Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.