Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.
Podle analýzy CSD byly ceny pohonných hmot v Maďarsku v roce 2025 v průměru o 18 % vyšší než v České republice. Tento rozdíl je zarážející zejména proto, že Praha se již dokázala od ruské ropy odstřihnout a nakupuje dražší alternativy, zatímco Budapešť stále využívá výrazných slev na ruskou surovinu. Tato zjištění přímo vyvracejí Orbánova tvrzení, že pokračující nákupy z Ruska jsou nezbytné pro udržení nízkých nákladů na život maďarských občanů.
Zpráva zdůrazňuje, že úspory plynoucí z nákupu levné ruské ropy nekončí v kapsách občanů, ale u polostátního ropného gigantu MOL. Provozní příjmy této společnosti vzrostly od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 o 30 %. Klíčovým faktorem je zde vlastnická struktura firmy, neboť více než 30 % akcií MOLu ovládají nadace s úzkými vazbami na premiéra Orbána, včetně vzdělávací instituce Mathias Corvinus Collegium.
Ačkoliv Evropská unie v roce 2022 udělila Maďarsku, Slovensku a Česku výjimku ze sankcí, aby měly čas na diverzifikaci zdrojů, Maďarsko ji využilo k přesnému opaku. Zatímco před invazí tvořila ruská ropa 61 % maďarského dovozu, loni tento podíl vzrostl na rekordních 92 %. Výzkumníci z CSD upozorňují, že Budapešť proměnila dočasnou výjimku v trvalou mezeru v sankčním režimu, která přímo financuje válečnou mašinerii Kremlu.
Argumentace maďarské vlády, že vnitrozemský stát nemá jinou logistickou možnost, je podle analytiků nepravdivá. Maďarsko je sice napojeno na ropovod Družba vedoucí přes Ukrajinu, ale disponuje také připojením k ropovodu Adria z Chorvatska. Ten má podle zprávy dostatečnou kapacitu pro zásobování Maďarska i Slovenska neruskou ropou, a navíc nabízí nižší tranzitní poplatky než trasa vedoucí přes aktivní válečnou zónu.
Politický rozměr celé věci podtrhuje i postoj Spojených států. Prezident Donald Trump nedávno udělil svému spojenci Orbánovi roční výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské ropné giganty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí v Budapešti potvrdil, že toto rozhodnutí bylo motivováno především osobním vztahem obou lídrů. Rubio dokonce prohlásil, že úspěch Maďarska je v národním zájmu USA, dokud je u moci právě Orbán.
Tato situace přichází v citlivou dobu, kdy se Maďarsko připravuje na dubnové parlamentní volby. Orbán v nich bude poprvé po letech čelit silnému vyzyvateli v osobě Pétera Magyara. Premiérova kampaň, postavená na slibu levných energií, se po zveřejnění zprávy o předražených palivech dostává pod tlak. Příklad Bulharska nebo Česka navíc ukazuje, že odstřižení od ruských zdrojů nemusí vést k cenovým šokům ani nedostatku surovin.
Výzkumníci z CSD proto naléhavě doporučují, aby Evropská unie co nejdříve uzavřela legislativní mezery a zakázala dovoz ruské ropy i pro Maďarsko a Slovensko. Podle jejich závěrů je energetické odpojení Evropy od Ruska na dosah ruky a jedinou překážkou zůstává chybějící politická vůle Budapešti. Ta raději upřednostňuje nadměrné zisky pro provládní struktury před evropskou solidaritou a bezpečností.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.