I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Vojenští plánovači však zvažují jinou cestu: oslabení centrální moci natolik, aby se k slovu přihlásily organizované ozbrojené skupiny etnických menšin. Ty by mohly sloužit jako alternativa k nasazení amerických pozemních sil. Íránská populace čítající přes 90 milionů lidí je značně různorodá. Zatímco Peršané tvoří většinu, v okrajových provinciích jsou koncentrováni Kurdové, Azerové, Arabové či Balúčové, z nichž mnozí dlouhodobě usilují o větší autonomii či odtržení.
Největší hrozbu pro teheránský režim představují Kurdové. Jen několik dní před vypuknutím současného konfliktu vytvořilo pět kurdských skupin sídlících v Iráku novou koalici s cílem svrhnout klerikální vládu. Tato aliance zahrnuje například Demokratickou stranu íránského Kurdistánu (PDKI) nebo Stranu svobodného života Kurdistánu (PJAK). Teherán již na tuto hrozbu reagoval preventivními údery na jejich základny v Iráku a Spojené státy údajně vedou s kurdskými milicemi rozhovory o zahájení pozemních operací v západním Íránu.
Podobnou aktivitu vyvíjejí i Balúčové na jihovýchodě země. Separatistická skupina Džajš al-Adl se spojila s menšími frakcemi do „Fronty lidového odporu“. Zajímavé je, že tato koalice se snaží zbavit nálepky čistých separatistů a prezentuje se jako ochránce všech utlačovaných menšin v Íránu. Nicméně vzhledem k tomu, že Džajš al-Adl figuruje na americkém seznamu teroristických organizací, je jejich šance na oficiální podporu ze strany Západu minimální.
V severozápadních a jihozápadních částech země by situace mohli využít také Azerové a Arabové. Ozbrojená aktivita těchto skupin je sice v porovnání s Kurdy omezená, ale Teherán je dlouhodobě podezřívá z kolaborace se zahraničními tajnými službami. Během loňských nepokojů po krátké válce s Izraelem režim tvrdě zasáhl proti azerské komunitě, kterou obvinil z předávání informací Baku.
Posílení etnických milicí však naráží na odpor regionálních sousedů, což je jeden z hlavních důvodů, proč se rozpad Íránu neočekává. Turecko se obává, že podpora íránských Kurdů by mohla posílit jeho vlastní kurdské separatisty z PKK. Ankara by v případě výrazného úspěchu Kurdů pravděpodobně vojensky zasáhla a posílila ostrahu svých hranic. Stejně tak Pákistán, který se potýká s vlastním balúčským povstáním, nemá zájem na tom, aby v Íránu vzniklo bezpečné útočiště pro tamní rebely.
Sama myšlenka územní fragmentace naráží i na vnitřní faktory. I přes etnické rozdíly jsou jednotlivé skupiny společensky a ekonomicky provázány s íránským státem. Perský nacionalismus navíc v mnoha případech překračuje etnické hranice. Secese kterékoliv části území by vyžadovala nejen sjednocenou vizi a velení, ale také stabilní financování a trvalou externí podporu, kterou momentálně žádná z opozičních frakcí v dostatečné míře nemá.
Nejpravděpodobnějším scénářem tak není vznik nových států, ale spíše eroze centrální autority vedoucí k vytvoření bezpečnostních vakuí. To by mohlo vyústit v dlouhodobé povstalecké boje, zvýšené přeshraniční napětí a hrozbu občanské války, nikoliv však v rozdělení země podle balkánského vzoru. Stabilita Íránu v jeho současných hranicích je paradoxně v zájmu i mnoha jeho sousedů, kteří se obávají chaosu více než samotného teheránského režimu.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.