Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
Trump následně tyto požadavky sdělil Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům. Vyzval je, aby upustili od snahy o příměří a zaměřili se místo toho přímo na mírovou dohodu. Podle Trumpa dohoda o příměří často nevydrží, zatímco mírová dohoda by válku ukončila.
Pokud by Ukrajina na Putinovy podmínky přistoupila, Rusko by získalo plnou kontrolu nad územím, které částečně okupuje již více než deset let a kde jeho jednotky postupují nejrychleji od loňského listopadu. Putin dal jasně najevo, že neustoupil od svých hlavních požadavků, které by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a omezení expanze NATO.
Bývalý vysoký představitel Kremlu uvedl, že Putin je připraven ke kompromisům ohledně území, ale pouze pokud budou splněny jeho základní požadavky. Ruské síly v současné době ovládají asi 70 % Doněcké oblasti, ale západní část, klíčová pro ukrajinskou obranu, zůstává pod kontrolou Kyjeva. Naopak v Luhanské oblasti kontroluje Rusko téměř celé území.
Zdroje blízké Volodymyru Zelenskému naznačují, že by ukrajinský prezident nepřistoupil na vydání Doněcku, ale je otevřený diskusím o územních otázkách na nadcházejícím setkání s Trumpem ve Washingtonu. Zelenskyj by také uvítal třístranné setkání s Trumpem a Putinem.
Putinovy požadavky se od dubna podle všeho zpřísnily. Tehdy Trumpovu vyslanci řekl, že by Rusko mohlo zmrazit celou frontovou linii, pokud by byly splněny jeho „základní příčiny.“
Trump se přitom před setkáním na Aljašce dušoval, že bude tvrdě jednat, a hrozil vážnými důsledky, pokud k dohodě o příměří nedojde. Nakonec ale odešel s prázdnou a evropským lídrům sdělil Putinovy požadavky na územní ústupky. O den později na sociálních sítích vyzval Evropu, aby se místo příměří soustředila na mírovou dohodu. Bílý dům a Kreml odmítly jednání komentovat.
Ruské požadavky a Trumpova neochota trvat na příměří pravděpodobně vyvolají hluboké obavy mezi evropskými lídry. Ti byli znepokojeni již před schůzkou, když Trump naznačoval možnost územních výměn. Putin, na kterého byl vydán zatykač kvůli válečným zločinům, dostal během setkání s Trumpem příležitost vymanit se z mezinárodní izolace.
Během telefonátu s evropskými lídry mu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Putinovi se nedá věřit. Připomněl mu zkušenost s minskými dohodami, které Putin před deseti lety nikdy nedodržel.
Jednání o širší mírové dohodě bez příměří je podle diplomatů „chvályhodný cíl, ale velmi obtížný a riskantní.“ Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina zemí, které se zavázaly pomoci prosadit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po uzavření míru, se sejde v neděli.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.