Globální oteplování se od roku 2010 znatelně zrychlilo a vedlo ke vlně rekordně teplých let. Důvody tohoto jevu zůstávaly nejasné – až dosud. Nová studie mezinárodního týmu klimatologů naznačuje, že jedním z klíčových faktorů může být čistší vzduch ve východní Asii, zejména v Číně.
Podle odborníků stála dosud ve stínu pozornosti role znečištění ovzduší, které sice škodí zdraví, ale zároveň pomáhá chladit planetu. Právě prudký pokles emisí oxidu siřičitého ve východní Asii – až o 75 % od roku 2013 – mohl odhalit dosud „maskované“ účinky skleníkových plynů.
Autoři studie, Laura Wilcoxová z University of Reading a Bjørn H. Samset z norského výzkumného centra CICERO, využili 160 simulací z osmi nezávislých klimatických modelů. Výsledky ukazují, že vyčištění ovzduší v Asii mohlo od roku 2010 přispět k dodatečnému oteplení povrchu Země o zhruba 0,07 °C.
I když se to může zdát jako malé číslo, podle vědců právě tento přírůstek pomáhá vysvětlit, proč skutečné oteplení od roku 2010 přesáhlo očekávání. Místo předpokládaných 0,23 °C totiž došlo ke zvýšení teplot o přibližně 0,33 °C – a část této odchylky se shoduje s rozsahem redukce asijských emisí.
„Znečištěné ovzduší fungovalo jako umělý slunečník,“ vysvětluje Wilcoxová. „Když ho odstraníte, sluneční záření se dostane k povrchu Země ve větším množství – a planeta se rychleji otepluje.“
Znečištění, zejména aerosoly ze síry, působí chladivě dvěma hlavními způsoby: buď přímo odrážejí sluneční paprsky, nebo mění strukturu oblaků tak, že tyto oblaky odrážejí více slunečního světla zpět do vesmíru.
Ve východní Asii však v posledním desetiletí došlo k výraznému útlumu těchto emisí – a to nejen v Číně, ale i v dalších zemích regionu. Výsledkem je nejen čistší vzduch nad kontinentem, ale i méně znečištění unášeného nad Tichý oceán, což ovlivňuje oblačnost a tím i množství odraženého slunečního záření nad oceánem.
Simulace vědců navíc potvrdily, že oteplení v oblasti severního Pacifiku, kam vítr zanáší emise z Asie, odpovídá tomu, co zachycují satelity.
Autoři studie upozorňují, že vyčištění ovzduší samo o sobě nezpůsobilo globální oteplení. To je stále především důsledkem emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan. Čistší vzduch pouze odstranil dřívější „chlazení“ způsobené znečištěním – tedy efekt, který po desetiletí dočasně zmírňoval skutečný dopad emisí.
„Globální oteplování bude pokračovat,“ varuje Samset. „Naše minulá i budoucí produkce skleníkových plynů ovlivní klima na staletí. Oproti tomu znečištění se odstraní z atmosféry během dní až týdnů.“
Studie tak přináší důležitý pohled na komplexní rovnováhu mezi veřejným zdravím, klimatickými cíli a tím, jak rychle a kde se mohou projevit následky klimatických změn. Čistší vzduch je jednoznačně přínosem pro lidi, ale zároveň znamená, že planeta nyní čelí důsledkům klimatické krize s menším „odkloněním“ sluneční energie, než jsme byli zvyklí.
Vědci uzavírají, že přechod k čistému ovzduší byl nutný a správný – ale musíme být připraveni na to, že se tím odhalila plná intenzita dopadů, které jsme jako lidstvo způsobili.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
