Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské tajné služby mají potvrzené informace o spolupráci Číny s nejméně dvaceti ruskými zbrojovkami. V letech 2024 až 2025 mělo dojít k nejméně pěti případům přímé letecké spolupráce, včetně vývozu náhradních dílů, technické dokumentace a sofistikovaného vybavení. Kromě toho byla zaznamenána rozsáhlá dodávka chemikálií – například komponent pro výrobu střelného prachu a výbušnin.
Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že až 80 procent kritické elektroniky používané v ruských dronech pochází začátkem roku 2025 právě z Číny. Podle Ivaščenka dochází k manipulaci s názvy produktů a falšování údajů o původu, což čínským společnostem umožňuje exportovat citlivé technologie do Ruska navzdory mezinárodním sankcím. Dodávky zajišťují síť fiktivních společností, které slouží jako zástěrka pro nelegální transfery vojensky využitelných materiálů.
Obvinění potvrzuje i prezident Volodymyr Zelenskyj, který na konci dubna přímo označil Čínu za spolupachatele při výrobě ruských zbraní. Podle něj čínští experti pomáhají s konstrukcí dělostřeleckých systémů a dodávají zásadní komponenty. Ukrajina přitom přišla s těmito závěry na základě informací shromážděných zpravodajskými a bezpečnostními složkami.
Peking všechna obvinění striktně odmítá. Jeho ministerstvo zahraničí označilo výroky ukrajinských představitelů za „nepodložené“ a tvrdí, že Čína „usiluje o mír“ a „podporuje diplomatické řešení“. Čínské úřady se nadále snaží vystupovat jako neutrální zprostředkovatel, ale jejich úzké vztahy s Moskvou budí na Západě i v Kyjevě stále větší nedůvěru.
Podle britského deníku The Guardian však realita hovoří jasně. Ruský zbrojní průmysl je ve značné míře závislý na čínských dodávkách – od mikroelektroniky a optických systémů až po letecké součástky. Tyto komponenty umožňují Rusku pokračovat v rozsáhlé vojenské výrobě navzdory západním sankcím. Ukrajina se sama snaží omezit svou závislost na čínských technologiích, nicméně levné bezpilotní systémy – především známé drony DJI – zůstávají součástí její výzbroje.
Obě strany konfliktu využívají mimo jiné drony čínské značky Mavic. Zatímco Rusko je nasazuje k navádění dělostřelectva a úderům na ukrajinské pozice, Ukrajina je využívá k průzkumu a přesně cíleným úderům na logistiku nepřítele. Drony se tak staly symbolem asymetrické války, kde rozhodují technologie a informační převaha – a právě Čína dodává komponenty, které tyto zbraně pohánějí.
Čínsko-ruská spolupráce ve vojenské i ekonomické sféře se stále prohlubuje. Už v únoru 2022 – krátce před invazí – obě mocnosti oznámily „partnerství bez hranic“. Tehdejší návštěva Vladimira Putina v Pekingu a setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem bylo vnímáno jako klíčový moment, který signalizoval nový strategický blok proti Západu.
Západní lídři proto opakovaně varují, že podpora Ruska ze strany Číny – i když nepřímá – prodlužuje válku a podkopává úsilí o mír. Přes tyto výstrahy však chybí důraznější sankční reakce na čínské firmy, které se na dodávkách do Ruska podílejí. Některé americké a evropské instituce již volají po tvrdších opatřeních, ale zatím nedošlo k žádnému zásadnímu zlomovému kroku.
Mezinárodní společenství tak stojí před zásadním dilematem. Pokud bude Čína dál tolerována jako neformální logistický partner ruské válečné mašinérie, může to znamenat nejen delší trvání konfliktu, ale i oslabení účinnosti sankčních mechanismů, na nichž Západ staví svůj tlak na Kreml. Ukrajina mezitím upozorňuje, že její obrana se odehrává nejen na bojišti, ale i v zákulisí globálního technologického trhu – a právě tam se rozhoduje, kdo má navrch.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.