Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Inspirací pro jeho výzvu jsou výpočty fyzika Arthura Comptona z roku 1945. Ten tehdy pomáhal rozhodovat, zda provést první jaderný test Trinity. Fyzikové se tehdy obávali, že by mohlo dojít ke katastrofě v podobě zažehnutí atmosféry, což by znamenalo konec života na Zemi.
Riziko bylo sice vypočteno jako extrémně nízké — asi 1 ku třem milionům —, přesto vědci trvali na tom, že bez důkladné analýzy nelze pokus uskutečnit. Podobný přístup by měl být podle Tegmarka samozřejmostí i při vývoji umělé inteligence, zejména pokud jde o tzv. ASI, tedy Artificial Super Intelligence.
Ve své nové studii, kterou vypracoval společně se třemi studenty z MIT, Tegmark zavádí pojem Comptonovy konstanty — pravděpodobnosti, že superinteligentní AI unikne lidské kontrole. A varuje, že podle současných odhadů může být toto riziko až 90procentní. To považuje za naprosto nepřijatelné.
„Firmy, které vyvíjejí superinteligentní AI, musí tento výpočet provést. Nestačí jen říkat, že se cítí bezpečně. Potřebujeme přesná čísla,“ prohlásil Tegmark v rozhovoru pro britský Guardian. Podle něj by odborný konsenzus o míře rizika mohl vytvořit politický tlak na přijetí mezinárodních pravidel pro bezpečný vývoj AI.
Tegmark, profesor fyziky na MIT a spoluzakladatel organizace Future of Life Institute, patří k nejvýraznějším hlasům volajícím po zodpovědném přístupu k vývoji AI. Už v roce 2023 stál u zrodu výzvy k pozastavení vývoje vysoce výkonných AI systémů, která získala přes 33 tisíc podpisů, včetně jmen jako Elon Musk či spoluzakladatel Applu Steve Wozniak. Výzva varovala před „nezvladatelným závodem“ mezi firmami, které se snaží být první v nasazení stále silnějších systémů, jež nikdo plně nechápe ani nedokáže ovládat.
Tegmarkovy výroky přicházejí v době, kdy se v Singapuru konala mezinárodní konference o bezpečnosti AI, které se zúčastnili experti z akademického prostředí, průmyslu i vládních agentur. Výsledkem je tzv. Singapurský konsenzus — nově definovaný soubor priorit, jakým směrem by se měl výzkum v oblasti bezpečnosti umělé inteligence ubírat. Pod dokumentem jsou podepsáni kromě Tegmarka také přední vědec Yoshua Bengio a experti ze společností OpenAI a Google DeepMind.
Konsenzus doporučuje zaměřit výzkum do tří klíčových oblastí: měření vlivu současných i budoucích AI systémů, formulaci žádoucího chování těchto systémů a metod, jak jej zajistit, a také návrhu způsobů řízení a kontroly těchto technologií. Tegmark považuje vznik dokumentu za významný krok vpřed, zvláště po nedávné stagnaci mezinárodní spolupráce.
Právě tato stagnace byla podle něj patrná například na nedávném summitu v Paříži, kde americký viceprezident JD Vance odmítl bezpečnostní obavy jako přehnané a brzdící technologický pokrok. Tegmark však věří, že se mezinárodní dialog nyní opět obnovuje. „Zdá se, že deprese po Paříži je pryč a mezinárodní spolupráce se znovu naplno rozjela,“ uvedl.
Závěrem Tegmark apeluje na vývojáře po celém světě, aby nejen usilovali o vyšší výkon a schopnosti svých systémů, ale aby se zároveň odpovědně zabývali i jejich možnými důsledky. Stejně jako vědci v době atomových pokusů dnes i oni pracují s technologií, která může rozhodnout o budoucnosti celého lidstva.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump vedl po summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové byl Trump po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na cestě do Marylandu, kde strávil velkou část šestihodinového letu telefonováním.
Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, Oleksandr Merežko, sdělil médiím, že nejvíce ho na summitu udivilo vřelé přijetí Vladimira Putina. Merežko připomněl schůzku mezi Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, která proběhla v únoru. „Nemůžu si pomoct, ale v mysli se mi vrací ta nechutná scéna z Oválné pracovny – setkání se Zelenským,“ řekl.
Setkání prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v Rusku více než pozitivní reakce. Ruská média projevovala nadšení, když byl ruský lídr přivítán s potleskem a na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce se mu doslova rozvinul červený koberec. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na sociálních sítích napsala, že zatímco se léta hovořilo o izolaci Ruska, dnes mohli všichni vidět, jak červený koberec vítá ruského prezidenta.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.