Federální odvolací soud v USA rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná, protože jejich uvalení překračuje jeho pravomoci. Soudní verdikt potvrzuje dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který již v květnu odmítl Trumpův argument, že jeho celosvětová cla jsou povolena zákonem o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA).
Většina soudců, v poměru 7:4, se shodla, že prezident Trump nemá pravomoc zavádět cla. Důvodem je, že zákon IEEPA, který Trump použil jako odůvodnění, neumožňuje „zavádět cla, poplatky ani daně“.
Trump na rozhodnutí okamžitě reagoval na své sociální síti Truth Social, kde odvolací soud označil za „vysoce stranický“ a verdikt za „katastrofu“ pro zemi. Podle něj by takové rozhodnutí doslova zničilo Spojené státy.
Zmíněný zákon z roku 1977 dává prezidentovi široké pravomoci reagovat na mimořádné události nebo hrozby zvenčí, které ohrožují národní bezpečnost, zahraniční politiku nebo ekonomiku USA. Ačkoliv jej v minulosti využívali i prezidenti Barack Obama a Joe Biden, soudci se shodli, že neposkytuje prezidentovi rozsáhlé pravomoci k zavádění cel.
Rozhodnutí soudu představuje podle BBC značnou překážku pro Trumpovu politiku a mohlo by mít okamžité dopady na americkou ekonomiku i na globální trhy. Podle ekonomky Lindy Yueh by nejistota mohla přimět firmy a země k tomu, aby odložily obchodování se Spojenými státy do doby, než o věci definitivně rozhodne nejvyšší soud.
Soud sice nechal cla v platnosti, ale pouze do poloviny října, což dává Trumpově administrativě čas k odvolání k Nejvyššímu soudu. Trump již avizoval, že se odvolá, a věří, že konzervativní většina u nejvyššího soudu se přikloní na jeho stranu.
V případě, že by soud rozhodnutí potvrdil, mohlo by to vést k finanční nejistotě, a to nejen kvůli otázce, zda Spojené státy budou muset vrátit miliardy dolarů, které na clech vybraly.
Ohroženy by mohly být i obchodní dohody, které USA uzavřely například s Velkou Británií, Japonskem a Jižní Koreou. Naopak v případě, že by Nejvyšší soud rozhodnutí zvrátil, posílilo by to Trumpovu autoritu a pověst vyjednavače.
Rozhodnutí soudu se týká takzvaných „recipročních cel“, která se vztahují na většinu obchodních partnerů USA. Tato cla zůstanou v platnosti do 14. října. Poté již nebudou vymahatelná. Platná zůstávají pouze cla na ocel, hliník a měď, protože ta byla zavedena na základě jiné prezidentské pravomoci a nejsou tímto rozhodnutím soudu dotčena.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.