Ruská invaze do Pobaltí už není jen teoretickým scénářem. Pokud Moskva skutečně zaútočí, může tím spustit řetězec událostí, který skončí střetem s připraveným, vyzbrojeným a odhodlaným protivníkem. Ruští vojáci by vstoupili do míst, kde mají pušku i kameny a stromy – a smějí se ve finštině.
Ještě nedávno by to znělo jako výstřižek ze scénáře k politickému thrilleru, dnes už to nikdo nebere na lehkou váhu. V posledních týdnech se čím dál častěji objevují zprávy o tom, že Vladimir Putin zvažuje vojenskou operaci proti pobaltským státům. Věta, která dřív působila jako banální hrozba, dnes zní jako blížící se realita.
Říkejme si to na rovinu: pokud Moskva skutečně spustí invazi tímto směrem, následky budou devastující. Pobaltí by pod náporem ruské armády vydrželo sotva pár dní. Tři malé státy, které sice formálně chrání NATO, ale realita na místě je krutá – vojenská přítomnost je spíš symbolická než strategická. Přišla by špetka odporu. A pak? Ticho.
Jenže právě po tomhle tichu zákonitě následuje bouře. A Moskva to ví. Za Pobaltím už totiž není žádný snadný cíl. Tam začíná prostor, kde Rusko historicky naráží – a narazilo by znovu, a opět na Polsko a Finsko. Dvě země, které v sobě nesou generační odpor, hluboce zakořeněnou nedůvěru, ale hlavně – připravenost.
Polsko dnes buduje jednu z nejmodernějších a nejrespektovanějších armád v Evropě. Nejde jen o drony, tanky nebo stíhačky. Jde o morálku. O národ, který ví, co znamená bojovat o vlastní půdu. A který má Rusku co vracet.
A Finsko? To už jednou čelilo mnohem silnějšímu protivníkovi. V zimě 1940, během Zimní války, se finská armáda postavila sovětské přesile v podmínkách, které samy o sobě připomínaly boj s přírodou. Mrazivé lesy, hluboký sníh a nepřítel, který si myslel, že odpor bude krátký.
Jenže Finové nebránili jen území. Bránili svou kulturu, jazyk, způsob života. A právě díky tvrdému, houževnatému odporu dokázali, že i malý stát se může ubránit obrovi. Tenhle příběh dnes nezmizel na posledních stránkách dějepisných učebnic. Inspiruje – a nejen historiky. Dívají se na něj i Ukrajinci, kteří v něm vidí důkaz, že odhodlání může rozhodnout víc než početní převaha.
Případný útok na sever Evropy by pro Rusko neznamenal jen vojenské riziko, ale přímé vtažení do extrémně nepřátelského prostředí. Takový krok by nebyl strategickou chybou, ale hazardem nejvyššího řádu. Vstup do prostoru, kde by narazilo na odhodlaný, dobře připravený odpor. Jinými slovy – vstup do vosího hnízda. A vosy neznají slitování. Především ty, co jsou maskované jako finsky mluvící keř.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.