Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.