V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Červnové ráno v běloruské krajině bylo pro pasažéry autobusu s pytli na hlavách nejisté a děsivé. Věděli jen, že jsou političtí vězni, někteří už přes pět let, a netušili, kam jedou. Mnozí se obávali nejhoršího — popravy. Mezi nimi byl i známý disident Siarhej Cichanouski, manžel opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která po jeho zatčení převzala roli hlavního symbolu odporu proti režimu.
Autobus nakonec zastavil u pole nedaleko hranic s Litvou. Když jim agenti běloruské tajné služby (KGB) sundali pytle z hlavy, přivítala je nečekaná věta: „Prezident Trump mě poslal, abych vás odvezl domů.“
Mužem, který to řekl, byl John Coale. Jeho mise byla výsledkem několikaměsíčního vyjednávání, které ukazuje, jak netradiční, ale efektivní může být diplomacie v éře Trumpa 2.0. Coale, známý právník a bývalý demokrat, byl pověřen navázat osobní kontakt s Lukašenkem a přesvědčit ho k propuštění vězňů.
Klíčová byla schůzka v Minsku, kde se americká delegace, včetně zástupců ministerstva zahraničí, dostavila do prezidentského paláce. Coale popsal budovu jako obrovskou — „Tom Brady by v hale nedokázal přehodit míč z jednoho konce na druhý.“
Oběd s Lukašenkem byl zahájen neformálně a rychle přešel do série přípitků. „Dělal jsem, co mi řekli — měl jsem ho okouzlit,“ řekl Coale. „Povídali jsme si, vtipkovali, kritizoval jsem ministerstvo zahraničí — a to se mu líbilo.“
Během několika hodin bylo jasné, že setkání zafungovalo. Ještě téhož dne Bělorusko propustilo Jurase Zjankoviče, občana USA, který byl zadržen v Moskvě a obviněn z údajného pokusu o státní převrat. Následující týdny pokračovalo další vyjednávání.
Vyvrcholením bylo osvobození dalších 14 vězňů, včetně samotného Cichanouského. V den jeho propuštění cestovala jeho manželka z Polska do Vilniusu a neměla tušení, co se děje. Až na letišti jí zazvonil telefon. „Když jsem slyšela jeho hlas, nemohla jsem uvěřit. Řekl mi: 'Drahá, jsem volný.'“
Propuštění nebylo jen diplomatickým úspěchem, ale i silným emocionálním momentem. Vězni byli vyhladovělí, zesláblí, někteří se změnili k nepoznání. Když čekali na litevské straně hranic, Coale a jeho kolegové jim rozdávali bonbóny a půjčovali telefony, aby mohli poprvé po letech zavolat svým rodinám.
Tato událost podle Cichanouské ukazuje, že právě Bělorusko by se mohlo stát pozitivním bodem Trumpovy zahraniční politiky. „Svobodné a nezávislé Bělorusko je i v zájmu Spojených států,“ řekla.
Odborníci ovšem upozorňují, že Lukašenko zůstává hluboce závislý na Rusku a jeho pozice jako prostředníka mezi Západem a Východem je značně limitovaná. „Může si přát být součástí mírového procesu, ale bez Putina neudělá nic,“ varuje analytik Carnegieho nadace Arťom Šrajbman.
John Coale však zůstává soustředěný na praktické cíle. „Jestli se mi podaří dostat další lidi ven, je mi jedno, jaké má Lukašenko motivace,“ řekl.
Příběh ukazuje nejen cenu lidského života, ale i to, jakým způsobem se může v éře silných osobností dělat zahraniční politika — ne skrze formality, ale přes osobní vazby, nečekaná setkání a ano, někdy i přes přípitky vodkou.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.