Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).