Bývalý bezpečnostní pracovník z distribučních míst humanitární pomoci v Gaze, která provozuje nová Izraelem a USA podporovaná organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), pro BBC uvedl, že několikrát viděl své kolegy střílet na bezbranné Palestince, včetně použití kulometů.
Jednoho dne podle něj strážný vystřelil z hlídkové věže kulometem jen proto, že se skupina žen, dětí a starších lidí pohybovala od areálu příliš pomalu. „Další kontraktor, který stál na valu u východu, pak začal pálit 15 až 20 ran do davu. Jeden palestinský muž padl k zemi bez známek pohybu a další se smál: ‚Sakra, myslím, žes ho trefil,‘“ líčil incident.
GHF obvinění striktně odmítá jako nepravdivá. Ve svém prohlášení uvádí, že civilisté nebyli na jejich stanovištích nikdy terčem palby. Muže, který výpověď poskytl, označila za „nespokojeného bývalého zaměstnance“, kterého prý propustila kvůli pochybením. Ten však ukázal výplatní pásky dokazující, že dostával peníze ještě dva týdny po odchodu.
Dotyčný muž tvrdí, že působil na všech čtyřech distribučních místech GHF a že v organizaci panovala kultura beztrestnosti. Nebyli prý vybaveni žádnými jasnými pravidly zásahu ani pokyny k použití síly. Jeden z vedoucích jim měl říci: „Když se cítíš ohrožený, střílej – střílej na zabití a ptej se až potom.“
Dále uvedl, že týmoví vedoucí mluvili o Palestincích jako o „zombie hordách“ a že docházelo i k dalším incidentům – lidé byli zraněni odraženými granáty, slzným plynem, pepřovým sprejem nebo pády do žiletkového drátu. V jednom případě prý žena upadla do bezvědomí po zásahu kovovou částí oglečného granátu přímo do hlavy.
GHF tvrdí, že střelba zachycená na záběrech, které poskytl BBC, pochází od izraelských sil, nikoli od jejich personálu. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo kamerový dohled a tvrzení GHF o tom, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou a drzou lež“.
GHF začala s rozdělováním potravin koncem května, po 11týdenní úplné blokádě Gazy ze strany Izraele, kdy do pásma nepronikla žádná humanitární pomoc. Systém čelí tvrdé kritice, protože nutí tisíce lidí cestovat přes aktivní bojové zóny. Podle OSN a místních lékařů od zahájení činnosti GHF zabily izraelské síly více než 400 Palestinců, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Izrael tvrdí, že nový model distribuce zabraňuje tomu, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu.
Přes 170 charitativních organizací včetně Oxfamu a Save the Children v tomto týdnu vyzvalo k ukončení činnosti GHF s tím, že izraelské jednotky i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílí na Palestince přicházející pro pomoc.
Izrael popírá, že by jeho vojáci úmyslně stříleli na civilisty a tvrdí, že systém GHF zajišťuje přímé doručení pomoci potřebným bez zasahování Hamásu. GHF uvádí, že za pět týdnů doručila více než 52 milionů jídel a že ostatní organizace často nedokážou svou pomoc ochránit před rabováním.
Izraelská vojenská operace v Gaze byla spuštěna po útoku Hamásu 7. října 2023, při kterém bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem v Gaze zabito nejméně 57 130 lidí.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.