CNN: Maďarsko dotuje ruskou válečnou mašinérii, srovnání s Českem je zarážející

Viktor Orbán
Viktor Orbán, foto: Depositphotos
Klára Marková 16. února 2026 14:47
Sdílej:

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.

Podle analýzy CSD byly ceny pohonných hmot v Maďarsku v roce 2025 v průměru o 18 % vyšší než v České republice. Tento rozdíl je zarážející zejména proto, že Praha se již dokázala od ruské ropy odstřihnout a nakupuje dražší alternativy, zatímco Budapešť stále využívá výrazných slev na ruskou surovinu. Tato zjištění přímo vyvracejí Orbánova tvrzení, že pokračující nákupy z Ruska jsou nezbytné pro udržení nízkých nákladů na život maďarských občanů.

Zpráva zdůrazňuje, že úspory plynoucí z nákupu levné ruské ropy nekončí v kapsách občanů, ale u polostátního ropného gigantu MOL. Provozní příjmy této společnosti vzrostly od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 o 30 %. Klíčovým faktorem je zde vlastnická struktura firmy, neboť více než 30 % akcií MOLu ovládají nadace s úzkými vazbami na premiéra Orbána, včetně vzdělávací instituce Mathias Corvinus Collegium.

Ačkoliv Evropská unie v roce 2022 udělila Maďarsku, Slovensku a Česku výjimku ze sankcí, aby měly čas na diverzifikaci zdrojů, Maďarsko ji využilo k přesnému opaku. Zatímco před invazí tvořila ruská ropa 61 % maďarského dovozu, loni tento podíl vzrostl na rekordních 92 %. Výzkumníci z CSD upozorňují, že Budapešť proměnila dočasnou výjimku v trvalou mezeru v sankčním režimu, která přímo financuje válečnou mašinerii Kremlu.

Argumentace maďarské vlády, že vnitrozemský stát nemá jinou logistickou možnost, je podle analytiků nepravdivá. Maďarsko je sice napojeno na ropovod Družba vedoucí přes Ukrajinu, ale disponuje také připojením k ropovodu Adria z Chorvatska. Ten má podle zprávy dostatečnou kapacitu pro zásobování Maďarska i Slovenska neruskou ropou, a navíc nabízí nižší tranzitní poplatky než trasa vedoucí přes aktivní válečnou zónu.

Politický rozměr celé věci podtrhuje i postoj Spojených států. Prezident Donald Trump nedávno udělil svému spojenci Orbánovi roční výjimku z amerických sankcí uvalených na ruské ropné giganty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí v Budapešti potvrdil, že toto rozhodnutí bylo motivováno především osobním vztahem obou lídrů. Rubio dokonce prohlásil, že úspěch Maďarska je v národním zájmu USA, dokud je u moci právě Orbán.

Tato situace přichází v citlivou dobu, kdy se Maďarsko připravuje na dubnové parlamentní volby. Orbán v nich bude poprvé po letech čelit silnému vyzyvateli v osobě Pétera Magyara. Premiérova kampaň, postavená na slibu levných energií, se po zveřejnění zprávy o předražených palivech dostává pod tlak. Příklad Bulharska nebo Česka navíc ukazuje, že odstřižení od ruských zdrojů nemusí vést k cenovým šokům ani nedostatku surovin.

Výzkumníci z CSD proto naléhavě doporučují, aby Evropská unie co nejdříve uzavřela legislativní mezery a zakázala dovoz ruské ropy i pro Maďarsko a Slovensko. Podle jejich závěrů je energetické odpojení Evropy od Ruska na dosah ruky a jedinou překážkou zůstává chybějící politická vůle Budapešti. Ta raději upřednostňuje nadměrné zisky pro provládní struktury před evropskou solidaritou a bezpečností.

Stalo se
Novinky
USA, ilustrační foto

Den nezávislosti v USA: Jakou roli v něm sehrála Francie?

Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Amerika se stala synonymem svobody právě díky migrantům, vyčetl papež Trumpovi

Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země. 

Novinky
Donald Tusk

Nečekejte, že uděláme vstřícný krok, vzkázal Ukrajině Tusk

Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.

Počasí
Ilustrační foto

Pokud nezastavíme oteplování, počasí bude stále extrémnější, varují vědci

Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.