Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Zatímco Pobaltí se tradičně považuje za „Achillovu patu“ NATO kvůli úzkému koridoru mezi Polskem a Litvou, tzv. Suwalskému průsmyku, kde by v případě konfliktu mohlo dojít k izolaci regionu od zbytku Aliance, Bednár tvrdí, že dnešní hrozba má jinou podobu. Rusko podle něj neplánuje masivní vojenský útok, ale spíše sází na využití lokální převahy a nestability.
Ruská strategie je podle odborníka založena na kalkulu, že v určitých zemích může získat podporu místního obyvatelstva, nebo využít jeho apatie, rozdělení či proruského naladění. Podobně jako tomu bylo při invazi na Ukrajinu, kdy Vladimir Putin věřil, že bude v některých oblastech vítán jako osvoboditel.
Analytik pro server tvnoviny.sk upozornil, že v Pobaltí taková situace už téměř nehrozí. Navzdory početné ruské menšině – zejména v Lotyšsku a Estonsku – veřejnost tam vnímá ruskou hrozbu velmi citlivě. Naopak na Slovensku je podle průzkumů proruská nálada stále silná. Více Slováků důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi než ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Bednár přitom zdůrazňuje, že k ohrožení Slovenska nemusí nutně dojít přímým útokem. Stačí, pokud by se Rusku podařilo destabilizovat Ukrajinu natolik, že by nad ní získalo kontrolu podobnou té, kterou má nad Běloruskem. Ukrajina by se tak de facto stala ruským satelitem a Slovensko by se ocitlo na hranici s Moskvou ovládaným územím.
V tomto scénáři by se Ruská federace nemusela pouštět do přímé války, ale využila by hybridní nástroje – propagandu, dezinformace, nátlakové kampaně nebo politické figurky v cílové zemi. Slovensko je podle experta k takovému vývoji velmi náchylné kvůli silné polarizaci společnosti a proruským narativům, které šíří část politických elit.
Bednár kritizuje slovenské politiky, kteří veřejně zpochybňují odpovědnost Ruska za válku na Ukrajině nebo vyzývají k „míru výměnou za území“. Upozorňuje, že tito politici by v případě reálného ohrožení ze strany Ruska sami ze země utekli – na rozdíl od ukrajinského prezidenta Zelenského, který v prvních dnech invaze odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě.
Současná situace podle něj vyžaduje obezřetnost a jednotu, nikoli lhostejnost nebo snahu o politické body. Případ Ukrajiny, ale i dřívější ruské kroky v Gruzii či Bělorusku ukazují, že Kreml má v rukávu víc než jen vojenskou sílu. Věří totiž, že svět nebude reagovat dostatečně rychle – a že nové „status quo“ se dříve či později přijme.
Zatímco pobaltské státy masivně investují do obrany, budují bunkry a překážky proti ruské technice, ve střední Evropě hrozí, že v případě krize bude rozhodování ochromeno vnitřními spory. Právě toho se může Rusko snažit využít – bez nutnosti vyslat jediného vojáka přes hranici.
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.
Kontroverzní poslanec Filip Turek (Motoristé) dostává do problémů i lidi ze svého blízkého okolí. Jeden člověk z ministerstva životního prostředí musel podávat vysvětlení na policii v souvislosti s kauzou Turkových výroků na sociálních sítích.
Netrpělivě se už od pondělí čekalo, jaká bude reakce Vladimira Klička na nečekanou smrt jeho bývalé partnerky Hayden Panettiere, která rozesmutnila celý svět. Někdejší boxerský šampion se s matkou své dcery rozloučil na sociálních sítích.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Zní to jako troufalý návrh, že by se na Ukrajině mohly konat volby i za války. Jedna z výrazných politických osobností poslední doby přesto řekla, že by hlasování mělo proběhnout bez ohledu na to, že země čelí ruské agresi a bojuje o svou budoucnost.
Čtvrteční bouřky nebudou v tomto týdnu těmi posledními. Meteorologové dnes aktualizovali dříve vydanou výstrahu, přičemž územně upravili varování před čtvrtečními silnými bouřkami a zkrátili jeho platnost. Nově varují před velmi silnými bouřkami v pátek a v noci na sobotu.
Jako blesk z čistého nebe přišla zpráva, která překvapila Velkou Británii a rezonuje doslova po celém světě. Princ Harry a jeho manželka Meghan se i s dětmi rozhodli vrátit do Spojeného království. Informovala o tom britská BBC.
V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.
Americký prezident Donald Trump dosáhl svého. Jižní Korea potvrdila, že každoroční společné vojenské cvičení s americkou armádou bude o šest dní kratší. Oznámilo to jihokorejské ministerstvo obrany s tím, že vyhovělo žádosti Washingtonu.
Meteorologové už ve středu varovali před bouřkami, které dorazí do Česka v několika vlnách. Jedna z nich se očekává během čtvrtečního dne, konkrétně odpoledne a večer. Podle meteorologů budou největší nebezpečí představovat nárazy větru.
Hned dvěma výrazným představitelům britské monarchie byla v posledních letech diagnostikována rakovina. Jedním z nich byla hlava rodiny. Král Karel III. má největší oporu v manželce Camille, která nyní zavzpomínala na moment, kdy málem prozradila diagnózu dřív, než to udělal sám její manžel.