Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
Trump následně tyto požadavky sdělil Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům. Vyzval je, aby upustili od snahy o příměří a zaměřili se místo toho přímo na mírovou dohodu. Podle Trumpa dohoda o příměří často nevydrží, zatímco mírová dohoda by válku ukončila.
Pokud by Ukrajina na Putinovy podmínky přistoupila, Rusko by získalo plnou kontrolu nad územím, které částečně okupuje již více než deset let a kde jeho jednotky postupují nejrychleji od loňského listopadu. Putin dal jasně najevo, že neustoupil od svých hlavních požadavků, které by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a omezení expanze NATO.
Bývalý vysoký představitel Kremlu uvedl, že Putin je připraven ke kompromisům ohledně území, ale pouze pokud budou splněny jeho základní požadavky. Ruské síly v současné době ovládají asi 70 % Doněcké oblasti, ale západní část, klíčová pro ukrajinskou obranu, zůstává pod kontrolou Kyjeva. Naopak v Luhanské oblasti kontroluje Rusko téměř celé území.
Zdroje blízké Volodymyru Zelenskému naznačují, že by ukrajinský prezident nepřistoupil na vydání Doněcku, ale je otevřený diskusím o územních otázkách na nadcházejícím setkání s Trumpem ve Washingtonu. Zelenskyj by také uvítal třístranné setkání s Trumpem a Putinem.
Putinovy požadavky se od dubna podle všeho zpřísnily. Tehdy Trumpovu vyslanci řekl, že by Rusko mohlo zmrazit celou frontovou linii, pokud by byly splněny jeho „základní příčiny.“
Trump se přitom před setkáním na Aljašce dušoval, že bude tvrdě jednat, a hrozil vážnými důsledky, pokud k dohodě o příměří nedojde. Nakonec ale odešel s prázdnou a evropským lídrům sdělil Putinovy požadavky na územní ústupky. O den později na sociálních sítích vyzval Evropu, aby se místo příměří soustředila na mírovou dohodu. Bílý dům a Kreml odmítly jednání komentovat.
Ruské požadavky a Trumpova neochota trvat na příměří pravděpodobně vyvolají hluboké obavy mezi evropskými lídry. Ti byli znepokojeni již před schůzkou, když Trump naznačoval možnost územních výměn. Putin, na kterého byl vydán zatykač kvůli válečným zločinům, dostal během setkání s Trumpem příležitost vymanit se z mezinárodní izolace.
Během telefonátu s evropskými lídry mu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Putinovi se nedá věřit. Připomněl mu zkušenost s minskými dohodami, které Putin před deseti lety nikdy nedodržel.
Jednání o širší mírové dohodě bez příměří je podle diplomatů „chvályhodný cíl, ale velmi obtížný a riskantní.“ Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina zemí, které se zavázaly pomoci prosadit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po uzavření míru, se sejde v neděli.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.