Ruská invaze do Pobaltí už není jen teoretickým scénářem. Pokud Moskva skutečně zaútočí, může tím spustit řetězec událostí, který skončí střetem s připraveným, vyzbrojeným a odhodlaným protivníkem. Ruští vojáci by vstoupili do míst, kde mají pušku i kameny a stromy – a smějí se ve finštině.
Ještě nedávno by to znělo jako výstřižek ze scénáře k politickému thrilleru, dnes už to nikdo nebere na lehkou váhu. V posledních týdnech se čím dál častěji objevují zprávy o tom, že Vladimir Putin zvažuje vojenskou operaci proti pobaltským státům. Věta, která dřív působila jako banální hrozba, dnes zní jako blížící se realita.
Říkejme si to na rovinu: pokud Moskva skutečně spustí invazi tímto směrem, následky budou devastující. Pobaltí by pod náporem ruské armády vydrželo sotva pár dní. Tři malé státy, které sice formálně chrání NATO, ale realita na místě je krutá – vojenská přítomnost je spíš symbolická než strategická. Přišla by špetka odporu. A pak? Ticho.
Jenže právě po tomhle tichu zákonitě následuje bouře. A Moskva to ví. Za Pobaltím už totiž není žádný snadný cíl. Tam začíná prostor, kde Rusko historicky naráží – a narazilo by znovu, a opět na Polsko a Finsko. Dvě země, které v sobě nesou generační odpor, hluboce zakořeněnou nedůvěru, ale hlavně – připravenost.
Polsko dnes buduje jednu z nejmodernějších a nejrespektovanějších armád v Evropě. Nejde jen o drony, tanky nebo stíhačky. Jde o morálku. O národ, který ví, co znamená bojovat o vlastní půdu. A který má Rusku co vracet.
A Finsko? To už jednou čelilo mnohem silnějšímu protivníkovi. V zimě 1940, během Zimní války, se finská armáda postavila sovětské přesile v podmínkách, které samy o sobě připomínaly boj s přírodou. Mrazivé lesy, hluboký sníh a nepřítel, který si myslel, že odpor bude krátký.
Jenže Finové nebránili jen území. Bránili svou kulturu, jazyk, způsob života. A právě díky tvrdému, houževnatému odporu dokázali, že i malý stát se může ubránit obrovi. Tenhle příběh dnes nezmizel na posledních stránkách dějepisných učebnic. Inspiruje – a nejen historiky. Dívají se na něj i Ukrajinci, kteří v něm vidí důkaz, že odhodlání může rozhodnout víc než početní převaha.
Případný útok na sever Evropy by pro Rusko neznamenal jen vojenské riziko, ale přímé vtažení do extrémně nepřátelského prostředí. Takový krok by nebyl strategickou chybou, ale hazardem nejvyššího řádu. Vstup do prostoru, kde by narazilo na odhodlaný, dobře připravený odpor. Jinými slovy – vstup do vosího hnízda. A vosy neznají slitování. Především ty, co jsou maskované jako finsky mluvící keř.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.