Od dnešního dne začíná v České republice platit novela zákona o České televizi a Českém rozhlase, která přináší změny pro miliony občanů i podnikatelů. Vedle navýšení měsíčního televizního a rozhlasového poplatku se mění i samotná definice, kdo je povinen tyto poplatky hradit. Povinnost se tak rozšiřuje na mnohé, kteří se dosud placení vyhýbali.
Televizní poplatek se od dnešního dne zvyšuje z dosavadních 135 korun na 150 korun měsíčně. Poplatek za rozhlas se navyšuje o 10 korun na 55 korun měsíčně. Dohromady tak noví plátci zaplatí ročně 2 460 korun – tedy 1 800 za televizi a 660 korun za rozhlas. Česká televize i Český rozhlas tímto způsobem reagují na dlouhodobý nedostatek financí a stoupající náklady na chod veřejnoprávních médií.
Zvýšení poplatku se automaticky promítne u těch, kteří hradí prostřednictvím SIPO nebo platební kartou. Ti, kteří zasílají platby ručně přes bankovní účet, si však musí upravit trvalé příkazy. Pokud tak neučiní, vystavují se riziku nedoplatků a následných sankcí.
Zásadní změnu přináší novela i v tom, kdo všechno bude od května poplatky hradit. Nově se totiž povinnost vztahuje i na domácnosti, které nevlastní klasický televizní přijímač, ale využívají jakékoli jiné zařízení schopné reprodukce televizního vysílání. To se týká nejen stolních a přenosných počítačů, ale i mobilních telefonů, tabletů či jiných zařízení připojených k internetu.
Za jednu domácnost se však bude i nadále platit pouze jeden poplatek, bez ohledu na počet zařízení, počet členů domácnosti nebo nemovitostí. To má snížit byrokratickou zátěž a zachovat jednoduchost výběru poplatků. I přesto se změna dotkne statisíců domácností, které dosud žádnou platbu neprováděly.
Všichni noví poplatníci se musejí během května zaregistrovat v evidenci – buď prostřednictvím online formuláře na webu České televize, nebo osobně na pobočkách České pošty. Od června jim následně vzniká povinnost pravidelné měsíční platby.
Rozšíření povinností se týká rovněž podnikatelů a právnických osob. Nově musí poplatek hradit všechny firmy a podnikající fyzické osoby, které využívají zařízení schopná příjmu televizního signálu. Ať už jde o počítače na pracovišti, tablety či mobilní telefony zaměstnanců – vše podléhá nové právní úpravě.
Výše poplatku pro právnické osoby a podnikatele se již neodvíjí od počtu přijímačů, ale nově podle počtu zaměstnanců. Firmy s méně než 25 zaměstnanci zůstávají z této povinnosti vyňaty. Výjimka se vztahuje také na podniky, které zaměstnávají více než polovinu osob se zdravotním nebo tělesným postižením.
Organizace, které již byly k poplatkům přihlášené, musí do 30. června 2025 nahlásit aktuální počet zaměstnanců. Od července pak budou platit novou částku odpovídající jejich velikosti. Ty firmy, které se dosud neúčastnily systému výběru poplatků, se musejí během května registrovat a přihlásit.
Změny přicházejí v době, kdy se v Česku i v celé Evropě vede rozsáhlá debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií. Česká televize i rozhlas se dlouhodobě potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Podle vlády je proto nutné systém modernizovat a přizpůsobit současné digitální době.
Kritici novely však upozorňují, že nové opatření dopadne i na ty, kteří obsah veřejnoprávních médií aktivně nesledují. Povinnost platit jen kvůli vlastnictví chytrého telefonu považují za nespravedlivou. Zaznívají i hlasy, že by poplatky měly být vázány spíše na reálnou konzumaci obsahu než na technickou možnost jeho příjmu.
Podporovatelé zákona naopak argumentují, že právě internet a digitální zařízení jsou dnes hlavními kanály, přes něž veřejnost sleduje zpravodajství, kulturní pořady nebo vzdělávací obsah. Přechod na „platformově neutrální“ výběr poplatků je podle nich nezbytný krok vpřed.
Největší kontroverze zatím vzbuzuje rozšíření poplatků na podnikatelský sektor. Zatímco velké firmy s robustním administrativním zázemím se s novou povinností pravděpodobně bez větších problémů vyrovnají, pro menší podniky a živnostníky může jít o významnou administrativní a finanční zátěž. Některé podnikatelské svazy proto vyzývají stát, aby změny v následujících měsících vyhodnotil a v případě potřeby zavedl kompenzační opatření.
Česko v uplynulém týdnu zažilo návrat tropických teplot, které vystoupaly až nad 35 stupňů. Právě začínající týden tak teplé počasí nepřinese. Teplejší bude jeho první polovina, srážky se jen místy očekávají ve čtvrtek, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Světovou filmovou scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřel britský herec Terence Stamp, jenž si jednou vysloužil i nominaci na Oscara. Proslavil se také rolí Generála Zoda ve filmu Superman.
Ivaně Gottové se zřejmě ulevilo, když v týdnu oznámila pozastavení projektu Villa Gott, jehož vyvrcholením mělo být zpřístupnění domu Karla Gotta fanouškům. Všech problémů se tím ale nezbavila, ukazují nejnovější informace.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že Ukrajina nemůže počítat s navrácením Krymu a členstvím v NATO. Uvedl to před pondělním jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě.
Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
V ukrajinském hlavním městě Kyjevě roste napětí před pondělním setkáním v Bílém domě, jehož cílem je ukončení války s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry z Velké Británie, Německa, Francie, Finska a Itálie. Účast potvrdil i generální tajemník NATO a předsedkyně Evropské komise.
Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Americký vyslanec Steve Witkoff oznámil, že během pátečního setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Ukrajina získá bezpečnostní záruky od Spojených států. Toto ujednání má být součástí budoucí mírové dohody a podle Witkoffa se jedná o průlomový krok.
Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.