Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Program spravovaný ministerstvem zahraničí USA a Agenturou pro globální média (USAGM) podporoval malé skupiny vyvíjející technologie pro obcházení internetové cenzury. Za poslední desetiletí bylo na tyto účely vynaloženo více než 500 milionů dolarů. Jen v roce 2024 dosáhlo financování výše 94 milionů dolarů, což umožnilo rozvoj nástrojů, které miliony lidí využívají k přístupu k necenzurovaným informacím.
Situace se však dramaticky změnila s nástupem Donalda Trumpa a vytvořením jeho nového oddělení pro vládní efektivitu (DOGE). Toto oddělení dostalo za úkol radikálně snížit velikost federálních agentur a omezit vládní iniciativy. V důsledku těchto škrtů rezignovalo nebo bylo propuštěno mnoho kmenových zaměstnanců programu a hlavní úřad pro přidělování grantů v roce 2025 nevyplatil žádné nové prostředky.
Nezisková organizace Open Technology Fund (OTF), která zprostředkovává přibližně polovinu těchto peněz, se proti zastavení financování bránila soudně. V prosinci sice dosáhla u soudu rozhodnutí o obnovení části prostředků, ale Trumpova administrativa se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolala. Celý proces tak zůstává v právní nejistotě a budoucí fungování OTF je nejasné.
Souběžně s finančními škrty podniká Bílý dům i diplomatické kroky, které oslabují mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních práv. V lednu 2026 Spojené státy oficiálně vystoupily z Koalice pro svobodu online (Freedom Online Coalition). Tuto globální alianci přitom dříve samy USA založily jako klíčový nástroj pro obranu svobodného internetu a demokratických norem v kyberprostoru.
Omezení financování má okamžité dopady na technologie, které pomáhaly například íránským občanům koordinovat protesty a sdílet záběry z míst nepokojů. Podobně ohroženy jsou i snahy aktivistů v Myanmaru o překonání tamní „digitální železné opony“ nebo možnosti uživatelů v Číně vyhýbat se všudypřítomnému státnímu dohledu. Podle bývalých amerických úředníků byl program těmito kroky „v podstatě vykuchán“.
Evropští experti na digitální práva upozorňují, že americký program byl po léta nosným pilířem celého odvětví. Ačkoliv se vývojáři těchto technologií často pohybují ve skromných podmínkách a pracují z domova s minimálním rozpočtem, bez systémové podpory je jejich činnost dlouhodobě neudržitelná. Některé skupiny již musely propustit zaměstnance nebo pokračují v práci bez nároku na mzdu.
Zatímco demokratické technologie oslabují, cenzurní nástroje jsou stále dostupnější. Čínské firmy v uplynulém roce masivně exportovaly sofistikovaná zařízení pro sledování internetového provozu do zemí Afriky a Asie. Tyto systémy umožňují autoritářským režimům, jako je ten v Íránu, jemně ladit kontrolu nad sítí – například umožnit fungování obchodu, ale zároveň zcela zablokovat komunikaci mezi občany.
Zástupci organizací bojujících proti cenzuře nyní vkládají naděje do Evropské unie. Některé skupiny již začaly lobbovat u představitelů EU s žádostí o náhradní financování, které by zaplnilo mezeru po stažení Spojených států. Bez nového zdroje peněz se podle nich výrazně usnadní budování digitálních bariér, které izolují obyvatelstvo od okolního světa a posilují vládní narativy.
Současný stav vnímají aktivisté jako kritický zlom. Pokud se nepodaří najít nové způsoby podpory pro nástroje, jako je šifrovaná komunikace nebo anonymní prohlížeče, hrozí, že internet v nesvobodných zemích definitivně ztratí svůj charakter globálního společného prostoru. Boj o svobodu informací tak vstupuje do fáze, kdy proti sobě stojí levné technologie útlaku a finančně podhodnocený digitální odpor.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.