Ruská invaze do Pobaltí už není jen teoretickým scénářem. Pokud Moskva skutečně zaútočí, může tím spustit řetězec událostí, který skončí střetem s připraveným, vyzbrojeným a odhodlaným protivníkem. Ruští vojáci by vstoupili do míst, kde mají pušku i kameny a stromy – a smějí se ve finštině.
Ještě nedávno by to znělo jako výstřižek ze scénáře k politickému thrilleru, dnes už to nikdo nebere na lehkou váhu. V posledních týdnech se čím dál častěji objevují zprávy o tom, že Vladimir Putin zvažuje vojenskou operaci proti pobaltským státům. Věta, která dřív působila jako banální hrozba, dnes zní jako blížící se realita.
Říkejme si to na rovinu: pokud Moskva skutečně spustí invazi tímto směrem, následky budou devastující. Pobaltí by pod náporem ruské armády vydrželo sotva pár dní. Tři malé státy, které sice formálně chrání NATO, ale realita na místě je krutá – vojenská přítomnost je spíš symbolická než strategická. Přišla by špetka odporu. A pak? Ticho.
Jenže právě po tomhle tichu zákonitě následuje bouře. A Moskva to ví. Za Pobaltím už totiž není žádný snadný cíl. Tam začíná prostor, kde Rusko historicky naráží – a narazilo by znovu, a opět na Polsko a Finsko. Dvě země, které v sobě nesou generační odpor, hluboce zakořeněnou nedůvěru, ale hlavně – připravenost.
Polsko dnes buduje jednu z nejmodernějších a nejrespektovanějších armád v Evropě. Nejde jen o drony, tanky nebo stíhačky. Jde o morálku. O národ, který ví, co znamená bojovat o vlastní půdu. A který má Rusku co vracet.
A Finsko? To už jednou čelilo mnohem silnějšímu protivníkovi. V zimě 1940, během Zimní války, se finská armáda postavila sovětské přesile v podmínkách, které samy o sobě připomínaly boj s přírodou. Mrazivé lesy, hluboký sníh a nepřítel, který si myslel, že odpor bude krátký.
Jenže Finové nebránili jen území. Bránili svou kulturu, jazyk, způsob života. A právě díky tvrdému, houževnatému odporu dokázali, že i malý stát se může ubránit obrovi. Tenhle příběh dnes nezmizel na posledních stránkách dějepisných učebnic. Inspiruje – a nejen historiky. Dívají se na něj i Ukrajinci, kteří v něm vidí důkaz, že odhodlání může rozhodnout víc než početní převaha.
Případný útok na sever Evropy by pro Rusko neznamenal jen vojenské riziko, ale přímé vtažení do extrémně nepřátelského prostředí. Takový krok by nebyl strategickou chybou, ale hazardem nejvyššího řádu. Vstup do prostoru, kde by narazilo na odhodlaný, dobře připravený odpor. Jinými slovy – vstup do vosího hnízda. A vosy neznají slitování. Především ty, co jsou maskované jako finsky mluvící keř.
Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Bývalý náčelník britského generálního štábu Lord Richard Dannatt varuje, že Vladimir Putin brzy podnikne omezený vojenský útok na některého člena NATO, aby prověřil odhodlání aliance bránit své členy. Podle jeho slov musí britská vláda jednat okamžitě, jinak se vystavuje hrozbě destabilizace a potenciální jaderné eskalace.
Situace mezi princem Harrym a zbytkem britské královské rodiny zůstává napjatá. Podle královského životopisce Toma Bowera čelí vévoda ze Sussexu vážnému riziku – pokud nenapraví vztahy se svou rodinou ještě předtím, než se jeho bratr princ William stane králem, může být zcela odříznut.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?