Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.
Podle analýzy CSD byly ceny pohonných hmot v Maďarsku v roce 2025 v průměru o 18 % vyšší než v České republice. Tento rozdíl je zarážející zejména proto, že Praha se již dokázala od ruské ropy odstřihnout a nakupuje dražší alternativy, zatímco Budapešť stále využívá výrazných slev na ruskou surovinu. Tato zjištění přímo vyvracejí Orbánova tvrzení, že pokračující nákupy z Ruska jsou nezbytné pro udržení nízkých nákladů na život maďarských občanů.
Zpráva zdůrazňuje, že úspory plynoucí z nákupu levné ruské ropy nekončí v kapsách občanů, ale u polostátního ropného gigantu MOL. Provozní příjmy této společnosti vzrostly od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 o 30 %. Klíčovým faktorem je zde vlastnická struktura firmy, neboť více než 30 % akcií MOLu ovládají nadace s úzkými vazbami na premiéra Orbána, včetně vzdělávací instituce Mathias Corvinus Collegium.
Ačkoliv Evropská unie v roce 2022 udělila Maďarsku, Slovensku a Česku výjimku ze sankcí, aby měly čas na diverzifikaci zdrojů, Maďarsko ji využilo k přesnému opaku. Zatímco před invazí tvořila ruská ropa 61 % maďarského dovozu, loni tento podíl vzrostl na rekordních 92 %. Výzkumníci z CSD upozorňují, že Budapešť proměnila dočasnou výjimku v trvalou mezeru v sankčním režimu, která přímo financuje válečnou mašinerii Kremlu.
Argumentace maďarské vlády, že vnitrozemský stát nemá jinou logistickou možnost, je podle analytiků nepravdivá. Maďarsko je sice napojeno na ropovod Družba vedoucí přes Ukrajinu, ale disponuje také připojením k ropovodu Adria z Chorvatska. Ten má podle zprávy dostatečnou kapacitu pro zásobování Maďarska i Slovenska neruskou ropou, a navíc nabízí nižší tranzitní poplatky než trasa vedoucí přes aktivní válečnou zónu.
Politický rozměr celé věci podtrhuje i postoj Spojených států. Prezident Donald Trump nedávno udělil svému spojenci Orbánovi roční výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské ropné giganty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí v Budapešti potvrdil, že toto rozhodnutí bylo motivováno především osobním vztahem obou lídrů. Rubio dokonce prohlásil, že úspěch Maďarska je v národním zájmu USA, dokud je u moci právě Orbán.
Tato situace přichází v citlivou dobu, kdy se Maďarsko připravuje na dubnové parlamentní volby. Orbán v nich bude poprvé po letech čelit silnému vyzyvateli v osobě Pétera Magyara. Premiérova kampaň, postavená na slibu levných energií, se po zveřejnění zprávy o předražených palivech dostává pod tlak. Příklad Bulharska nebo Česka navíc ukazuje, že odstřižení od ruských zdrojů nemusí vést k cenovým šokům ani nedostatku surovin.
Výzkumníci z CSD proto naléhavě doporučují, aby Evropská unie co nejdříve uzavřela legislativní mezery a zakázala dovoz ruské ropy i pro Maďarsko a Slovensko. Podle jejich závěrů je energetické odpojení Evropy od Ruska na dosah ruky a jedinou překážkou zůstává chybějící politická vůle Budapešti. Ta raději upřednostňuje nadměrné zisky pro provládní struktury před evropskou solidaritou a bezpečností.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.