Od dnešního dne začíná v České republice platit novela zákona o České televizi a Českém rozhlase, která přináší změny pro miliony občanů i podnikatelů. Vedle navýšení měsíčního televizního a rozhlasového poplatku se mění i samotná definice, kdo je povinen tyto poplatky hradit. Povinnost se tak rozšiřuje na mnohé, kteří se dosud placení vyhýbali.
Televizní poplatek se od dnešního dne zvyšuje z dosavadních 135 korun na 150 korun měsíčně. Poplatek za rozhlas se navyšuje o 10 korun na 55 korun měsíčně. Dohromady tak noví plátci zaplatí ročně 2 460 korun – tedy 1 800 za televizi a 660 korun za rozhlas. Česká televize i Český rozhlas tímto způsobem reagují na dlouhodobý nedostatek financí a stoupající náklady na chod veřejnoprávních médií.
Zvýšení poplatku se automaticky promítne u těch, kteří hradí prostřednictvím SIPO nebo platební kartou. Ti, kteří zasílají platby ručně přes bankovní účet, si však musí upravit trvalé příkazy. Pokud tak neučiní, vystavují se riziku nedoplatků a následných sankcí.
Zásadní změnu přináší novela i v tom, kdo všechno bude od května poplatky hradit. Nově se totiž povinnost vztahuje i na domácnosti, které nevlastní klasický televizní přijímač, ale využívají jakékoli jiné zařízení schopné reprodukce televizního vysílání. To se týká nejen stolních a přenosných počítačů, ale i mobilních telefonů, tabletů či jiných zařízení připojených k internetu.
Za jednu domácnost se však bude i nadále platit pouze jeden poplatek, bez ohledu na počet zařízení, počet členů domácnosti nebo nemovitostí. To má snížit byrokratickou zátěž a zachovat jednoduchost výběru poplatků. I přesto se změna dotkne statisíců domácností, které dosud žádnou platbu neprováděly.
Všichni noví poplatníci se musejí během května zaregistrovat v evidenci – buď prostřednictvím online formuláře na webu České televize, nebo osobně na pobočkách České pošty. Od června jim následně vzniká povinnost pravidelné měsíční platby.
Rozšíření povinností se týká rovněž podnikatelů a právnických osob. Nově musí poplatek hradit všechny firmy a podnikající fyzické osoby, které využívají zařízení schopná příjmu televizního signálu. Ať už jde o počítače na pracovišti, tablety či mobilní telefony zaměstnanců – vše podléhá nové právní úpravě.
Výše poplatku pro právnické osoby a podnikatele se již neodvíjí od počtu přijímačů, ale nově podle počtu zaměstnanců. Firmy s méně než 25 zaměstnanci zůstávají z této povinnosti vyňaty. Výjimka se vztahuje také na podniky, které zaměstnávají více než polovinu osob se zdravotním nebo tělesným postižením.
Organizace, které již byly k poplatkům přihlášené, musí do 30. června 2025 nahlásit aktuální počet zaměstnanců. Od července pak budou platit novou částku odpovídající jejich velikosti. Ty firmy, které se dosud neúčastnily systému výběru poplatků, se musejí během května registrovat a přihlásit.
Změny přicházejí v době, kdy se v Česku i v celé Evropě vede rozsáhlá debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií. Česká televize i rozhlas se dlouhodobě potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Podle vlády je proto nutné systém modernizovat a přizpůsobit současné digitální době.
Kritici novely však upozorňují, že nové opatření dopadne i na ty, kteří obsah veřejnoprávních médií aktivně nesledují. Povinnost platit jen kvůli vlastnictví chytrého telefonu považují za nespravedlivou. Zaznívají i hlasy, že by poplatky měly být vázány spíše na reálnou konzumaci obsahu než na technickou možnost jeho příjmu.
Podporovatelé zákona naopak argumentují, že právě internet a digitální zařízení jsou dnes hlavními kanály, přes něž veřejnost sleduje zpravodajství, kulturní pořady nebo vzdělávací obsah. Přechod na „platformově neutrální“ výběr poplatků je podle nich nezbytný krok vpřed.
Největší kontroverze zatím vzbuzuje rozšíření poplatků na podnikatelský sektor. Zatímco velké firmy s robustním administrativním zázemím se s novou povinností pravděpodobně bez větších problémů vyrovnají, pro menší podniky a živnostníky může jít o významnou administrativní a finanční zátěž. Některé podnikatelské svazy proto vyzývají stát, aby změny v následujících měsících vyhodnotil a v případě potřeby zavedl kompenzační opatření.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.