Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Od nástupu k moci v roce 2000 budoval Vladimir Putin pečlivě režim, který garantuje jeho vítězství ve volbách – prostřednictvím kupování hlasů, manipulace s výsledky, zastrašování voličů i politických protivníků a falšování hlasovacích lístků. Zároveň nechal mnohé své oponenty uvěznit, vyhnat do exilu, nebo umlčet navždy – od vraždy Borise Němcova až po smrt Alexeje Navalného ve vězení.
Putin si v Rusku vytvořil autoritářský režim, který svou brutalitou i korupcí připomíná Sovětský svaz. A stejně jako většina diktátorů, ani on si nemůže dovolit odejít – příliš si zvykl na moc i majetek a zároveň ví, že by ho jeho nástupce mohl ohrozit, uvedl server The Conversation.
Jedním z důvodů, proč Putin neoznačil žádného nástupce, je obava, že by to okamžitě vyvolalo ostrý boj o moc ještě před jeho smrtí. Rivalita je i mezi jeho nejbližšími spojenci. Události kolem povstání Jevgenije Prigožina v roce 2023 ukázaly, jak nebezpečné tyto konflikty mohou být. Prigožin sice zahynul při havárii letadla, ale vše nasvědčuje tomu, že to nebyla náhoda.
Putinův režim je navíc postaven na síti oligarchů a loajálních mocenských skupin, které drží u moci pomocí vydírání, výhod a kompromitujících materiálů. Každý z jeho podporovatelů má příliš co ztratit – moc, majetek i svobodu. Proto se od něj nikdo neodváží odtrhnout.
Ruská ústava sice říká, že po prezidentově smrti se úřadu dočasně ujme premiér, ale současný předseda vlády Michail Mišustin je nevýrazná figura bez vlastního mocenského zázemí. Je velmi nepravděpodobné, že by se stal trvalým nástupcem.
Během tří měsíců od smrti prezidenta by se měly konat nové volby. Jenže skutečný boj o moc se bude odehrávat v zákulisí – mezi bezpečnostními složkami, oligarchy a zbylými členy Putinovy elity. Vzniknout může buď přechodná mocenská koalice, nebo se o post prezidenta strhne tvrdý souboj.
Historie ukazuje, že kolektivní vedení v Rusku dlouho nevydrží – po smrti Lenina i Stalina se vždy jeden z členů skupiny prosadil a ostatní odstranil. A podobný scénář může nastat i po Putinovi.
Nikdy v novodobé historii Ruska nebyla moc tak soustředěná v rukou jednoho člověka, bez institucionálních brzd. Neexistuje monarchie, jako za carů, ani silná stranická struktura jako za komunismu. Je tu jen Putin. A až odejde, vznikne nebezpečné vakuum – bez pravidel, bez struktury, bez jistot.
Země se tak může dostat do období nestability, která ovlivní nejen samotné Rusko, ale i mezinárodní bezpečnostní a politické prostředí. Svět by se měl začít připravovat na dobu „po Putinovi“ – protože až přijde, bude to otřes.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
