Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Během útoku před dvěma lety bylo zabito přibližně 1 200 lidí, většinou izraelských civilistů, a 251 bylo zajato jako rukojmí. Izrael odhaduje, že naživu je stále 20 rukojmích a požaduje navrácení těl dalších 28 obětí. Zničující vojenská reakce Izraele zničila většinu Gazy a zabila více než 66 000 Palestinců. Většinu obětí tvoří civilisté, včetně více než 18 000 dětí. Tyto údaje pocházejí z ministerstva zdravotnictví, které je součástí Hamásu, nicméně jeho statistiky jsou obecně považovány za spolehlivé. Studie v lékařském časopise The Lancet dokonce naznačila, že jde o podhodnocený údaj.
Jak Izraelci, tak Palestinci si přejí konec války. Izraelci jsou unaveni konfliktem a průzkumy ukazují, že většina si přeje dohodu, která by zajistila návrat rukojmích a ukončení bojů. Stovky tisíc záložníků v ozbrojených silách chtějí zpět do normálního života po mnoha měsících aktivní služby v uniformě. Na druhé straně více než dva miliony Palestinců v Gaze čelí humanitární katastrofě. Nacházejí se mezi palbou Izraelských obranných sil (IDF) a hrozbou hladu a hladomoru způsobeného izraelskými omezeními pomoci vstupující do Pásma.
Hamás, který před dvěma lety zaútočil zničující silou, je již dávno rozbit jako koherentní vojenská organizace. Stal se městskou gerilovou silou, která v ruinách Gazy vede povstání proti IDF. Hamás chce najít způsob, jak přežít, a souhlasil s předáním moci palestinským technokratům. Akceptuje, že bude muset odevzdat nebo demontovat většinu těžkých zbraní, ale chce si ponechat dostatek palebné síly k obraně proti Palestincům, kteří se mu chtějí pomstít za téměř dvě desetiletí brutální vlády a za katastrofu, kterou útoky způsobily.
Izrael by chtěl diktovat podmínky kapitulace Hamásu. Avšak skutečnost, že Hamás má šanci na vážná jednání, otevírá pro něj více možností, než se zdálo ještě před měsícem. Tehdy se Izrael neúspěšně pokusil zabít vedení Hamásu při sérii úderů na budovu v Dauhá, kde jednali o mírových návrzích Donalda Trumpa. Jejich hlavní cíl, vysoký představitel Chalíl al-Hajja, nyní vede delegaci Hamásu na jednáních v Šarm aš-Šajchu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu myslí na jiné přežití. Chce si udržet moc, odkládat soud kvůli korupci, vyhrát volby plánované na příští rok a nevejít do historie jako lídr zodpovědný za bezpečnostní chyby, které vedly k nejsmrtelnějšímu dni pro Židy od holocaustu. K tomu potřebuje „úplné vítězství“, které definuje jako návrat rukojmích, zničení Hamásu a demilitarizaci Gazy.
Hamás a izraelští vyjednavači se nesetkají tváří v tvář. Zprostředkovateli budou egyptští a katarské úředníci, přičemž Američané budou mít zásadní, možná rozhodující vliv. Základem rozhovorů je Trumpův mírový plán pro Gazu o 20 bodech. Ten však neukončí dlouhotrvající konflikt mezi Izraelci a Palestinci o kontrolu nad územím, a nezmiňuje ani budoucnost Západního břehu Jordánu.
V Šarm aš-Šajchu se hraje o hodně. Je tu šance dosáhnout příměří, které by mohlo vést k ukončení nejkrvavější války za více než století konfliktu. Prvním úkolem je dohodnout podmínky pro propuštění izraelských rukojmích výměnou za Palestince, kteří si odpykávají doživotní tresty v izraelských věznicích, a za obyvatele Gazy zadržované bez soudu.
Prezident Trump chce rychlé výsledky, aby oživil svou ambici zprostředkovat „velký obchod“ na Blízkém východě, jehož středobodem by mělo být sblížení Izraele a Saúdské Arábie. Saúdové jasně uvedli, že to nemůže nastat bez jasné a nezvratné cesty k nezávislému palestinskému státu. Trump donutil Netanjahua podepsat dokument, který obsahuje vágnou zmínku o možnosti palestinské nezávislosti. Netanjahu to následně ignoroval opakováním slibu, že Palestinci nikdy stát nezískají.
Trump však donutil Netanjahua k formální omluvě katarskému premiérovi za nálet, který měl zlikvidovat vedení Hamásu. Jedna z otázek je, proč je Hamás ochoten propustit rukojmí bez jasného harmonogramu odchodu Izraele z Gazy. Možná je to proto, že je Katařané přesvědčili, že jim Trump zaručí konec války, pokud mu dají šanci prohlásit vítězství návratem všech rukojmích. Trump stále používá jazyk, který Netanjahu potřebuje, jako je hrozba Hamásu „úplným zničením“ v případě odmítnutí dohody.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že se během několika dní ukáže, zda to Hamás myslí vážně. Vypracování složité dohody však potrvá déle. Zatím je k dispozici pouze Trumpův rámec. Ukončení zabíjení a zajištění okamžité budoucnosti pro Izraelce a Palestince je velkou výzvou. Bude to vyžadovat zručnou diplomacii a detailní jednání, kterých v Trumpově plánu příliš není.
Trump má instinkt, jak vyvíjet tlak, a to využil. Zatímco jeho demokratičtí předchůdci nebyli ochotni nebo schopni Netanjahua ovládat, Trump, který klade na první místo americké zájmy, využil závislosti Izraele na USA, aby donutil Netanjahua usednout k jednacímu stolu. Izrael je totiž zcela závislý na Spojených státech, které mu dodávají většinu zbraní a poskytují politickou a diplomatickou ochranu.
Trump Hamásu nekompromisně hrozil, ale na pokusy Netanjahua o manipulaci reagoval mnohem tvrději a rozhodněji než Clinton, Obama a Biden. Když se Netanjahu snažil Trumpa přesvědčit, že Hamás hraje o čas, Trumpova reakce byla: „Proč jsi tak zatraceně negativní?“ Obě delegace v Káhiře mají vlivné kritiky doma, kteří si přejí pokračování války. Pokud jednání selžou, je možné, že nastane „boj do konce“ pro Hamás, a Netanjahuovi extrémističtí partneři by mohli uskutečnit svůj sen o vyhnání Palestinců a osídlení Gazy.
Sčítání hlasů po parlamentních volbách v Maďarsku, které proběhly minulý víkend, pokračuje. Na porážce dosavadního premiéra Viktora Orbána se nic nezmění, může však být ještě větší. Podle nejnovějších informací získala vítězná strana Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara další mandáty. Teď má jistých už 141 křesel.
Česko od pátečního rána smutní. O den dříve zemřel herec Jan Potměšil, který v mládí přišel k vážnému úrazu. Rodina v sobotu prozradila, kdy a kde proběhne poslední rozloučení. Očekává se hojná účast.
Policie informovala o dalším pokroku ve vyšetřování teroristického útoku v Pardubicích. Nově má ve své moci dalšího podezřelého, kterého zadrželi slovenští policisté a v uplynulých dnech jej předali do rukou českých kolegů.
Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda.
Všichni přátelé Jiřiny Bohdalové byli napjatí, zda se uskuteční alespoň nějaká oslava jejích květnových 95. narozenin. Slavná herečka totiž přišla o milovanou sestru, takže nebylo jasné, zda bude na jakoukoliv akci nálada. Legenda již rozhodla.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.