Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Tento model byl testován na sedmi druzích kopytníků, včetně prasat, koz a krav. Analýza ukázala, že negativní projevy se vyznačovaly vyšší frekvencí, zatímco pozitivní zvuky měly rovnoměrnější frekvenční rozložení. Tento objev, který odhaluje společné emocionální rysy napříč různými druhy, představuje velký pokrok v oblasti zkoumání chování zvířat.
Využití umělé inteligence má podle expertů obrovský potenciál. Zemědělci by mohli včas dostávat varování, pokud by se jejich hospodářská zvířata dostala do stresu. Ochránci přírody by mohli na dálku sledovat emocionální stav divokých zvířat a ošetřovatelé v zoologických zahradách by mohli rychleji reagovat na jakékoliv změny v chování zvířat. To by významně přispělo k ochraně a dobrému životnímu stylu zvířat, která se nacházejí v lidské péči.
Výzkumy v oblasti umělé inteligence a zvířat probíhají i u jiných druhů. Organizace Project Ceti, která sídlí v New Yorku, zkoumá pomocí umělé inteligence „kódy“, což jsou série klikání vydávané velrybami, a snaží se odhalit jejich sociální význam. Dále se vědci z Dublinské univerzity zaměřili na psy. Vyvinuli speciální obojek pro asistenční psy, který dokáže na základě pohybů rozpoznat, když se blíží záchvat u člověka trpícího epilepsií.
Podobné výzkumy probíhají také v oblasti včel, kde umělá inteligence dekóduje jejich složité „vrtivé tance“, které včely používají k navigaci a dorozumívání. Tyto modely pomáhají vědcům pochopit, jak drobné změny v poloze ovlivňují přesnost zprávy. Nicméně, ačkoliv je umělá inteligence skvělým nástrojem, nedokáže porozumět všem zvířecím projevům, zejména proto, že emoce zvířat nelze zjednodušit na binární „šťastný/smutný“ nebo „klidný/ve stresu“.
Rozvoj těchto technologií s sebou přináší etické otázky. Pokud dokážeme spolehlivě odhalit, že se zvíře nachází v tísni, jakou zodpovědnost máme jako lidé k tomu, abychom zakročili? Navíc musíme dávat pozor, abychom nezobecňovali zjištěné poznatky pro všechny druhy. Například u psů se zkoumají výrazy obličeje, hlasové projevy a také pohyby ocasu. Ukázalo se, že směr, kterým pes vrtí ocasem, se liší v závislosti na tom, zda potká známého přítele, nebo potenciální hrozbu. I v tomto případě však platí, že vrtění ocasu ne vždy znamená jen radost, ale může být i projevem stresu.
Jedním z řešení, jak zlepšit porozumění zvířecí řeči, je kombinovat hlasová data s vizuálními podněty, jako je držení těla nebo výraz obličeje, a také fyziologickými signály, například srdečním tepem. Je však důležité mít na paměti, že umělá inteligence, která dekóduje zvířecí signály, má svou uhlíkovou stopu. Tato technologie by proto měla být využívána pouze tehdy, pokud skutečně slouží ke zlepšení životních podmínek zvířat, a ne jen k uspokojení lidské zvědavosti.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.