Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Během útoku před dvěma lety bylo zabito přibližně 1 200 lidí, většinou izraelských civilistů, a 251 bylo zajato jako rukojmí. Izrael odhaduje, že naživu je stále 20 rukojmích a požaduje navrácení těl dalších 28 obětí. Zničující vojenská reakce Izraele zničila většinu Gazy a zabila více než 66 000 Palestinců. Většinu obětí tvoří civilisté, včetně více než 18 000 dětí. Tyto údaje pocházejí z ministerstva zdravotnictví, které je součástí Hamásu, nicméně jeho statistiky jsou obecně považovány za spolehlivé. Studie v lékařském časopise The Lancet dokonce naznačila, že jde o podhodnocený údaj.
Jak Izraelci, tak Palestinci si přejí konec války. Izraelci jsou unaveni konfliktem a průzkumy ukazují, že většina si přeje dohodu, která by zajistila návrat rukojmích a ukončení bojů. Stovky tisíc záložníků v ozbrojených silách chtějí zpět do normálního života po mnoha měsících aktivní služby v uniformě. Na druhé straně více než dva miliony Palestinců v Gaze čelí humanitární katastrofě. Nacházejí se mezi palbou Izraelských obranných sil (IDF) a hrozbou hladu a hladomoru způsobeného izraelskými omezeními pomoci vstupující do Pásma.
Hamás, který před dvěma lety zaútočil zničující silou, je již dávno rozbit jako koherentní vojenská organizace. Stal se městskou gerilovou silou, která v ruinách Gazy vede povstání proti IDF. Hamás chce najít způsob, jak přežít, a souhlasil s předáním moci palestinským technokratům. Akceptuje, že bude muset odevzdat nebo demontovat většinu těžkých zbraní, ale chce si ponechat dostatek palebné síly k obraně proti Palestincům, kteří se mu chtějí pomstít za téměř dvě desetiletí brutální vlády a za katastrofu, kterou útoky způsobily.
Izrael by chtěl diktovat podmínky kapitulace Hamásu. Avšak skutečnost, že Hamás má šanci na vážná jednání, otevírá pro něj více možností, než se zdálo ještě před měsícem. Tehdy se Izrael neúspěšně pokusil zabít vedení Hamásu při sérii úderů na budovu v Dauhá, kde jednali o mírových návrzích Donalda Trumpa. Jejich hlavní cíl, vysoký představitel Chalíl al-Hajja, nyní vede delegaci Hamásu na jednáních v Šarm aš-Šajchu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu myslí na jiné přežití. Chce si udržet moc, odkládat soud kvůli korupci, vyhrát volby plánované na příští rok a nevejít do historie jako lídr zodpovědný za bezpečnostní chyby, které vedly k nejsmrtelnějšímu dni pro Židy od holocaustu. K tomu potřebuje „úplné vítězství“, které definuje jako návrat rukojmích, zničení Hamásu a demilitarizaci Gazy.
Hamás a izraelští vyjednavači se nesetkají tváří v tvář. Zprostředkovateli budou egyptští a katarské úředníci, přičemž Američané budou mít zásadní, možná rozhodující vliv. Základem rozhovorů je Trumpův mírový plán pro Gazu o 20 bodech. Ten však neukončí dlouhotrvající konflikt mezi Izraelci a Palestinci o kontrolu nad územím, a nezmiňuje ani budoucnost Západního břehu Jordánu.
V Šarm aš-Šajchu se hraje o hodně. Je tu šance dosáhnout příměří, které by mohlo vést k ukončení nejkrvavější války za více než století konfliktu. Prvním úkolem je dohodnout podmínky pro propuštění izraelských rukojmích výměnou za Palestince, kteří si odpykávají doživotní tresty v izraelských věznicích, a za obyvatele Gazy zadržované bez soudu.
Prezident Trump chce rychlé výsledky, aby oživil svou ambici zprostředkovat „velký obchod“ na Blízkém východě, jehož středobodem by mělo být sblížení Izraele a Saúdské Arábie. Saúdové jasně uvedli, že to nemůže nastat bez jasné a nezvratné cesty k nezávislému palestinskému státu. Trump donutil Netanjahua podepsat dokument, který obsahuje vágnou zmínku o možnosti palestinské nezávislosti. Netanjahu to následně ignoroval opakováním slibu, že Palestinci nikdy stát nezískají.
Trump však donutil Netanjahua k formální omluvě katarskému premiérovi za nálet, který měl zlikvidovat vedení Hamásu. Jedna z otázek je, proč je Hamás ochoten propustit rukojmí bez jasného harmonogramu odchodu Izraele z Gazy. Možná je to proto, že je Katařané přesvědčili, že jim Trump zaručí konec války, pokud mu dají šanci prohlásit vítězství návratem všech rukojmích. Trump stále používá jazyk, který Netanjahu potřebuje, jako je hrozba Hamásu „úplným zničením“ v případě odmítnutí dohody.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že se během několika dní ukáže, zda to Hamás myslí vážně. Vypracování složité dohody však potrvá déle. Zatím je k dispozici pouze Trumpův rámec. Ukončení zabíjení a zajištění okamžité budoucnosti pro Izraelce a Palestince je velkou výzvou. Bude to vyžadovat zručnou diplomacii a detailní jednání, kterých v Trumpově plánu příliš není.
Trump má instinkt, jak vyvíjet tlak, a to využil. Zatímco jeho demokratičtí předchůdci nebyli ochotni nebo schopni Netanjahua ovládat, Trump, který klade na první místo americké zájmy, využil závislosti Izraele na USA, aby donutil Netanjahua usednout k jednacímu stolu. Izrael je totiž zcela závislý na Spojených státech, které mu dodávají většinu zbraní a poskytují politickou a diplomatickou ochranu.
Trump Hamásu nekompromisně hrozil, ale na pokusy Netanjahua o manipulaci reagoval mnohem tvrději a rozhodněji než Clinton, Obama a Biden. Když se Netanjahu snažil Trumpa přesvědčit, že Hamás hraje o čas, Trumpova reakce byla: „Proč jsi tak zatraceně negativní?“ Obě delegace v Káhiře mají vlivné kritiky doma, kteří si přejí pokračování války. Pokud jednání selžou, je možné, že nastane „boj do konce“ pro Hamás, a Netanjahuovi extrémističtí partneři by mohli uskutečnit svůj sen o vyhnání Palestinců a osídlení Gazy.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.