Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
Trump následně tyto požadavky sdělil Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům. Vyzval je, aby upustili od snahy o příměří a zaměřili se místo toho přímo na mírovou dohodu. Podle Trumpa dohoda o příměří často nevydrží, zatímco mírová dohoda by válku ukončila.
Pokud by Ukrajina na Putinovy podmínky přistoupila, Rusko by získalo plnou kontrolu nad územím, které částečně okupuje již více než deset let a kde jeho jednotky postupují nejrychleji od loňského listopadu. Putin dal jasně najevo, že neustoupil od svých hlavních požadavků, které by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a omezení expanze NATO.
Bývalý vysoký představitel Kremlu uvedl, že Putin je připraven ke kompromisům ohledně území, ale pouze pokud budou splněny jeho základní požadavky. Ruské síly v současné době ovládají asi 70 % Doněcké oblasti, ale západní část, klíčová pro ukrajinskou obranu, zůstává pod kontrolou Kyjeva. Naopak v Luhanské oblasti kontroluje Rusko téměř celé území.
Zdroje blízké Volodymyru Zelenskému naznačují, že by ukrajinský prezident nepřistoupil na vydání Doněcku, ale je otevřený diskusím o územních otázkách na nadcházejícím setkání s Trumpem ve Washingtonu. Zelenskyj by také uvítal třístranné setkání s Trumpem a Putinem.
Putinovy požadavky se od dubna podle všeho zpřísnily. Tehdy Trumpovu vyslanci řekl, že by Rusko mohlo zmrazit celou frontovou linii, pokud by byly splněny jeho „základní příčiny.“
Trump se přitom před setkáním na Aljašce dušoval, že bude tvrdě jednat, a hrozil vážnými důsledky, pokud k dohodě o příměří nedojde. Nakonec ale odešel s prázdnou a evropským lídrům sdělil Putinovy požadavky na územní ústupky. O den později na sociálních sítích vyzval Evropu, aby se místo příměří soustředila na mírovou dohodu. Bílý dům a Kreml odmítly jednání komentovat.
Ruské požadavky a Trumpova neochota trvat na příměří pravděpodobně vyvolají hluboké obavy mezi evropskými lídry. Ti byli znepokojeni již před schůzkou, když Trump naznačoval možnost územních výměn. Putin, na kterého byl vydán zatykač kvůli válečným zločinům, dostal během setkání s Trumpem příležitost vymanit se z mezinárodní izolace.
Během telefonátu s evropskými lídry mu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Putinovi se nedá věřit. Připomněl mu zkušenost s minskými dohodami, které Putin před deseti lety nikdy nedodržel.
Jednání o širší mírové dohodě bez příměří je podle diplomatů „chvályhodný cíl, ale velmi obtížný a riskantní.“ Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina zemí, které se zavázaly pomoci prosadit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po uzavření míru, se sejde v neděli.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.