Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Diplomatická aliance se naplno zformovala ve Versailles 6. února 1778, kdy Benjamin Franklin a francouzský ministr zahraničí hrabě z Vergennes podepsali obchodní a vojenskou smlouvu. Tímto krokem se koloniální rebelie proměnila v mezinárodní konflikt velmocí. Zatímco Franklin se stal v Paříži celebritou a tváří revoluce, další z otců zakladatelů, John Adams, ve francouzském prostředí kvůli své strohosti a neznalosti jazyka neuspěl, a Kongres ho proto v roce 1780 vyslal zajistit válečnou půjčku do Nizozemska. Francie vstoupila do války na jaře 1778, avšak počáteční námořní operace admirála d'Estainga selhaly. Nový impuls spojenectví dodal až mladý markýz de Lafayette, který si svým nadšením získal George Washingtona a stal se symbolem francouzské podpory, což mu vyneslo přezdívku Hrdina dvou světů.
V roce 1779 Lafayette přesvědčil Ludvíka XVI. k vyslání expedičního sboru pod vedením hraběte z Rochambeau, jehož 6 000 vojáků dorazilo do Rhode Islandu v létě 1780. Rozhodující moment nastal v roce 1781, kdy Rochambeau přesvědčil Washingtona, aby místo New Yorku zaútočil na britského generála Cornwallise v Yorktownu ve Virginii. Současně francouzský admirál de Grasse zaskočil britskou flotilu v Chesapeakské zátoce a odřízl Cornwallise od zásobování. Koordinovaný tlak pozemních sil Washingtona a Rochambeaua spolu s námořní blokádou vedl 19. října 1781 ke kapitulaci Britů, což fakticky rozhodlo o výsledku války a zrodu USA, neboť Londýn pochopil, že bývalé kolonie již nezíská zpět.
Tečka za válečným konfliktem byla napsána v Paříži, kde Adams, Franklin a John Jay vyjednali mírovou dohodu. Pařížská smlouva, podepsaná 3. září 1783, definitivně přinutila Velkou Británii uznat americkou nezávislost. Po skončení nepřátelství dorazil v roce 1784 do Evropy Thomas Jefferson, autor Deklarace nezávislosti, který o rok později nahradil Franklina na postu amerického zástupce ve Francii. Kolem Jeffersona se vytvořil kruh francouzských intelektuálů, které myšlenky o rovnosti a svobodě z americké deklarace hluboce ovlivnily.
Vítězství však mělo pro francouzské království vážné důsledky. Monarchie vynaložila na financování války a vojenských expedic přes miliardu livrů, což drasticky prohloubilo státní dluh z předchozích konfliktů. Francouzské územní zisky přitom zůstaly minimální a naděje na obnovu severoamerického impéria definitivně padly. Ludvík XVI. tak sice oslabil britského nepřítele a pomohl legitimizovat novou republiku, avšak obrovské finanční vyčerpání a myšlenky lidové suverenity, které si francouzští důstojníci v čele s Lafayettem přivezli zpět, podkopaly základy samotného francouzského absolutismu. Pouhých šest let po podpisu Pařížské smlouvy vypukla Velká francouzská revoluce, čímž král nevědomky urychlil pád vlastní monarchie.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.