Globální oteplování se od roku 2010 znatelně zrychlilo a vedlo ke vlně rekordně teplých let. Důvody tohoto jevu zůstávaly nejasné – až dosud. Nová studie mezinárodního týmu klimatologů naznačuje, že jedním z klíčových faktorů může být čistší vzduch ve východní Asii, zejména v Číně.
Podle odborníků stála dosud ve stínu pozornosti role znečištění ovzduší, které sice škodí zdraví, ale zároveň pomáhá chladit planetu. Právě prudký pokles emisí oxidu siřičitého ve východní Asii – až o 75 % od roku 2013 – mohl odhalit dosud „maskované“ účinky skleníkových plynů.
Autoři studie, Laura Wilcoxová z University of Reading a Bjørn H. Samset z norského výzkumného centra CICERO, využili 160 simulací z osmi nezávislých klimatických modelů. Výsledky ukazují, že vyčištění ovzduší v Asii mohlo od roku 2010 přispět k dodatečnému oteplení povrchu Země o zhruba 0,07 °C.
I když se to může zdát jako malé číslo, podle vědců právě tento přírůstek pomáhá vysvětlit, proč skutečné oteplení od roku 2010 přesáhlo očekávání. Místo předpokládaných 0,23 °C totiž došlo ke zvýšení teplot o přibližně 0,33 °C – a část této odchylky se shoduje s rozsahem redukce asijských emisí.
„Znečištěné ovzduší fungovalo jako umělý slunečník,“ vysvětluje Wilcoxová. „Když ho odstraníte, sluneční záření se dostane k povrchu Země ve větším množství – a planeta se rychleji otepluje.“
Znečištění, zejména aerosoly ze síry, působí chladivě dvěma hlavními způsoby: buď přímo odrážejí sluneční paprsky, nebo mění strukturu oblaků tak, že tyto oblaky odrážejí více slunečního světla zpět do vesmíru.
Ve východní Asii však v posledním desetiletí došlo k výraznému útlumu těchto emisí – a to nejen v Číně, ale i v dalších zemích regionu. Výsledkem je nejen čistší vzduch nad kontinentem, ale i méně znečištění unášeného nad Tichý oceán, což ovlivňuje oblačnost a tím i množství odraženého slunečního záření nad oceánem.
Simulace vědců navíc potvrdily, že oteplení v oblasti severního Pacifiku, kam vítr zanáší emise z Asie, odpovídá tomu, co zachycují satelity.
Autoři studie upozorňují, že vyčištění ovzduší samo o sobě nezpůsobilo globální oteplení. To je stále především důsledkem emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan. Čistší vzduch pouze odstranil dřívější „chlazení“ způsobené znečištěním – tedy efekt, který po desetiletí dočasně zmírňoval skutečný dopad emisí.
„Globální oteplování bude pokračovat,“ varuje Samset. „Naše minulá i budoucí produkce skleníkových plynů ovlivní klima na staletí. Oproti tomu znečištění se odstraní z atmosféry během dní až týdnů.“
Studie tak přináší důležitý pohled na komplexní rovnováhu mezi veřejným zdravím, klimatickými cíli a tím, jak rychle a kde se mohou projevit následky klimatických změn. Čistší vzduch je jednoznačně přínosem pro lidi, ale zároveň znamená, že planeta nyní čelí důsledkům klimatické krize s menším „odkloněním“ sluneční energie, než jsme byli zvyklí.
Vědci uzavírají, že přechod k čistému ovzduší byl nutný a správný – ale musíme být připraveni na to, že se tím odhalila plná intenzita dopadů, které jsme jako lidstvo způsobili.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.