Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Orbán, který vládne Maďarsku nepřetržitě 15 let, čelí dosud největší politické výzvě, přičemž jeho styl vládnutí zahrnující kontrolu soudnictví, tvrdou protiimigrační politiku a tlak na média slouží Trumpovi jako vzor pro jeho druhé funkční období. Rubio v Budapešti zdůraznil, že úspěch Maďarska pod Orbánovým vedením je v národním zájmu USA. Tato rétorika představuje zásadní obrat v Rubiově postoji; ještě v roce 2019 jako senátor kritizoval maďarskou demokracii za její značnou erozi.
Na nedávné Mnichovské bezpečnostní konferenci Rubio vyslal evropským partnerům jasný vzkaz: pokud kontinent nepřijme pohled hnutí MAGA na západní civilizaci, může být americká obrana Evropy ohrožena. Ministr označil masovou migraci za krizi, která destabilizuje západní společnosti, a podpořil evropské populistické strany, které bojují proti liberálnímu establishmentu. Tradiční evropští politici, jako například Emmanuel Macron, se však proti tomuto tlaku ohrazují a odmítají tvrzení, že by Evropa čelila civilizačnímu zániku.
Trumpova administrativa se aktivně zapojuje do vnitřní politiky cizích států, což dokládají příklady z Argentiny, Brazílie či Hondurasu. V Maďarsku Rubio nepoužil jen morální podporu, ale naznačil i možnost americké finanční pomoci v případě hospodářských potíží, čímž se snaží přesvědčit voliče, že jejich blahobyt závisí na premiérovi, který je v rámci EU vnímán jako kontroverzní postava. Podobnou strategii Trump úspěšně uplatnil v Argentině, kde podmínil záchranný balík setrváním prezidenta Javiera Mileie u moci.
Nová americká strategie národní bezpečnosti otevřeně chválí rostoucí vliv „vlasteneckých stran“ v Evropě, jako je Národní sdružení ve Francii nebo AfD v Německu. Washington se tak odklání od své tradiční role ochránce liberální demokracie a začíná být některými spojenci vnímán spíše jako politická hrozba. Evropští lídři varují, že pravicový populismus ohrožuje stabilitu a demokratické hodnoty, na kterých byl kontinent po druhé světové válce vybudován.
Rubiova cesta, která zahrnovala i zastávku na Slovensku u další Trumpovi nakloněné vlády, potvrzuje institucionální posun americké zahraniční politiky směrem doprava. Zatímco v minulosti američtí ministři zahraničí stáli na straně disidentů proti autoritářským vůdcům, Rubio v Budapešti udělal pravý opak. Tento přístup vyvolává obavy, že spojenectví Trumpa a Orbána není jen o sdílené ideologii, ale o systematickém oslabování právních záruk a svobody politické opozice.
Napětí mezi USA a Evropou tak sahá mnohem hlouběji než jen k diskusím o obranných rozpočtech NATO. Ideologický rozchod se týká samotných základů západních hodnot a integrace. Přestože je Trumpova politika často nekonzistentní a on sám čelí doma klesající popularitě, jeho snaha přetvořit politickou mapu Evropy k obrazu svému pokračuje s nebývalou intenzitou.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.