Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Tento model byl testován na sedmi druzích kopytníků, včetně prasat, koz a krav. Analýza ukázala, že negativní projevy se vyznačovaly vyšší frekvencí, zatímco pozitivní zvuky měly rovnoměrnější frekvenční rozložení. Tento objev, který odhaluje společné emocionální rysy napříč různými druhy, představuje velký pokrok v oblasti zkoumání chování zvířat.
Využití umělé inteligence má podle expertů obrovský potenciál. Zemědělci by mohli včas dostávat varování, pokud by se jejich hospodářská zvířata dostala do stresu. Ochránci přírody by mohli na dálku sledovat emocionální stav divokých zvířat a ošetřovatelé v zoologických zahradách by mohli rychleji reagovat na jakékoliv změny v chování zvířat. To by významně přispělo k ochraně a dobrému životnímu stylu zvířat, která se nacházejí v lidské péči.
Výzkumy v oblasti umělé inteligence a zvířat probíhají i u jiných druhů. Organizace Project Ceti, která sídlí v New Yorku, zkoumá pomocí umělé inteligence „kódy“, což jsou série klikání vydávané velrybami, a snaží se odhalit jejich sociální význam. Dále se vědci z Dublinské univerzity zaměřili na psy. Vyvinuli speciální obojek pro asistenční psy, který dokáže na základě pohybů rozpoznat, když se blíží záchvat u člověka trpícího epilepsií.
Podobné výzkumy probíhají také v oblasti včel, kde umělá inteligence dekóduje jejich složité „vrtivé tance“, které včely používají k navigaci a dorozumívání. Tyto modely pomáhají vědcům pochopit, jak drobné změny v poloze ovlivňují přesnost zprávy. Nicméně, ačkoliv je umělá inteligence skvělým nástrojem, nedokáže porozumět všem zvířecím projevům, zejména proto, že emoce zvířat nelze zjednodušit na binární „šťastný/smutný“ nebo „klidný/ve stresu“.
Rozvoj těchto technologií s sebou přináší etické otázky. Pokud dokážeme spolehlivě odhalit, že se zvíře nachází v tísni, jakou zodpovědnost máme jako lidé k tomu, abychom zakročili? Navíc musíme dávat pozor, abychom nezobecňovali zjištěné poznatky pro všechny druhy. Například u psů se zkoumají výrazy obličeje, hlasové projevy a také pohyby ocasu. Ukázalo se, že směr, kterým pes vrtí ocasem, se liší v závislosti na tom, zda potká známého přítele, nebo potenciální hrozbu. I v tomto případě však platí, že vrtění ocasu ne vždy znamená jen radost, ale může být i projevem stresu.
Jedním z řešení, jak zlepšit porozumění zvířecí řeči, je kombinovat hlasová data s vizuálními podněty, jako je držení těla nebo výraz obličeje, a také fyziologickými signály, například srdečním tepem. Je však důležité mít na paměti, že umělá inteligence, která dekóduje zvířecí signály, má svou uhlíkovou stopu. Tato technologie by proto měla být využívána pouze tehdy, pokud skutečně slouží ke zlepšení životních podmínek zvířat, a ne jen k uspokojení lidské zvědavosti.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
