Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Od nástupu k moci v roce 2000 budoval Vladimir Putin pečlivě režim, který garantuje jeho vítězství ve volbách – prostřednictvím kupování hlasů, manipulace s výsledky, zastrašování voličů i politických protivníků a falšování hlasovacích lístků. Zároveň nechal mnohé své oponenty uvěznit, vyhnat do exilu, nebo umlčet navždy – od vraždy Borise Němcova až po smrt Alexeje Navalného ve vězení.
Putin si v Rusku vytvořil autoritářský režim, který svou brutalitou i korupcí připomíná Sovětský svaz. A stejně jako většina diktátorů, ani on si nemůže dovolit odejít – příliš si zvykl na moc i majetek a zároveň ví, že by ho jeho nástupce mohl ohrozit, uvedl server The Conversation.
Jedním z důvodů, proč Putin neoznačil žádného nástupce, je obava, že by to okamžitě vyvolalo ostrý boj o moc ještě před jeho smrtí. Rivalita je i mezi jeho nejbližšími spojenci. Události kolem povstání Jevgenije Prigožina v roce 2023 ukázaly, jak nebezpečné tyto konflikty mohou být. Prigožin sice zahynul při havárii letadla, ale vše nasvědčuje tomu, že to nebyla náhoda.
Putinův režim je navíc postaven na síti oligarchů a loajálních mocenských skupin, které drží u moci pomocí vydírání, výhod a kompromitujících materiálů. Každý z jeho podporovatelů má příliš co ztratit – moc, majetek i svobodu. Proto se od něj nikdo neodváží odtrhnout.
Ruská ústava sice říká, že po prezidentově smrti se úřadu dočasně ujme premiér, ale současný předseda vlády Michail Mišustin je nevýrazná figura bez vlastního mocenského zázemí. Je velmi nepravděpodobné, že by se stal trvalým nástupcem.
Během tří měsíců od smrti prezidenta by se měly konat nové volby. Jenže skutečný boj o moc se bude odehrávat v zákulisí – mezi bezpečnostními složkami, oligarchy a zbylými členy Putinovy elity. Vzniknout může buď přechodná mocenská koalice, nebo se o post prezidenta strhne tvrdý souboj.
Historie ukazuje, že kolektivní vedení v Rusku dlouho nevydrží – po smrti Lenina i Stalina se vždy jeden z členů skupiny prosadil a ostatní odstranil. A podobný scénář může nastat i po Putinovi.
Nikdy v novodobé historii Ruska nebyla moc tak soustředěná v rukou jednoho člověka, bez institucionálních brzd. Neexistuje monarchie, jako za carů, ani silná stranická struktura jako za komunismu. Je tu jen Putin. A až odejde, vznikne nebezpečné vakuum – bez pravidel, bez struktury, bez jistot.
Země se tak může dostat do období nestability, která ovlivní nejen samotné Rusko, ale i mezinárodní bezpečnostní a politické prostředí. Svět by se měl začít připravovat na dobu „po Putinovi“ – protože až přijde, bude to otřes.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.