Bývalý bezpečnostní pracovník z distribučních míst humanitární pomoci v Gaze, která provozuje nová Izraelem a USA podporovaná organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), pro BBC uvedl, že několikrát viděl své kolegy střílet na bezbranné Palestince, včetně použití kulometů.
Jednoho dne podle něj strážný vystřelil z hlídkové věže kulometem jen proto, že se skupina žen, dětí a starších lidí pohybovala od areálu příliš pomalu. „Další kontraktor, který stál na valu u východu, pak začal pálit 15 až 20 ran do davu. Jeden palestinský muž padl k zemi bez známek pohybu a další se smál: ‚Sakra, myslím, žes ho trefil,‘“ líčil incident.
GHF obvinění striktně odmítá jako nepravdivá. Ve svém prohlášení uvádí, že civilisté nebyli na jejich stanovištích nikdy terčem palby. Muže, který výpověď poskytl, označila za „nespokojeného bývalého zaměstnance“, kterého prý propustila kvůli pochybením. Ten však ukázal výplatní pásky dokazující, že dostával peníze ještě dva týdny po odchodu.
Dotyčný muž tvrdí, že působil na všech čtyřech distribučních místech GHF a že v organizaci panovala kultura beztrestnosti. Nebyli prý vybaveni žádnými jasnými pravidly zásahu ani pokyny k použití síly. Jeden z vedoucích jim měl říci: „Když se cítíš ohrožený, střílej – střílej na zabití a ptej se až potom.“
Dále uvedl, že týmoví vedoucí mluvili o Palestincích jako o „zombie hordách“ a že docházelo i k dalším incidentům – lidé byli zraněni odraženými granáty, slzným plynem, pepřovým sprejem nebo pády do žiletkového drátu. V jednom případě prý žena upadla do bezvědomí po zásahu kovovou částí oglečného granátu přímo do hlavy.
GHF tvrdí, že střelba zachycená na záběrech, které poskytl BBC, pochází od izraelských sil, nikoli od jejich personálu. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo kamerový dohled a tvrzení GHF o tom, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou a drzou lež“.
GHF začala s rozdělováním potravin koncem května, po 11týdenní úplné blokádě Gazy ze strany Izraele, kdy do pásma nepronikla žádná humanitární pomoc. Systém čelí tvrdé kritice, protože nutí tisíce lidí cestovat přes aktivní bojové zóny. Podle OSN a místních lékařů od zahájení činnosti GHF zabily izraelské síly více než 400 Palestinců, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Izrael tvrdí, že nový model distribuce zabraňuje tomu, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu.
Přes 170 charitativních organizací včetně Oxfamu a Save the Children v tomto týdnu vyzvalo k ukončení činnosti GHF s tím, že izraelské jednotky i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílí na Palestince přicházející pro pomoc.
Izrael popírá, že by jeho vojáci úmyslně stříleli na civilisty a tvrdí, že systém GHF zajišťuje přímé doručení pomoci potřebným bez zasahování Hamásu. GHF uvádí, že za pět týdnů doručila více než 52 milionů jídel a že ostatní organizace často nedokážou svou pomoc ochránit před rabováním.
Izraelská vojenská operace v Gaze byla spuštěna po útoku Hamásu 7. října 2023, při kterém bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem v Gaze zabito nejméně 57 130 lidí.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.