Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.