Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Od nástupu k moci v roce 2000 budoval Vladimir Putin pečlivě režim, který garantuje jeho vítězství ve volbách – prostřednictvím kupování hlasů, manipulace s výsledky, zastrašování voličů i politických protivníků a falšování hlasovacích lístků. Zároveň nechal mnohé své oponenty uvěznit, vyhnat do exilu, nebo umlčet navždy – od vraždy Borise Němcova až po smrt Alexeje Navalného ve vězení.
Putin si v Rusku vytvořil autoritářský režim, který svou brutalitou i korupcí připomíná Sovětský svaz. A stejně jako většina diktátorů, ani on si nemůže dovolit odejít – příliš si zvykl na moc i majetek a zároveň ví, že by ho jeho nástupce mohl ohrozit, uvedl server The Conversation.
Jedním z důvodů, proč Putin neoznačil žádného nástupce, je obava, že by to okamžitě vyvolalo ostrý boj o moc ještě před jeho smrtí. Rivalita je i mezi jeho nejbližšími spojenci. Události kolem povstání Jevgenije Prigožina v roce 2023 ukázaly, jak nebezpečné tyto konflikty mohou být. Prigožin sice zahynul při havárii letadla, ale vše nasvědčuje tomu, že to nebyla náhoda.
Putinův režim je navíc postaven na síti oligarchů a loajálních mocenských skupin, které drží u moci pomocí vydírání, výhod a kompromitujících materiálů. Každý z jeho podporovatelů má příliš co ztratit – moc, majetek i svobodu. Proto se od něj nikdo neodváží odtrhnout.
Ruská ústava sice říká, že po prezidentově smrti se úřadu dočasně ujme premiér, ale současný předseda vlády Michail Mišustin je nevýrazná figura bez vlastního mocenského zázemí. Je velmi nepravděpodobné, že by se stal trvalým nástupcem.
Během tří měsíců od smrti prezidenta by se měly konat nové volby. Jenže skutečný boj o moc se bude odehrávat v zákulisí – mezi bezpečnostními složkami, oligarchy a zbylými členy Putinovy elity. Vzniknout může buď přechodná mocenská koalice, nebo se o post prezidenta strhne tvrdý souboj.
Historie ukazuje, že kolektivní vedení v Rusku dlouho nevydrží – po smrti Lenina i Stalina se vždy jeden z členů skupiny prosadil a ostatní odstranil. A podobný scénář může nastat i po Putinovi.
Nikdy v novodobé historii Ruska nebyla moc tak soustředěná v rukou jednoho člověka, bez institucionálních brzd. Neexistuje monarchie, jako za carů, ani silná stranická struktura jako za komunismu. Je tu jen Putin. A až odejde, vznikne nebezpečné vakuum – bez pravidel, bez struktury, bez jistot.
Země se tak může dostat do období nestability, která ovlivní nejen samotné Rusko, ale i mezinárodní bezpečnostní a politické prostředí. Svět by se měl začít připravovat na dobu „po Putinovi“ – protože až přijde, bude to otřes.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).