Bývalý bezpečnostní pracovník z distribučních míst humanitární pomoci v Gaze, která provozuje nová Izraelem a USA podporovaná organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), pro BBC uvedl, že několikrát viděl své kolegy střílet na bezbranné Palestince, včetně použití kulometů.
Jednoho dne podle něj strážný vystřelil z hlídkové věže kulometem jen proto, že se skupina žen, dětí a starších lidí pohybovala od areálu příliš pomalu. „Další kontraktor, který stál na valu u východu, pak začal pálit 15 až 20 ran do davu. Jeden palestinský muž padl k zemi bez známek pohybu a další se smál: ‚Sakra, myslím, žes ho trefil,‘“ líčil incident.
GHF obvinění striktně odmítá jako nepravdivá. Ve svém prohlášení uvádí, že civilisté nebyli na jejich stanovištích nikdy terčem palby. Muže, který výpověď poskytl, označila za „nespokojeného bývalého zaměstnance“, kterého prý propustila kvůli pochybením. Ten však ukázal výplatní pásky dokazující, že dostával peníze ještě dva týdny po odchodu.
Dotyčný muž tvrdí, že působil na všech čtyřech distribučních místech GHF a že v organizaci panovala kultura beztrestnosti. Nebyli prý vybaveni žádnými jasnými pravidly zásahu ani pokyny k použití síly. Jeden z vedoucích jim měl říci: „Když se cítíš ohrožený, střílej – střílej na zabití a ptej se až potom.“
Dále uvedl, že týmoví vedoucí mluvili o Palestincích jako o „zombie hordách“ a že docházelo i k dalším incidentům – lidé byli zraněni odraženými granáty, slzným plynem, pepřovým sprejem nebo pády do žiletkového drátu. V jednom případě prý žena upadla do bezvědomí po zásahu kovovou částí oglečného granátu přímo do hlavy.
GHF tvrdí, že střelba zachycená na záběrech, které poskytl BBC, pochází od izraelských sil, nikoli od jejich personálu. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo kamerový dohled a tvrzení GHF o tom, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou a drzou lež“.
GHF začala s rozdělováním potravin koncem května, po 11týdenní úplné blokádě Gazy ze strany Izraele, kdy do pásma nepronikla žádná humanitární pomoc. Systém čelí tvrdé kritice, protože nutí tisíce lidí cestovat přes aktivní bojové zóny. Podle OSN a místních lékařů od zahájení činnosti GHF zabily izraelské síly více než 400 Palestinců, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Izrael tvrdí, že nový model distribuce zabraňuje tomu, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu.
Přes 170 charitativních organizací včetně Oxfamu a Save the Children v tomto týdnu vyzvalo k ukončení činnosti GHF s tím, že izraelské jednotky i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílí na Palestince přicházející pro pomoc.
Izrael popírá, že by jeho vojáci úmyslně stříleli na civilisty a tvrdí, že systém GHF zajišťuje přímé doručení pomoci potřebným bez zasahování Hamásu. GHF uvádí, že za pět týdnů doručila více než 52 milionů jídel a že ostatní organizace často nedokážou svou pomoc ochránit před rabováním.
Izraelská vojenská operace v Gaze byla spuštěna po útoku Hamásu 7. října 2023, při kterém bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem v Gaze zabito nejméně 57 130 lidí.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.