Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
Trump následně tyto požadavky sdělil Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům. Vyzval je, aby upustili od snahy o příměří a zaměřili se místo toho přímo na mírovou dohodu. Podle Trumpa dohoda o příměří často nevydrží, zatímco mírová dohoda by válku ukončila.
Pokud by Ukrajina na Putinovy podmínky přistoupila, Rusko by získalo plnou kontrolu nad územím, které částečně okupuje již více než deset let a kde jeho jednotky postupují nejrychleji od loňského listopadu. Putin dal jasně najevo, že neustoupil od svých hlavních požadavků, které by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a omezení expanze NATO.
Bývalý vysoký představitel Kremlu uvedl, že Putin je připraven ke kompromisům ohledně území, ale pouze pokud budou splněny jeho základní požadavky. Ruské síly v současné době ovládají asi 70 % Doněcké oblasti, ale západní část, klíčová pro ukrajinskou obranu, zůstává pod kontrolou Kyjeva. Naopak v Luhanské oblasti kontroluje Rusko téměř celé území.
Zdroje blízké Volodymyru Zelenskému naznačují, že by ukrajinský prezident nepřistoupil na vydání Doněcku, ale je otevřený diskusím o územních otázkách na nadcházejícím setkání s Trumpem ve Washingtonu. Zelenskyj by také uvítal třístranné setkání s Trumpem a Putinem.
Putinovy požadavky se od dubna podle všeho zpřísnily. Tehdy Trumpovu vyslanci řekl, že by Rusko mohlo zmrazit celou frontovou linii, pokud by byly splněny jeho „základní příčiny.“
Trump se přitom před setkáním na Aljašce dušoval, že bude tvrdě jednat, a hrozil vážnými důsledky, pokud k dohodě o příměří nedojde. Nakonec ale odešel s prázdnou a evropským lídrům sdělil Putinovy požadavky na územní ústupky. O den později na sociálních sítích vyzval Evropu, aby se místo příměří soustředila na mírovou dohodu. Bílý dům a Kreml odmítly jednání komentovat.
Ruské požadavky a Trumpova neochota trvat na příměří pravděpodobně vyvolají hluboké obavy mezi evropskými lídry. Ti byli znepokojeni již před schůzkou, když Trump naznačoval možnost územních výměn. Putin, na kterého byl vydán zatykač kvůli válečným zločinům, dostal během setkání s Trumpem příležitost vymanit se z mezinárodní izolace.
Během telefonátu s evropskými lídry mu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Putinovi se nedá věřit. Připomněl mu zkušenost s minskými dohodami, které Putin před deseti lety nikdy nedodržel.
Jednání o širší mírové dohodě bez příměří je podle diplomatů „chvályhodný cíl, ale velmi obtížný a riskantní.“ Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina zemí, které se zavázaly pomoci prosadit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po uzavření míru, se sejde v neděli.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.