Federální odvolací soud v USA rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná, protože jejich uvalení překračuje jeho pravomoci. Soudní verdikt potvrzuje dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který již v květnu odmítl Trumpův argument, že jeho celosvětová cla jsou povolena zákonem o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA).
Většina soudců, v poměru 7:4, se shodla, že prezident Trump nemá pravomoc zavádět cla. Důvodem je, že zákon IEEPA, který Trump použil jako odůvodnění, neumožňuje „zavádět cla, poplatky ani daně“.
Trump na rozhodnutí okamžitě reagoval na své sociální síti Truth Social, kde odvolací soud označil za „vysoce stranický“ a verdikt za „katastrofu“ pro zemi. Podle něj by takové rozhodnutí doslova zničilo Spojené státy.
Zmíněný zákon z roku 1977 dává prezidentovi široké pravomoci reagovat na mimořádné události nebo hrozby zvenčí, které ohrožují národní bezpečnost, zahraniční politiku nebo ekonomiku USA. Ačkoliv jej v minulosti využívali i prezidenti Barack Obama a Joe Biden, soudci se shodli, že neposkytuje prezidentovi rozsáhlé pravomoci k zavádění cel.
Rozhodnutí soudu představuje podle BBC značnou překážku pro Trumpovu politiku a mohlo by mít okamžité dopady na americkou ekonomiku i na globální trhy. Podle ekonomky Lindy Yueh by nejistota mohla přimět firmy a země k tomu, aby odložily obchodování se Spojenými státy do doby, než o věci definitivně rozhodne nejvyšší soud.
Soud sice nechal cla v platnosti, ale pouze do poloviny října, což dává Trumpově administrativě čas k odvolání k Nejvyššímu soudu. Trump již avizoval, že se odvolá, a věří, že konzervativní většina u nejvyššího soudu se přikloní na jeho stranu.
V případě, že by soud rozhodnutí potvrdil, mohlo by to vést k finanční nejistotě, a to nejen kvůli otázce, zda Spojené státy budou muset vrátit miliardy dolarů, které na clech vybraly.
Ohroženy by mohly být i obchodní dohody, které USA uzavřely například s Velkou Británií, Japonskem a Jižní Koreou. Naopak v případě, že by Nejvyšší soud rozhodnutí zvrátil, posílilo by to Trumpovu autoritu a pověst vyjednavače.
Rozhodnutí soudu se týká takzvaných „recipročních cel“, která se vztahují na většinu obchodních partnerů USA. Tato cla zůstanou v platnosti do 14. října. Poté již nebudou vymahatelná. Platná zůstávají pouze cla na ocel, hliník a měď, protože ta byla zavedena na základě jiné prezidentské pravomoci a nejsou tímto rozhodnutím soudu dotčena.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Německo utrpělo hořkou porážku při středečním hlasování o rotujících místech v Radě bezpečnosti OSN, když nedokázalo získat dostatečnou podporu a neuspělo v souboji s Portugalskem a Rakouskem. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula mohla Berlín stát potřebné hlasy jeho neochvějná podpora Ukrajiny a Izraele. Wadephul přímo poukázal na to, že Rusko si nepřálo mít v Radě bezpečnosti takto silný hlas, a označil za veřejné tajemství, že Moskva aktivně podněcovala nálady namířené proti Německu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.