Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Inspirací pro jeho výzvu jsou výpočty fyzika Arthura Comptona z roku 1945. Ten tehdy pomáhal rozhodovat, zda provést první jaderný test Trinity. Fyzikové se tehdy obávali, že by mohlo dojít ke katastrofě v podobě zažehnutí atmosféry, což by znamenalo konec života na Zemi.
Riziko bylo sice vypočteno jako extrémně nízké — asi 1 ku třem milionům —, přesto vědci trvali na tom, že bez důkladné analýzy nelze pokus uskutečnit. Podobný přístup by měl být podle Tegmarka samozřejmostí i při vývoji umělé inteligence, zejména pokud jde o tzv. ASI, tedy Artificial Super Intelligence.
Ve své nové studii, kterou vypracoval společně se třemi studenty z MIT, Tegmark zavádí pojem Comptonovy konstanty — pravděpodobnosti, že superinteligentní AI unikne lidské kontrole. A varuje, že podle současných odhadů může být toto riziko až 90procentní. To považuje za naprosto nepřijatelné.
„Firmy, které vyvíjejí superinteligentní AI, musí tento výpočet provést. Nestačí jen říkat, že se cítí bezpečně. Potřebujeme přesná čísla,“ prohlásil Tegmark v rozhovoru pro britský Guardian. Podle něj by odborný konsenzus o míře rizika mohl vytvořit politický tlak na přijetí mezinárodních pravidel pro bezpečný vývoj AI.
Tegmark, profesor fyziky na MIT a spoluzakladatel organizace Future of Life Institute, patří k nejvýraznějším hlasům volajícím po zodpovědném přístupu k vývoji AI. Už v roce 2023 stál u zrodu výzvy k pozastavení vývoje vysoce výkonných AI systémů, která získala přes 33 tisíc podpisů, včetně jmen jako Elon Musk či spoluzakladatel Applu Steve Wozniak. Výzva varovala před „nezvladatelným závodem“ mezi firmami, které se snaží být první v nasazení stále silnějších systémů, jež nikdo plně nechápe ani nedokáže ovládat.
Tegmarkovy výroky přicházejí v době, kdy se v Singapuru konala mezinárodní konference o bezpečnosti AI, které se zúčastnili experti z akademického prostředí, průmyslu i vládních agentur. Výsledkem je tzv. Singapurský konsenzus — nově definovaný soubor priorit, jakým směrem by se měl výzkum v oblasti bezpečnosti umělé inteligence ubírat. Pod dokumentem jsou podepsáni kromě Tegmarka také přední vědec Yoshua Bengio a experti ze společností OpenAI a Google DeepMind.
Konsenzus doporučuje zaměřit výzkum do tří klíčových oblastí: měření vlivu současných i budoucích AI systémů, formulaci žádoucího chování těchto systémů a metod, jak jej zajistit, a také návrhu způsobů řízení a kontroly těchto technologií. Tegmark považuje vznik dokumentu za významný krok vpřed, zvláště po nedávné stagnaci mezinárodní spolupráce.
Právě tato stagnace byla podle něj patrná například na nedávném summitu v Paříži, kde americký viceprezident JD Vance odmítl bezpečnostní obavy jako přehnané a brzdící technologický pokrok. Tegmark však věří, že se mezinárodní dialog nyní opět obnovuje. „Zdá se, že deprese po Paříži je pryč a mezinárodní spolupráce se znovu naplno rozjela,“ uvedl.
Závěrem Tegmark apeluje na vývojáře po celém světě, aby nejen usilovali o vyšší výkon a schopnosti svých systémů, ale aby se zároveň odpovědně zabývali i jejich možnými důsledky. Stejně jako vědci v době atomových pokusů dnes i oni pracují s technologií, která může rozhodnout o budoucnosti celého lidstva.
Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Zpráva investigativní novinářky Lilie Japarovové pro server Meduza odhaluje nelítostnou realitu ruských vojáků i civilistů, kteří ve snaze vyhnout se účasti na válce na Ukrajině utrácejí statisíce rublů, riskují zdraví nebo dokonce život. Od podplacených lékařů přes simulované nemoci až po černý trh s falešnými dokumenty – metody, jak se vyhnout vojenské službě, jsou četné, ale čím dál nákladnější a nebezpečnější.
Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Ve městečku Serrinha dos Pintos na severovýchodě Brazílie, kde žije méně než 5 000 obyvatel, dlouhá léta nikdo netušil, proč tolik dětí ztrácí schopnost chodit. Až do příchodu bioložky a genetičky Silvany Santos. Ta před více než dvaceti lety odhalila neznámé genetické onemocnění, které dostalo název Spoan syndrom, píše BBC.
Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle informací z několika zdrojů chystá přijmout mimořádně luxusní letoun Boeing 747-8 jako dar od katarské královské rodiny. Letadlo, známé pod přezdívkou „létající palác“, má být okamžitě připraveno k využití jako dočasný prezidentský letoun Air Force One. Po skončení Trumpova druhého funkčního období má být vlastnictví stroje převedeno na nadaci jeho prezidentské knihovny.