Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.
Podle analýzy CSD byly ceny pohonných hmot v Maďarsku v roce 2025 v průměru o 18 % vyšší než v České republice. Tento rozdíl je zarážející zejména proto, že Praha se již dokázala od ruské ropy odstřihnout a nakupuje dražší alternativy, zatímco Budapešť stále využívá výrazných slev na ruskou surovinu. Tato zjištění přímo vyvracejí Orbánova tvrzení, že pokračující nákupy z Ruska jsou nezbytné pro udržení nízkých nákladů na život maďarských občanů.
Zpráva zdůrazňuje, že úspory plynoucí z nákupu levné ruské ropy nekončí v kapsách občanů, ale u polostátního ropného gigantu MOL. Provozní příjmy této společnosti vzrostly od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 o 30 %. Klíčovým faktorem je zde vlastnická struktura firmy, neboť více než 30 % akcií MOLu ovládají nadace s úzkými vazbami na premiéra Orbána, včetně vzdělávací instituce Mathias Corvinus Collegium.
Ačkoliv Evropská unie v roce 2022 udělila Maďarsku, Slovensku a Česku výjimku ze sankcí, aby měly čas na diverzifikaci zdrojů, Maďarsko ji využilo k přesnému opaku. Zatímco před invazí tvořila ruská ropa 61 % maďarského dovozu, loni tento podíl vzrostl na rekordních 92 %. Výzkumníci z CSD upozorňují, že Budapešť proměnila dočasnou výjimku v trvalou mezeru v sankčním režimu, která přímo financuje válečnou mašinerii Kremlu.
Argumentace maďarské vlády, že vnitrozemský stát nemá jinou logistickou možnost, je podle analytiků nepravdivá. Maďarsko je sice napojeno na ropovod Družba vedoucí přes Ukrajinu, ale disponuje také připojením k ropovodu Adria z Chorvatska. Ten má podle zprávy dostatečnou kapacitu pro zásobování Maďarska i Slovenska neruskou ropou, a navíc nabízí nižší tranzitní poplatky než trasa vedoucí přes aktivní válečnou zónu.
Politický rozměr celé věci podtrhuje i postoj Spojených států. Prezident Donald Trump nedávno udělil svému spojenci Orbánovi roční výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské ropné giganty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí v Budapešti potvrdil, že toto rozhodnutí bylo motivováno především osobním vztahem obou lídrů. Rubio dokonce prohlásil, že úspěch Maďarska je v národním zájmu USA, dokud je u moci právě Orbán.
Tato situace přichází v citlivou dobu, kdy se Maďarsko připravuje na dubnové parlamentní volby. Orbán v nich bude poprvé po letech čelit silnému vyzyvateli v osobě Pétera Magyara. Premiérova kampaň, postavená na slibu levných energií, se po zveřejnění zprávy o předražených palivech dostává pod tlak. Příklad Bulharska nebo Česka navíc ukazuje, že odstřižení od ruských zdrojů nemusí vést k cenovým šokům ani nedostatku surovin.
Výzkumníci z CSD proto naléhavě doporučují, aby Evropská unie co nejdříve uzavřela legislativní mezery a zakázala dovoz ruské ropy i pro Maďarsko a Slovensko. Podle jejich závěrů je energetické odpojení Evropy od Ruska na dosah ruky a jedinou překážkou zůstává chybějící politická vůle Budapešti. Ta raději upřednostňuje nadměrné zisky pro provládní struktury před evropskou solidaritou a bezpečností.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Spojené státy se zdají být jediným národem na světě, který je schopen přivést zástupce Ukrajiny a Ruska k jednacímu stolu. Podle jeho slov se o ukončení války neúspěšně pokoušela Organizace spojených národů i jednotlivé evropské země, ale žádná z nich v tomto úsilí neuspěla. Rubio zdůraznil, že cílem USA není někomu vnucovat dohodu násilím, ale pomoci zastavit konflikt, který považují za neuvěřitelně ničivý.
Matka zesnulého ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, Ljudmila Navalná, prohlásila, že nové poznatky o otravě jejího syna potvrdily její přesvědčení, že byl zavražděn. Učinila tak v pondělí při návštěvě synova hrobu v Moskvě u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí. Navalná zdůraznila, že rodina od samého počátku věděla, že Alexej v zajetí nezemřel přirozenou smrtí.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.