Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Během útoku před dvěma lety bylo zabito přibližně 1 200 lidí, většinou izraelských civilistů, a 251 bylo zajato jako rukojmí. Izrael odhaduje, že naživu je stále 20 rukojmích a požaduje navrácení těl dalších 28 obětí. Zničující vojenská reakce Izraele zničila většinu Gazy a zabila více než 66 000 Palestinců. Většinu obětí tvoří civilisté, včetně více než 18 000 dětí. Tyto údaje pocházejí z ministerstva zdravotnictví, které je součástí Hamásu, nicméně jeho statistiky jsou obecně považovány za spolehlivé. Studie v lékařském časopise The Lancet dokonce naznačila, že jde o podhodnocený údaj.
Jak Izraelci, tak Palestinci si přejí konec války. Izraelci jsou unaveni konfliktem a průzkumy ukazují, že většina si přeje dohodu, která by zajistila návrat rukojmích a ukončení bojů. Stovky tisíc záložníků v ozbrojených silách chtějí zpět do normálního života po mnoha měsících aktivní služby v uniformě. Na druhé straně více než dva miliony Palestinců v Gaze čelí humanitární katastrofě. Nacházejí se mezi palbou Izraelských obranných sil (IDF) a hrozbou hladu a hladomoru způsobeného izraelskými omezeními pomoci vstupující do Pásma.
Hamás, který před dvěma lety zaútočil zničující silou, je již dávno rozbit jako koherentní vojenská organizace. Stal se městskou gerilovou silou, která v ruinách Gazy vede povstání proti IDF. Hamás chce najít způsob, jak přežít, a souhlasil s předáním moci palestinským technokratům. Akceptuje, že bude muset odevzdat nebo demontovat většinu těžkých zbraní, ale chce si ponechat dostatek palebné síly k obraně proti Palestincům, kteří se mu chtějí pomstít za téměř dvě desetiletí brutální vlády a za katastrofu, kterou útoky způsobily.
Izrael by chtěl diktovat podmínky kapitulace Hamásu. Avšak skutečnost, že Hamás má šanci na vážná jednání, otevírá pro něj více možností, než se zdálo ještě před měsícem. Tehdy se Izrael neúspěšně pokusil zabít vedení Hamásu při sérii úderů na budovu v Dauhá, kde jednali o mírových návrzích Donalda Trumpa. Jejich hlavní cíl, vysoký představitel Chalíl al-Hajja, nyní vede delegaci Hamásu na jednáních v Šarm aš-Šajchu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu myslí na jiné přežití. Chce si udržet moc, odkládat soud kvůli korupci, vyhrát volby plánované na příští rok a nevejít do historie jako lídr zodpovědný za bezpečnostní chyby, které vedly k nejsmrtelnějšímu dni pro Židy od holocaustu. K tomu potřebuje „úplné vítězství“, které definuje jako návrat rukojmích, zničení Hamásu a demilitarizaci Gazy.
Hamás a izraelští vyjednavači se nesetkají tváří v tvář. Zprostředkovateli budou egyptští a katarské úředníci, přičemž Američané budou mít zásadní, možná rozhodující vliv. Základem rozhovorů je Trumpův mírový plán pro Gazu o 20 bodech. Ten však neukončí dlouhotrvající konflikt mezi Izraelci a Palestinci o kontrolu nad územím, a nezmiňuje ani budoucnost Západního břehu Jordánu.
V Šarm aš-Šajchu se hraje o hodně. Je tu šance dosáhnout příměří, které by mohlo vést k ukončení nejkrvavější války za více než století konfliktu. Prvním úkolem je dohodnout podmínky pro propuštění izraelských rukojmích výměnou za Palestince, kteří si odpykávají doživotní tresty v izraelských věznicích, a za obyvatele Gazy zadržované bez soudu.
Prezident Trump chce rychlé výsledky, aby oživil svou ambici zprostředkovat „velký obchod“ na Blízkém východě, jehož středobodem by mělo být sblížení Izraele a Saúdské Arábie. Saúdové jasně uvedli, že to nemůže nastat bez jasné a nezvratné cesty k nezávislému palestinskému státu. Trump donutil Netanjahua podepsat dokument, který obsahuje vágnou zmínku o možnosti palestinské nezávislosti. Netanjahu to následně ignoroval opakováním slibu, že Palestinci nikdy stát nezískají.
Trump však donutil Netanjahua k formální omluvě katarskému premiérovi za nálet, který měl zlikvidovat vedení Hamásu. Jedna z otázek je, proč je Hamás ochoten propustit rukojmí bez jasného harmonogramu odchodu Izraele z Gazy. Možná je to proto, že je Katařané přesvědčili, že jim Trump zaručí konec války, pokud mu dají šanci prohlásit vítězství návratem všech rukojmích. Trump stále používá jazyk, který Netanjahu potřebuje, jako je hrozba Hamásu „úplným zničením“ v případě odmítnutí dohody.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že se během několika dní ukáže, zda to Hamás myslí vážně. Vypracování složité dohody však potrvá déle. Zatím je k dispozici pouze Trumpův rámec. Ukončení zabíjení a zajištění okamžité budoucnosti pro Izraelce a Palestince je velkou výzvou. Bude to vyžadovat zručnou diplomacii a detailní jednání, kterých v Trumpově plánu příliš není.
Trump má instinkt, jak vyvíjet tlak, a to využil. Zatímco jeho demokratičtí předchůdci nebyli ochotni nebo schopni Netanjahua ovládat, Trump, který klade na první místo americké zájmy, využil závislosti Izraele na USA, aby donutil Netanjahua usednout k jednacímu stolu. Izrael je totiž zcela závislý na Spojených státech, které mu dodávají většinu zbraní a poskytují politickou a diplomatickou ochranu.
Trump Hamásu nekompromisně hrozil, ale na pokusy Netanjahua o manipulaci reagoval mnohem tvrději a rozhodněji než Clinton, Obama a Biden. Když se Netanjahu snažil Trumpa přesvědčit, že Hamás hraje o čas, Trumpova reakce byla: „Proč jsi tak zatraceně negativní?“ Obě delegace v Káhiře mají vlivné kritiky doma, kteří si přejí pokračování války. Pokud jednání selžou, je možné, že nastane „boj do konce“ pro Hamás, a Netanjahuovi extrémističtí partneři by mohli uskutečnit svůj sen o vyhnání Palestinců a osídlení Gazy.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.