Bývalý bezpečnostní pracovník z distribučních míst humanitární pomoci v Gaze, která provozuje nová Izraelem a USA podporovaná organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), pro BBC uvedl, že několikrát viděl své kolegy střílet na bezbranné Palestince, včetně použití kulometů.
Jednoho dne podle něj strážný vystřelil z hlídkové věže kulometem jen proto, že se skupina žen, dětí a starších lidí pohybovala od areálu příliš pomalu. „Další kontraktor, který stál na valu u východu, pak začal pálit 15 až 20 ran do davu. Jeden palestinský muž padl k zemi bez známek pohybu a další se smál: ‚Sakra, myslím, žes ho trefil,‘“ líčil incident.
GHF obvinění striktně odmítá jako nepravdivá. Ve svém prohlášení uvádí, že civilisté nebyli na jejich stanovištích nikdy terčem palby. Muže, který výpověď poskytl, označila za „nespokojeného bývalého zaměstnance“, kterého prý propustila kvůli pochybením. Ten však ukázal výplatní pásky dokazující, že dostával peníze ještě dva týdny po odchodu.
Dotyčný muž tvrdí, že působil na všech čtyřech distribučních místech GHF a že v organizaci panovala kultura beztrestnosti. Nebyli prý vybaveni žádnými jasnými pravidly zásahu ani pokyny k použití síly. Jeden z vedoucích jim měl říci: „Když se cítíš ohrožený, střílej – střílej na zabití a ptej se až potom.“
Dále uvedl, že týmoví vedoucí mluvili o Palestincích jako o „zombie hordách“ a že docházelo i k dalším incidentům – lidé byli zraněni odraženými granáty, slzným plynem, pepřovým sprejem nebo pády do žiletkového drátu. V jednom případě prý žena upadla do bezvědomí po zásahu kovovou částí oglečného granátu přímo do hlavy.
GHF tvrdí, že střelba zachycená na záběrech, které poskytl BBC, pochází od izraelských sil, nikoli od jejich personálu. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo kamerový dohled a tvrzení GHF o tom, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou a drzou lež“.
GHF začala s rozdělováním potravin koncem května, po 11týdenní úplné blokádě Gazy ze strany Izraele, kdy do pásma nepronikla žádná humanitární pomoc. Systém čelí tvrdé kritice, protože nutí tisíce lidí cestovat přes aktivní bojové zóny. Podle OSN a místních lékařů od zahájení činnosti GHF zabily izraelské síly více než 400 Palestinců, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Izrael tvrdí, že nový model distribuce zabraňuje tomu, aby se pomoc dostala do rukou Hamásu.
Přes 170 charitativních organizací včetně Oxfamu a Save the Children v tomto týdnu vyzvalo k ukončení činnosti GHF s tím, že izraelské jednotky i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílí na Palestince přicházející pro pomoc.
Izrael popírá, že by jeho vojáci úmyslně stříleli na civilisty a tvrdí, že systém GHF zajišťuje přímé doručení pomoci potřebným bez zasahování Hamásu. GHF uvádí, že za pět týdnů doručila více než 52 milionů jídel a že ostatní organizace často nedokážou svou pomoc ochránit před rabováním.
Izraelská vojenská operace v Gaze byla spuštěna po útoku Hamásu 7. října 2023, při kterém bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 osob uneseno. Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem v Gaze zabito nejméně 57 130 lidí.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.