Bývalý bezpečnostní pracovník z distribučních míst humanitární pomoci v Gaze, která provozuje nová Izraelem a USA podporovaná organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), pro BBC uvedl, že několikrát viděl své kolegy střílet na bezbranné Palestince, včetně použití kulometů.
Jednoho dne podle něj strážný vystřelil z hlídkové věže kulometem jen proto, že se skupina žen, dětí a starších lidí pohybovala od areálu příliš pomalu. „Další kontraktor, který stál na valu u východu, pak začal pálit 15 až 20 ran do davu. Jeden palestinský muž padl k zemi bez známek pohybu a další se smál: ‚Sakra, myslím, žes ho trefil,‘“ líčil incident.
GHF obvinění striktně odmítá jako nepravdivá. Ve svém prohlášení uvádí, že civilisté nebyli na jejich stanovištích nikdy terčem palby. Muže, který výpověď poskytl, označila za „nespokojeného bývalého zaměstnance“, kterého prý propustila kvůli pochybením. Ten však ukázal výplatní pásky dokazující, že dostával peníze ještě dva týdny po odchodu.
Dotyčný muž tvrdí, že působil na všech čtyřech distribučních místech GHF a že v organizaci panovala kultura beztrestnosti. Nebyli prý vybaveni žádnými jasnými pravidly zásahu ani pokyny k použití síly. Jeden z vedoucích jim měl říci: „Když se cítíš ohrožený, střílej – střílej na zabití a ptej se až potom.“
Dále uvedl, že týmoví vedoucí mluvili o Palestincích jako o „zombie hordách“ a že docházelo i k dalším incidentům – lidé byli zraněni odraženými granáty, slzným plynem, pepřovým sprejem nebo pády do žiletkového drátu. V jednom případě prý žena upadla do bezvědomí po zásahu kovovou částí oglečného granátu přímo do hlavy.
GHF tvrdí, že střelba zachycená na záběrech, které poskytl BBC, pochází od izraelských sil, nikoli od jejich personálu. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo kamerový dohled a tvrzení GHF o tom, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou a drzou lež“.
GHF začala s rozdělováním potravin koncem května, po 11týdenní úplné blokádě Gazy ze strany Izraele, kdy do pásma nepronikla žádná humanitární pomoc. Systém čelí tvrdé kritice, protože nutí tisíce lidí cestovat přes aktivní bojové zóny. Podle OSN a místních lékařů od zahájení činnosti GHF zabily izraelské síly více než 400 Palestinců, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Izrael tvrdí, že nový model distribuce zabraňuje tomu, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu.
Přes 170 charitativních organizací včetně Oxfamu a Save the Children v tomto týdnu vyzvalo k ukončení činnosti GHF s tím, že izraelské jednotky i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílí na Palestince přicházející pro pomoc.
Izrael popírá, že by jeho vojáci úmyslně stříleli na civilisty a tvrdí, že systém GHF zajišťuje přímé doručení pomoci potřebným bez zasahování Hamásu. GHF uvádí, že za pět týdnů doručila více než 52 milionů jídel a že ostatní organizace často nedokážou svou pomoc ochránit před rabováním.
Izraelská vojenská operace v Gaze byla spuštěna po útoku Hamásu 7. října 2023, při kterém bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem v Gaze zabito nejméně 57 130 lidí.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.