Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Program spravovaný ministerstvem zahraničí USA a Agenturou pro globální média (USAGM) podporoval malé skupiny vyvíjející technologie pro obcházení internetové cenzury. Za poslední desetiletí bylo na tyto účely vynaloženo více než 500 milionů dolarů. Jen v roce 2024 dosáhlo financování výše 94 milionů dolarů, což umožnilo rozvoj nástrojů, které miliony lidí využívají k přístupu k necenzurovaným informacím.
Situace se však dramaticky změnila s nástupem Donalda Trumpa a vytvořením jeho nového oddělení pro vládní efektivitu (DOGE). Toto oddělení dostalo za úkol radikálně snížit velikost federálních agentur a omezit vládní iniciativy. V důsledku těchto škrtů rezignovalo nebo bylo propuštěno mnoho kmenových zaměstnanců programu a hlavní úřad pro přidělování grantů v roce 2025 nevyplatil žádné nové prostředky.
Nezisková organizace Open Technology Fund (OTF), která zprostředkovává přibližně polovinu těchto peněz, se proti zastavení financování bránila soudně. V prosinci sice dosáhla u soudu rozhodnutí o obnovení části prostředků, ale Trumpova administrativa se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolala. Celý proces tak zůstává v právní nejistotě a budoucí fungování OTF je nejasné.
Souběžně s finančními škrty podniká Bílý dům i diplomatické kroky, které oslabují mezinárodní spolupráci v oblasti digitálních práv. V lednu 2026 Spojené státy oficiálně vystoupily z Koalice pro svobodu online (Freedom Online Coalition). Tuto globální alianci přitom dříve samy USA založily jako klíčový nástroj pro obranu svobodného internetu a demokratických norem v kyberprostoru.
Omezení financování má okamžité dopady na technologie, které pomáhaly například íránským občanům koordinovat protesty a sdílet záběry z míst nepokojů. Podobně ohroženy jsou i snahy aktivistů v Myanmaru o překonání tamní „digitální železné opony“ nebo možnosti uživatelů v Číně vyhýbat se všudypřítomnému státnímu dohledu. Podle bývalých amerických úředníků byl program těmito kroky „v podstatě vykuchán“.
Evropští experti na digitální práva upozorňují, že americký program byl po léta nosným pilířem celého odvětví. Ačkoliv se vývojáři těchto technologií často pohybují ve skromných podmínkách a pracují z domova s minimálním rozpočtem, bez systémové podpory je jejich činnost dlouhodobě neudržitelná. Některé skupiny již musely propustit zaměstnance nebo pokračují v práci bez nároku na mzdu.
Zatímco demokratické technologie oslabují, cenzurní nástroje jsou stále dostupnější. Čínské firmy v uplynulém roce masivně exportovaly sofistikovaná zařízení pro sledování internetového provozu do zemí Afriky a Asie. Tyto systémy umožňují autoritářským režimům, jako je ten v Íránu, jemně ladit kontrolu nad sítí – například umožnit fungování obchodu, ale zároveň zcela zablokovat komunikaci mezi občany.
Zástupci organizací bojujících proti cenzuře nyní vkládají naděje do Evropské unie. Některé skupiny již začaly lobbovat u představitelů EU s žádostí o náhradní financování, které by zaplnilo mezeru po stažení Spojených států. Bez nového zdroje peněz se podle nich výrazně usnadní budování digitálních bariér, které izolují obyvatelstvo od okolního světa a posilují vládní narativy.
Současný stav vnímají aktivisté jako kritický zlom. Pokud se nepodaří najít nové způsoby podpory pro nástroje, jako je šifrovaná komunikace nebo anonymní prohlížeče, hrozí, že internet v nesvobodných zemích definitivně ztratí svůj charakter globálního společného prostoru. Boj o svobodu informací tak vstupuje do fáze, kdy proti sobě stojí levné technologie útlaku a finančně podhodnocený digitální odpor.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.
Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií. K zatčení došlo na královském panství Sandringham v Norfolku, kde nyní politik po svém nuceném odchodu z Windsoru pobývá. Podle dostupných informací je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates zrušil svůj hlavní projev na summitu AI Impact v Indii. Stalo se tak v době, kdy miliardář čelí obnoveným dotazům ohledně svých dřívějších vazeb na Jeffreyho Epsteina. Gates do Indie přicestoval začátkem týdne, aby podpořil spolupráci své nadace s tamní vládou, a jeho vystoupení mělo následovat krátce po projevu premiéra Naréndry Módího.
Americký úřad pro občanská práva podal žalobu na stáčírnu a distributora produktů společnosti Coca-Cola kvůli obvinění z diskriminace na základě pohlaví. Jádrem sporu je pracovní setkání určené k navazování kontaktů, na které měli přístup zakázán muži. Jedná se o vůbec první žalobu podanou Komisí pro rovné pracovní příležitosti (EEOC) proti firemním programům diverzity od nástupu Donalda Trumpa do úřadu.
Americká armáda je podle informací CNN od zdrojů obeznámených se situací připravena zahájit útok na Írán již během nadcházejícího víkendu. Prezident Donald Trump však prozatím neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda k takovému kroku skutečně dá svolení. Bílý dům byl informován, že ozbrojené síly mohou být po nedávném posílení leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě v pohotovosti k úderu velmi brzy.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.