Globální oteplování se od roku 2010 znatelně zrychlilo a vedlo ke vlně rekordně teplých let. Důvody tohoto jevu zůstávaly nejasné – až dosud. Nová studie mezinárodního týmu klimatologů naznačuje, že jedním z klíčových faktorů může být čistší vzduch ve východní Asii, zejména v Číně.
Podle odborníků stála dosud ve stínu pozornosti role znečištění ovzduší, které sice škodí zdraví, ale zároveň pomáhá chladit planetu. Právě prudký pokles emisí oxidu siřičitého ve východní Asii – až o 75 % od roku 2013 – mohl odhalit dosud „maskované“ účinky skleníkových plynů.
Autoři studie, Laura Wilcoxová z University of Reading a Bjørn H. Samset z norského výzkumného centra CICERO, využili 160 simulací z osmi nezávislých klimatických modelů. Výsledky ukazují, že vyčištění ovzduší v Asii mohlo od roku 2010 přispět k dodatečnému oteplení povrchu Země o zhruba 0,07 °C.
I když se to může zdát jako malé číslo, podle vědců právě tento přírůstek pomáhá vysvětlit, proč skutečné oteplení od roku 2010 přesáhlo očekávání. Místo předpokládaných 0,23 °C totiž došlo ke zvýšení teplot o přibližně 0,33 °C – a část této odchylky se shoduje s rozsahem redukce asijských emisí.
„Znečištěné ovzduší fungovalo jako umělý slunečník,“ vysvětluje Wilcoxová. „Když ho odstraníte, sluneční záření se dostane k povrchu Země ve větším množství – a planeta se rychleji otepluje.“
Znečištění, zejména aerosoly ze síry, působí chladivě dvěma hlavními způsoby: buď přímo odrážejí sluneční paprsky, nebo mění strukturu oblaků tak, že tyto oblaky odrážejí více slunečního světla zpět do vesmíru.
Ve východní Asii však v posledním desetiletí došlo k výraznému útlumu těchto emisí – a to nejen v Číně, ale i v dalších zemích regionu. Výsledkem je nejen čistší vzduch nad kontinentem, ale i méně znečištění unášeného nad Tichý oceán, což ovlivňuje oblačnost a tím i množství odraženého slunečního záření nad oceánem.
Simulace vědců navíc potvrdily, že oteplení v oblasti severního Pacifiku, kam vítr zanáší emise z Asie, odpovídá tomu, co zachycují satelity.
Autoři studie upozorňují, že vyčištění ovzduší samo o sobě nezpůsobilo globální oteplení. To je stále především důsledkem emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan. Čistší vzduch pouze odstranil dřívější „chlazení“ způsobené znečištěním – tedy efekt, který po desetiletí dočasně zmírňoval skutečný dopad emisí.
„Globální oteplování bude pokračovat,“ varuje Samset. „Naše minulá i budoucí produkce skleníkových plynů ovlivní klima na staletí. Oproti tomu znečištění se odstraní z atmosféry během dní až týdnů.“
Studie tak přináší důležitý pohled na komplexní rovnováhu mezi veřejným zdravím, klimatickými cíli a tím, jak rychle a kde se mohou projevit následky klimatických změn. Čistší vzduch je jednoznačně přínosem pro lidi, ale zároveň znamená, že planeta nyní čelí důsledkům klimatické krize s menším „odkloněním“ sluneční energie, než jsme byli zvyklí.
Vědci uzavírají, že přechod k čistému ovzduší byl nutný a správný – ale musíme být připraveni na to, že se tím odhalila plná intenzita dopadů, které jsme jako lidstvo způsobili.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.