Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Program spravovaný ministerstvem zahraničí USA a Agenturou pro globální média (USAGM) podporoval malé skupiny vyvíjející technologie pro obcházení internetové cenzury. Za poslední desetiletí bylo na tyto účely vynaloženo více než 500 milionů dolarů. Jen v roce 2024 dosáhlo financování výše 94 milionů dolarů, což umožnilo rozvoj nástrojů, které miliony lidí využívají k přístupu k necenzurovaným informacím.
Situace se však dramaticky změnila s nástupem Donalda Trumpa a vytvořením jeho nového oddělení pro vládní efektivitu (DOGE). Toto oddělení dostalo za úkol radikálně snížit velikost federálních agentur a omezit vládní iniciativy. V důsledku těchto škrtů rezignovalo nebo bylo propuštěno mnoho kmenových zaměstnanců programu a hlavní úřad pro přidělování grantů v roce 2025 nevyplatil žádné nové prostředky.
Nezisková organizace Open Technology Fund (OTF), která zprostředkovává přibližně polovinu těchto peněz, se proti zastavení financování bránila soudně. V prosinci sice dosáhla u soudu rozhodnutí o obnovení části prostředků, ale Trumpova administrativa se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolala. Celý proces tak zůstává v právní nejistotě a budoucí fungování OTF je nejasné.
Souběžně s finančními škrty podniká Bílý dům i diplomatické kroky, které oslabují mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních práv. V lednu 2026 Spojené státy oficiálně vystoupily z Koalice pro svobodu online (Freedom Online Coalition). Tuto globální alianci přitom dříve samy USA založily jako klíčový nástroj pro obranu svobodného internetu a demokratických norem v kyberprostoru.
Omezení financování má okamžité dopady na technologie, které pomáhaly například íránským občanům koordinovat protesty a sdílet záběry z míst nepokojů. Podobně ohroženy jsou i snahy aktivistů v Myanmaru o překonání tamní „digitální železné opony“ nebo možnosti uživatelů v Číně vyhýbat se všudypřítomnému státnímu dohledu. Podle bývalých amerických úředníků byl program těmito kroky „v podstatě vykuchán“.
Evropští experti na digitální práva upozorňují, že americký program byl po léta nosným pilířem celého odvětví. Ačkoliv se vývojáři těchto technologií často pohybují ve skromných podmínkách a pracují z domova s minimálním rozpočtem, bez systémové podpory je jejich činnost dlouhodobě neudržitelná. Některé skupiny již musely propustit zaměstnance nebo pokračují v práci bez nároku na mzdu.
Zatímco demokratické technologie oslabují, cenzurní nástroje jsou stále dostupnější. Čínské firmy v uplynulém roce masivně exportovaly sofistikovaná zařízení pro sledování internetového provozu do zemí Afriky a Asie. Tyto systémy umožňují autoritářským režimům, jako je ten v Íránu, jemně ladit kontrolu nad sítí – například umožnit fungování obchodu, ale zároveň zcela zablokovat komunikaci mezi občany.
Zástupci organizací bojujících proti cenzuře nyní vkládají naděje do Evropské unie. Některé skupiny již začaly lobbovat u představitelů EU s žádostí o náhradní financování, které by zaplnilo mezeru po stažení Spojených států. Bez nového zdroje peněz se podle nich výrazně usnadní budování digitálních bariér, které izolují obyvatelstvo od okolního světa a posilují vládní narativy.
Současný stav vnímají aktivisté jako kritický zlom. Pokud se nepodaří najít nové způsoby podpory pro nástroje, jako je šifrovaná komunikace nebo anonymní prohlížeče, hrozí, že internet v nesvobodných zemích definitivně ztratí svůj charakter globálního společného prostoru. Boj o svobodu informací tak vstupuje do fáze, kdy proti sobě stojí levné technologie útlaku a finančně podhodnocený digitální odpor.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.