Od dnešního dne začíná v České republice platit novela zákona o České televizi a Českém rozhlase, která přináší změny pro miliony občanů i podnikatelů. Vedle navýšení měsíčního televizního a rozhlasového poplatku se mění i samotná definice, kdo je povinen tyto poplatky hradit. Povinnost se tak rozšiřuje na mnohé, kteří se dosud placení vyhýbali.
Televizní poplatek se od dnešního dne zvyšuje z dosavadních 135 korun na 150 korun měsíčně. Poplatek za rozhlas se navyšuje o 10 korun na 55 korun měsíčně. Dohromady tak noví plátci zaplatí ročně 2 460 korun – tedy 1 800 za televizi a 660 korun za rozhlas. Česká televize i Český rozhlas tímto způsobem reagují na dlouhodobý nedostatek financí a stoupající náklady na chod veřejnoprávních médií.
Zvýšení poplatku se automaticky promítne u těch, kteří hradí prostřednictvím SIPO nebo platební kartou. Ti, kteří zasílají platby ručně přes bankovní účet, si však musí upravit trvalé příkazy. Pokud tak neučiní, vystavují se riziku nedoplatků a následných sankcí.
Zásadní změnu přináší novela i v tom, kdo všechno bude od května poplatky hradit. Nově se totiž povinnost vztahuje i na domácnosti, které nevlastní klasický televizní přijímač, ale využívají jakékoli jiné zařízení schopné reprodukce televizního vysílání. To se týká nejen stolních a přenosných počítačů, ale i mobilních telefonů, tabletů či jiných zařízení připojených k internetu.
Za jednu domácnost se však bude i nadále platit pouze jeden poplatek, bez ohledu na počet zařízení, počet členů domácnosti nebo nemovitostí. To má snížit byrokratickou zátěž a zachovat jednoduchost výběru poplatků. I přesto se změna dotkne statisíců domácností, které dosud žádnou platbu neprováděly.
Všichni noví poplatníci se musejí během května zaregistrovat v evidenci – buď prostřednictvím online formuláře na webu České televize, nebo osobně na pobočkách České pošty. Od června jim následně vzniká povinnost pravidelné měsíční platby.
Rozšíření povinností se týká rovněž podnikatelů a právnických osob. Nově musí poplatek hradit všechny firmy a podnikající fyzické osoby, které využívají zařízení schopná příjmu televizního signálu. Ať už jde o počítače na pracovišti, tablety či mobilní telefony zaměstnanců – vše podléhá nové právní úpravě.
Výše poplatku pro právnické osoby a podnikatele se již neodvíjí od počtu přijímačů, ale nově podle počtu zaměstnanců. Firmy s méně než 25 zaměstnanci zůstávají z této povinnosti vyňaty. Výjimka se vztahuje také na podniky, které zaměstnávají více než polovinu osob se zdravotním nebo tělesným postižením.
Organizace, které již byly k poplatkům přihlášené, musí do 30. června 2025 nahlásit aktuální počet zaměstnanců. Od července pak budou platit novou částku odpovídající jejich velikosti. Ty firmy, které se dosud neúčastnily systému výběru poplatků, se musejí během května registrovat a přihlásit.
Změny přicházejí v době, kdy se v Česku i v celé Evropě vede rozsáhlá debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií. Česká televize i rozhlas se dlouhodobě potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Podle vlády je proto nutné systém modernizovat a přizpůsobit současné digitální době.
Kritici novely však upozorňují, že nové opatření dopadne i na ty, kteří obsah veřejnoprávních médií aktivně nesledují. Povinnost platit jen kvůli vlastnictví chytrého telefonu považují za nespravedlivou. Zaznívají i hlasy, že by poplatky měly být vázány spíše na reálnou konzumaci obsahu než na technickou možnost jeho příjmu.
Podporovatelé zákona naopak argumentují, že právě internet a digitální zařízení jsou dnes hlavními kanály, přes něž veřejnost sleduje zpravodajství, kulturní pořady nebo vzdělávací obsah. Přechod na „platformově neutrální“ výběr poplatků je podle nich nezbytný krok vpřed.
Největší kontroverze zatím vzbuzuje rozšíření poplatků na podnikatelský sektor. Zatímco velké firmy s robustním administrativním zázemím se s novou povinností pravděpodobně bez větších problémů vyrovnají, pro menší podniky a živnostníky může jít o významnou administrativní a finanční zátěž. Některé podnikatelské svazy proto vyzývají stát, aby změny v následujících měsících vyhodnotil a v případě potřeby zavedl kompenzační opatření.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.