Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.