Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Inspirací pro jeho výzvu jsou výpočty fyzika Arthura Comptona z roku 1945. Ten tehdy pomáhal rozhodovat, zda provést první jaderný test Trinity. Fyzikové se tehdy obávali, že by mohlo dojít ke katastrofě v podobě zažehnutí atmosféry, což by znamenalo konec života na Zemi.
Riziko bylo sice vypočteno jako extrémně nízké — asi 1 ku třem milionům —, přesto vědci trvali na tom, že bez důkladné analýzy nelze pokus uskutečnit. Podobný přístup by měl být podle Tegmarka samozřejmostí i při vývoji umělé inteligence, zejména pokud jde o tzv. ASI, tedy Artificial Super Intelligence.
Ve své nové studii, kterou vypracoval společně se třemi studenty z MIT, Tegmark zavádí pojem Comptonovy konstanty — pravděpodobnosti, že superinteligentní AI unikne lidské kontrole. A varuje, že podle současných odhadů může být toto riziko až 90procentní. To považuje za naprosto nepřijatelné.
„Firmy, které vyvíjejí superinteligentní AI, musí tento výpočet provést. Nestačí jen říkat, že se cítí bezpečně. Potřebujeme přesná čísla,“ prohlásil Tegmark v rozhovoru pro britský Guardian. Podle něj by odborný konsenzus o míře rizika mohl vytvořit politický tlak na přijetí mezinárodních pravidel pro bezpečný vývoj AI.
Tegmark, profesor fyziky na MIT a spoluzakladatel organizace Future of Life Institute, patří k nejvýraznějším hlasům volajícím po zodpovědném přístupu k vývoji AI. Už v roce 2023 stál u zrodu výzvy k pozastavení vývoje vysoce výkonných AI systémů, která získala přes 33 tisíc podpisů, včetně jmen jako Elon Musk či spoluzakladatel Applu Steve Wozniak. Výzva varovala před „nezvladatelným závodem“ mezi firmami, které se snaží být první v nasazení stále silnějších systémů, jež nikdo plně nechápe ani nedokáže ovládat.
Tegmarkovy výroky přicházejí v době, kdy se v Singapuru konala mezinárodní konference o bezpečnosti AI, které se zúčastnili experti z akademického prostředí, průmyslu i vládních agentur. Výsledkem je tzv. Singapurský konsenzus — nově definovaný soubor priorit, jakým směrem by se měl výzkum v oblasti bezpečnosti umělé inteligence ubírat. Pod dokumentem jsou podepsáni kromě Tegmarka také přední vědec Yoshua Bengio a experti ze společností OpenAI a Google DeepMind.
Konsenzus doporučuje zaměřit výzkum do tří klíčových oblastí: měření vlivu současných i budoucích AI systémů, formulaci žádoucího chování těchto systémů a metod, jak jej zajistit, a také návrhu způsobů řízení a kontroly těchto technologií. Tegmark považuje vznik dokumentu za významný krok vpřed, zvláště po nedávné stagnaci mezinárodní spolupráce.
Právě tato stagnace byla podle něj patrná například na nedávném summitu v Paříži, kde americký viceprezident JD Vance odmítl bezpečnostní obavy jako přehnané a brzdící technologický pokrok. Tegmark však věří, že se mezinárodní dialog nyní opět obnovuje. „Zdá se, že deprese po Paříži je pryč a mezinárodní spolupráce se znovu naplno rozjela,“ uvedl.
Závěrem Tegmark apeluje na vývojáře po celém světě, aby nejen usilovali o vyšší výkon a schopnosti svých systémů, ale aby se zároveň odpovědně zabývali i jejich možnými důsledky. Stejně jako vědci v době atomových pokusů dnes i oni pracují s technologií, která může rozhodnout o budoucnosti celého lidstva.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.