Globální oteplování se od roku 2010 znatelně zrychlilo a vedlo ke vlně rekordně teplých let. Důvody tohoto jevu zůstávaly nejasné – až dosud. Nová studie mezinárodního týmu klimatologů naznačuje, že jedním z klíčových faktorů může být čistší vzduch ve východní Asii, zejména v Číně.
Podle odborníků stála dosud ve stínu pozornosti role znečištění ovzduší, které sice škodí zdraví, ale zároveň pomáhá chladit planetu. Právě prudký pokles emisí oxidu siřičitého ve východní Asii – až o 75 % od roku 2013 – mohl odhalit dosud „maskované“ účinky skleníkových plynů.
Autoři studie, Laura Wilcoxová z University of Reading a Bjørn H. Samset z norského výzkumného centra CICERO, využili 160 simulací z osmi nezávislých klimatických modelů. Výsledky ukazují, že vyčištění ovzduší v Asii mohlo od roku 2010 přispět k dodatečnému oteplení povrchu Země o zhruba 0,07 °C.
I když se to může zdát jako malé číslo, podle vědců právě tento přírůstek pomáhá vysvětlit, proč skutečné oteplení od roku 2010 přesáhlo očekávání. Místo předpokládaných 0,23 °C totiž došlo ke zvýšení teplot o přibližně 0,33 °C – a část této odchylky se shoduje s rozsahem redukce asijských emisí.
„Znečištěné ovzduší fungovalo jako umělý slunečník,“ vysvětluje Wilcoxová. „Když ho odstraníte, sluneční záření se dostane k povrchu Země ve větším množství – a planeta se rychleji otepluje.“
Znečištění, zejména aerosoly ze síry, působí chladivě dvěma hlavními způsoby: buď přímo odrážejí sluneční paprsky, nebo mění strukturu oblaků tak, že tyto oblaky odrážejí více slunečního světla zpět do vesmíru.
Ve východní Asii však v posledním desetiletí došlo k výraznému útlumu těchto emisí – a to nejen v Číně, ale i v dalších zemích regionu. Výsledkem je nejen čistší vzduch nad kontinentem, ale i méně znečištění unášeného nad Tichý oceán, což ovlivňuje oblačnost a tím i množství odraženého slunečního záření nad oceánem.
Simulace vědců navíc potvrdily, že oteplení v oblasti severního Pacifiku, kam vítr zanáší emise z Asie, odpovídá tomu, co zachycují satelity.
Autoři studie upozorňují, že vyčištění ovzduší samo o sobě nezpůsobilo globální oteplení. To je stále především důsledkem emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan. Čistší vzduch pouze odstranil dřívější „chlazení“ způsobené znečištěním – tedy efekt, který po desetiletí dočasně zmírňoval skutečný dopad emisí.
„Globální oteplování bude pokračovat,“ varuje Samset. „Naše minulá i budoucí produkce skleníkových plynů ovlivní klima na staletí. Oproti tomu znečištění se odstraní z atmosféry během dní až týdnů.“
Studie tak přináší důležitý pohled na komplexní rovnováhu mezi veřejným zdravím, klimatickými cíli a tím, jak rychle a kde se mohou projevit následky klimatických změn. Čistší vzduch je jednoznačně přínosem pro lidi, ale zároveň znamená, že planeta nyní čelí důsledkům klimatické krize s menším „odkloněním“ sluneční energie, než jsme byli zvyklí.
Vědci uzavírají, že přechod k čistému ovzduší byl nutný a správný – ale musíme být připraveni na to, že se tím odhalila plná intenzita dopadů, které jsme jako lidstvo způsobili.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.