I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Vojenští plánovači však zvažují jinou cestu: oslabení centrální moci natolik, aby se k slovu přihlásily organizované ozbrojené skupiny etnických menšin. Ty by mohly sloužit jako alternativa k nasazení amerických pozemních sil. Íránská populace čítající přes 90 milionů lidí je značně různorodá. Zatímco Peršané tvoří většinu, v okrajových provinciích jsou koncentrováni Kurdové, Azerové, Arabové či Balúčové, z nichž mnozí dlouhodobě usilují o větší autonomii či odtržení.
Největší hrozbu pro teheránský režim představují Kurdové. Jen několik dní před vypuknutím současného konfliktu vytvořilo pět kurdských skupin sídlících v Iráku novou koalici s cílem svrhnout klerikální vládu. Tato aliance zahrnuje například Demokratickou stranu íránského Kurdistánu (PDKI) nebo Stranu svobodného života Kurdistánu (PJAK). Teherán již na tuto hrozbu reagoval preventivními údery na jejich základny v Iráku a Spojené státy údajně vedou s kurdskými milicemi rozhovory o zahájení pozemních operací v západním Íránu.
Podobnou aktivitu vyvíjejí i Balúčové na jihovýchodě země. Separatistická skupina Džajš al-Adl se spojila s menšími frakcemi do „Fronty lidového odporu“. Zajímavé je, že tato koalice se snaží zbavit nálepky čistých separatistů a prezentuje se jako ochránce všech utlačovaných menšin v Íránu. Nicméně vzhledem k tomu, že Džajš al-Adl figuruje na americkém seznamu teroristických organizací, je jejich šance na oficiální podporu ze strany Západu minimální.
V severozápadních a jihozápadních částech země by situace mohli využít také Azerové a Arabové. Ozbrojená aktivita těchto skupin je sice v porovnání s Kurdy omezená, ale Teherán je dlouhodobě podezřívá z kolaborace se zahraničními tajnými službami. Během loňských nepokojů po krátké válce s Izraelem režim tvrdě zasáhl proti azerské komunitě, kterou obvinil z předávání informací Baku.
Posílení etnických milicí však naráží na odpor regionálních sousedů, což je jeden z hlavních důvodů, proč se rozpad Íránu neočekává. Turecko se obává, že podpora íránských Kurdů by mohla posílit jeho vlastní kurdské separatisty z PKK. Ankara by v případě výrazného úspěchu Kurdů pravděpodobně vojensky zasáhla a posílila ostrahu svých hranic. Stejně tak Pákistán, který se potýká s vlastním balúčským povstáním, nemá zájem na tom, aby v Íránu vzniklo bezpečné útočiště pro tamní rebely.
Sama myšlenka územní fragmentace naráží i na vnitřní faktory. I přes etnické rozdíly jsou jednotlivé skupiny společensky a ekonomicky provázány s íránským státem. Perský nacionalismus navíc v mnoha případech překračuje etnické hranice. Secese kterékoliv části území by vyžadovala nejen sjednocenou vizi a velení, ale také stabilní financování a trvalou externí podporu, kterou momentálně žádná z opozičních frakcí v dostatečné míře nemá.
Nejpravděpodobnějším scénářem tak není vznik nových států, ale spíše eroze centrální autority vedoucí k vytvoření bezpečnostních vakuí. To by mohlo vyústit v dlouhodobé povstalecké boje, zvýšené přeshraniční napětí a hrozbu občanské války, nikoliv však v rozdělení země podle balkánského vzoru. Stabilita Íránu v jeho současných hranicích je paradoxně v zájmu i mnoha jeho sousedů, kteří se obávají chaosu více než samotného teheránského režimu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.