I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Vojenští plánovači však zvažují jinou cestu: oslabení centrální moci natolik, aby se k slovu přihlásily organizované ozbrojené skupiny etnických menšin. Ty by mohly sloužit jako alternativa k nasazení amerických pozemních sil. Íránská populace čítající přes 90 milionů lidí je značně různorodá. Zatímco Peršané tvoří většinu, v okrajových provinciích jsou koncentrováni Kurdové, Azerové, Arabové či Balúčové, z nichž mnozí dlouhodobě usilují o větší autonomii či odtržení.
Největší hrozbu pro teheránský režim představují Kurdové. Jen několik dní před vypuknutím současného konfliktu vytvořilo pět kurdských skupin sídlících v Iráku novou koalici s cílem svrhnout klerikální vládu. Tato aliance zahrnuje například Demokratickou stranu íránského Kurdistánu (PDKI) nebo Stranu svobodného života Kurdistánu (PJAK). Teherán již na tuto hrozbu reagoval preventivními údery na jejich základny v Iráku a Spojené státy údajně vedou s kurdskými milicemi rozhovory o zahájení pozemních operací v západním Íránu.
Podobnou aktivitu vyvíjejí i Balúčové na jihovýchodě země. Separatistická skupina Džajš al-Adl se spojila s menšími frakcemi do „Fronty lidového odporu“. Zajímavé je, že tato koalice se snaží zbavit nálepky čistých separatistů a prezentuje se jako ochránce všech utlačovaných menšin v Íránu. Nicméně vzhledem k tomu, že Džajš al-Adl figuruje na americkém seznamu teroristických organizací, je jejich šance na oficiální podporu ze strany Západu minimální.
V severozápadních a jihozápadních částech země by situace mohli využít také Azerové a Arabové. Ozbrojená aktivita těchto skupin je sice v porovnání s Kurdy omezená, ale Teherán je dlouhodobě podezřívá z kolaborace se zahraničními tajnými službami. Během loňských nepokojů po krátké válce s Izraelem režim tvrdě zasáhl proti azerské komunitě, kterou obvinil z předávání informací Baku.
Posílení etnických milicí však naráží na odpor regionálních sousedů, což je jeden z hlavních důvodů, proč se rozpad Íránu neočekává. Turecko se obává, že podpora íránských Kurdů by mohla posílit jeho vlastní kurdské separatisty z PKK. Ankara by v případě výrazného úspěchu Kurdů pravděpodobně vojensky zasáhla a posílila ostrahu svých hranic. Stejně tak Pákistán, který se potýká s vlastním balúčským povstáním, nemá zájem na tom, aby v Íránu vzniklo bezpečné útočiště pro tamní rebely.
Sama myšlenka územní fragmentace naráží i na vnitřní faktory. I přes etnické rozdíly jsou jednotlivé skupiny společensky a ekonomicky provázány s íránským státem. Perský nacionalismus navíc v mnoha případech překračuje etnické hranice. Secese kterékoliv části území by vyžadovala nejen sjednocenou vizi a velení, ale také stabilní financování a trvalou externí podporu, kterou momentálně žádná z opozičních frakcí v dostatečné míře nemá.
Nejpravděpodobnějším scénářem tak není vznik nových států, ale spíše eroze centrální autority vedoucí k vytvoření bezpečnostních vakuí. To by mohlo vyústit v dlouhodobé povstalecké boje, zvýšené přeshraniční napětí a hrozbu občanské války, nikoliv však v rozdělení země podle balkánského vzoru. Stabilita Íránu v jeho současných hranicích je paradoxně v zájmu i mnoha jeho sousedů, kteří se obávají chaosu více než samotného teheránského režimu.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.