Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.
Řidiči i chodci by si v sobotu měli dát pozor na kluzké povrchy v části Česka. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální výstraze, kterou vydal v pátek. Největší bude nebezpečí ve středních a vyšších polohách.
Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.