Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské tajné služby mají potvrzené informace o spolupráci Číny s nejméně dvaceti ruskými zbrojovkami. V letech 2024 až 2025 mělo dojít k nejméně pěti případům přímé letecké spolupráce, včetně vývozu náhradních dílů, technické dokumentace a sofistikovaného vybavení. Kromě toho byla zaznamenána rozsáhlá dodávka chemikálií – například komponent pro výrobu střelného prachu a výbušnin.
Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že až 80 procent kritické elektroniky používané v ruských dronech pochází začátkem roku 2025 právě z Číny. Podle Ivaščenka dochází k manipulaci s názvy produktů a falšování údajů o původu, což čínským společnostem umožňuje exportovat citlivé technologie do Ruska navzdory mezinárodním sankcím. Dodávky zajišťují síť fiktivních společností, které slouží jako zástěrka pro nelegální transfery vojensky využitelných materiálů.
Obvinění potvrzuje i prezident Volodymyr Zelenskyj, který na konci dubna přímo označil Čínu za spolupachatele při výrobě ruských zbraní. Podle něj čínští experti pomáhají s konstrukcí dělostřeleckých systémů a dodávají zásadní komponenty. Ukrajina přitom přišla s těmito závěry na základě informací shromážděných zpravodajskými a bezpečnostními složkami.
Peking všechna obvinění striktně odmítá. Jeho ministerstvo zahraničí označilo výroky ukrajinských představitelů za „nepodložené“ a tvrdí, že Čína „usiluje o mír“ a „podporuje diplomatické řešení“. Čínské úřady se nadále snaží vystupovat jako neutrální zprostředkovatel, ale jejich úzké vztahy s Moskvou budí na Západě i v Kyjevě stále větší nedůvěru.
Podle britského deníku The Guardian však realita hovoří jasně. Ruský zbrojní průmysl je ve značné míře závislý na čínských dodávkách – od mikroelektroniky a optických systémů až po letecké součástky. Tyto komponenty umožňují Rusku pokračovat v rozsáhlé vojenské výrobě navzdory západním sankcím. Ukrajina se sama snaží omezit svou závislost na čínských technologiích, nicméně levné bezpilotní systémy – především známé drony DJI – zůstávají součástí její výzbroje.
Obě strany konfliktu využívají mimo jiné drony čínské značky Mavic. Zatímco Rusko je nasazuje k navádění dělostřelectva a úderům na ukrajinské pozice, Ukrajina je využívá k průzkumu a přesně cíleným úderům na logistiku nepřítele. Drony se tak staly symbolem asymetrické války, kde rozhodují technologie a informační převaha – a právě Čína dodává komponenty, které tyto zbraně pohánějí.
Čínsko-ruská spolupráce ve vojenské i ekonomické sféře se stále prohlubuje. Už v únoru 2022 – krátce před invazí – obě mocnosti oznámily „partnerství bez hranic“. Tehdejší návštěva Vladimira Putina v Pekingu a setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem bylo vnímáno jako klíčový moment, který signalizoval nový strategický blok proti Západu.
Západní lídři proto opakovaně varují, že podpora Ruska ze strany Číny – i když nepřímá – prodlužuje válku a podkopává úsilí o mír. Přes tyto výstrahy však chybí důraznější sankční reakce na čínské firmy, které se na dodávkách do Ruska podílejí. Některé americké a evropské instituce již volají po tvrdších opatřeních, ale zatím nedošlo k žádnému zásadnímu zlomovému kroku.
Mezinárodní společenství tak stojí před zásadním dilematem. Pokud bude Čína dál tolerována jako neformální logistický partner ruské válečné mašinérie, může to znamenat nejen delší trvání konfliktu, ale i oslabení účinnosti sankčních mechanismů, na nichž Západ staví svůj tlak na Kreml. Ukrajina mezitím upozorňuje, že její obrana se odehrává nejen na bojišti, ale i v zákulisí globálního technologického trhu – a právě tam se rozhoduje, kdo má navrch.
Český hokej v neděli bojoval o větší naději na úspěch na olympijských hrách, ale nebylo to všechno. Už 54 let připadají na 15. února narozeniny jedné hokejové legendy. Jaromír Jágr je od včera zase o rok starší, přesto stále nepověsil brusle na hřebík.
Začal závěrečný týden zimních olympijských her v Itálii, v jehož průběhu vyvrcholí i mužský hokejový turnaj za účasti hvězd zámořské NHL. Češi si v neděli výrazně zkomplikovali cestu do bojů o medaile. Už znají soupeře pro předkolo i případné čtvrtfinále.
Tři děti má Agáta Hanychová, která je hodně aktivní na sociálních sítích. Často tam s fanoušky sdílela i fotografie potomků, ale tomu je podle všeho konec. Dceru herečky Veroniky Žilkové totiž zasáhlo video, které zveřejnili policisté.
Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ.
Sníh na řadě míst zasypal Česko již v uplynulých hodinách, ale ještě to není konečná. Vyplývá to z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může napadnout dalších až 10 centimetrů sněhu.
Kreml rezolutně odmítl odpovědnost za úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného. Reagoval tak na prohlášení pěti evropských vlád, které o víkendu uvedly, že nové forenzní analýzy ukazují na otravu žabím toxinem. Podle ruské státní tiskové agentury Interfax označil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tato obvinění za zaujatá a nepodložená.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Spojené státy se zdají být jediným národem na světě, který je schopen přivést zástupce Ukrajiny a Ruska k jednacímu stolu. Podle jeho slov se o ukončení války neúspěšně pokoušela Organizace spojených národů i jednotlivé evropské země, ale žádná z nich v tomto úsilí neuspěla. Rubio zdůraznil, že cílem USA není někomu vnucovat dohodu násilím, ale pomoci zastavit konflikt, který považují za neuvěřitelně ničivý.
Matka zesnulého ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, Ljudmila Navalná, prohlásila, že nové poznatky o otravě jejího syna potvrdily její přesvědčení, že byl zavražděn. Učinila tak v pondělí při návštěvě synova hrobu v Moskvě u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí. Navalná zdůraznila, že rodina od samého počátku věděla, že Alexej v zajetí nezemřel přirozenou smrtí.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.