Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské tajné služby mají potvrzené informace o spolupráci Číny s nejméně dvaceti ruskými zbrojovkami. V letech 2024 až 2025 mělo dojít k nejméně pěti případům přímé letecké spolupráce, včetně vývozu náhradních dílů, technické dokumentace a sofistikovaného vybavení. Kromě toho byla zaznamenána rozsáhlá dodávka chemikálií – například komponent pro výrobu střelného prachu a výbušnin.
Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že až 80 procent kritické elektroniky používané v ruských dronech pochází začátkem roku 2025 právě z Číny. Podle Ivaščenka dochází k manipulaci s názvy produktů a falšování údajů o původu, což čínským společnostem umožňuje exportovat citlivé technologie do Ruska navzdory mezinárodním sankcím. Dodávky zajišťují síť fiktivních společností, které slouží jako zástěrka pro nelegální transfery vojensky využitelných materiálů.
Obvinění potvrzuje i prezident Volodymyr Zelenskyj, který na konci dubna přímo označil Čínu za spolupachatele při výrobě ruských zbraní. Podle něj čínští experti pomáhají s konstrukcí dělostřeleckých systémů a dodávají zásadní komponenty. Ukrajina přitom přišla s těmito závěry na základě informací shromážděných zpravodajskými a bezpečnostními složkami.
Peking všechna obvinění striktně odmítá. Jeho ministerstvo zahraničí označilo výroky ukrajinských představitelů za „nepodložené“ a tvrdí, že Čína „usiluje o mír“ a „podporuje diplomatické řešení“. Čínské úřady se nadále snaží vystupovat jako neutrální zprostředkovatel, ale jejich úzké vztahy s Moskvou budí na Západě i v Kyjevě stále větší nedůvěru.
Podle britského deníku The Guardian však realita hovoří jasně. Ruský zbrojní průmysl je ve značné míře závislý na čínských dodávkách – od mikroelektroniky a optických systémů až po letecké součástky. Tyto komponenty umožňují Rusku pokračovat v rozsáhlé vojenské výrobě navzdory západním sankcím. Ukrajina se sama snaží omezit svou závislost na čínských technologiích, nicméně levné bezpilotní systémy – především známé drony DJI – zůstávají součástí její výzbroje.
Obě strany konfliktu využívají mimo jiné drony čínské značky Mavic. Zatímco Rusko je nasazuje k navádění dělostřelectva a úderům na ukrajinské pozice, Ukrajina je využívá k průzkumu a přesně cíleným úderům na logistiku nepřítele. Drony se tak staly symbolem asymetrické války, kde rozhodují technologie a informační převaha – a právě Čína dodává komponenty, které tyto zbraně pohánějí.
Čínsko-ruská spolupráce ve vojenské i ekonomické sféře se stále prohlubuje. Už v únoru 2022 – krátce před invazí – obě mocnosti oznámily „partnerství bez hranic“. Tehdejší návštěva Vladimira Putina v Pekingu a setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem bylo vnímáno jako klíčový moment, který signalizoval nový strategický blok proti Západu.
Západní lídři proto opakovaně varují, že podpora Ruska ze strany Číny – i když nepřímá – prodlužuje válku a podkopává úsilí o mír. Přes tyto výstrahy však chybí důraznější sankční reakce na čínské firmy, které se na dodávkách do Ruska podílejí. Některé americké a evropské instituce již volají po tvrdších opatřeních, ale zatím nedošlo k žádnému zásadnímu zlomovému kroku.
Mezinárodní společenství tak stojí před zásadním dilematem. Pokud bude Čína dál tolerována jako neformální logistický partner ruské válečné mašinérie, může to znamenat nejen delší trvání konfliktu, ale i oslabení účinnosti sankčních mechanismů, na nichž Západ staví svůj tlak na Kreml. Ukrajina mezitím upozorňuje, že její obrana se odehrává nejen na bojišti, ale i v zákulisí globálního technologického trhu – a právě tam se rozhoduje, kdo má navrch.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.