Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské tajné služby mají potvrzené informace o spolupráci Číny s nejméně dvaceti ruskými zbrojovkami. V letech 2024 až 2025 mělo dojít k nejméně pěti případům přímé letecké spolupráce, včetně vývozu náhradních dílů, technické dokumentace a sofistikovaného vybavení. Kromě toho byla zaznamenána rozsáhlá dodávka chemikálií – například komponent pro výrobu střelného prachu a výbušnin.
Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že až 80 procent kritické elektroniky používané v ruských dronech pochází začátkem roku 2025 právě z Číny. Podle Ivaščenka dochází k manipulaci s názvy produktů a falšování údajů o původu, což čínským společnostem umožňuje exportovat citlivé technologie do Ruska navzdory mezinárodním sankcím. Dodávky zajišťují síť fiktivních společností, které slouží jako zástěrka pro nelegální transfery vojensky využitelných materiálů.
Obvinění potvrzuje i prezident Volodymyr Zelenskyj, který na konci dubna přímo označil Čínu za spolupachatele při výrobě ruských zbraní. Podle něj čínští experti pomáhají s konstrukcí dělostřeleckých systémů a dodávají zásadní komponenty. Ukrajina přitom přišla s těmito závěry na základě informací shromážděných zpravodajskými a bezpečnostními složkami.
Peking všechna obvinění striktně odmítá. Jeho ministerstvo zahraničí označilo výroky ukrajinských představitelů za „nepodložené“ a tvrdí, že Čína „usiluje o mír“ a „podporuje diplomatické řešení“. Čínské úřady se nadále snaží vystupovat jako neutrální zprostředkovatel, ale jejich úzké vztahy s Moskvou budí na Západě i v Kyjevě stále větší nedůvěru.
Podle britského deníku The Guardian však realita hovoří jasně. Ruský zbrojní průmysl je ve značné míře závislý na čínských dodávkách – od mikroelektroniky a optických systémů až po letecké součástky. Tyto komponenty umožňují Rusku pokračovat v rozsáhlé vojenské výrobě navzdory západním sankcím. Ukrajina se sama snaží omezit svou závislost na čínských technologiích, nicméně levné bezpilotní systémy – především známé drony DJI – zůstávají součástí její výzbroje.
Obě strany konfliktu využívají mimo jiné drony čínské značky Mavic. Zatímco Rusko je nasazuje k navádění dělostřelectva a úderům na ukrajinské pozice, Ukrajina je využívá k průzkumu a přesně cíleným úderům na logistiku nepřítele. Drony se tak staly symbolem asymetrické války, kde rozhodují technologie a informační převaha – a právě Čína dodává komponenty, které tyto zbraně pohánějí.
Čínsko-ruská spolupráce ve vojenské i ekonomické sféře se stále prohlubuje. Už v únoru 2022 – krátce před invazí – obě mocnosti oznámily „partnerství bez hranic“. Tehdejší návštěva Vladimira Putina v Pekingu a setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem bylo vnímáno jako klíčový moment, který signalizoval nový strategický blok proti Západu.
Západní lídři proto opakovaně varují, že podpora Ruska ze strany Číny – i když nepřímá – prodlužuje válku a podkopává úsilí o mír. Přes tyto výstrahy však chybí důraznější sankční reakce na čínské firmy, které se na dodávkách do Ruska podílejí. Některé americké a evropské instituce již volají po tvrdších opatřeních, ale zatím nedošlo k žádnému zásadnímu zlomovému kroku.
Mezinárodní společenství tak stojí před zásadním dilematem. Pokud bude Čína dál tolerována jako neformální logistický partner ruské válečné mašinérie, může to znamenat nejen delší trvání konfliktu, ale i oslabení účinnosti sankčních mechanismů, na nichž Západ staví svůj tlak na Kreml. Ukrajina mezitím upozorňuje, že její obrana se odehrává nejen na bojišti, ale i v zákulisí globálního technologického trhu – a právě tam se rozhoduje, kdo má navrch.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.