Ruská invaze do Pobaltí už není jen teoretickým scénářem. Pokud Moskva skutečně zaútočí, může tím spustit řetězec událostí, který skončí střetem s připraveným, vyzbrojeným a odhodlaným protivníkem. Ruští vojáci by vstoupili do míst, kde mají pušku i kameny a stromy – a smějí se ve finštině.
Ještě nedávno by to znělo jako výstřižek ze scénáře k politickému thrilleru, dnes už to nikdo nebere na lehkou váhu. V posledních týdnech se čím dál častěji objevují zprávy o tom, že Vladimir Putin zvažuje vojenskou operaci proti pobaltským státům. Věta, která dřív působila jako banální hrozba, dnes zní jako blížící se realita.
Říkejme si to na rovinu: pokud Moskva skutečně spustí invazi tímto směrem, následky budou devastující. Pobaltí by pod náporem ruské armády vydrželo sotva pár dní. Tři malé státy, které sice formálně chrání NATO, ale realita na místě je krutá – vojenská přítomnost je spíš symbolická než strategická. Přišla by špetka odporu. A pak? Ticho.
Jenže právě po tomhle tichu zákonitě následuje bouře. A Moskva to ví. Za Pobaltím už totiž není žádný snadný cíl. Tam začíná prostor, kde Rusko historicky naráží – a narazilo by znovu, a opět na Polsko a Finsko. Dvě země, které v sobě nesou generační odpor, hluboce zakořeněnou nedůvěru, ale hlavně – připravenost.
Polsko dnes buduje jednu z nejmodernějších a nejrespektovanějších armád v Evropě. Nejde jen o drony, tanky nebo stíhačky. Jde o morálku. O národ, který ví, co znamená bojovat o vlastní půdu. A který má Rusku co vracet.
A Finsko? To už jednou čelilo mnohem silnějšímu protivníkovi. V zimě 1940, během Zimní války, se finská armáda postavila sovětské přesile v podmínkách, které samy o sobě připomínaly boj s přírodou. Mrazivé lesy, hluboký sníh a nepřítel, který si myslel, že odpor bude krátký.
Jenže Finové nebránili jen území. Bránili svou kulturu, jazyk, způsob života. A právě díky tvrdému, houževnatému odporu dokázali, že i malý stát se může ubránit obrovi. Tenhle příběh dnes nezmizel na posledních stránkách dějepisných učebnic. Inspiruje – a nejen historiky. Dívají se na něj i Ukrajinci, kteří v něm vidí důkaz, že odhodlání může rozhodnout víc než početní převaha.
Případný útok na sever Evropy by pro Rusko neznamenal jen vojenské riziko, ale přímé vtažení do extrémně nepřátelského prostředí. Takový krok by nebyl strategickou chybou, ale hazardem nejvyššího řádu. Vstup do prostoru, kde by narazilo na odhodlaný, dobře připravený odpor. Jinými slovy – vstup do vosího hnízda. A vosy neznají slitování. Především ty, co jsou maskované jako finsky mluvící keř.
Chudé státy obvinily bohatý svět ze zrady a ustupování od klimatických závazků, zatímco se zoufale snaží udržet při životě dlouho připravovanou dohodu o snížení emisí z lodní dopravy. V Londýně se tento týden sešlo 175 států na jednání Mezinárodní námořní organizace (IMO), kde mají být po více než deseti letech dokončeny detaily plánu na dekarbonizaci tohoto odvětví v horizontu 25 let.
Českou kulturní scénou otřásla tragická zpráva. Ve věku pouhých 29 let zemřela zpěvačka a herečka Anna Slováčková. Talentovaná a oblíbená dcera herečky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka podlehla zákeřné nemoci, se kterou bojovala s mimořádnou odvahou a klidem. Její smrt hluboce zasáhla nejen rodinu a přátele, ale také tisíce fanoušků po celé republice.
Česká kulturní obec přišla o talentovanou umělkyni. Ve věku pouhých 29 let zemřela zpěvačka Anička Slováčková, která dlouhodobě bojovala s rakovinou. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdil Blesku její otec, hudebník Felix Slováček.
Semifinálová série hokejové extraligy mezi brněnskou Kometou a pražskou Spartou pokračuje ve svižném tempu a po čtyřech odehraných zápasech je znovu na začátku. Pražané totiž zvládli čtvrté utkání na ledě soupeře a po těsném vítězství 1:0 srovnali stav série na 2:2. Hlavními postavami zápasu byli kapitán Michal Řepík, jenž rozhodl jedinou brankou už v první třetině, a brankář Jakub Kovář, který udržel čisté konto díky devatenácti zákrokům.
V Praze došlo dnes ke dvěma útokům, v nichž sehráli hlavní roli rappeři. Jeden útok se odehrál v noci po udílení hudebních cen Anděl, druhý v neděli odpoledne v barbershopu v pražských Holešovicích. Oba případy si vyžádaly zásah záchranné služby i policie.
Před téměř dvaceti lety zmizel v americké Filadelfii mladý pár – Danielle Imboová a Richard Petrone. Po setkání s přáteli v místním baru jako by se po nich slehla zem. Přestože se do vyšetřování zapojil i FBI, pátrání ani po letech nepřineslo odpovědi. Vyšetřovatelé dnes přiznávají, že případ je stále otevřený a záhadnější než kdy dřív.
„Amerika je ztracena!“ zapsal si kdysi zklamaný britský král Jiří III., když přemítal o důsledcích americké revoluce. Dnešní „monarcha“ z Washingtonu se možná podobně ohlédne za svým vládnutím – ale že by Donald Trump někdy přiznal chybu nebo projevil lítost, je vysoce nepravděpodobné.
Elon Musk rozpoutal diplomatickou debatu. Na kongresu italské strany Liga se vyslovil pro úplné zrušení cel mezi USA a Evropskou unií a podpořil i volný pohyb pracovníků. Jeho slova přicházejí jen pár dní poté, co prezident Donald Trump oznámil uvalení 20procentních cel na evropské zboží. Výrok miliardáře, který patří mezi prezidentovy blízké poradce, tak vyvolal spekulace o rozkolu v nejvyšších patrech americké politiky.
Ve chvíli, kdy se na Západě ozývají od začátku války proti Ukrajině hlasy volající po násilném odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina, server Politico připomněl, proč Spojené státy v minulosti od atentátů na cizí hlavy států ustoupily. Historie totiž nabízí nejen krvavé, ale především tragicky neúčinné lekce. Pokusy o atentáty se v minulosti opakovaly, ale ani jednou nepřinesly kýžený výsledek – spíše naopak.
Britská automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že pozastavuje veškeré dodávky svých vozů na americký trh. Důvodem je nově zavedené clo ve výši 25 %, které ve čtvrtek vstoupilo v platnost v rámci širších ochranářských opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tato razantní změna v obchodních pravidlech má dalekosáhlé důsledky nejen pro britské automobilky, ale i pro globální dodavatelské řetězce.
Na první pohled se může zdát, že jde o čistý výmysl, satiru nebo útoky politických oponentů. Přesto se otázka, zda Donald Trump skutečně umí číst, opakovaně objevuje v médiích, knihách i veřejných debatách. A i když může znít neuvěřitelně, existuje množství výpovědí a indicií, které tuto teorii přiživují. Otázka Trumpovy gramotnosti se tak stala zvláštní, ale nepřehlédnutelnou kapitolou moderní americké politiky.
Největší výrobce letadel na světě, společnost Airbus, připravuje zásadní inovaci, která výrazně ovlivní podobu komerční letecké dopravy v příštím desetiletí. Jejich nová jednouličková letadla budou „radikálně odlišná“ od těch, na která jsme zvyklí – a hlavní změnou budou skládací křídla inspirovaná albatrosy.