Od dnešního dne začíná v České republice platit novela zákona o České televizi a Českém rozhlase, která přináší změny pro miliony občanů i podnikatelů. Vedle navýšení měsíčního televizního a rozhlasového poplatku se mění i samotná definice, kdo je povinen tyto poplatky hradit. Povinnost se tak rozšiřuje na mnohé, kteří se dosud placení vyhýbali.
Televizní poplatek se od dnešního dne zvyšuje z dosavadních 135 korun na 150 korun měsíčně. Poplatek za rozhlas se navyšuje o 10 korun na 55 korun měsíčně. Dohromady tak noví plátci zaplatí ročně 2 460 korun – tedy 1 800 za televizi a 660 korun za rozhlas. Česká televize i Český rozhlas tímto způsobem reagují na dlouhodobý nedostatek financí a stoupající náklady na chod veřejnoprávních médií.
Zvýšení poplatku se automaticky promítne u těch, kteří hradí prostřednictvím SIPO nebo platební kartou. Ti, kteří zasílají platby ručně přes bankovní účet, si však musí upravit trvalé příkazy. Pokud tak neučiní, vystavují se riziku nedoplatků a následných sankcí.
Zásadní změnu přináší novela i v tom, kdo všechno bude od května poplatky hradit. Nově se totiž povinnost vztahuje i na domácnosti, které nevlastní klasický televizní přijímač, ale využívají jakékoli jiné zařízení schopné reprodukce televizního vysílání. To se týká nejen stolních a přenosných počítačů, ale i mobilních telefonů, tabletů či jiných zařízení připojených k internetu.
Za jednu domácnost se však bude i nadále platit pouze jeden poplatek, bez ohledu na počet zařízení, počet členů domácnosti nebo nemovitostí. To má snížit byrokratickou zátěž a zachovat jednoduchost výběru poplatků. I přesto se změna dotkne statisíců domácností, které dosud žádnou platbu neprováděly.
Všichni noví poplatníci se musejí během května zaregistrovat v evidenci – buď prostřednictvím online formuláře na webu České televize, nebo osobně na pobočkách České pošty. Od června jim následně vzniká povinnost pravidelné měsíční platby.
Rozšíření povinností se týká rovněž podnikatelů a právnických osob. Nově musí poplatek hradit všechny firmy a podnikající fyzické osoby, které využívají zařízení schopná příjmu televizního signálu. Ať už jde o počítače na pracovišti, tablety či mobilní telefony zaměstnanců – vše podléhá nové právní úpravě.
Výše poplatku pro právnické osoby a podnikatele se již neodvíjí od počtu přijímačů, ale nově podle počtu zaměstnanců. Firmy s méně než 25 zaměstnanci zůstávají z této povinnosti vyňaty. Výjimka se vztahuje také na podniky, které zaměstnávají více než polovinu osob se zdravotním nebo tělesným postižením.
Organizace, které již byly k poplatkům přihlášené, musí do 30. června 2025 nahlásit aktuální počet zaměstnanců. Od července pak budou platit novou částku odpovídající jejich velikosti. Ty firmy, které se dosud neúčastnily systému výběru poplatků, se musejí během května registrovat a přihlásit.
Změny přicházejí v době, kdy se v Česku i v celé Evropě vede rozsáhlá debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií. Česká televize i rozhlas se dlouhodobě potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Podle vlády je proto nutné systém modernizovat a přizpůsobit současné digitální době.
Kritici novely však upozorňují, že nové opatření dopadne i na ty, kteří obsah veřejnoprávních médií aktivně nesledují. Povinnost platit jen kvůli vlastnictví chytrého telefonu považují za nespravedlivou. Zaznívají i hlasy, že by poplatky měly být vázány spíše na reálnou konzumaci obsahu než na technickou možnost jeho příjmu.
Podporovatelé zákona naopak argumentují, že právě internet a digitální zařízení jsou dnes hlavními kanály, přes něž veřejnost sleduje zpravodajství, kulturní pořady nebo vzdělávací obsah. Přechod na „platformově neutrální“ výběr poplatků je podle nich nezbytný krok vpřed.
Největší kontroverze zatím vzbuzuje rozšíření poplatků na podnikatelský sektor. Zatímco velké firmy s robustním administrativním zázemím se s novou povinností pravděpodobně bez větších problémů vyrovnají, pro menší podniky a živnostníky může jít o významnou administrativní a finanční zátěž. Některé podnikatelské svazy proto vyzývají stát, aby změny v následujících měsících vyhodnotil a v případě potřeby zavedl kompenzační opatření.
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.