Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
V podcastu Machtwechsel kancléř uvedl, že má velké pochopení pro iniciativu sociálních demokratů (SPD), která počítá se zákazem sociálních sítí pro děti mladší 14 let. Merz sice zdůraznil, že je obecně velmi opatrný, pokud jde o zákonné zákazy, ale důsledky šíření falešných zpráv, obsahu generovaného umělou inteligencí a vliv platforem jako TikTok činí situaci čím dál náročnější.
Podle kancléře musí být prioritou ochrana dětí ve školách. Odmítl argumenty, že by se děti měly s digitálními nástroji seznamovat co nejdříve, a přirovnal to s nadsázkou k situaci, kdy by se na základních školách podával alkohol jen proto, aby si na něj žáci zvykli. Tento postoj podpořili i další představitelé jeho strany CDU, přičemž téma bude jedním z hlavních bodů stranického sjezdu ve Stuttgartu.
Omezení věku pro vstup na sociální sítě získává podporu napříč německým politickým spektrem, včetně Zelených a Aliance Sahry Wagenknechtové. Jedinou stranou, která se proti zákazu staví, je Alternativa pro Německo (AfD). Ta tvrdí, že jde spíše o snahu o kontrolu obyvatelstva než o skutečný zájem o blaho dětí. Expertní komise jmenovaná vládou by měla své doporučení představit před letošním létem.
Německo není v tomto úsilí osamocené. Francie a Dánsko již přijaly zákony omezující přístup dětí k sociálním sítím a španělský premiér Pedro Sánchez nedávno oznámil plán na zákaz pro mladistvé do 16 let. Řecko a další členské státy navíc prosazují, aby se tato otázka řešila jednotně na úrovni celé Evropské unie.
Kritici z řad obhájců práv dětí a soukromí však varují, že plošné zákazy nebudou efektivní. Podle nich mohou děti připravit o právo na informace a vést k narušení soukromí celé populace kvůli nutnosti ověřovat věk uživatelů. Zdůrazňují, že samotný zákaz nevyřeší negativní aspekty online světa, pokud se nezmění přístup k digitálnímu vzdělávání a bezpečnosti.
Snaží se Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové o sjednocení těchto pravidel? Na tuto otázku by měl odpovědět panel odborníků, který předsedkyně sestavila pro vypracování doporučení pro celou Unii. Vývoj v Německu tak může předznamenat širší celoevropský trend v regulaci digitálního prostoru pro nejmladší generace.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.