Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Program spravovaný ministerstvem zahraničí USA a Agenturou pro globální média (USAGM) podporoval malé skupiny vyvíjející technologie pro obcházení internetové cenzury. Za poslední desetiletí bylo na tyto účely vynaloženo více než 500 milionů dolarů. Jen v roce 2024 dosáhlo financování výše 94 milionů dolarů, což umožnilo rozvoj nástrojů, které miliony lidí využívají k přístupu k necenzurovaným informacím.
Situace se však dramaticky změnila s nástupem Donalda Trumpa a vytvořením jeho nového oddělení pro vládní efektivitu (DOGE). Toto oddělení dostalo za úkol radikálně snížit velikost federálních agentur a omezit vládní iniciativy. V důsledku těchto škrtů rezignovalo nebo bylo propuštěno mnoho kmenových zaměstnanců programu a hlavní úřad pro přidělování grantů v roce 2025 nevyplatil žádné nové prostředky.
Nezisková organizace Open Technology Fund (OTF), která zprostředkovává přibližně polovinu těchto peněz, se proti zastavení financování bránila soudně. V prosinci sice dosáhla u soudu rozhodnutí o obnovení části prostředků, ale Trumpova administrativa se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolala. Celý proces tak zůstává v právní nejistotě a budoucí fungování OTF je nejasné.
Souběžně s finančními škrty podniká Bílý dům i diplomatické kroky, které oslabují mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních práv. V lednu 2026 Spojené státy oficiálně vystoupily z Koalice pro svobodu online (Freedom Online Coalition). Tuto globální alianci přitom dříve samy USA založily jako klíčový nástroj pro obranu svobodného internetu a demokratických norem v kyberprostoru.
Omezení financování má okamžité dopady na technologie, které pomáhaly například íránským občanům koordinovat protesty a sdílet záběry z míst nepokojů. Podobně ohroženy jsou i snahy aktivistů v Myanmaru o překonání tamní „digitální železné opony“ nebo možnosti uživatelů v Číně vyhýbat se všudypřítomnému státnímu dohledu. Podle bývalých amerických úředníků byl program těmito kroky „v podstatě vykuchán“.
Evropští experti na digitální práva upozorňují, že americký program byl po léta nosným pilířem celého odvětví. Ačkoliv se vývojáři těchto technologií často pohybují ve skromných podmínkách a pracují z domova s minimálním rozpočtem, bez systémové podpory je jejich činnost dlouhodobě neudržitelná. Některé skupiny již musely propustit zaměstnance nebo pokračují v práci bez nároku na mzdu.
Zatímco demokratické technologie oslabují, cenzurní nástroje jsou stále dostupnější. Čínské firmy v uplynulém roce masivně exportovaly sofistikovaná zařízení pro sledování internetového provozu do zemí Afriky a Asie. Tyto systémy umožňují autoritářským režimům, jako je ten v Íránu, jemně ladit kontrolu nad sítí – například umožnit fungování obchodu, ale zároveň zcela zablokovat komunikaci mezi občany.
Zástupci organizací bojujících proti cenzuře nyní vkládají naděje do Evropské unie. Některé skupiny již začaly lobbovat u představitelů EU s žádostí o náhradní financování, které by zaplnilo mezeru po stažení Spojených států. Bez nového zdroje peněz se podle nich výrazně usnadní budování digitálních bariér, které izolují obyvatelstvo od okolního světa a posilují vládní narativy.
Současný stav vnímají aktivisté jako kritický zlom. Pokud se nepodaří najít nové způsoby podpory pro nástroje, jako je šifrovaná komunikace nebo anonymní prohlížeče, hrozí, že internet v nesvobodných zemích definitivně ztratí svůj charakter globálního společného prostoru. Boj o svobodu informací tak vstupuje do fáze, kdy proti sobě stojí levné technologie útlaku a finančně podhodnocený digitální odpor.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.