V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Červnové ráno v běloruské krajině bylo pro pasažéry autobusu s pytli na hlavách nejisté a děsivé. Věděli jen, že jsou političtí vězni, někteří už přes pět let, a netušili, kam jedou. Mnozí se obávali nejhoršího — popravy. Mezi nimi byl i známý disident Siarhej Cichanouski, manžel opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která po jeho zatčení převzala roli hlavního symbolu odporu proti režimu.
Autobus nakonec zastavil u pole nedaleko hranic s Litvou. Když jim agenti běloruské tajné služby (KGB) sundali pytle z hlavy, přivítala je nečekaná věta: „Prezident Trump mě poslal, abych vás odvezl domů.“
Mužem, který to řekl, byl John Coale. Jeho mise byla výsledkem několikaměsíčního vyjednávání, které ukazuje, jak netradiční, ale efektivní může být diplomacie v éře Trumpa 2.0. Coale, známý právník a bývalý demokrat, byl pověřen navázat osobní kontakt s Lukašenkem a přesvědčit ho k propuštění vězňů.
Klíčová byla schůzka v Minsku, kde se americká delegace, včetně zástupců ministerstva zahraničí, dostavila do prezidentského paláce. Coale popsal budovu jako obrovskou — „Tom Brady by v hale nedokázal přehodit míč z jednoho konce na druhý.“
Oběd s Lukašenkem byl zahájen neformálně a rychle přešel do série přípitků. „Dělal jsem, co mi řekli — měl jsem ho okouzlit,“ řekl Coale. „Povídali jsme si, vtipkovali, kritizoval jsem ministerstvo zahraničí — a to se mu líbilo.“
Během několika hodin bylo jasné, že setkání zafungovalo. Ještě téhož dne Bělorusko propustilo Jurase Zjankoviče, občana USA, který byl zadržen v Moskvě a obviněn z údajného pokusu o státní převrat. Následující týdny pokračovalo další vyjednávání.
Vyvrcholením bylo osvobození dalších 14 vězňů, včetně samotného Cichanouského. V den jeho propuštění cestovala jeho manželka z Polska do Vilniusu a neměla tušení, co se děje. Až na letišti jí zazvonil telefon. „Když jsem slyšela jeho hlas, nemohla jsem uvěřit. Řekl mi: 'Drahá, jsem volný.'“
Propuštění nebylo jen diplomatickým úspěchem, ale i silným emocionálním momentem. Vězni byli vyhladovělí, zesláblí, někteří se změnili k nepoznání. Když čekali na litevské straně hranic, Coale a jeho kolegové jim rozdávali bonbóny a půjčovali telefony, aby mohli poprvé po letech zavolat svým rodinám.
Tato událost podle Cichanouské ukazuje, že právě Bělorusko by se mohlo stát pozitivním bodem Trumpovy zahraniční politiky. „Svobodné a nezávislé Bělorusko je i v zájmu Spojených států,“ řekla.
Odborníci ovšem upozorňují, že Lukašenko zůstává hluboce závislý na Rusku a jeho pozice jako prostředníka mezi Západem a Východem je značně limitovaná. „Může si přát být součástí mírového procesu, ale bez Putina neudělá nic,“ varuje analytik Carnegieho nadace Arťom Šrajbman.
John Coale však zůstává soustředěný na praktické cíle. „Jestli se mi podaří dostat další lidi ven, je mi jedno, jaké má Lukašenko motivace,“ řekl.
Příběh ukazuje nejen cenu lidského života, ale i to, jakým způsobem se může v éře silných osobností dělat zahraniční politika — ne skrze formality, ale přes osobní vazby, nečekaná setkání a ano, někdy i přes přípitky vodkou.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.