Česko si po desetiletí udržovalo pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země. V případě konfliktu v Gaze však tato tradice totálně selhává. Nejen vláda Petra Fialy a ministr Jan Lipavský často bezvýhradně a zaslepeně podporují Izrael i tváří v tvář humanitární katastrofě. Zatímco Evropa hledá cestu k rovnováze a uznání Palestiny, česká diplomacie setrvává v izolaci, která může ohrozit její důvěryhodnost.
Česká republika si dlouhodobě udržuje pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země, která dokáže hájit principy spravedlnosti a solidarity – bez ohledu na to, kdo právě stojí v čele vlády nebo na Pražském hradě. Ať už zemi vedli politici s kontroverzní minulostí a reputací, jako třeba Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, Mirek Topolánek, Petr Nečas či Jiří Paroubek, Česká republika si i během jejich vlád dokázala uchovat schopnost zaujmout jednoznačný postoj ve věcech, které přesahují domácí politiku.
Navzdory četným aférám, které tyto vlády provázely a které často vyvolávaly oprávněnou kritiku veřejnosti i médií, zůstávala česká zahraničněpolitická orientace převážně konzistentní. Země se stavěla na stranu spojenců v NATO a Evropské unii, podporovala humanitární zásahy, hájila mezinárodní právo a nebála se pojmenovat zjevné příklady bezpráví, ať už šlo o ruskou agresi, porušování lidských práv nebo potřebu pomoci válečným uprchlíkům.
Tato kontinuita mírumilovné orientace a morální angažovanosti je v evropském kontextu poměrně vzácná, zejména u menších států, jejichž zahraniční politika často kolísá podle vnitropolitického vývoje. V případě České republiky však platí, že i přes střídání vládních garnitur si země dokázala udržet jistý etický kompas.
Vláda Petra Fialy a zejména ministerstvo zahraničních věcí pod vedením Jana Lipavského působí dojmem, že ve vztahu k Izraeli ztratila schopnost kritického odstupu. Česká diplomacie se – navzdory rostoucí mezinárodní kritice – tvrdohlavě drží jednoznačné podpory izraelské vlády, a to bez ohledu na rozsah utrpení civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Humanitární situace se tam mezitím zvrhla v katastrofu. Organizace spojených národů hovoří o akutním hladomoru, infrastruktura je zdevastovaná a mezinárodní humanitární organizace varují před zhroucením základních životních podmínek.
Místo aby Česká republika sehrála roli vyvažujícího hlasu v rámci Evropské unie, drží se rigidní linie, která v současnosti neoslovuje ani tradiční západní spojence. Například Francie, tedy země, která dříve stála výrazně na straně Izraele, už oficiálně uznala Palestinu jako samostatný stát. Tento krok nemusí být vnímán jen jako výraz ideálů, ale i jako strategické gesto, které má obnovit důvěryhodnost Paříže v očích globálního Jihu i na mezinárodní scéně obecně.
Česká diplomacie však tuto dimenzi přehlíží a setrvává v postoji, který se stále více jeví jako izolovaný. V kontextu bezprecedentního násilí v Gaze, při němž podle oficiálních údajů zemřelo přes 60 tisíc Palestinců, přičemž většinu tvoří civilisté, působí česká pozice nejen necitlivě, ale i kontraproduktivně.
Izrael má samozřejmě právo se bránit proti teroristickým útokům hnutí Hamás a chránit své civilní obyvatelstvo. Tento argument je pochopitelný a legitimní. Přesto však naráží na hranice mezinárodního humanitárního práva. Vojenská kampaň izraelské armády se totiž zjevně neomezuje na boj proti ozbrojeným složkám Hamásu, ale zasahuje celou populaci – a to v míře, která už nemůže být omluvena rétorikou sebeobrany.
V tomto světle je překvapivé, že právě Česká republika, která se v minulosti dokázala vymezit proti bezpráví a hájit univerzální hodnoty, nyní ztrácí morální kompas. A právě to může mít dlouhodobé důsledky pro její mezinárodní postavení.
Ať už bude po říjnových sněmovních volbách u moci jakákoli politická garnitura, jedna věc by měla být jasná: česká zahraniční politika potřebuje korekci. Nová vláda ponese odpovědnost za to, aby České republice vrátila důstojné místo na mezinárodní scéně – takové, které bude odrážet nejen naše hodnoty, ale i realitu, v níž se svět nachází.
Jedním z klíčových kroků by mělo být uznání Palestiny jako samostatného státu. Argument, že palestinská samospráva není plně připravena na státnost, může mít určitou váhu, ale nelze ho donekonečna používat jako alibi pro nečinnost. Právě uznání státnosti je dnes výrazem politické odvahy a morálního postoje – podobně jako tomu bylo v minulosti například u uznání Kosova.
Zároveň je na čase, aby Česká republika jasně odsoudila přehnané a neospravedlnitelné vojenské akce izraelské vlády, které hrubě porušují mezinárodní humanitární právo. Pokud chce Česko zůstat věrohodným partnerem v rámci demokratického Západu, nemůže nad těmito činy zavírat oči.
Je třeba uvažovat i o připojení k mezinárodním sankcím, o nichž už vážně uvažují některé členské státy Evropské unie, včetně tradičních spojenců jako je Velká Británie, Francie, Irsko, Španělsko či Belgie. Spojené státy jsou v tomto ohledu zatím výjimkou, a právě proto je nezbytné, aby se Evropa chopila iniciativy.
Mlčení nebo automatická loajalita totiž není politikou. Je to zbabělost. A tu si Česko, pokud chce být respektovaným hráčem, nejen malým přívěskem velkých, nemůže dovolit.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.