Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Od nástupu k moci v roce 2000 budoval Vladimir Putin pečlivě režim, který garantuje jeho vítězství ve volbách – prostřednictvím kupování hlasů, manipulace s výsledky, zastrašování voličů i politických protivníků a falšování hlasovacích lístků. Zároveň nechal mnohé své oponenty uvěznit, vyhnat do exilu, nebo umlčet navždy – od vraždy Borise Němcova až po smrt Alexeje Navalného ve vězení.
Putin si v Rusku vytvořil autoritářský režim, který svou brutalitou i korupcí připomíná Sovětský svaz. A stejně jako většina diktátorů, ani on si nemůže dovolit odejít – příliš si zvykl na moc i majetek a zároveň ví, že by ho jeho nástupce mohl ohrozit, uvedl server The Conversation.
Jedním z důvodů, proč Putin neoznačil žádného nástupce, je obava, že by to okamžitě vyvolalo ostrý boj o moc ještě před jeho smrtí. Rivalita je i mezi jeho nejbližšími spojenci. Události kolem povstání Jevgenije Prigožina v roce 2023 ukázaly, jak nebezpečné tyto konflikty mohou být. Prigožin sice zahynul při havárii letadla, ale vše nasvědčuje tomu, že to nebyla náhoda.
Putinův režim je navíc postaven na síti oligarchů a loajálních mocenských skupin, které drží u moci pomocí vydírání, výhod a kompromitujících materiálů. Každý z jeho podporovatelů má příliš co ztratit – moc, majetek i svobodu. Proto se od něj nikdo neodváží odtrhnout.
Ruská ústava sice říká, že po prezidentově smrti se úřadu dočasně ujme premiér, ale současný předseda vlády Michail Mišustin je nevýrazná figura bez vlastního mocenského zázemí. Je velmi nepravděpodobné, že by se stal trvalým nástupcem.
Během tří měsíců od smrti prezidenta by se měly konat nové volby. Jenže skutečný boj o moc se bude odehrávat v zákulisí – mezi bezpečnostními složkami, oligarchy a zbylými členy Putinovy elity. Vzniknout může buď přechodná mocenská koalice, nebo se o post prezidenta strhne tvrdý souboj.
Historie ukazuje, že kolektivní vedení v Rusku dlouho nevydrží – po smrti Lenina i Stalina se vždy jeden z členů skupiny prosadil a ostatní odstranil. A podobný scénář může nastat i po Putinovi.
Nikdy v novodobé historii Ruska nebyla moc tak soustředěná v rukou jednoho člověka, bez institucionálních brzd. Neexistuje monarchie, jako za carů, ani silná stranická struktura jako za komunismu. Je tu jen Putin. A až odejde, vznikne nebezpečné vakuum – bez pravidel, bez struktury, bez jistot.
Země se tak může dostat do období nestability, která ovlivní nejen samotné Rusko, ale i mezinárodní bezpečnostní a politické prostředí. Svět by se měl začít připravovat na dobu „po Putinovi“ – protože až přijde, bude to otřes.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Severokorejci před zraky diktátora Kim Čong-una provedli test dvou nových raket, informovala BBC s odkazem na prohlášení severokorejských státních médií. Rakety mají sloužit zejména k protivzdušné obraně.
Celé Česko před časem s nadějí sledovala, když se Dáda Patrasová nechala hospitalizovat v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Podle posledního vyjádření Felixe Slováčka si však manželka na pobyt v zařízení nepamatuje.
Šest kandidujících subjektů, z nichž se největší podpoře těší hnutí ANO, by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. Mandáty se opět vzdálili Motoristům, kteří se propadli pod čtyři procenta. Ke vstupu do Sněmovny je nutné získat alespoň pět procent hlasů.
Legendární americký filmař Woody Allen se krátce před 90. narozeninami postaral o další kontroverzi. V Rusku se dnes zúčastní filmového festivalu Moscow International Film Week. Neměl by však být osobně přítomen v ruské metropoli.
Minimální mzda se v Česku v příštím roce zvýší. Výše nejnižšího možného výdělku přesáhne hranici 22 tisíc korun. Pro Českou televizi to potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Slavné osobnosti si na vzhled potrpí, protože i ten je nedílnou součástí jejich image. Tuto stránku nepodceňuje ani Jiřina Bohdalová, která se pravidelně ocitá v rukou ženy ze slavné kadeřnické rodiny.
Třicítku budou atakovat teploty v průběhu příštího týdne, takže do Česka se po ochlazení v posledních dnech vrátí léto. Tropy se však během posledního srpnového týdne nečekají, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pentagon, přesněji americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o vyhazovu zpravodajské agentury Jeffreyho Kruseho. Informovala o tom BBC. Děje se tak jen pár dní poté, co Bílý dům zpochybnil závěry zpravodajců ohledně škod napáchaných úderem proti íránským jaderným zařízením.
V Česku se v posledních letech na poli televizních talk show objevil konkurent pro stálice Jana Krause a Karla Šípa. Honza Dědek si vybojoval své místo na obrazovkách Primy a snaží se nestát na místě. Po poradě s odborníky se pro nové díly rozhodl opustit svou ikonickou image.
Ukrajinské letectvo přišlo v brzkých hodinách sobotního dne o významnou osobnost. Úspěšný pilot stroje MiG-29 Serhij Bondar zemřel po úspěšném dokončení mise, která byla jeho poslední. Úmrtí letce potvrdilo armádní letectvo.
Po relativně chladnějším víkendu, který právě začíná, se má v Česku znovu oteplit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Maximální teploty se opět dostanou až k třicítce.