Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Orbán, který vládne Maďarsku nepřetržitě 15 let, čelí dosud největší politické výzvě, přičemž jeho styl vládnutí zahrnující kontrolu soudnictví, tvrdou protiimigrační politiku a tlak na média slouží Trumpovi jako vzor pro jeho druhé funkční období. Rubio v Budapešti zdůraznil, že úspěch Maďarska pod Orbánovým vedením je v národním zájmu USA. Tato rétorika představuje zásadní obrat v Rubiově postoji; ještě v roce 2019 jako senátor kritizoval maďarskou demokracii za její značnou erozi.
Na nedávné Mnichovské bezpečnostní konferenci Rubio vyslal evropským partnerům jasný vzkaz: pokud kontinent nepřijme pohled hnutí MAGA na západní civilizaci, může být americká obrana Evropy ohrožena. Ministr označil masovou migraci za krizi, která destabilizuje západní společnosti, a podpořil evropské populistické strany, které bojují proti liberálnímu establishmentu. Tradiční evropští politici, jako například Emmanuel Macron, se však proti tomuto tlaku ohrazují a odmítají tvrzení, že by Evropa čelila civilizačnímu zániku.
Trumpova administrativa se aktivně zapojuje do vnitřní politiky cizích států, což dokládají příklady z Argentiny, Brazílie či Hondurasu. V Maďarsku Rubio nepoužil jen morální podporu, ale naznačil i možnost americké finanční pomoci v případě hospodářských potíží, čímž se snaží přesvědčit voliče, že jejich blahobyt závisí na premiérovi, který je v rámci EU vnímán jako kontroverzní postava. Podobnou strategii Trump úspěšně uplatnil v Argentině, kde podmínil záchranný balík setrváním prezidenta Javiera Mileie u moci.
Nová americká strategie národní bezpečnosti otevřeně chválí rostoucí vliv „vlasteneckých stran“ v Evropě, jako je Národní sdružení ve Francii nebo AfD v Německu. Washington se tak odklání od své tradiční role ochránce liberální demokracie a začíná být některými spojenci vnímán spíše jako politická hrozba. Evropští lídři varují, že pravicový populismus ohrožuje stabilitu a demokratické hodnoty, na kterých byl kontinent po druhé světové válce vybudován.
Rubiova cesta, která zahrnovala i zastávku na Slovensku u další Trumpovi nakloněné vlády, potvrzuje institucionální posun americké zahraniční politiky směrem doprava. Zatímco v minulosti američtí ministři zahraničí stáli na straně disidentů proti autoritářským vůdcům, Rubio v Budapešti udělal pravý opak. Tento přístup vyvolává obavy, že spojenectví Trumpa a Orbána není jen o sdílené ideologii, ale o systematickém oslabování právních záruk a svobody politické opozice.
Napětí mezi USA a Evropou tak sahá mnohem hlouběji než jen k diskusím o obranných rozpočtech NATO. Ideologický rozchod se týká samotných základů západních hodnot a integrace. Přestože je Trumpova politika často nekonzistentní a on sám čelí doma klesající popularitě, jeho snaha přetvořit politickou mapu Evropy k obrazu svému pokračuje s nebývalou intenzitou.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.
Bílý dům představil ambiciózní plán prezidenta Donalda Trumpa na vybudování monumentálního „Oblouku nezávislosti“ ve Washingtonu, D.C. Projekt, který má připomenout 250. výročí vzniku Spojených států, by se podle administrativy měl stát jednou z nejikoničtějších památek světa. Mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl, že tato odvážná vize se nesmazatelně zapíše do historie země a zajistí Americe slávu, kterou si zaslouží.
Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.