Ruská armáda během velikonočního příměří, které jednostranně vyhlásil prezident Vladimir Putin, pokračovala v útocích na Ukrajinu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svém kanálu Telegram zdůraznil, že ačkoli se Rusko snaží budit dojem, že příměří dodržuje, ve skutečnosti dál podniká pokusy o postup a způsobuje Ukrajině ztráty.
Kreml v sobotu oznámil, že na oslavu Velikonoc vyhlašuje příměří trvající do půlnoci neděle. Už v sobotu večer však ukrajinská armáda hlásila pokračující ostřelování a útoky drony, což podle Kyjeva jen potvrzuje ruský vzorec ignorování příměří. Podle Zelenského porušily ruské síly příměří více než 2 000krát a během dne bylo zaznamenáno 67 ruských útoků, zejména v oblasti Pokrovska.
Zelenskyj dále uvedl, že v oblasti Toreck padli v důsledku ruského přepadení ukrajinští vojáci. Zároveň oznámil, že Ukrajina bude reagovat obdobně v ruských regionech Kursk, Belgorod, Záporoží a Doněck.
Naopak ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vojáci příměří striktně dodržují a že naopak Ukrajina během noci ostřelovala ruské pozice 444krát a provedla více než 900 útoků drony, což podle Rusů vedlo k civilním obětem a škodám na civilní infrastruktuře.
Zelenskyj však poznamenal, že během dne nebyl vyhlášen žádný letecký poplach, což by podle něj mohlo vytvořit základ pro další prodloužení klidu zbraní. Ukrajina navrhuje zastavit veškeré útoky drony a raketami na civilní infrastrukturu na dobu nejméně 30 dnů s možností prodloužení.
Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zatím neexistuje žádné rozhodnutí o prodloužení příměří.
Spojené státy už několik týdnů usilují o zprostředkování trvalejšího příměří. Moskva však odmítla poslední návrh na měsíční přerušení bojů, který Ukrajina schválila. Putin přitom před týdnem slíbil zastavit útoky na civilní infrastrukturu, ale tento závazek porušil už po hodině.
Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud se obě strany nebudou ochotné dohodnout, Spojené státy přeruší zprostředkovatelské snahy. „Pokud bude jedna ze stran přístup k příměří blokovat, označíme ji za hlupáky a od jednání odstoupíme,“ řekl Trump v pátek.
V neděli na své síti Truth Social dodal: „Doufám, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou dohodu. Pak obě země začnou obchodovat s USA a vydělají nám obrovské peníze!“
Situace zůstává vyhrocená – minulý týden ruský raketový útok zasáhl ukrajinské město Sumy právě při oslavách Květné neděle. Útok si vyžádal více než 30 mrtvých a přes 100 zraněných, což z něj činí jeden z nejkrvavějších incidentů tohoto roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.