Česko si po desetiletí udržovalo pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země. V případě konfliktu v Gaze však tato tradice totálně selhává. Nejen vláda Petra Fialy a ministr Jan Lipavský často bezvýhradně a zaslepeně podporují Izrael i tváří v tvář humanitární katastrofě. Zatímco Evropa hledá cestu k rovnováze a uznání Palestiny, česká diplomacie setrvává v izolaci, která může ohrozit její důvěryhodnost.
Česká republika si dlouhodobě udržuje pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země, která dokáže hájit principy spravedlnosti a solidarity – bez ohledu na to, kdo právě stojí v čele vlády nebo na Pražském hradě. Ať už zemi vedli politici s kontroverzní minulostí a reputací, jako třeba Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, Mirek Topolánek, Petr Nečas či Jiří Paroubek, Česká republika si i během jejich vlád dokázala uchovat schopnost zaujmout jednoznačný postoj ve věcech, které přesahují domácí politiku.
Navzdory četným aférám, které tyto vlády provázely a které často vyvolávaly oprávněnou kritiku veřejnosti i médií, zůstávala česká zahraničněpolitická orientace převážně konzistentní. Země se stavěla na stranu spojenců v NATO a Evropské unii, podporovala humanitární zásahy, hájila mezinárodní právo a nebála se pojmenovat zjevné příklady bezpráví, ať už šlo o ruskou agresi, porušování lidských práv nebo potřebu pomoci válečným uprchlíkům.
Tato kontinuita mírumilovné orientace a morální angažovanosti je v evropském kontextu poměrně vzácná, zejména u menších států, jejichž zahraniční politika často kolísá podle vnitropolitického vývoje. V případě České republiky však platí, že i přes střídání vládních garnitur si země dokázala udržet jistý etický kompas.
Vláda Petra Fialy a zejména ministerstvo zahraničních věcí pod vedením Jana Lipavského působí dojmem, že ve vztahu k Izraeli ztratila schopnost kritického odstupu. Česká diplomacie se – navzdory rostoucí mezinárodní kritice – tvrdohlavě drží jednoznačné podpory izraelské vlády, a to bez ohledu na rozsah utrpení civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Humanitární situace se tam mezitím zvrhla v katastrofu. Organizace spojených národů hovoří o akutním hladomoru, infrastruktura je zdevastovaná a mezinárodní humanitární organizace varují před zhroucením základních životních podmínek.
Místo aby Česká republika sehrála roli vyvažujícího hlasu v rámci Evropské unie, drží se rigidní linie, která v současnosti neoslovuje ani tradiční západní spojence. Například Francie, tedy země, která dříve stála výrazně na straně Izraele, už oficiálně uznala Palestinu jako samostatný stát. Tento krok nemusí být vnímán jen jako výraz ideálů, ale i jako strategické gesto, které má obnovit důvěryhodnost Paříže v očích globálního Jihu i na mezinárodní scéně obecně.
Česká diplomacie však tuto dimenzi přehlíží a setrvává v postoji, který se stále více jeví jako izolovaný. V kontextu bezprecedentního násilí v Gaze, při němž podle oficiálních údajů zemřelo přes 60 tisíc Palestinců, přičemž většinu tvoří civilisté, působí česká pozice nejen necitlivě, ale i kontraproduktivně.
Izrael má samozřejmě právo se bránit proti teroristickým útokům hnutí Hamás a chránit své civilní obyvatelstvo. Tento argument je pochopitelný a legitimní. Přesto však naráží na hranice mezinárodního humanitárního práva. Vojenská kampaň izraelské armády se totiž zjevně neomezuje na boj proti ozbrojeným složkám Hamásu, ale zasahuje celou populaci – a to v míře, která už nemůže být omluvena rétorikou sebeobrany.
V tomto světle je překvapivé, že právě Česká republika, která se v minulosti dokázala vymezit proti bezpráví a hájit univerzální hodnoty, nyní ztrácí morální kompas. A právě to může mít dlouhodobé důsledky pro její mezinárodní postavení.
Ať už bude po říjnových sněmovních volbách u moci jakákoli politická garnitura, jedna věc by měla být jasná: česká zahraniční politika potřebuje korekci. Nová vláda ponese odpovědnost za to, aby České republice vrátila důstojné místo na mezinárodní scéně – takové, které bude odrážet nejen naše hodnoty, ale i realitu, v níž se svět nachází.
Jedním z klíčových kroků by mělo být uznání Palestiny jako samostatného státu. Argument, že palestinská samospráva není plně připravena na státnost, může mít určitou váhu, ale nelze ho donekonečna používat jako alibi pro nečinnost. Právě uznání státnosti je dnes výrazem politické odvahy a morálního postoje – podobně jako tomu bylo v minulosti například u uznání Kosova.
Zároveň je na čase, aby Česká republika jasně odsoudila přehnané a neospravedlnitelné vojenské akce izraelské vlády, které hrubě porušují mezinárodní humanitární právo. Pokud chce Česko zůstat věrohodným partnerem v rámci demokratického Západu, nemůže nad těmito činy zavírat oči.
Je třeba uvažovat i o připojení k mezinárodním sankcím, o nichž už vážně uvažují některé členské státy Evropské unie, včetně tradičních spojenců jako je Velká Británie, Francie, Irsko, Španělsko či Belgie. Spojené státy jsou v tomto ohledu zatím výjimkou, a právě proto je nezbytné, aby se Evropa chopila iniciativy.
Mlčení nebo automatická loajalita totiž není politikou. Je to zbabělost. A tu si Česko, pokud chce být respektovaným hráčem, nejen malým přívěskem velkých, nemůže dovolit.
Český dostihový sport postihla ještě během měsíce října, kdy tradičně probíhá Velká pardubická, smutná zpráva. Ve věku 56 let náhle zemřel bývalý žokej a současný trenér Pavel Složil.
Policie od čtvrtečního večera vyšetřuje vraždu, ke které mělo dojít ve věznici v Plzni. Jeden z vězňů měl připravit o život jiného odsouzeného. Pokud se to potvrdí, dotyčný si pravděpodobně výrazně prodlouží pobyt za mřížemi.
Princ Andrew přijde o titul prince a opustí sídlo Royal Lodge ve Windsoru, rozhodl král Karel III. jako hlava britské královské rodiny. Informovala o tom BBC. Rozhodnutí padlo po týdnech sílící kritiky prince v souvislosti s kauzou kolem Jeffreyho Epsteina.
Začíná poslední říjnový den, o víkendu pak začne listopad. Co se týká počasí, k žádnému zásadnímu zlomu by dojít nemělo. Nejvyšší denní teploty se budou držet nad 10 stupni, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V Karibiku se začíná ukazovat, jak velkou spoušť napáchal hurikán Melissa, který byl například označen za nejsilnější bouři v historii Jamajky. Tam přišlo o život několik lidí, ještě více obětí ale hlásí Haiti. Informovala o tom BBC.
Tragickým případem se od dnešního rána zabývá policie na Přerovsku. Upozornil na to web novinky.cz, podle kterého byli nalezeni dva mladí lidé bez známek života. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se na jejich smrti podílela ještě další osoba.
Veronika Žilková má děti se třemi různými muži, dva partnery už po svém boku vystřídala i po rozvodu s Martinem Stropnickým. Momentálně vypadá šťastně, což nejspíš vedlo i k otázkám, které mohly slavnou herečku překvapit.
Nový rychlostní limit pro pohyb po chodnících musí vzít v potaz i slovenská policie. Podle jejích zástupců mají opravdu probíhat kontroly, které se ale nemají týkat chodců či běžců. Pozor si budou muset dávat pozor hlavně lidé na kolech, bruslích či koloběžkách.
Karel Šíp v listopadu dosáhne v listopadu jednoho velkého milníku. Se svou talk show Všechnopárty bude na televizní obrazovce nepřetržitě již 20 let. Za takovou dobu toho zažil spoustu. A známý moderátor nemá problém přiznat, kdo mu dal zabrat.
Už příští týden se má Tomio Okamura (SPD) na základě dohody stran příští vlády stát novým předsedou Poslanecké sněmovny. Pojistkou toho, že se tak opravdu stane, má být dodatek koaliční smlouvy, který budou podepisovat všichni poslanci zvolení za trojici uskupení.
Rumunsko opouští část amerických jednotek, které v tuto chvíli nebudou nahrazeny, uvedlo rumunské ministerstvo obrany ve středu. Informoval o tom web DW. Američané tak plní plán na snížení počtu vojáků umístěných na východním křídle NATO.
Všechno nasvědčuje tomu, že se blíží okamžik, kdy bude Andrej Babiš opět českým premiérem. Jedna věc je ale tentokrát jinak. Šéf hnutí ANO je sice stále ženatý, ale s manželkou už oficiálně netvoří pár. Alespoň to tedy oba tvrdí. V poslední době se ale začalo spekulovat o tom, zda se k sobě nevrátili.