Co měla znamenat Rubiova cesta po Evropě? Pouhý pokus o export ideologie MAGA

Orbán, který vládne Maďarsku nepřetržitě 15 let, čelí dosud největší politické výzvě, přičemž jeho styl vládnutí zahrnující kontrolu soudnictví, tvrdou protiimigrační politiku a tlak na média slouží Trumpovi jako vzor pro jeho druhé funkční období. Rubio v Budapešti zdůraznil, že úspěch Maďarska pod Orbánovým vedením je v národním zájmu USA. Tato rétorika představuje zásadní obrat v Rubiově postoji; ještě v roce 2019 jako senátor kritizoval maďarskou demokracii za její značnou erozi.

Na nedávné Mnichovské bezpečnostní konferenci Rubio vyslal evropským partnerům jasný vzkaz: pokud kontinent nepřijme pohled hnutí MAGA na západní civilizaci, může být americká obrana Evropy ohrožena. Ministr označil masovou migraci za krizi, která destabilizuje západní společnosti, a podpořil evropské populistické strany, které bojují proti liberálnímu establishmentu. Tradiční evropští politici, jako například Emmanuel Macron, se však proti tomuto tlaku ohrazují a odmítají tvrzení, že by Evropa čelila civilizačnímu zániku.

Trumpova administrativa se aktivně zapojuje do vnitřní politiky cizích států, což dokládají příklady z Argentiny, Brazílie či Hondurasu. V Maďarsku Rubio nepoužil jen morální podporu, ale naznačil i možnost americké finanční pomoci v případě hospodářských potíží, čímž se snaží přesvědčit voliče, že jejich blahobyt závisí na premiérovi, který je v rámci EU vnímán jako kontroverzní postava. Podobnou strategii Trump úspěšně uplatnil v Argentině, kde podmínil záchranný balík setrváním prezidenta Javiera Mileie u moci.

Nová americká strategie národní bezpečnosti otevřeně chválí rostoucí vliv „vlasteneckých stran“ v Evropě, jako je Národní sdružení ve Francii nebo AfD v Německu. Washington se tak odklání od své tradiční role ochránce liberální demokracie a začíná být některými spojenci vnímán spíše jako politická hrozba. Evropští lídři varují, že pravicový populismus ohrožuje stabilitu a demokratické hodnoty, na kterých byl kontinent po druhé světové válce vybudován.

Rubiova cesta, která zahrnovala i zastávku na Slovensku u další Trumpovi nakloněné vlády, potvrzuje institucionální posun americké zahraniční politiky směrem doprava. Zatímco v minulosti američtí ministři zahraničí stáli na straně disidentů proti autoritářským vůdcům, Rubio v Budapešti udělal pravý opak. Tento přístup vyvolává obavy, že spojenectví Trumpa a Orbána není jen o sdílené ideologii, ale o systematickém oslabování právních záruk a svobody politické opozice.

Napětí mezi USA a Evropou tak sahá mnohem hlouběji než jen k diskusím o obranných rozpočtech NATO. Ideologický rozchod se týká samotných základů západních hodnot a integrace. Přestože je Trumpova politika často nekonzistentní a on sám čelí doma klesající popularitě, jeho snaha přetvořit politickou mapu Evropy k obrazu svému pokračuje s nebývalou intenzitou.