Globální oteplování se od roku 2010 znatelně zrychlilo a vedlo ke vlně rekordně teplých let. Důvody tohoto jevu zůstávaly nejasné – až dosud. Nová studie mezinárodního týmu klimatologů naznačuje, že jedním z klíčových faktorů může být čistší vzduch ve východní Asii, zejména v Číně.
Podle odborníků stála dosud ve stínu pozornosti role znečištění ovzduší, které sice škodí zdraví, ale zároveň pomáhá chladit planetu. Právě prudký pokles emisí oxidu siřičitého ve východní Asii – až o 75 % od roku 2013 – mohl odhalit dosud „maskované“ účinky skleníkových plynů.
Autoři studie, Laura Wilcoxová z University of Reading a Bjørn H. Samset z norského výzkumného centra CICERO, využili 160 simulací z osmi nezávislých klimatických modelů. Výsledky ukazují, že vyčištění ovzduší v Asii mohlo od roku 2010 přispět k dodatečnému oteplení povrchu Země o zhruba 0,07 °C.
I když se to může zdát jako malé číslo, podle vědců právě tento přírůstek pomáhá vysvětlit, proč skutečné oteplení od roku 2010 přesáhlo očekávání. Místo předpokládaných 0,23 °C totiž došlo ke zvýšení teplot o přibližně 0,33 °C – a část této odchylky se shoduje s rozsahem redukce asijských emisí.
„Znečištěné ovzduší fungovalo jako umělý slunečník,“ vysvětluje Wilcoxová. „Když ho odstraníte, sluneční záření se dostane k povrchu Země ve větším množství – a planeta se rychleji otepluje.“
Znečištění, zejména aerosoly ze síry, působí chladivě dvěma hlavními způsoby: buď přímo odrážejí sluneční paprsky, nebo mění strukturu oblaků tak, že tyto oblaky odrážejí více slunečního světla zpět do vesmíru.
Ve východní Asii však v posledním desetiletí došlo k výraznému útlumu těchto emisí – a to nejen v Číně, ale i v dalších zemích regionu. Výsledkem je nejen čistší vzduch nad kontinentem, ale i méně znečištění unášeného nad Tichý oceán, což ovlivňuje oblačnost a tím i množství odraženého slunečního záření nad oceánem.
Simulace vědců navíc potvrdily, že oteplení v oblasti severního Pacifiku, kam vítr zanáší emise z Asie, odpovídá tomu, co zachycují satelity.
Autoři studie upozorňují, že vyčištění ovzduší samo o sobě nezpůsobilo globální oteplení. To je stále především důsledkem emisí skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan. Čistší vzduch pouze odstranil dřívější „chlazení“ způsobené znečištěním – tedy efekt, který po desetiletí dočasně zmírňoval skutečný dopad emisí.
„Globální oteplování bude pokračovat,“ varuje Samset. „Naše minulá i budoucí produkce skleníkových plynů ovlivní klima na staletí. Oproti tomu znečištění se odstraní z atmosféry během dní až týdnů.“
Studie tak přináší důležitý pohled na komplexní rovnováhu mezi veřejným zdravím, klimatickými cíli a tím, jak rychle a kde se mohou projevit následky klimatických změn. Čistší vzduch je jednoznačně přínosem pro lidi, ale zároveň znamená, že planeta nyní čelí důsledkům klimatické krize s menším „odkloněním“ sluneční energie, než jsme byli zvyklí.
Vědci uzavírají, že přechod k čistému ovzduší byl nutný a správný – ale musíme být připraveni na to, že se tím odhalila plná intenzita dopadů, které jsme jako lidstvo způsobili.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.