Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.
Policie se od sobotního odpoledne zabývá násilným činem v rámci rodiny na Karlovarsku. Žena byla s vážnými zraněními letecky přepravena do nemocnice, strážci zákona pátrají po podezřelém muži.
Prakticky na celém území republiky v posledních dnech zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Americký prezident Donald Trump údajně pověřil své poradce, aby mu domluvili schůzku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Informoval o tom americký deník Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Nejrůznější teorie ohledně návratu prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie se rozvíjejí od okamžiku, co vše vyšlo najevo. V USA se často spekuluje o tom, že pár opouští zemi kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajina v uplynulých hodinách čelila dalším ruským útokům, které nepřežili nejméně dva lidé. Zemí ale mnohem více otřásla tragická bilance pátečního útoku na obchodní centrum ve městě Kryvyj Rih. Potvrzeno je nejméně 16 obětí, stále jsou však evidováni nezvěstní.
Maximum, co je možné, by důchodcům rád od ledna přidal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). U jednoho z koaličních partnerů by ale s návrhem, aby penze stouply více, než je nezbytně nutné, mohl narazit.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.