V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Červnové ráno v běloruské krajině bylo pro pasažéry autobusu s pytli na hlavách nejisté a děsivé. Věděli jen, že jsou političtí vězni, někteří už přes pět let, a netušili, kam jedou. Mnozí se obávali nejhoršího — popravy. Mezi nimi byl i známý disident Siarhej Cichanouski, manžel opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, která po jeho zatčení převzala roli hlavního symbolu odporu proti režimu.
Autobus nakonec zastavil u pole nedaleko hranic s Litvou. Když jim agenti běloruské tajné služby (KGB) sundali pytle z hlavy, přivítala je nečekaná věta: „Prezident Trump mě poslal, abych vás odvezl domů.“
Mužem, který to řekl, byl John Coale. Jeho mise byla výsledkem několikaměsíčního vyjednávání, které ukazuje, jak netradiční, ale efektivní může být diplomacie v éře Trumpa 2.0. Coale, známý právník a bývalý demokrat, byl pověřen navázat osobní kontakt s Lukašenkem a přesvědčit ho k propuštění vězňů.
Klíčová byla schůzka v Minsku, kde se americká delegace, včetně zástupců ministerstva zahraničí, dostavila do prezidentského paláce. Coale popsal budovu jako obrovskou — „Tom Brady by v hale nedokázal přehodit míč z jednoho konce na druhý.“
Oběd s Lukašenkem byl zahájen neformálně a rychle přešel do série přípitků. „Dělal jsem, co mi řekli — měl jsem ho okouzlit,“ řekl Coale. „Povídali jsme si, vtipkovali, kritizoval jsem ministerstvo zahraničí — a to se mu líbilo.“
Během několika hodin bylo jasné, že setkání zafungovalo. Ještě téhož dne Bělorusko propustilo Jurase Zjankoviče, občana USA, který byl zadržen v Moskvě a obviněn z údajného pokusu o státní převrat. Následující týdny pokračovalo další vyjednávání.
Vyvrcholením bylo osvobození dalších 14 vězňů, včetně samotného Cichanouského. V den jeho propuštění cestovala jeho manželka z Polska do Vilniusu a neměla tušení, co se děje. Až na letišti jí zazvonil telefon. „Když jsem slyšela jeho hlas, nemohla jsem uvěřit. Řekl mi: 'Drahá, jsem volný.'“
Propuštění nebylo jen diplomatickým úspěchem, ale i silným emocionálním momentem. Vězni byli vyhladovělí, zesláblí, někteří se změnili k nepoznání. Když čekali na litevské straně hranic, Coale a jeho kolegové jim rozdávali bonbóny a půjčovali telefony, aby mohli poprvé po letech zavolat svým rodinám.
Tato událost podle Cichanouské ukazuje, že právě Bělorusko by se mohlo stát pozitivním bodem Trumpovy zahraniční politiky. „Svobodné a nezávislé Bělorusko je i v zájmu Spojených států,“ řekla.
Odborníci ovšem upozorňují, že Lukašenko zůstává hluboce závislý na Rusku a jeho pozice jako prostředníka mezi Západem a Východem je značně limitovaná. „Může si přát být součástí mírového procesu, ale bez Putina neudělá nic,“ varuje analytik Carnegieho nadace Arťom Šrajbman.
John Coale však zůstává soustředěný na praktické cíle. „Jestli se mi podaří dostat další lidi ven, je mi jedno, jaké má Lukašenko motivace,“ řekl.
Příběh ukazuje nejen cenu lidského života, ale i to, jakým způsobem se může v éře silných osobností dělat zahraniční politika — ne skrze formality, ale přes osobní vazby, nečekaná setkání a ano, někdy i přes přípitky vodkou.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).