Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Od nástupu k moci v roce 2000 budoval Vladimir Putin pečlivě režim, který garantuje jeho vítězství ve volbách – prostřednictvím kupování hlasů, manipulace s výsledky, zastrašování voličů i politických protivníků a falšování hlasovacích lístků. Zároveň nechal mnohé své oponenty uvěznit, vyhnat do exilu, nebo umlčet navždy – od vraždy Borise Němcova až po smrt Alexeje Navalného ve vězení.
Putin si v Rusku vytvořil autoritářský režim, který svou brutalitou i korupcí připomíná Sovětský svaz. A stejně jako většina diktátorů, ani on si nemůže dovolit odejít – příliš si zvykl na moc i majetek a zároveň ví, že by ho jeho nástupce mohl ohrozit, uvedl server The Conversation.
Jedním z důvodů, proč Putin neoznačil žádného nástupce, je obava, že by to okamžitě vyvolalo ostrý boj o moc ještě před jeho smrtí. Rivalita je i mezi jeho nejbližšími spojenci. Události kolem povstání Jevgenije Prigožina v roce 2023 ukázaly, jak nebezpečné tyto konflikty mohou být. Prigožin sice zahynul při havárii letadla, ale vše nasvědčuje tomu, že to nebyla náhoda.
Putinův režim je navíc postaven na síti oligarchů a loajálních mocenských skupin, které drží u moci pomocí vydírání, výhod a kompromitujících materiálů. Každý z jeho podporovatelů má příliš co ztratit – moc, majetek i svobodu. Proto se od něj nikdo neodváží odtrhnout.
Ruská ústava sice říká, že po prezidentově smrti se úřadu dočasně ujme premiér, ale současný předseda vlády Michail Mišustin je nevýrazná figura bez vlastního mocenského zázemí. Je velmi nepravděpodobné, že by se stal trvalým nástupcem.
Během tří měsíců od smrti prezidenta by se měly konat nové volby. Jenže skutečný boj o moc se bude odehrávat v zákulisí – mezi bezpečnostními složkami, oligarchy a zbylými členy Putinovy elity. Vzniknout může buď přechodná mocenská koalice, nebo se o post prezidenta strhne tvrdý souboj.
Historie ukazuje, že kolektivní vedení v Rusku dlouho nevydrží – po smrti Lenina i Stalina se vždy jeden z členů skupiny prosadil a ostatní odstranil. A podobný scénář může nastat i po Putinovi.
Nikdy v novodobé historii Ruska nebyla moc tak soustředěná v rukou jednoho člověka, bez institucionálních brzd. Neexistuje monarchie, jako za carů, ani silná stranická struktura jako za komunismu. Je tu jen Putin. A až odejde, vznikne nebezpečné vakuum – bez pravidel, bez struktury, bez jistot.
Země se tak může dostat do období nestability, která ovlivní nejen samotné Rusko, ale i mezinárodní bezpečnostní a politické prostředí. Svět by se měl začít připravovat na dobu „po Putinovi“ – protože až přijde, bude to otřes.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
