Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Organizace spojených národů rozhodla, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení dopravního letadla společnosti Malaysia Airlines, letu MH17, který byl zasažen nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Tragédie si vyžádala 298 lidských životů.
Společnost Boeing oznámila americkému letectvu, že dokáže dodat nové letouny Air Force One už v roce 2027 – ovšem pouze za předpokladu, že armáda přistoupí na zmírnění některých požadavků. Původně měla dvojice prezidentských letadel VC-25B dorazit v roce 2024, ale kvůli zpožděním se aktuální odhady posunuly až na roky 2028 nebo 2029, což vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské dezinformační kanály opět rozpoutaly falešnou kampaň, tentokrát zaměřenou na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propagandisté tvrdí, že záběry z nedávné cesty evropských lídrů do Kyjeva zachycují Macrona s "bílým sáčkem" údajně obsahujícím kokain. Ve skutečnosti však šlo pouze o složený kapesník, jak potvrdil server Meduza.
Pokud se ruský prezident Vladimir Putin nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů v Istanbulu, bude to podle Ukrajiny důkazem, že Moskva o ukončení války skutečně nestojí. Tvrdí to Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pokud Vladimir Putin odmítne přijet do Turecka, bude to poslední signál, že Rusko nechce ukončit tuto válku, že není ochotné a připravené na žádné vyjednávání,“ uvedl Jermak.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny na začátku října. Prezident Petr Pavel v úterý vyhlásil termín letošních parlamentních voleb. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě posvětit premiér Petr Fiala (ODS).
Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
Evropští spojenci Ukrajiny hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Od smrti Aničky Slováčkové, která rozesmutnila celé Česko, již uplynul více než měsíc. Bolest je stále přítomna zejména u nejbližších, v rodině ale podle nejnovějších informací došlo k zásadnímu momentu. Jde o Aniččinu maminku Dádu Patrasovou.
Karel Bláha sice nepatřil k úplně nejslavnějším českým zpěvákům, přesto na začátku měsíce oběhla smutná zpráva o jeho úmrtí celou zemi. Dnes se lidé s Bláhou naposledy rozloučili.