prodloužení.
Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zatím neexistuje žádné rozhodnutí o prodloužení příměří.
Spojené státy už několik týdnů usilují o zprostředkování trvalejšího příměří. Moskva však odmítla poslední návrh na měsíční přerušení bojů, který Ukrajina schválila. Putin přitom před týdnem slíbil zastavit útoky na civilní infrastrukturu, ale tento závazek porušil už po hodině.
Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud se obě strany nebudou ochotné dohodnout, Spojené státy přeruší zprostředkovatelské snahy. „Pokud bude jedna ze stran přístup k příměří blokovat, označíme ji za hlupáky a od jednání odstoupíme,“ řekl Trump v pátek.
V neděli na své síti Truth Social dodal: „Doufám, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou dohodu. Pak obě země začnou obchodovat s USA a vydělají nám obrovské peníze!“
Situace zůstává vyhrocená – minulý týden ruský raketový útok zasáhl ukrajinské město Sumy právě při oslavách Květné neděle. Útok si vyžádal více než 30 mrtvých a přes 100 zraněných, což z něj činí jeden z nejkrvavějších incidentů tohoto roku.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.