Od dnešního dne začíná v České republice platit novela zákona o České televizi a Českém rozhlase, která přináší změny pro miliony občanů i podnikatelů. Vedle navýšení měsíčního televizního a rozhlasového poplatku se mění i samotná definice, kdo je povinen tyto poplatky hradit. Povinnost se tak rozšiřuje na mnohé, kteří se dosud placení vyhýbali.
Televizní poplatek se od dnešního dne zvyšuje z dosavadních 135 korun na 150 korun měsíčně. Poplatek za rozhlas se navyšuje o 10 korun na 55 korun měsíčně. Dohromady tak noví plátci zaplatí ročně 2 460 korun – tedy 1 800 za televizi a 660 korun za rozhlas. Česká televize i Český rozhlas tímto způsobem reagují na dlouhodobý nedostatek financí a stoupající náklady na chod veřejnoprávních médií.
Zvýšení poplatku se automaticky promítne u těch, kteří hradí prostřednictvím SIPO nebo platební kartou. Ti, kteří zasílají platby ručně přes bankovní účet, si však musí upravit trvalé příkazy. Pokud tak neučiní, vystavují se riziku nedoplatků a následných sankcí.
Zásadní změnu přináší novela i v tom, kdo všechno bude od května poplatky hradit. Nově se totiž povinnost vztahuje i na domácnosti, které nevlastní klasický televizní přijímač, ale využívají jakékoli jiné zařízení schopné reprodukce televizního vysílání. To se týká nejen stolních a přenosných počítačů, ale i mobilních telefonů, tabletů či jiných zařízení připojených k internetu.
Za jednu domácnost se však bude i nadále platit pouze jeden poplatek, bez ohledu na počet zařízení, počet členů domácnosti nebo nemovitostí. To má snížit byrokratickou zátěž a zachovat jednoduchost výběru poplatků. I přesto se změna dotkne statisíců domácností, které dosud žádnou platbu neprováděly.
Všichni noví poplatníci se musejí během května zaregistrovat v evidenci – buď prostřednictvím online formuláře na webu České televize, nebo osobně na pobočkách České pošty. Od června jim následně vzniká povinnost pravidelné měsíční platby.
Rozšíření povinností se týká rovněž podnikatelů a právnických osob. Nově musí poplatek hradit všechny firmy a podnikající fyzické osoby, které využívají zařízení schopná příjmu televizního signálu. Ať už jde o počítače na pracovišti, tablety či mobilní telefony zaměstnanců – vše podléhá nové právní úpravě.
Výše poplatku pro právnické osoby a podnikatele se již neodvíjí od počtu přijímačů, ale nově podle počtu zaměstnanců. Firmy s méně než 25 zaměstnanci zůstávají z této povinnosti vyňaty. Výjimka se vztahuje také na podniky, které zaměstnávají více než polovinu osob se zdravotním nebo tělesným postižením.
Organizace, které již byly k poplatkům přihlášené, musí do 30. června 2025 nahlásit aktuální počet zaměstnanců. Od července pak budou platit novou částku odpovídající jejich velikosti. Ty firmy, které se dosud neúčastnily systému výběru poplatků, se musejí během května registrovat a přihlásit.
Změny přicházejí v době, kdy se v Česku i v celé Evropě vede rozsáhlá debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií. Česká televize i rozhlas se dlouhodobě potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Podle vlády je proto nutné systém modernizovat a přizpůsobit současné digitální době.
Kritici novely však upozorňují, že nové opatření dopadne i na ty, kteří obsah veřejnoprávních médií aktivně nesledují. Povinnost platit jen kvůli vlastnictví chytrého telefonu považují za nespravedlivou. Zaznívají i hlasy, že by poplatky měly být vázány spíše na reálnou konzumaci obsahu než na technickou možnost jeho příjmu.
Podporovatelé zákona naopak argumentují, že právě internet a digitální zařízení jsou dnes hlavními kanály, přes něž veřejnost sleduje zpravodajství, kulturní pořady nebo vzdělávací obsah. Přechod na „platformově neutrální“ výběr poplatků je podle nich nezbytný krok vpřed.
Největší kontroverze zatím vzbuzuje rozšíření poplatků na podnikatelský sektor. Zatímco velké firmy s robustním administrativním zázemím se s novou povinností pravděpodobně bez větších problémů vyrovnají, pro menší podniky a živnostníky může jít o významnou administrativní a finanční zátěž. Některé podnikatelské svazy proto vyzývají stát, aby změny v následujících měsících vyhodnotil a v případě potřeby zavedl kompenzační opatření.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.