Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské tajné služby mají potvrzené informace o spolupráci Číny s nejméně dvaceti ruskými zbrojovkami. V letech 2024 až 2025 mělo dojít k nejméně pěti případům přímé letecké spolupráce, včetně vývozu náhradních dílů, technické dokumentace a sofistikovaného vybavení. Kromě toho byla zaznamenána rozsáhlá dodávka chemikálií – například komponent pro výrobu střelného prachu a výbušnin.
Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že až 80 procent kritické elektroniky používané v ruských dronech pochází začátkem roku 2025 právě z Číny. Podle Ivaščenka dochází k manipulaci s názvy produktů a falšování údajů o původu, což čínským společnostem umožňuje exportovat citlivé technologie do Ruska navzdory mezinárodním sankcím. Dodávky zajišťují síť fiktivních společností, které slouží jako zástěrka pro nelegální transfery vojensky využitelných materiálů.
Obvinění potvrzuje i prezident Volodymyr Zelenskyj, který na konci dubna přímo označil Čínu za spolupachatele při výrobě ruských zbraní. Podle něj čínští experti pomáhají s konstrukcí dělostřeleckých systémů a dodávají zásadní komponenty. Ukrajina přitom přišla s těmito závěry na základě informací shromážděných zpravodajskými a bezpečnostními složkami.
Peking všechna obvinění striktně odmítá. Jeho ministerstvo zahraničí označilo výroky ukrajinských představitelů za „nepodložené“ a tvrdí, že Čína „usiluje o mír“ a „podporuje diplomatické řešení“. Čínské úřady se nadále snaží vystupovat jako neutrální zprostředkovatel, ale jejich úzké vztahy s Moskvou budí na Západě i v Kyjevě stále větší nedůvěru.
Podle britského deníku The Guardian však realita hovoří jasně. Ruský zbrojní průmysl je ve značné míře závislý na čínských dodávkách – od mikroelektroniky a optických systémů až po letecké součástky. Tyto komponenty umožňují Rusku pokračovat v rozsáhlé vojenské výrobě navzdory západním sankcím. Ukrajina se sama snaží omezit svou závislost na čínských technologiích, nicméně levné bezpilotní systémy – především známé drony DJI – zůstávají součástí její výzbroje.
Obě strany konfliktu využívají mimo jiné drony čínské značky Mavic. Zatímco Rusko je nasazuje k navádění dělostřelectva a úderům na ukrajinské pozice, Ukrajina je využívá k průzkumu a přesně cíleným úderům na logistiku nepřítele. Drony se tak staly symbolem asymetrické války, kde rozhodují technologie a informační převaha – a právě Čína dodává komponenty, které tyto zbraně pohánějí.
Čínsko-ruská spolupráce ve vojenské i ekonomické sféře se stále prohlubuje. Už v únoru 2022 – krátce před invazí – obě mocnosti oznámily „partnerství bez hranic“. Tehdejší návštěva Vladimira Putina v Pekingu a setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem bylo vnímáno jako klíčový moment, který signalizoval nový strategický blok proti Západu.
Západní lídři proto opakovaně varují, že podpora Ruska ze strany Číny – i když nepřímá – prodlužuje válku a podkopává úsilí o mír. Přes tyto výstrahy však chybí důraznější sankční reakce na čínské firmy, které se na dodávkách do Ruska podílejí. Některé americké a evropské instituce již volají po tvrdších opatřeních, ale zatím nedošlo k žádnému zásadnímu zlomovému kroku.
Mezinárodní společenství tak stojí před zásadním dilematem. Pokud bude Čína dál tolerována jako neformální logistický partner ruské válečné mašinérie, může to znamenat nejen delší trvání konfliktu, ale i oslabení účinnosti sankčních mechanismů, na nichž Západ staví svůj tlak na Kreml. Ukrajina mezitím upozorňuje, že její obrana se odehrává nejen na bojišti, ale i v zákulisí globálního technologického trhu – a právě tam se rozhoduje, kdo má navrch.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.