Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
Trump následně tyto požadavky sdělil Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům. Vyzval je, aby upustili od snahy o příměří a zaměřili se místo toho přímo na mírovou dohodu. Podle Trumpa dohoda o příměří často nevydrží, zatímco mírová dohoda by válku ukončila.
Pokud by Ukrajina na Putinovy podmínky přistoupila, Rusko by získalo plnou kontrolu nad územím, které částečně okupuje již více než deset let a kde jeho jednotky postupují nejrychleji od loňského listopadu. Putin dal jasně najevo, že neustoupil od svých hlavních požadavků, které by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a omezení expanze NATO.
Bývalý vysoký představitel Kremlu uvedl, že Putin je připraven ke kompromisům ohledně území, ale pouze pokud budou splněny jeho základní požadavky. Ruské síly v současné době ovládají asi 70 % Doněcké oblasti, ale západní část, klíčová pro ukrajinskou obranu, zůstává pod kontrolou Kyjeva. Naopak v Luhanské oblasti kontroluje Rusko téměř celé území.
Zdroje blízké Volodymyru Zelenskému naznačují, že by ukrajinský prezident nepřistoupil na vydání Doněcku, ale je otevřený diskusím o územních otázkách na nadcházejícím setkání s Trumpem ve Washingtonu. Zelenskyj by také uvítal třístranné setkání s Trumpem a Putinem.
Putinovy požadavky se od dubna podle všeho zpřísnily. Tehdy Trumpovu vyslanci řekl, že by Rusko mohlo zmrazit celou frontovou linii, pokud by byly splněny jeho „základní příčiny.“
Trump se přitom před setkáním na Aljašce dušoval, že bude tvrdě jednat, a hrozil vážnými důsledky, pokud k dohodě o příměří nedojde. Nakonec ale odešel s prázdnou a evropským lídrům sdělil Putinovy požadavky na územní ústupky. O den později na sociálních sítích vyzval Evropu, aby se místo příměří soustředila na mírovou dohodu. Bílý dům a Kreml odmítly jednání komentovat.
Ruské požadavky a Trumpova neochota trvat na příměří pravděpodobně vyvolají hluboké obavy mezi evropskými lídry. Ti byli znepokojeni již před schůzkou, když Trump naznačoval možnost územních výměn. Putin, na kterého byl vydán zatykač kvůli válečným zločinům, dostal během setkání s Trumpem příležitost vymanit se z mezinárodní izolace.
Během telefonátu s evropskými lídry mu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Putinovi se nedá věřit. Připomněl mu zkušenost s minskými dohodami, které Putin před deseti lety nikdy nedodržel.
Jednání o širší mírové dohodě bez příměří je podle diplomatů „chvályhodný cíl, ale velmi obtížný a riskantní.“ Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina zemí, které se zavázaly pomoci prosadit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po uzavření míru, se sejde v neděli.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.