Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Polsko uzavře poslední ruský konzulát v zemi, který se nachází v přímořském městě Gdaňsk. Jde o odvetné opatření za to, co vláda označuje za pokus o sabotáž důležité železniční trati s podporou Moskvy. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Evropská unie nápadně chyběla ve skupině 82 zemí, které na úterních klimatických rozhovorech OSN v brazilském Belému volaly po jasném plánu pro opuštění fosilních paliv. Během symbolického momentu v amazonském městě desítky zemí požadovaly stanovení harmonogramu pro přechod od ropy, uhlí a plynu. Tyto paliva, která jsou hlavními hybateli změny klimatu, se tak dostala do popředí procesu OSN, který o nich zřídkakdy jedná přímo.
Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
Největší vědecká revize na světě dospěla k závěru, že ultra zpracované potraviny (UPF) jsou spojeny s poškozením každého hlavního orgánového systému v lidském těle. Tyto potraviny představují zásadní hrozbu pro globální zdraví a celkovou pohodu lidstva.
Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.