Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Inspirací pro jeho výzvu jsou výpočty fyzika Arthura Comptona z roku 1945. Ten tehdy pomáhal rozhodovat, zda provést první jaderný test Trinity. Fyzikové se tehdy obávali, že by mohlo dojít ke katastrofě v podobě zažehnutí atmosféry, což by znamenalo konec života na Zemi.
Riziko bylo sice vypočteno jako extrémně nízké — asi 1 ku třem milionům —, přesto vědci trvali na tom, že bez důkladné analýzy nelze pokus uskutečnit. Podobný přístup by měl být podle Tegmarka samozřejmostí i při vývoji umělé inteligence, zejména pokud jde o tzv. ASI, tedy Artificial Super Intelligence.
Ve své nové studii, kterou vypracoval společně se třemi studenty z MIT, Tegmark zavádí pojem Comptonovy konstanty — pravděpodobnosti, že superinteligentní AI unikne lidské kontrole. A varuje, že podle současných odhadů může být toto riziko až 90procentní. To považuje za naprosto nepřijatelné.
„Firmy, které vyvíjejí superinteligentní AI, musí tento výpočet provést. Nestačí jen říkat, že se cítí bezpečně. Potřebujeme přesná čísla,“ prohlásil Tegmark v rozhovoru pro britský Guardian. Podle něj by odborný konsenzus o míře rizika mohl vytvořit politický tlak na přijetí mezinárodních pravidel pro bezpečný vývoj AI.
Tegmark, profesor fyziky na MIT a spoluzakladatel organizace Future of Life Institute, patří k nejvýraznějším hlasům volajícím po zodpovědném přístupu k vývoji AI. Už v roce 2023 stál u zrodu výzvy k pozastavení vývoje vysoce výkonných AI systémů, která získala přes 33 tisíc podpisů, včetně jmen jako Elon Musk či spoluzakladatel Applu Steve Wozniak. Výzva varovala před „nezvladatelným závodem“ mezi firmami, které se snaží být první v nasazení stále silnějších systémů, jež nikdo plně nechápe ani nedokáže ovládat.
Tegmarkovy výroky přicházejí v době, kdy se v Singapuru konala mezinárodní konference o bezpečnosti AI, které se zúčastnili experti z akademického prostředí, průmyslu i vládních agentur. Výsledkem je tzv. Singapurský konsenzus — nově definovaný soubor priorit, jakým směrem by se měl výzkum v oblasti bezpečnosti umělé inteligence ubírat. Pod dokumentem jsou podepsáni kromě Tegmarka také přední vědec Yoshua Bengio a experti ze společností OpenAI a Google DeepMind.
Konsenzus doporučuje zaměřit výzkum do tří klíčových oblastí: měření vlivu současných i budoucích AI systémů, formulaci žádoucího chování těchto systémů a metod, jak jej zajistit, a také návrhu způsobů řízení a kontroly těchto technologií. Tegmark považuje vznik dokumentu za významný krok vpřed, zvláště po nedávné stagnaci mezinárodní spolupráce.
Právě tato stagnace byla podle něj patrná například na nedávném summitu v Paříži, kde americký viceprezident JD Vance odmítl bezpečnostní obavy jako přehnané a brzdící technologický pokrok. Tegmark však věří, že se mezinárodní dialog nyní opět obnovuje. „Zdá se, že deprese po Paříži je pryč a mezinárodní spolupráce se znovu naplno rozjela,“ uvedl.
Závěrem Tegmark apeluje na vývojáře po celém světě, aby nejen usilovali o vyšší výkon a schopnosti svých systémů, ale aby se zároveň odpovědně zabývali i jejich možnými důsledky. Stejně jako vědci v době atomových pokusů dnes i oni pracují s technologií, která může rozhodnout o budoucnosti celého lidstva.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.